První pomoc při akutních zdravotních problémech, v nichž jde o balancování mezi životem a smrtí máme obvykle v hlavě zafixovanou ve spojení s klasickou medicínou. Blikající modrá světla, nosítka a defibrilátory signalizují brzkou a účinnou záchranu. I velmi alternativně ladění lidé nepochybují o tom, že "rychlá" je jednou z věcí, která je v rámci medicíny nenahraditelná a nezastupitelná.
Když je i "rychlá" pomalá
To je samozřejmě pravda. Současně se však často stává, že ani sanitka (či dokonce vrtulník) nedorazí dostatečně včas, aby dilema života a smrti zvrátil pozitivním směrem. A právě v této souvislosti je třeba poznamenat, že jen málokdo si je vědom existence jednoduchých technik, jimiž lze ohroženému bližnímu zachránit život, pokud se aplikují okamžitě - tedy ještě předtím, než přijedou záchranáři v reflexních kombinézách.
Existují o tom spousty takzvaných "kazuistik", tedy publikovaných příkladů, které ovšem veřejnost běžně nezná. Ale není nad vlastní zkušenost. Mám třeba známou, které se takovou metodou podařilo zachránit život svému muži během "příhody", o níž se běžně soudí, že bez odborného lékařského zákroku není řešitelná. Její manžel utrpěl velmi rozsáhlou mozkovou mrtvici s krvácením do mozku. Ačkoli bydleli nedaleko velkého města, sanitka měla, jak se ukázalo, "dojezdový čas" pět hodin. Kdyby moje známá nic nepodnikla a jen čekala, možná by přijela dřív pohřební služba. Jenže ona je shodou okolností docela zběhlá v "čínské medicíně". A proto věděla, co udělat.
Čtěte ZDE: Vědecký pojem pro očistec na zemi: Chronický únavový syndrom. “Padoucha za scénou” našeho života porazit lze. Lékaři žasnou, léčitelé se nediví. Který čertík spojil obě strany barikády? Volba je na každém z nás
Přežil svou smrt
Aplikovala (kromě ochlazování hlavy) starou čínskou moudrost, známou mimochodem odborníkům již dlouhá léta i v krajích českých: Napíchla svému muži všechny špičky prstů u nehtového lůžka akupunkturní jehlou. Ta akupunkturní jehla, mimochodem, nutná není. Stačí obyčejná jehla na šití, ale především je nutné vymačkat z prstu pár kapek krve. Tak se totiž odstraní z těla přebytečná "horkost". Současně je také vhodné napíchnout ušní lalůčky - a opět vymáčknout kapku krve.
Šarlatánství? Pověra? V každém případě její muž přežil svou vlastní smrt. Když později lékaři viděli rozsah poškození, nechtěli věřit, že mohl přežít. Opatrní však byli s prognózami ohledně úplného uzdravení a opětovného zapojení do běžného života. Jak se však prokázalo: s čínskou medicínskou technikou (a spoustou lásky) to kupodivu šlo.
Čínské i české - každopádně záchranné
Tradiční čínská medicína není samozřejmě jedinou "neortodoxní" záchrannou metodou, o níž lze během čekání na převoz do nemocnice u pacienta s mozkovou mrtvicí pracovat. Výtečně fungují i byliny. Je dobré mít preventivně doma tinkturu z prhy arniky (arnica montana) a tinkturu vilínovou (hamamelis virginiana), a v případě jakéhokoli akutního poranění, traumatu či šoku, především spojeného s krvácením, popíjet obojí - lžičku tinktury rozředit ve velké sklenici studené vody.
Dobře se také osvěčuje směs, v níž je 20% tinktury z arniky, 40% tinktury třezalkové a 40% tinktury z měsíčku. Arnika se obvykle neužívá vnitřně (při dlouhodobém užívání může být mírně toxická), proto se nedoporučuje (pro jistotu) tyto bylinky užívat více, než několik dní za sebou. Jako prostředek první pomoci je však k nezaplacení a - podle názoru bylinářova - její přednosti více než vyváží tento nedostatek.
Čtěte ZDE: Do třetice s páterem Ferdou: Jak je to s rakovinou, alergiemi a zápalem plic? Stále živé vzpomínky. Když bylo v sázce vlastní zdraví, šla komunistická doktrína stranou
Homeopatická první pomoc
Tento problém ovšem odpadne, pokud arniku používáme ředěnou homeopaticky. Homeopatické řešení situace při mrtvicích je vůbec velmi přínosné. Na vlastní oči jsem viděla jiný případ rozsáhlého poškození mozku po koronární příhodě. Prognóza byla velmi špatná: pacient v kómatu evidentně setrvával na hraně života a smrti. Pomohl homeopatický lék: nejprve arnika ve vysoké potenci, poté - shodou okolností - homeopaticky "naředěný" uran. Dotyčný přežil a zotavil se.
Lék z uranu ovšem není možné doporučit plošně. Byl podán, protože pacient, vysoce výkonný a totálně přetažený manažer, jej potřeboval i s ohledem na své ostatní "konstituční" charakteristiky. První z léků, arniku, je ale vhodné vždy podat okamžitě. Zvláště, pokud se vyskytnou problémy s dýcháním (chrčivý dech), paralýza (ochrnutí) jedné strany těla a podobně. Pilulku (dostaneme je dnes běžně ve většině lékáren) vložíme pacientovi pod jazyk a necháme rozpustit.
Arnika (Arnica) je totiž lékem první pomoci na veškeré traumatické stavy. Nejlepší je si ji pro tyto případy opatřit v takzvané vysoké potenci (viděla jsem i úspěšné použití potence 200CH - a dokonce bych řekla, čím horší stav, tím lepší je vysoká potence), ale pokud není k dispozici, postačí například 15CH, v dávkování dejme tomu po 15 minutách. To platí nejen pro mozkové mrtvice, ale i pro rozsáhlejší poranění. Především ta, u nichž je pacient v šoku a tvrdí, že "mu nic není", je bledý a na omak studený.
Kdy podat arniku?
Měla jsem známou, na kterou vypadlo omývané okno a rozřízlo jí do hloubky předloktí. Byla v takovém šoku, že si stihla udělat ze silonky škrtidlo, zavolat záchranku, odemknout dveře - a potom teprve omdlela. Takový "automatismus" je přesným popisem stavu, v němž paicent potřebuje arniku. Šok nám vlastně zachraňuje život - jenže současně ho může i ukončit. Pokud je přítomno rozsáhlé krvácení, vyplatí se na nic nečekat a raději podat "cukrovou kuličku" s arnikou. Často je "závažím", které navzdory své nepatrnosti převáží misky vah od smrti k životu. Pak nás už ani nemusí zajímat obvyklý výrok oficiální medicíny: také to ale mohlo být něčím jiným - jen nevíme, čím.
Ale vraťmě se k mrtvicím. "Lékem č. 2" na je v tomto případě belladonna, která se výborně osvědčuje, pokud je pacient v obličeji zrudlý, s rozšířenými zornicemi, je horký a pulzuje mu v hlavě. Možná také mluví z cesty - někdy až zuřivě. Pokud je vyděšený a vysloveně panikaří, je dobré podat lék aconitum napellus. Skvělé je také homeopatické opium, jehož obraz pokrývá těžké poškození mozku s kómatem: pacient leží, víčka pootevřená, nehýbe se - je evidentně "mimo" a paralyzován. V případě těžké paralýzy a kómatu můžeme také podat kalium bromatum. U starých, slabých pacientů, kteří po mrtvici špatně mluví a obtížně chodí, je také výborné carbo vegetabilis, nebo baryta carbonica.
Čtěte ZDE: Protikuřácký zákon plave na vodě: Tabák, ovce a rakovina. Je "epidemie moderní doby" pomstou povražděných indiánů? Čtyři tisíce smrtících látek a uhynulé krysy. Lze kouřit a nezabít se u toho?
Obyčejný zázrak
To už ovšem předpokládáme, že máte doma slušnou homeopatickou lékárničku. Pokud se na takové "cvičení" necítíte, je dobré si opatřit alespoň zmíněnou arniku. A ihned po sanitce volat homeopata, nebo prověřeného léčitele či bylináře. Záchrana vlastního života a zdraví, či života a zdraví blízkých, za tu minutu navíc rozhodně stojí.
Mimochodem, můj známý z případu, který jsem zmínila v úvodu (napíchnuté prsty a ušní lalůčky), dnes nejenže chodí a mluví, ale úplně normálně funguje. Také - nikoli mimochodem - se mu trochu změnily priority a vnímání světa. A naopak mimochodem - je věrným čtenářem našeho magazínu už od jeho zrodu.
Spolu se spoustou lidí se zapojil do myšlenkového (proti)proudu. Spolu s námi mnohými důvodně věří, že se to se světem má trochu jinak, než nám mnohé oficiální autority říkají. A že, pokud si toto dovolíme připustit a prožít - vybočit z "oficiální" linie, která tvrdí, že jsme bez všech pomocných chapadel technologického "automatu svět" bezmocní - se i v "obyčeném" životě dějí zázraky. Proto je tak důležité se vzájemně informovat o jednoduchých ověřených metodách, kterými si můžeme "svépomocí" zachovat život a udržet zdraví.
To jistě platí nejen o mrtvicích. "První pomoc" v mnohých jiných případech je velmi podobná, ač napohled zcela jiná. Moji kolegové se ji konec konců našim věrným čtenářům snaží poskytovat neustále.
