Připadám si být v Protiproudu již od svých středoškolských let. V polovině 80. let jsem konvertoval ke katolické víře a zapojil se do činnosti "protistátních" spolků.
Dva týdny před Velkým Listopadem jsem byl vyhozen ze studií na Pedagogické fakultě UK za založení nezávislé studentské organizace. V důvěře k "novým pořádkům" jsem se několik let angažoval v ODA a řediteloval jsem Občanskému institutu. Moje postoje postupem času krystalizovaly do polohy, kterou se neodvážím politologicky zařadit, ale středové rozhodně nejsou. I proto bych se ve zmíněných spolcích dnes už uplatnit nemohl.
Co zůstává při starém je to, že stále píši, příležitostně přednáším, občas i za humny, a starost o věci veřejné mne neopouští. Neumím být aktivistou, přesto jsem stál u zrodu Akce D.O.S.T. a pár let ji stál v čele.
Deset let jsem se věnoval práci v Institutu sv. Josefa. Spoluvydávám tradicionalistický časopis Te Deum (www.tedeum.cz), kde vycházejí články, jež by v jiných dnešních periodikách určitě nevyšly. Mám jednu ženu a devět dětí, z nichž ti věkem školou povinní se po určitý čas vzdělávají doma. Suma sumárum, rozhodně se nenudím.
Portrét na Katopedii.
Michal Semín neskrývá své rozhořčení nad dalším pokusem současné vlády zbavit nás posledních zbytků občanských svobod i nad tím, že si toho zdejší „antikomunistická pravice“ vůbec nevšímá více čtěte zde