Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou můžeme vnímat při současné pandemii koronaviru je selhání současné medicíny. Neznamená to selhání lékařské péče. Ta v různých zemích funguje různě a dělá co je v jejích silách, někde dostatečně, jinde je přehlcena. A lékaři, kteří stojí v první linii, často kvůli svým pacientům riskují své zdraví i životy. Ale medicína selhává ve svém celku, neboť se z ní stala pouze prodloužená ruka farmaceutického průmyslu.
A ten je zdaleka poslední, kdo by chtěl, aby lidé byli zdraví. Medicína již dávno není o zdraví či uzdravování. Je o tom, aby lidé fungovali, aby je v lepším případě nic nebolelo, a vlastně se o své zdraví mohli starat co nejméně.
Kde hledat
Politici dělají bezprecedentní restriktivní opatření a odvolávají se přitom na nutnost nepřehltit medicínský systém. To je však jen další známka toho, že medicínský systém je sám nemocný. Že na skutečné nebezpečí pro zdraví populace není připraven a vlastně ani vůbec koncipován. A že politické kroky nejsou svrchovaně politické, ale jsou diktovány lékařským systémem, který je neoddělitelně propleten s farmaceutickým průmyslem.
Lékařští statistici nám teď říkají, že koronavirus není pro zdravé lidi nebezpečný. Ale pro lidi, kteří jsou nemocní, berou léky na cukrovku, na tak a podobně nebezpečný je. Přitom se až do současné doby celá moderní medicína tvářila, že pokud není něco v pořádku, předepíšeme pilulky a nemusíme si dělat starosti. Teď však najednou vidíme, že pokud chceme být skutečně zdraví, pilulky nám v tom nepomohou - naopak mohou spíš uškodit. Například nejběžnější skupina léků na vysoký krevní tlak pravděpodobně zhoršuje průběh koronavirové infekce.
Pokud chceme být skutečně zdraví, musíme tedy hledat jinde než jen u konvenční medicíny. Mnoho nekonvenčních lékařských systémů umí kromě udržování lidí v co nejlepším zdravotním stavu cíleně zvyšovat odolnost lidského organizmu během epidemie. A nejen to. Jeden z nekonvenčních medicínských systémů disponuje vlastním velice efektivním způsobem jak předcházet nebo výrazně snížit šíření epidemií - a tou je homeopatie. V mnoha zemích světa jsou potvrzeny velmi dobré zkušenosti s preventivním podáváním homeopatik při různých epidemiích se statistickým vzorkem tisíců i desetitisíců lidí. V některých se výsledky porovnávají se standardním průběhem v jiných oblastech či obdobích, v některých jsou porovnávány se skupinou užívající placebo, přičemž výsledky jsou statisticky vysoce průkazné.
Čtěte ZDE: Zrůdný farma-byznys: Cílem není lidi léčit. Proč účinné léky nedostaneme? Falšování výzkumu. Pohrdání životem. Převratná genová terapie: Skoupit a třicetkrát zdražit! Korupce obřích rozměrů. Kdo tu vlastně vládne?
Farmacie a Velký bratr
O takových výsledcích se konvenční medicíně může jen zdát, avšak o tom se v mainstreamových médiích nedozvíme. Každou chvilku se naopak objeví pseudo-redakční článek (který je ve skutečnosti připraven v PR agenturách farmaceutických firem), jak homeopatie nefunguje, že je to šarlatánství a podobně. Avšak jediné, co víme jistě je, že vedle zbrojního průmyslu je farmaprůmysl největší byznys na zeměkouli. A kdo z těchto dvou pravděpodobně více inzeruje v médiích?
Farmaprůmysl si v nich může zadat v podstatě cokoliv a také chtít, aby se v médiích něco neobjevovalo. I na wikipedii jsou jakékoliv zmínky o homeopatii cíleně a organizovaně mazány a upravovány. Například zmínka o možnosti homeopatické léčby koronaviru byla smazána do několika hodin a 12 minut poté na stejné místo vložil předseda organizace Sisyfos odstavec o tom, že nevědecké metody jsou pro léčbu koronaviru k ničemu. Ke snahám farmabyznysu se bohužel přidávají i takovéto dobrovolnické skupiny nadšených pseudovědců, kteří fanaticky bojují proti čemukoliv, co neodpovídá jejich zúženému technicistnímu pohledu na svět.
Je to pochopitelné, právě u epidemií se může prokázat, že homeopatie je levná a netoxická metoda, která může zachránit možná i více než 90% životů, u dalších nemocných zmírnit průběh a u vysokého procenta obyvatel úplně předejít onemocnění.
Jenže to je přesně to, co farmabyznys nechce dopustit. Nemůže dopustit, aby lidé věděli, že za několik korun je možné předejít něčemu, na čem farma-průmysl vydělá statisíce. A to i za cenu desetitisíců mrtvých a obrovských dopadů na celosvětovou ekonomiku. Farma-byznys není samozřejmě jediný, kdo má zájem na tom, aby se mezi lidmi nešířil levný a jednoduchý způsob homeopatické prevence. Pokud by epidemie koronaviru probíhala řádově mírněji než nyní, nemohlo by docházet k tak dramatickým omezováním svobod, a globalistickým zájmovým skupinám by to vzalo vítr z plachet.
Úspěšná praxe
Homeopatii pro prevenci epidemických onemocnění začal využívat již její zakladatel Samuel Hahnemann před 200 lety. Homeopatický lék, který zabíral pro léčbu spály, začal dávat i lidem, kteří se spálou přišli do styku. Většina z nich vůbec neonemocněla. Přitom tou dobou byla spála vysoce infekční a měla vysokou úmrtnost. Od té doby byla homeopatická prevence použita nepřeberněkrát i na vysokém počtu obyvatel a výsledky byly statisticky dobře zdokumentovány. Následující výčet je jen náhodně vybraných několik málo případů pro představu, jakých reálných čísel je možné pomocí homeopatie dosáhnout. Pro podrobnější přehled doporučuji například tuto stránku.
- 1996 horečka dengue, Indie, Dillí – obvyklá míra nakažlivosti 40% až 90%. Během epidemie bylo sledováno 23.520 lidí po podání homeopatické prevence. Pouze 5 z nich (0,125%) onemocnělo, a to pouze s mírným průběhem.
- 2001 horečka dengue – Sao Paulo v Brazílii. Zde bylo během epidemie 40 procentům lidí podána jedna dávka homeopatického léku. Incidence se poté snížila o 81,5% (p<0,0001).
- 1968 - 1970 výzkum chřipky v Indii. Bez homeopatické prevence onemocnělo 20%, s homeopatickou prevencí pouze 6,5%, navíc s mnohem mírnějším průběhem.
- 2011 rozsáhlý výzkum výskytu chřipky a akutních respiračních infekcí u dětí v Brazílii kotrolované placebem. Ti, co užívali homeopatickou profylaxi, měli 3x nižší výskyt akutních respiračních infekcí nebo chřipky oproti dětem s placebem.
- 1999 – 2003 Indie – epidemie japonské encefalitidy ve státě Andhrapradéš. Například v roce 1986 bylo 2.038 případů a 638 úmrtí. Od 1999 do 2003 bylo podána homeopatická profylaxe 20 miliónům dětí ve věku do 15 let. Do roku 2003 klesla úmrtnost na nulu.
- 1974 Brazílie – meningokok. 18.640 dětí homeopatická profylaxe – 4 případy meningokokové infekce; 6.340 dětí bez profylaxe – 32 případů infekce. Homeopatická prevence byla tedy účinná na 95%
- 1998 v Brazílii opakovali ještě větší studii, 65.826 homeopatická profylaxe – 4 případy infekce, 23.532 bez homeopatické profylaxe – 20 případů.
V současnosti se v Indii, některých oblastech Číny a nově na Kubě homeopatická prevence před koronavirovou infekcí organizuje přímo na vládní úrovni. Například v oblasti Macao užívalo homeopatickou prevenci 50% obyvatel. V Indii doporučení užívání homeopatické prevence zveřejnilo indické inisterstvo AYUSH (Ajurvédy, Jógy a naturopatie, Unani, Siddha, Sowa Rigpa a Homeopatie).
Čtěte ZDE: Italští lékaři píší otevřený dopis: Neočkované děti jsou zdravější! Studie to potvrzují. Farmaceutický průmysl chce zisk, ne zdraví maličkých. Šestinásobek očkovaných má astma! Děti se bránit nedokážou
Prevence pomocí homeopatik je skutečně vysoce účinná, potvrzují to i informace ze současné epidemie koronaviru z oblastí Macao a Hong Kongu. Důležitým problémem, před kterým homeopaté stáli, bylo zvolení konkrétního léku, který bude mít v prevenci nejširší záběr. V tom se názory homeopatů zpočátku lišily.
Nyní však, po mnoha zkušenostech homeopatů po celém světě a sdílení informací, se začíná osvědčovat nejlépe jeden konkrétní homeopatický lék – Gelsemium sempervirens. Existuje ještě nekolik dalších léků, které doporučují někteří homeopaté, zmíněný lék není jednotné uznávané dogma. Navíc některé jiné léky mohou mít také velký preventivní dosah (kromě Gelsemia se nejčastěji užívají Arsenicum album nebo Bryonia alba). S Gelsemiem však pravděpodobně můžeme dosáhnout nejlepších výsledků. Úspěšnost z jeho plošného užívání máme potvrzenou z oblastí Hong Kongu a Macao, kde bylo podáváno statisícům obyvatel.
Užívání pro prevenci je jednoduché, v současné době je optimální dávka jedna kulička léku potence 30ch za 4 dny, ale před užíváním je důležité si nastudovat alespoň základní zásady užívání homeopatických léků. U citlivých lidí je možné, že i jedna dávka vyvolá nějakou reakci a podle toho je důležité další dávkování upravit. K těmto účelům byla vytvořena stránka, kde zájemci naleznou i další důležité informace, jako adresy lékáren, případně i to, jak si vyrobit větší množství homeopatik, jímž můžete zásobit celé okolí.
Problémy konvenční medicíny
Toho, co nám naopak nabízí konvenční medicína je relativně málo. Hygienická opatření jsou důležitá, nicméně tato oblast není výsadou konvenční medicíny. Na mytí rukou a omezení přenášení kapének infekce se shodnou i jiné medicínské systémy.
Některé konkrétní léky, které by mohly pomáhat, jsou zatím spíše v experimentálním stádiu a nevíme, jestli vedlejší účinky nebudou vyvolávat další problémy. Některé z nich zabírají pouze u mírných průběhů a při těžkých stavech již nefungují. Konvenční medicína doporučuje při průběhu nemoci užívat léky proti bolesti a horečce. Přitom pokud horečka není příliš vysoká a neohrožuje pacienta například febrilními křečemi (což je však výjimečné), pomáhá imunitnímu systému v souboji s infekcí. Pokud ji snížíme, oslabujeme tím imunitní systém, a ten tak nemůže dostatečně efektivně bojovat s nákazou. Po jejich užití se sice uleví, proto jsou tyto léky tak oblíbené, ale tato úleva je právě důsledkem potlačení imunitního systému, který po tuto dobu omezí svou činnost.
Některé léky pak mohou ještě přímo zhoršovat průběh nemoci i pomocí dalších mechanismů. Aspirin před 100 lety během epidemie španělské chřipky způsoboval nekontrolovatelné krvácení do plic a zapříčinil velké procento úmrtí. Přitom byl hojně doporučován při léčbě. U koronaviru se objevilo tvrzení, že Ibuprofen zhoršuje průběh onemocnění. Nejdřív to bylo označené za fámu, potom ho naopak vyhlásil francouzský ministr zdravotnictví za pravdivé a varoval lidi před užíváním přípravku. Následně doporučení neužívat Ibuprofen oficiálně vyhlásila celosvětově i WHO, další den to naopak vyvrátila a užívání Ibuprofenu opět doporučila.
Vidíme v přímém přenosu, jakým způsobem vlastně „vědecká“ medicína moudře funguje. Mnozí odborníci nadále nedoporučují Ibuprofen, jenže místo toho doporučují Paralen (a jiné léky obsahující paracetamol) nebo Aspirin (a jiné léky obsahující kyselinu salicylovou). Jenže všechny tyto léky mohou z principu komplikovat průběh infekce, což je u potenciálně smrtelného onemocnění vysoce rizikové, před čímž varují i mnozí lékaři. Z oficiálních míst se to však nedozvíme.
Čtěte ZDE: Kauza léčitelství: Konkurence určená k likvidaci? Ztráta svobody toxickou terapií. MZ prodlouženou rukou obřího byznysu. Kde končí pravomoce státu? Šarlatáni působí ve všech oborech. Napjaté čekání na nový zákon
Schématem proti zkušenosti
S dalším důležitým tvrzením přišel před nedávnem newyorský lékař Cameron Kyle Seidel. Popisuje svou zkušenost, že pacienti v kritickém stavu koronavirové infekce neodpovídají běžně předpokládanému Syndromu akutní dechové tísně (ARDS, Acute respiratory distress syndrome), ale spíše výškové nemoci.
Lékaři na celém světě však do současné doby předpokládají právě ARDS a podle toho postupují při léčbě. Pokud klesne hladina jistých hodnot pod určitou mez, pak je pacientovi pozastaveno pomocí anestezie vlastní dýchání a je připojen na umělou ventilaci. Pokud by však bylo pravdivé tvrzení Dr. Seidela, pak by plicní ventilace naopak způsobovala další problémy a často by vedla k úmrtí, což se podle něj právě děje.
Dr. Seidel doporučuje místo ventilace zvýšené podávání kyslíku a pokud by přesto k umělé ventilaci došlo, pak nastavení odlišných hodnot. Na tomto místě nelze rozhodnout o správném postupu. Zarážející však je, že teprve po čtvrt roce, kdy na následky koronavirové infekce zemřely desetitisíce lidí, se jeden lékař ozve s tím, že až do dnešních dní pravděpodobně medicína postupovala podle nesprávných protokolů.
Umění lékařské diagnostiky se z medicíny postupně ztrácí. Postupuje se jen podle naučených schémat a protokolů, laboratorních testů a čísel, a přitom lidská vnímavost a um z konvenční medicíny téměř vymizel. A to i v oblastech, které jsou stále ještě její pozitivní doménou, tedy různé podpůrné přístroje a technologie.
Jaké je řešení?
Koronová epidemie přinesla mnoha lidem bolest, omezení svobody, ztrátu finančních jistot. Ale může nám přinést i něco pozitivního. Můžeme si uvědomit, že skutečné zdraví konvenční medicína nenabízí. Ta sice umí v některých krizových situacích zachraňovat životy, umí sešít člověka roztrhaného na kusy, umí člověka v některých situacích udržovat na živu, ale o skutečné zdraví se musíme postarat jiným způsobem. A musí se o něj postarat každý sám. Stát, Ministerstvo zdravotnictví ani lékař to za něj neudělá.
Konvenční medicína jako jednu z mála prevencí nabízí očkování, ale to je metoda, která v součtu přináší často mnohem víc problémů, než umí vyřešit. Například se ukazuje, že lidé, kteří se v letošní sezóně očkovali na chřipku jsou proti koronaviru ve větším nebezpečí. Konvenční medicína v nás vyvolávala falešný pocit bezpečí tvrzením, že má díky očkování vše pod kontrolou. Ve skutečnosti úmrtnost na různé epidemické choroby, proti kterým se dnes očkují malé děti, klesla k nule ještě dříve, než bylo očkování na tyto jednotlivé nemoci zahájeno. Ale ve výpočtech úspěšnosti jsou stále používána historická data, která by v současné době odpovídala nanejvýš chudým zemím třetího světa.
V případě koronaviru se již nyní ukazuje, že i kdyby se vyvinula očkovací látka, tak její úspěšnost bude malá. Čínští výzkumníci zjistili, že pouze 2/3 lidí, kteří nákazu prodělali, mají protilátky. Očkováním oslabeným virem či jeho fragmenty by se pravděpodobně dosáhlo úspěšnosti mnohem menší než 2/3. I kdyby se naočkovali všichni, epidemiím by se nezabránilo, pouze by se mohla snížit rychlost šíření, a to ještě za předpokladu, že by virus vůbec nemutoval.
Avšak očkovat plošně celou populaci jakoukoliv novou vakcínou představuje obrovská rizika, která bychom neměli podstoupit. Některé vedlejší efekty vakcín se mohou projevit teprve s odstupem řady let a tím můžeme nevratně zasáhnout zdraví celé populace. U očkování proti HPV se například objevilo důvodné podezření, že jeho aplikace výrazně snižuje šanci otěhotnět. Protože se však očkují třináctiletá děvčata, tento problém se začíná objevovat teprve nyní, kdy tato děvčata dorůstají do plodného věku.
Čtěte ZDE: Věda se obrátila do temnot: Korupce "expertů" nezná hranic. Z poloviny je všechno lež. Pečlivě připravená iluze. Miliardy na zakrytí podvodů a úmrtí. Mimosoudní vyrovnání jsou pro firmy za pakatel. Kousat ruku, která krmí?
Rozhodnutí
Pokud se nechceme vydat cestou kontinuálních „chytrých“ karantén s v podstatě nulovou svobodou a omezením volnosti pohybu, musíme si zvolit cestu skutečného zdraví. Je potřeba se zamyslet nad tím, zdali je konvenční medicína skutečně tím, co nám má diktovat způsob života. Když je to metoda, která se velmi aktivně snaží potírat cokoliv, co nabízí jiná a skutečná řešení. Mnozí lidé, kteří až do nedávna věřili, že „moderní“ medicína má odpověď na vše, nyní zjišťují, že tomu tak vůbec není. Jenže to je právě šance začít pro své zdraví něco skutečně dělat.
Pokud nechceme, aby se svět postupně změnil v totální karanténu, pojďme hledat skutečné zdraví. Je mnoho léčebných systémů, ze kterých si každý může vybrat, co je mu blízké. Některé léčebné systémy nám mohou podle našich potíží a tělesné konstituce poradit, jaké užívat přírodní prostředky, nebo se i jen nejlépe stravovat tak, abychom byli zdraví, netrpěli nadváhou, cukrovkou, vysokým krevním tlakem, depresemi, úzkostmi, nervozitou. Můžeme se zbavit závislosti na lécích a žít svobodnější život. Můžeme se zbavit depresí namísto polykání antidepresiv.
K tomu je jen potřeba se rozhodnout. Rozhodnout se, že chceme být skutečně zdraví. Zdraví neznamená jen absenci konkrétních obtíží, ale aktivní a svobodný život bez závislosti na farmabyznysu a polykání pilulek.
