V posledních dnech se rozpoutal - hlavně na internetu - další vášnivý boj mezi zastánci a odpůrci takzvané “alternativní” medicíny. Příčinou je spor “o Hradec” - přesněji řečeno o hradecké česko-čínské medicínské centrum. V jeho rámci lékaři zapojují do učení i praxe kolegy věnující se takzvané tradiční čínské medicíně (TČM). Kolegy nejpovolanější - ty z Číny.
Primitivní "komorní" válka
Vášně vřou, padají (nesmyslná) trestní oznámení i nadávky (hlavně na Facebooku). Skutečná revoluce v medicíně se ovšem zatím nekoná - i když možná stojíme na jejím prahu. Zato lze pozorovat jinou zajímavou a důležitou věc. Tak jako v případě nedávné prezidentské návštěvy, i zde superbohatá prastará čínská civilizace funguje jako velmi výkonný lakmusový papírek toho, jak se to má s byznysovými a lobbystickými zájmy v naší krásné, ale přece jen o něco menší a méně lidnaté zemičce. Tentokrát v oblasti medicínského “průmyslu”,-kde, jak známo, se točí stejné nebo větší peníze, než v tom zbrojním.
“Čínská klinika v Hradci je Průšvih,” hlásaly novinové titulky z minulého týdne. Proč? Protože to říká Česká lékařská komora. Ta tvrdí, že čínští doktoři, kteří jsou v Česku na speciální glejt ministerstva zdravotnictví, v naší zemi pracují vlastně ilegálně. Že navíc používají k práci tlumočníky (no považte!). Jak napsalo Aktuálně.cz: “Podle vedení komory ministerstvo zdravotnictví neoprávněně čínským lékařům pomáhá. "Je to průšvih. Dochází k nerovnému přístupu k lékařům z jedné země. Ministerstvo ponese zodpovědnost za případy, kdy se pacientovi něco stane," řekl mluvčí ČLK Michal Sojka.”
Čtěte ZDE: Jak přežít vlastní smrt: První pomoc bez čekání na záchranku. Tradiční metody mají zázračné výsledky nejen při akutní mrtvici. Když jde o život, jsou spory o "alternativě" zbytečné. Důkaz, že zázraky se dějí
Smrtelně nebezpečné kozí bobky
Předseda České lékařské komory Milan Kubek je totiž skalním odpůrcem takzvané “tradiční čínské medicíny”. Jakmile pronikla do oficiálních vod, vyrazil na “křízovou” (nebo spíše krizovou) výpravu. V rámci tažení se mimo jiné ráčil vyjádřit, že čínská medicína jsou “kozí bobky a šamanismus”. Přitom - jak sám dodal, této metodě, která je ve svém základu o několik tisíc let starší metod Paracelsa i Hippokrata, o Pasteurovi nemluvě, vůbec nerozumí a nic o ní neví. Ví to ale stejně nejlépe. A jeho prostota dokonce dosahuje tak daleko, že je obojí schopen prohlásit v přímém přenosu. Proč?
Lze jen spekulovat. V každém případě je jedno jisté. Jedna část českých lékařů, v čele s “očkovacím bijcem”, mocným Romanem Prymulou, pochopila, že čínská medicína nejen funguje, ale že jde o výhodný byznys - který jim zatím více méně uniká. Ke všemu dost možná někteří z nich byli skutečně ohromeni, když zjistili, že to, co jim na lékařských fakultách předkládají jako “šamanismus”, umí léčit nemoci, se kterými si západní medicína absolutně neví rady. Proto založili v Hradci česko-čínské centrum.
Druhá “klika” ovšem trvá na své “pravé víře” (ničím nepodložené, jak už tak ateistické víry bývají) v to, že čínská medicína jsou “kozí bobky”. Důvody mohou být různé, od opravdové naivity zn. “užitečný idiot”, až po fakt, že její vedení dost možná zastupuje zájmy, které se s úspěchy TČM nemohou vyrovnat, neboť je jakákoli alternativa k farmakologickým preparátům made in Pfizer a spol., ohrožuje na životě.
Jde "jenom" o peníze
Výsledkem je “bratrovražedný” boj na život a na smrt Kubek - Prymula. Jeden podává trestní oznámení a stěžuje si, že čínští lékaři nehovoří s pacientem česky (zjevně také nemůže přenést přes srdce, že Číňan “z balíkova” zjistí pulzovým vyšetřením za půl hodiny o pacientovi více, než o něm nejmodernějšími technologiemi vybavený dr. Kubek bude vědět za celý život, ačkoli česky hovoří). Druhý má evidentně podporu shora - jak od ministra Němečka, tak od úřadů, protože všechny výhrůžky zatím vyznívají jako směšná plácnutí do vody.
A to vlastně říká o věci vše, nebo aspoň leccos. Jde o byznys. Aneb - o peníze jde vždycky až na prvním místě… Nečaso-tvrdíkovský pohrobek - privátní kliniky tradiční čínské medicíny - takové vášně nezpůsoboval, protože nečerpal z miliard, vybíraných z daní poplatníků a každoročně převáděných jako “výpalné” neufinancovatelnému systému českého veřejného zdraví. Jde tedy výhradně o byznys - ten největší, státní.
Příznivci skutečné “alternativy”, kteří na sociálních sítích křičí, jaký je pan doktor Kubek zločinec, by měli zůstat úplně v klidu. Asi stejně jako příznivci skutečné česko-čínské spolupráce, která jistě časem na zatím poněkud vratkých základech reálně vyroste. Ve skutečnosti jde ale o žabomyší válku - ne o boj “dobrých” lékařů se zlem.
Čtěte ZDE: Tichá menšina se rozrůstá: Epidemie moderní doby. Migrénu lze léčit, nejen “potlačit”. Pomůže utlouct pacienta makovicí? Prastaré tajemství, aneb co dělat, když nic nezabírá?
Noha ve dveřích
Samozřejmě, že je skvělé, že v rámci hradeckého Prymulova “experimentu” čeští lékaři konečně svolili například otestovat efektivitu akupunktury v rámci vědeckých studií. Může jít o začátek skutečného průlomu: Jakmile něco podobného oficiální medicína skutečně připustí (otázka je, zda se tak doopravdy stane - to ukáže až čas), už nikdy nemůže takový krok odestát. Medicína, počítající s energetickou dimenzí lidského těla (a nic jiného TČM v základu není) má po podobném pokusu už navždy “nohu ve dveřích” státem uznaného lékařství. Je to důležitý precedens - a “klasičtí” lékaři na skutečných i ideových výplatních páskách farmaspolečností to dobře vědí. To je skutečný důvod, proč pan Kubek podává trestní oznámení.
Na druhou stranu - takzvaná “tradiční čínská medicína” je ve své současné "europeizované" podobě už také produkt “establishmentu”. Jde totiž jen o osekané “torzo” původní čínské medicíny. Tu zlikvidoval vývoj ne nepodobný tomu našemu, západnímu: skutečně holistické lékařství, kterým čínská medicína byla po tisíce let, začal od středověku stále více vytlačovat vliv bylinářství. To na rozdíl od původní medicíny předepisovalo symptomaticky - tedy léčilo pouze projevy nemoci a nepočítalo s její celkovou “duchovní” (nehmotnou) příčinou. Čínskou medicínu pak “dorazila” dvojí revoluce - westernizace za první čínské republiky na počátku 20. století, a následující převrat v režii komunistů. Výsledkem je stav, kdy se skutečné vědomosti, po tisíce let předávané z mistra na žáka, praktikují především v rámci takzvané “ancient chinese medicine” - více v zahraničí než v Číně samotné.
Samozřejmě, že i tato současná podoba tradiční čínské medicíny funguje - i její “osekaná” varianta je pořád dostatečně efektivní a skvělá. Jde ale o “soft” projekt, který vlastně může se stávajícím, “materialistickým” přístupem zdravotnického “průmyslu na výrobu pacientů” docela dobře koexistovat.
Vtip, kterému se nikdo nesměje
Kdyby tomu tak nebylo, jistě bychom se dočkali mnohem spektakulárnějšího boje - rychlého a krutého. Protože stále žijeme ve světě, kde například lékaři na ORL (ušní, nosní, krční) považují “ztráty” pacientů za “přirozené a nutné” (jak jsem se tuhle s úžasem dozvěděla ze seriózního zdroje), zatímco pokud léčitel nezachrání pacienta v pokročilém stádiu těžké choroby, je označen za zločince a souzen.
Řekněme to zcela jasně: Tradiční čínská medicína tak, jak se v současné době v našich zemích rozvíjí, je torzo oné tisíciletími ověřené metody, jejíž nejnápadnější "verifikací" je skutečnost nejlidnatější země světa. I toto torzo však signalizuje potenciální zárodky skutečné proměny českého zdravotnictví v to, čím by mělo být: Sytémem, který umožňuje existenci různých léčebných metod vedle sebe. Nikoli totalitní zákazy.
Klíčové prvky takové proměny jsou v zásadě dva: Jednak ponechat občanovi svobodu rozhodovat o své vlastní léčbě a umožnit mu, aby mohl podle svého rozhodnutí také určit, kam půjdou peníze, jež do systému (v takzvaném pojistném) vložil. To ovšem předpokládá to podstatnější: Nezakazovat rozvoj léčby, která neignoruje celostní povahu respektive duchovní pozadí významné části lidských nemocí.
Hradecké česko-čínské medicínské centrum je prvním blikajícím světélkem majáku uprostřed noci - a již se kolem něj strhla bitva. Zda někdy přesroste ve skutečnou válku na život a na smrt se stohlavou saní farmaceutického průmyslu, je ve hvězdách. Šlo by totiž o válku nikoli v zájmu astronomických zisků nadnárodních koncernů, ale v pravdě "kosmických" možností léčby - například i řady chorob, které současná medicína označuje za "chronické" - tedy neléčitelné.
Třeba se takový postoj někdy opravdu prosadí. Není to totiž záležitost vědy - ale čistě politiky.
Proto jde zatím spíš o vtip, než o skutečnou možnost. Jako ve všem ostatním, co nás tak rychle posunuje od relativně demokratického k totalitnímu Novému řádu světa: otrokářství v technologické epoše.
