Tak nám tiše začala další pandemie. Z novinových titulků se o ní ale kupodivu nedočteme. Dokonce ani nevede vládu naší země k vyhlášení tvrdého lockdownu – přesto, že už zabila několikanásobně více lidí, než měl na svědomí „koronáč“, když se v březnu loňského roku poprvé zavřely školy. Přitom by ani nebyl potřeba lockdown celonárodní. Docela by stačilo dát pod zámek (anglicky lock down) pár jedinců z ní výrazně profitujících. Jde totiž o zajímavou pandemii, jejímž původcem není virus, ale člověk.
Řeč je samozřejmě o očkování proti COVIDu. Na Protiproudu mnozí upozorňují již rok na to, že lockdowny a další omezení našich životů skončí jedině v okamžiku, kdy bude zajištěn dostatečný odbyt nevyzkoušených, potenciálně smrtelně nebezpečných vakcín.
Co s tím?
Že jde o další konspirační teorii? V tom případě se kupodivu do řad konspiračních teoretiků přidal i Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL), který už u nás eviduje něco pod čtyřicet úmrtí v souvislosti s vakcínou a kolem tří tisíc hlášených nežádoucích účinků. Zdá se, že události trochu zrychlily tempo oproti klasické poučce, která říká, že „mezi konspirační teorií a realitou je jediný rozdíl – asi tak pět let“.
Zatím bychom smrtnost vakcíny mohli počítat v řádu promile. I tak to ovšem není málo, a to hovoříme pouze o úmrtích okamžitých a vůbec se nezabýváme podezřeními na účinky dlouhodobé. Autority se brání, řka, že „podle dosavadních zpráv EMA k vakcínám firem Pfizer/BioNTech a Moderna převažují přínosy vakcín nad jejich riziky. Většina úmrtí byla vysvětlena zhoršením už existujících nemocí“. Onu poslední větu lze ovšem prohlásit i o nemoci, proti níž se údajně očkuje, a navíc je to oněm mrtvým platné jako příslovečný zimník.
Jenže – co jinak s tím? Copak to jde, udělat jen tak revoluci? Jak se to vůbec dělá? A jak se přitom chránit před potenciálně velmi nepříjemnou, možná umělou chřipajznou, která momentálně drží v kleštích skoro celý svět? To jsou otázky, na něž běžně člověk umlácený mediální propagandou, izolací a zhoršující se životní úrovní obvykle nemá odpověď. A tak raději zadrží dech a doufá, že liché sliby naší vlády o tom, že „v létě budeme snad moci odložit venku roušky“ (znamená to, že je na podzim zase nasadíme?), jsou aspoň zčásti pravdivé a že ta nepříjemná „včelička“, která snad možná trochu a na nějaký čas chrání před útoky viru (nebo taky ne) a brzy bude nejspíš znamenat propustku do privilegované kategorie občanů, nic špatného neudělá.
Čtěte ZDE: Detektivka století: Lze vyléčit všechny nemocné na celém světě? Dějí se v medicíně zázraky? V čem jsme v Evropě první? Atlas rakoviny a dvě lásky jednoho profesora. Kniha, která Vám pomůže, abyste si pomohli sami. Jak nestonat na statistiku?
Jsou ale i jiné cesty. Tak trochu se jim přiblížil náš pan premiér, který si nedávno náhle všiml, že u nás koronavirus zabíjí i kvůli životnímu stylu. Vyřešil to ovšem stejným způsobem, jakým jeho vláda řeší za takzvaně koronavirové krize těch padesát procent věcí, které neřeší zákazy: knížecí radou. Zjistiv, že většina národa – podle některých statistik až šedesát procent – trpí nadváhou, doporučil svým poddaným, aby honem zhubli.
Byl to stejně chaotický výrok, jako když „Bába“ loni na tiskové konferenci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně připomněl, že rakovině podlehne za čtyři a půl dne tolik lidí, kolik jich od počátku epidemie do tehdejšího data zemřelo v celé České republice na COVID. Zde je doslovný přepis jeho slov: „Musíme – nechci říkat vystrašit – ale trochu vystrašit naše lidi, jak nás vystrašil ten vir. Ale je třeba je edukovat, aby lidi mysleli na prevenci. Jsme přesvědčeni, že zachráníme tisíce životů, jako jsme je zachránili od koronaviru.“
Tady se ovšem pan premiér mýlí ve všech bodech. Zda záměrně, nebo ne, o tom by se dalo spekulovat. Nejdřív však dejme slovo MUDr. Petru Kuchařovi, který nám nedávno doručil dopis týkající se situace kolem zdraví u nás, neboť už není s to o situaci dále mlčet. Začíná takto:
„Vážení spoluobčané, já jsem se rozhodl být lékařem ve svých 13 letech a letos v létě to bude už 46 let, co jsem složil lékařskou přísahu, v níž jsem se zavázal, že budu pomáhat lidem. V tomto smyslu je i tento můj příspěvek, neboť nemůžu mlčet, když vidím, jak se vyvíjí situace u nás. Jsme manipulováni sdělovacími prostředky, zastrašováni a stresováni. Měli bychom posilovat svou imunitu, ale stres nám imunitu oslabuje. Lidé, kteří jsou dlouhou dobu ve stresu, mohou onemocnět i rakovinou. Neříká se nadarmo, že veselá mysl je polovina zdraví. I Karel Čapek říkal, že humor je sůl země a ten, kdo je dobře prosolen, zůstává dlouho čerstvý.“
Je pravda, abychom premiéra neočerňovali, že nadváha a civilizační choroby s ní úzce spojené, jako jsou cukrovka, srdečně-oběhové či autoimunitní nemoci a rakovina, jsou v naší zemi tou skutečnou epidemií, která navíc stav nemocných koronavirem podstatně zhoršuje. Epidemií, o níž se zrovna moc nemluví. Pan premiér samozřejmě kromě tohoto ojedinělého výkřiku do tmy nedělá pro její zastavení či zbrzdění nic, snad kromě toho, že se snaží většinu národa připravit o denní chleba (což ovšem není příliš dobrý recept na ztrátu přebytečných kil). I tahle epidemie, stejně jako ta koronavirová se totiž leckterým jeho kamarádům výtečně hodí do krámu.
Když už jsme u toho: O tom, komu a proč se hodí, abychom stonali, píše výtečně ve své knize Celek dr. Colin T. Campbell. To je ten „kacířský profesor“ biochemie, který je autorem knihy Čínská studie, o níž na Protiproudu občas píšeme.
Záhada
Campbella leckteří jeho kolegové nemohou vystát z jednoduchého důvodu: Vystoupil z řady. Ve své vědecké práci narazil na princip, který dokonale převrátil vzhůru nohama jeho dosavadní názory na výživu. Z dosud skalního zastánce konzumace velkého množství živočišných proteinů se stal proponentem stravy založené na „rostlinných kompletních potravinách“ a minimální konzumace stravy živočišného původu, což, jak zdůrazňuje, není věc zcela totožná s vegetariánstvím či veganstvím. Proč tomu tak je a co nám může dát dnes, vysvětluje právě ve své knize Čínská studie.
Campbell totiž pochopil, že moderní věda (z jeho pohledu především věda o výživě) stůně na to, čemu „kacířský“ profesor přezdívá „redukcionismus“. Tedy pitvání skutečnosti na malé části, pitvání potravin na jednotlivé výživné složky. Tento přístup ovšem naprosto ignoruje fakt, že celek není jen součtem částí, stejně jako potravina není jen součtem proteinů, sacharidů, minerálů nebo vitamínů. Vědecké pochopení reality se pak stává podobným zkoumání slona šesti slepci, o kterém kdysi psal perský básník Rúmí: Slepec, který nahmatal chobot, si myslel, že slon je provaz, ten, který měl v ruce slonovo ucho, prohlásil, že jde o vějíř, a tak dále. „Slon v místnosti“, který uniká moderní vědě, je vlastně realita jako taková.
Campbell, s desítkami let vědecké práce na hřbetě, došel k úžasně poctivému závěru: Naše tělo je záhada. Biochemické procesy v něm probíhající při trávení a distribuci živin nikdy tak docela nepochopíme a hlavně neuchopíme tak, abychom je dokázali zcela uměle řídit. Můžeme ale ze zkušenosti a pozorování konstatovat, co nám dělá dobře. A to něco je dle jeho výzkumů i praxe naprosto logicky to, co nám poskytuje příroda, jejíž jsme součástí, nejlépe v co nejméně zpracovaném stavu.
Celek (stejně jako jeho starší sestra, kontroverzní celosvětový bestseller Čínská studie) sice vyšel u nás už před nějakou dobou, je ale pozoruhodně aktuální právě letos. Nejen proto, že tyto dvě knihy nám na rozdíl od pana premiéra dávají funkční návod, jak zhubnout a k tomu se mimochodem zbavit množství civilizačních nemocí včetně metly ze všech největší – rakoviny. A nejen proto, že jak stařičký, ale stále vitální profesor nedávno prohlásil v jednom rozhovoru, nám tato dieta může pomoci imunitně natolik, že zažene i „kovida“. Nejen proto, že podobný způsob stravování uleví i našim strádajícím peněženkám. Také – a možná především – proto, že Celek obsahuje poctivý a důkladný rozbor těch složek našeho společenského systému, které profitují z lidské nemoci, slabosti a strádání, přičemž se tváří, že ctnostně „bojují“ za naše uzdravení. Jeho závěry pak v podstatě slovo od slova můžeme aplikovat na naši dnešní situaci.
„Biologie je až nepochopitelně složitá,“ píše profesor, který se více než padesát let pohybuje na špici vědeckého výzkumu v tomto oboru. „Způsob, jakým naše těla vytvářejí a udržují zdraví, je výsledkem milionů let evoluce, a to ne evoluce jednotlivých buněk nebo jednotlivých orgánů, funkčních systémů či celého těla, ale evoluce těla jako součásti potravního řetězce a celé přírody. A přesto se někteří z nás buď z ignorance nebo z chamtivosti chtějí zabývat oddělenými částmi celku. Porcují ho na jednotlivé části a tím vytvářejí falešnou realitu. Nevyhnutelným výsledkem jsou nemoci, postižení a předčasné umírání. Tak jak to zastavíme? … Je na čase, abychom zahájili opravdovou revoluci. Revoluci, která začíná zpochybněním našich individuálních představ a změnami v naší stravě. Revoluci, která končí transformací naší společnosti jako celku.“
Abychom nebyli jako náš pan premiér, dodejme pár důležitých praktických rad: Na koronavirus výborně funguje třeba homeopatie, dobré výsledky má i čínská medicína. A nejen to. Pan doktor Kuchař ve svém dopise pokračuje:
„Abychom podpořili svou imunitu, měli bychom chodit pravidelně do přírody na čerstvý vzduch bez roušek nebo respirátorů. Je mi líto zmatených lidí, kteří na procházce v přírodě nosí respirátory, aby se nenakazili. A že jich při našich procházkách vždy několik potkáme. Nosíme-li respirátor nebo roušku déle jak 2 hodiny, škodíme svému zdraví. Už po několika minutách se stává respirátor (i rouška) semeništěm bakterií nebo i virů, které vydechujeme. Když je člověk nakažený nějakým virem, vdechuje až dvojnásobnou nálož viru z respirátoru a pak spíš onemocní. Respirátor i rouška snižují přísun kyslíku do organismu a tím dochází k jeho překyselení, což je stav, který podporuje růst zhoubných nádorů. Imunitu bychom si měli taky posilovat příjmem vitamínů, především jde o vitamín C a D zejména z přirozených zdrojů, kterými jsou u vitamínu C ovoce a zelenina, zde hlavně citrusy, kiwi a kysané zelí, a u vitamínu D mléko, vejce, mořské ryby a samozřejmě sluneční záření, které v naší kůži vede k tvorbě vitamínu D, jehož máme teď v zimním období všichni nedostatek. Pak je tady možnost zajít do lékárny pro potravinové doplňky. Co se týká vitamínu C, nedoporučuji šumivé tablety, ale tablety normální. A ještě vhodnější je vitamín C v prášku, kterého bychom si měli dávat 2–3x v týdnu čajovou lžičku do sklenice vody. Pokud jde o vitamín D, lékárna vám nabídne a doporučí vícero preparátů. Na podporu imunity by bylo dobré užívat i Isoprinosine tablety, ale ty jsou u nás jen na recept. To v sousedním Polsku je Isoprinosine volně prodejný pod názvem Groprinosin. Abychom si udrželi dobrou imunitu, nesmíme zapomínat na dostatek tekutin (stačí 1,5 l za den), spánku a odpočinku.
Když už náhodou onemocníme virózou, měli bychom v dnešní koronavirové době užívat alespoň 1 tabletu Acylpyrinu za den (musí být s jídlem nebo po jídle), a to proto, protože koronaviry vedou k trombózám a acylpyrin, což je acetylsalicylová kyselina, zabraňuje srážení krve. Je zjištěno, že koronaviry ničí naše buňky, v těle tak vznikají defekty a naše krevní destičky se je snaží zlikvidovat tak, že se v místech defektů shlukují a tím vznikají tromby, které pak ucpávají cévy, a tak dochází k infarktu srdce, plic nebo mozku. Stejného složení jako Acylpyrin jsou léky jako Aspirin, Anopyrin, Godasal nebo Stacyl. Proto u vás, kteří některý z těchto léků užíváte, bude koronavirová infekce probíhat mírněji. Ještě lépe jsou na tom ti, kteří užívají antikoagulační léky, jako jsou Eliquis, Pradaxa, Xarelto nebo Warfarin. Vy, kteří některý z nich užíváte, se nemusíte bát těžkého průběhu koronavirové infekce, i když vždycky se najdou výjimky. Takže když onemocním virózou, budu užívat vitamín C a D, vezmu si Acylpyrin, a když teploty přetrvávají, můžu pak ještě užívat Paralen (max. 6 tablet za den), který se na rozdíl od Acylpyrinu může brát na lačno, zalezu do postele, budu pít alespoň 2 l tekutin denně, nejlépe čaje, a vypotím se.
Čtěte ZDE: Lepší být zdravý a bohatý i v době krize: Poučení babiček proti korona i jiným virům. Experiment, který může změnit karanténu v uzdravení. Strava kacířského profesora může zachránit nás i naše peněženky
Pokud se mám vyjádřit k očkování, nejsem zastáncem očkování narychlo vyrobenými vakcínami stejně jako 50 % lékařů v Německu. Očkování nebude mít dostatečný efekt, protože vakcíny, které se k nám dovážejí, jsou vyrobeny na bázi viru, který tady už není. Věřím totiž mé kolegyni, mikrobioložce MUDr. Soně Pekové, která viry zkoumá a říká, že koronaviry, které tady byly loni, už tady nejsou. Teď je tady jiný kmen koronaviru a můžete onemocnět, i když jste byli očkovaní. Samozřejmě po očkování protilátky budete mít, a pokud znovu onemocníte, bude průběh nemoci mnohem mírnější. Nesmíme zapomínat na to, že protilátky mají i lidé, kteří infekci už prodělali a nebo byli jenom pozitivní (i bez příznaků). Tito lidé by se neměli nechat očkovat.
Takže posilujme imunitu a mějme veselou mysl. Pak se nemusíme bát nějakého viru.“
Klíč
A v tom je možná skryt nejdůležitější „pracovní nástroj“. Pro úspěšný boj s epidemií (kteroukoli) je nejdůležitější se nebát. Pokusy lid vystrašit a tím ho uzdravit jsou z definice odsouzeny k nezdaru. Slouží jen těm, kteří nás chtějí udržet pod zámkem. A „oni“ to dobře vědí.
Zkušení vědci, jako jsou třeba profesor Campbell, nebo lékaři jako doktor Kuchař, ale také vědí, že to se nikdy nemůže podařit. Je samozřejmě třeba dodržovat některá racionální opatření. Jinak ale není třeba se vyčerpávat „bojem“ proti jednotlivostem – nemocem těla i systému, v němž žijeme. To právě dělají tvůrci strachu. Daleko důležitější je zaměřit se na celkové posilování zdraví. Toho tělesného i toho společenského. Pokud to udělá dostatečné množství z nás, uzdravení na sebe nenechá dlouho čekat. Jak se to stane, to je, jak říká nejen jedna z postav starého filmu, záhada. Klíčem k ní je ale dost možná právě Campbellovo zjištění, že celek je vždycky více než součet částí.
PS: Pan doktor je k dispozici i pro individuální konzultace. Píše: Pokud byste chtěli se mnou nějaké vaše problémy probrat, nebráním se. Jsem v důchodu a čas si pro vás najdu.
Můj tel. 604 235 477 a e-mail: doktorkuchar@seznam.cz.
PPS: Pokud nevíte, kde začít, kupte si Celek, Čínskou studii nebo kuchařku na nich založenou. Uděláte tím dobře nejen sobě, podpoříte nakladatelství Svítání, které je současně chráněnou dílnou a jako většina z nás má co dělat, aby naši vládní politiku přežilo.
