Vedle svých děsů a běsů přinesly covidismus a vakcinační diktatura také něco pozitivního: Většina veřejnosti si konečně uvědomila, jak důležité je, aby každý z nás mohl svobodně rozhodnout, jak (a kým) se chce (nebo nechce) nechat léčit. A že ideologie do zdravotnictví nepatří. Jsou mnohé fantasticky účinné léčebné postupy z Ruska, čínská medicína má za sebou úspěšné tři tisíce let úplně jiné cesty, než je ta euro-americká.
Vždycky by mělo jít o jediné – o zdraví. A právo občana zvolit si, čemu nejvíc důvěřuje. Ten podmiňovací způsob „mělo by“ je bohužel stále na místě. Protože tomu tak není.
Právě zítra začíná jeden takový soud. Občanské sdružení Habeas Corpus se v něm (již poněkolikáté) domáhá, aby stát a jeho představitelé – v tomto případě senátoři – alespoň dodržovali ústavní a zákonné normy, které ráčili přijmout. Tím aktuálnější, že za pár týdnů začínají senátní volby.
Senátoři v zájmu farma-byznysu
Před pár lety prošel za halasných fanfár zákon, který měl konečně učinit z tradiční čínské medicíny (a těch, kdo ji u nás provádějí) regulérní povolání, zařazené do „číselníku“ zdravotnických profesí. Nešlo o žádný revoluční krok, třeba i v katolickém a konzervativním Polsku je už dlouho možné být praktikem čínské medicíny.
Čtěte ZDE: Teroru se lze bránit: Je to sebevražda medicíny v přímém přenosu? Vzít zdraví do vlastních rukou už není luxus, ale nutnost. Podobnost covid-pandemie s AIDS. Může pomoci makrobiotika? Nejen fanatičtí kytkožravci a rozzuření doktoři. Jak přežít smrt? Sebeobrana
Zákon, aby to léčitelům trochu ztížil, požadoval po nich zdravotnické minimum na úrovni zdravotní sestry. Proč ne? U nás však zlobované mediální větry duly, jako by se chystala revoluce – a ona to vlastně svého druhu mohla být. Nebo její předstupeň. Ale nebyla.
Ani ne za rok senátoři zákon zrušili. Autorům senátní novely Aleně Dernerové (za SD-SN) a Vladimíru Plačkovi (ČSSD) tehdy vadilo, že peníze, které by podle zákona mohli teoreticky dostávat z veřejných zdravotních rozpočtů i praktici čínské medicíny, prý mohly „chybět jinde“. Pokrytecky dodávali (řečeno ústy České televize), údajně třeba při „léčbě vzácných onemocnění“.
Každému trochu uvažujícímu člověku ovšem bylo jasné, že je to jako vždycky. Že peníze by „chyběly“ nikoli pacientům, ale především nadnárodním kolosům, kteří za naše daně „léčí“ (případně zabíjejí, jak nás vzápětí „informoval“ covidismus), a do privátních kapes přitom hrabou astronomické zisky farmaceutickému průmyslu a všem jeho poskokům. Ve sněmovně, v senátu, na ministerstvu zdravotnictví, ve vedení České lékařské komory i v médiích.
Čtěte ZDE: Jak přežít vlastní smrt: První pomoc bez čekání na záchranku. Tradiční metody mají zázračné výsledky nejen při akutní mrtvici. Když jde o život, jsou spory o "alternativě" zbytečné. Důkaz, že zázraky se dějí
Kubkova chapadla
U soudu se Habeas Corpus nyní alespoň domáhá toho, aby se senátorka Dernerová obtěžovala svým voličům vysvětlit, proč vlastně zrušení zákona se svým (mezitím zesnulým) kolegou Plačkem navrhla. A jakou roli v tom hrál fakt, že oba byli členy České lékařské komory – a tím tedy patrně ve střetu zájmů.
Vůbec totiž není jasné, zda duo Dernerová-Plaček k sepsání novely potřebovalo něco dalšího, než „podporu“ (čtěme direktivu) České lékařské komory (ČLK), která ji tehdy dokonce výslovně senátorce Dernerové konstatovala na svém sjezdu! ČLK (opět na scéně její vládce, zlopověstný velvyslanec zájmů BigFarma Milan Kubek) přitom prý zase vadilo, že zákon „zvýhodňuje čínskou medicínu oproti jiným léčitelským profesím“.
Čtěte ZDE: Tichá menšina se rozrůstá: Epidemie moderní doby. Migrénu lze léčit, nejen “potlačit”. Pomůže utlouct pacienta makovicí? Prastaré tajemství, aneb co dělat, když nic nezabírá?
Co takhle respektovat „svou“ WHO?
Tak jak tedy? Vadí znevýhodňování, nebo platby z veřejných prostředků jinam než farma-gigantům? Nebo všechno dohromady či ještě něco jiného? Na podobné otázky a dotazy po tom, jak řeší střet zájmů, způsobený členstvím v ČLK, ovšem senátoři odmítli odpovídat. Senátor Plaček v interní komunikaci senátu napsal, že necítí „potřebu informovat nějaké zvláštní občanské sdružení s ještě zvláštnějšími otázkami...“
Informovat měl přitom o tom, jestli vůbec pro svůj návrh měl nějaké podklady, a pokud ano, jaké – a zda ho konzultoval s veřejností. Nebo například i se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), která navzdory svým zločinům v době covidismu čínskou medicínu jako zdravotnickou profesi uznává, a ukládá její uznání i svým členům. Senátoři zjevně nechápali, že ono občanské sdružení zastupuje i jejich voliče – kterým jsou z výkonu svého mandátu odpovědní.
Čtěte ZDE: Jednoduše za zdravím: „Univerzální“ potravina? Ano i ne. Kolem jedné možnosti denně chodíme. Má zásadní vliv při léčení rakoviny, cukrovky i akné
Nevzdávat se!
A tak se rozjelo soudní kolečko: Může být Senát vůbec žalován? Může za špatné podklady rozhodování senátor nebo jeho kancelář, jak se snažili senátoři pokrytecky tvrdit? Copak kancelář hýbe jako loutkovodič senátorům rukama? Nebo je tím loutkovodičem někdo docela jiný?
A pokud nikdo, ani kancelář, ani senátor, nemusí poskytnout občanům podklady, na jejichž základě jedná a rozhoduje, jak má potom občan vůbec vykonávat své ústavní právo volit a kontrolovat své volené zástupce?
Někomu to možná může přijít jako boj s větrnými mlýny, ale Habeas Corpus má se svým bojem historicky slušné úspěchy. Pomalu, trpělivě a s využitím veškerých dostupných legálních prostředků, včetně využití těch mezinárodních, evropských a „štrasburských“ (když už nám je vnutili), pracuje ke zdárnému cíli.
Čtěte ZDE: Typicky malá česká bitva ve studené světové válce o zdraví: Zakažte čínskou medicínu! Zkušenost jedné prastaré civilizace a naši furianti. Je lepší umřít na vědecky "neléčitelnou" chorobu, nebo se nevědecky uzdravit? Peníze vždy až na prvním místě
Případ Coriolus
Důkazem toho může být nyní již proslulé tři roky staré rozhodnutí, jímž Městský soud v Praze zrušil nesmyslný zákaz prodeje „bylinky“ (přesněji řečeno houby) coriolus versicolor. Postiženým byl v tomto případě Pragon, jediný statečný prodejce, který si u nás nechal prodej této houby (s vpravdě zázračnými účinky) natvrdo zakázat. A neutekl z boje, když lobbisté přiměli Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, aby na něj zadupala.
O Coriolu ovšem chci informovat protiproudaře jindy – kauza má totiž dohru, kterou bychom snad nečekali ani u nás v Kocourkově a v dnešní šílené době. Je příznačná – jako mnoho dnešních událostí nejen energetických – jak vláda a její orgány už ve skutečnosti postupují proti českým zájmům ve spolupráci s Bruselem.
„České“ Ministerstvo zemědělství v tomto případě totiž podle dobře informovaných zdrojů konspiruje na evropské úrovni spolu s orgánem, jehož činnost má ve skutečnosti kontrolovat. Objektem konspirace gigantů je právě zmíněná středně velká česká firma a ona docela malá houba, která si drze již tisíce let roste na stromech po celém světě a po věky léčí lidi – aniž generuje zisky farmaceutickému průmyslu. Tomu by se zřejmě měla učinit přítrž. Ale o tom, jak řečeno, přinesu samostatné informace jindy.
Čtěte ZDE: Superpadouch útočí: Jsou původcem chřipky zlé viry? Co všechno skrývá biomagnetické pole. "Vynálezce" Pasteur ke konci života obrátil. Moderní přístroje umějí změřit léčitelství. Banalitou ke zdraví?
Volíte v Mostě?
Momentální kauza se týká Senátu. Bude zajímavé dozvědět se, zda soud uzná, že jsou senátoři opravdu za výkon svého mandátu odpovědni voličům, jak vykladači naší „liberální demokracie“ hlasitě rozhlašují, a učí děti ve školách (pokud se v nich po covidovém řádění a ukrajinské invazi náhodou ještě vůbec normálně učit bude). Současně se ale také bytostně týká našeho zdraví. Práva na to, abychom se léčili či své zdraví udržovali způsobem, jaký si individuálně zvolíme.
Ve středu tedy možná budeme o krok blíže k odpovědi na otázku, jestli u nás ještě pořád mohou být v širším slova smyslu svobodné volby. Ostatně i v tom užším smyslu, mluvíme-li o těch brzkých senátních, v nichž mimochodem paní senátorka Dernerová chce zvesela obhájit mandát v Mostě. Ta její neprůhledná značka (SD – SN) se dříve jmenovala Evropští demokraté. O těch víme své. A o její „nezávislosti“ (například na farma průmyslu či Milanu Kubkovi a jeho ČLK) rovněž.
Nedělní demonstrace nepodvolených na Václavském náměstí ukázala mnohé. Především to, že pokud se najde dostatek lidí, kteří se nebojí brát se za svá práva proti neschopným či všehoschopným politikům – jako to v tomto případě činí sdružení Habeas Corpus – není ještě vše ztraceno.
Předvolání k soudnímu jednání naleznete zde.
