Situace v Evropě se neustále zahušťuje a bruselská byrokracie je čím dál tím nervóznější. Proto postupuje takřka učebnicovým způsobem - jako každá diktatura se snaží zbavit občany jakékoliv možnosti individuální obrany, především pak té za pomoci vlastních zbraní.
Evropské země mají na rozdíl od Spojených států vesměs přísná pravidla pro držení zbraní pro osobní ochranu, přesto bruselští diktátoři usoudili, že zbraňové svobody je až příliš. Jakou bude mít "směrnice" přesnou podobu ještě není známo, ale z dosavadních návrhů to vypadá, že Brusel chce utáhnout zbrojní legislativu takovým způsobem, že fakticky občany ve všech státech EU odzbrojí.
Bruselské směrnici by se musely podrobit podrobit všechny členské země EU - bez ohledu na vlastní legislativu. Směrnice prý původně zamýšlela sjednotit pravidla držení zbraní v jednotlivých evropských zemích - aniž se o to někdo soudruhů komisařů (jako obvykle) prosil. Fakticky však od počátku směřovala k odzbrojení občanů, jichž se "majitelé Čtvrté říše" stále více (a důvodně) bojí.
Obrana před Bruselem
Tento "evropský zákon" zakáže nejen poloautomatické zbraně, které se podobají automatickým, ale nařizuje dokonce i muzeím znehodnotit všechny automatické a poloautomatické zbraně, které se automatickým podobají. Kromě toho zakazuje držení automatických a poloautomatických zbraní v soukromých sbírkách. Omezuje rovněž držení loveckých zbraní, což by se dotklo zhruba sto tisíc myslivců, kteří u nás působí. Také tito venkovští voliči tvořili dříve velkou část elektorátu sociální demokracie.
Možná i proto se ministr vnitra a místopředseda ČSSD Milan Chovanec snaží zuby nehty vyhnout bruselskému nařízení, které by na tyto voličské skupiny ČSSD tvrdě dopadlo. Chovanec navrhuje obejít připravovanou směrnici přijetím novely ústavního zákona. Novela by měla umožnit lidem bránit se proti teroristům a zároveň by mohla de facto eliminovat centrální direktivu.
"Víceméně jde o to, aby lidé mohli použít zbraň pro osobní ochranu v principu ústavního zákona. Ten by nově přesněji definoval právo českého občana držet zbraň," uvedl ministr. Netajil se přitom s tím, že hlavním smyslem přijetí ústavního zákona je snaha nedovolit Bruselu, aby u nás mohl "všeobecné odzbrojení občanů" prosadit.
Nemá tedy ambici zakotvit u nás držení zbraní jako základní právo po vzoru například druhého dodatku Ústavy Spojených států, ale i tak jde o krok správným směrem. O mnohém mluví odmítavý postoj ministrů za ANO: Zatímco jejich šéf Andrej Babiš chce být pokládán za zdejší variantu Donalda Trumpa, Martin Stropnický a Robert Pelikán považují ústavní normu za návrat k divokému Západu a Chovancovu snahu bránit se zničující odzbrojovací směrnici za švejkování.
Jim, obklopeným ochrankami, o krk nejde. Nám ano. A to nejen pro případ terorismu, jímž se návrh Chovancova ústavního zákona zaštiťuje, aby mu dodal na váze. Vlastnictví zbraně bohužel je a bude stále důležitější i uprostřed naší každodennosti.
Čtěte ZDE: Zápas o legálně držené zbraně na obou stranách Atlantiku: Proč vládnoucí elity tolik touží odzbrojit občany? Vztah mezi kriminalitou a držením zbraní je opačný, než tvrdí "omezovači". Mráz opět vane z Bruselu
Zlepšující se statistika a pořezaná Kvitová
To, že se bezpečnostní situace v zemi zhoršuje, vidí každý v přímém přenosu. Jen málokdo může uvěřit číslům prezentovaným na konci minulého roku premiérem a ministrem vnitra, ze kterých vyplývá, že kriminalita u nás údajně klesla oproti předchozímu roku zhruba o deset procent. Každý, kdo někdy pracoval se statistikami, ví, jaká kouzla se dají s čísly dělat, abychom dosáhli požadovaného výsledku.
V ulicích však sledujeme jiný obraz reality. Dokládá, že i přes klamavé řeči politiků se bezpečnostní situace v naší zemi zhoršuje. Občas to pronikne i do médií, ale jen když jde o něco významného. Jako když před Vánocemi byla veřejnost šokována přepadením dvojnásobné wimbledonské šampionky Petry Kvitové, která byla neznámým zlodějem zaskočena a vážně pořezána ve svém vlastním bytě v Prostějově.
Jedenáctá tenistka světa byla vážně zraněna a na tenisové kurty se zřejmě bude moci vrátit až zhruba za půl roku. I když od události uplynul již více než měsíc, policie je stále bezradná a nepodařilo se jí pachatele najít a zadržet. Především však - kolik podobných činů denně proběhne, aniž se o tom dozvíme. Není každý Kvitová, aby to média zajímalo. Ale ono u nás skutečně přestává být bezpečno.
Útočil v Litvínově imigrant?
17. prosince u Olešníka na Českobudějovicku zaútočil jakýsi zločinec dřevěnou tyčí a nožem na policejní hlídku. Policisty několikrát zasáhl a ti utrpěli těžká zranění. Na místo musely být vyslány další hlídky a těžce zranění policisté se podrobili operaci.
Ve stejný den pobodal cizinec ženu v Litvínově a odjel do Německa, kde ho policie zadržela. Více jsme se o případu nedozvěděli. O jakého šlo cizince? Mlčení by naznačovalo, že nejspíš mohlo jít i o imigranta, který si zajel z Německa do Litvínova "cvičně" pobodat Češku a zase odjel zpátky.
Je šílenou praxí "politické korektnosti", že policie o identitě pachatelů trestných činů většinou musí mlčet, nebo jejich skutečnou identitu alespoň zamlžit, jde-li o "chráněné" menšiny. Nesmíme se proto dozvědět, zda nějaký útok či jiný trestný čin má na svědomí cikán nebo imigrant, protože to by mohlo "narušit multikulturní soužití a vytvářet ve společnosti nepřijatelné stereotypy".
Lze předpokládat, že právě z těchto důvodů se nesmíme dozvědět, kdo to vlastně napadl jednadvacetiletou ženu v centru Litvínova. Ani to, jak vážná její poranění byla. Jediné, co víme, je, že musela být s vážnými zraněními převezena do nemocnice.
Ani o hororu, který se odehrál ve večerních hodinách 13. prosince v Lysé nad Labem poblíž místní diskotéky, se toho veřejnost moc nedozvěděla. Devětadvacetiletý muž procházel okolo se svou dívkou, když na ně skupina opilých násilníků začala pokřikovat a urážet je. Mlčení úřadů o jejich identitě nahrává věrohodnosti tvrzení místních, podle kterých šlo o známý cikánský gang dlouhodobě terorizující okolí.
Čtěte ZDE: S holýma rukama vstříc teroru: Proč nás potřebuje totalitní EU odzbrojit. Křik bezmocného diktátora. Chceme další milióny mrtvých? Přijde čas na občanskou neposlušnost
Nebojí se už ani policistů?
Následně došlo k potyčce, při které jeden z party dal muži pěstí, následně o něho zlomil hůl a ostatní mu dupali po hlavě, zatímco další obtěžovali jeho dívku, které přispěchali na pomoc okolojdoucí lidé. Muž skončil s těžkým zraněním v nemocnici. Protože šlo o známé firmy a byly k dispozici kamerové záznamy celé události, podařilo se dva nejagresivnější z povedené partičky obvinit z trestného činu ublížení na zdraví.
S nebezpečnou tlupou - podle místních rovněž romského původu - se utkala 17. prosince policejní hlídka v malé vísce nedaleko Dačic. Policisté na místo vyrazili poté, co je místní občané požádali o pomoc, neboť skupina, která podle místních zřejmě přijela za příbuznými, dělala virvál, napadala místní občany a rušila noční klid.
Policisté vyzvali agresivní bandu asi dvanácti lidí ke ztlumení hlasité hudby a ke klidu, na což parta mužů a žen posilněných alkoholem reagovala napadením hlídky. "Nejagresivněji se choval silně opilý pětadvacetiletý mladík, který na jednoho z policistů zaútočil a vyrazil mu zub. Teprve pak ho policisté pacifikovali a spoutali."
Kam zmizela Míša?
Tím ale útok zdaleka neskočil. Parta obstoupila auto a požadovala propuštění zadrženého. Když neuspěla, začala po policistech házet půllitry a jeden z mužů vytáhl i dřevěnou tyč. Útočníky zastavil až varovný výstřel ze služební zbraně. Na místo, kde hrozil policistům lynč, následně dorazily posily z Jindřichova Hradce a Dačic. Teprve pak se situace uklidnila.
Od 11. ledna žije veřejnost dalším podivným případem. Policie stále marně pátrá po zmizelé Míše z Ústí nad Labem. Na pátrání po dvanáctileté školačce pracuje speciální tým krajských kriminalistů, který čítá dvě desítky lidí.
Přesto je policie je zatím bezradná. Šíří se spekulace, že se dívka mohla stát obětí lovců dětí, kteří si přijíždějí pro toto "žádané zboží" do relativně stále ještě klidné České republiky. Ostatně, z Německých hranic plných ubytoven imigrantů, je to do Ústí autem dvacet minut. Při neexistenci hlídané hranice onoho báječného Schengenu je prakticky nemožné únosům dětí zabránit.
Čtěte ZDE: Na prahu rozhodnutí: Má se každý z nás ozbrojit? Vlastnit zbraň a nosit ji je velký rozdíl. Až se Velká krize zeptá, co jsi dělal dosud, odpovědí jen připravení. Sto opic a ždíbání sucharů. Kolik zbraní máme ovládat už dnes?
Chce tady kriminalitu jako v Malmö?
Namátkových pár případů z poslední doby ilustruje, že bezpečnostní situace se u nás, navzdory ubezpečování Sobotky a Chovance o opaku, zhoršuje. Ke zlepšení navíc sotva pomůže volání některých majitelů firem po dovozu pracovních sil z východu. Zahráváme si stejně jako Němci v šedesátých letech. O tom by mohli vyprávět lidé z okolí průmyslových zón a ubytoven, kde se kdysi klidná sídliště mění po setmění v nebezpečné zóny.
Situce u nás se může velmi rychle začít podobat té v třetím největším švédském městě Malmö, kde imigrantské gangy zcela ovládly velkou část města - a někteří z místních komunálních politiků již volají po nasazení armády, neboť ve městě se nedá pro starousedlíky žít.
Připomeňme, že Švédsko má jeden z nejpřísnějších zákonů pro držení zbraní. I nás chce nyní Brusel odzbrojit.
Pokud se ministru Chovancovi nepodaří prosadit novelu ústavního zákona, bude to mít snadné.
