Řekněme si to zcela bez zábran - ostatně stejně to většina z nás v podstatě ví:
Jsme ochotni cpát do sebe cokoliv, co nám slibuje okamžité řešení našich skutečných či domnělých problémů od úbytku na váze, přes nárůst svalové hmoty, erekci na povel, dobrou náladu, klidný spánek a zejména okamžitou úlevu od bolesti. A bezmezně věříme lékařům, ačkoli jsou to také jen lidé, kteří dělají chyby. Bohužel, někdy i vědomě.
Jako například bývalá lékařka mojí maminky, která jí přikazovala užívat léky na snižování cholesterolu (měla ho 5,9 mmol), přestože se u ní projevovala celá řada nežádoucích účinků (z těch nejzávažnějších vzpomenu problémy se spánkem, ztráta rovnováhy, brnění nohou, bolest svalů). Moje maminka je stará škola - pro ni je lékař autorita. Proto předepsané léky poctivě jedla.
Až jednoho dne zkolabovala. Naštěstí se nechala přesvědčit, že musí změnit lékařku. Trvalo rok, dokud všechny "nasbírané" neduhy zmizely. Samozřejmě, lék na cholesterol přestala užívat jako první. Dnes se navzdory svému věku cítí velmi dobře.
Obchod s nemocemi
Před lety jsem pracovala v reklamní firmě, jež mimo jiné připravovala pro jistou farmaceutickou společnost pravidelná "školení" praktických lékařů (lékařů prvního kontaktu). Vydržela jsem tam pár měsíců, ale mohu říci, že se mi otevřely oči. Z vlastní zkušenosti vím, že farmaceutické firmy motivují lékaře různými malými i velkými odměnami, aby předepisovali pacientům právě jejich léky. Vždy se proto najdou mezi nimi tací, kteří budou zlehčovat vedlejší účinky předepisovaného přípravku, neboť výhody (čti dárky, dary, odměny) pro ně převyšují negativní důsledky pro nás.
Je veřejným tajemstvím, že většinu dnešních civilizačních chorob je možné léčit změnou životního stylu. Mnozí se však nechtějí vydat na cestu změny stravování a pravidelného pohybu, protože to vyžaduje úsilí a čas. Tabletky to udělají za nás a okamžitě. Jenže s jakými důsledky?
Farmaceutické společnosti mají svět medicíny v hrsti. Lékařský výzkum dnes nehledá pouze nejúčinnější, nejbezpečnější a zdraví nejprospěšnější léčebné postupy. Zaměřuje se také (či spíše) na jiný cíl: rozpoznat nemoci s největším potenciálem na trhu, na kterém výrobci léků mohou vytvořit co nejvyšší zisky. A mnozí lékaři jsou ochotnými pomocníky ve farmaceutickém byznysu s nemocemi.
Léky na předpis vedou ročně celosvětově k více než 100.000 úmrtí a u dalších 1,5 miliónu lidí vyvolávají vážné vedlejší následky, které vyžadují hospitalizaci. Negativní reakce na léky jsou uváděny jako čtvrtá nejčastější příčina úmrtí.
Nemyslím si, že bychom měli hromadně přestat užívat všechny předepsané léky, jen je třeba mít na paměti, že nutnost jejich užívání musí převážit nad možnými vedlejšími účinky. Stejně bychom neměli bezhlavě nakupovat volně dostupné léky v lékárně (za účelem údajné prevence nemocí) či shánět levnější alternativy na internetu, které mohou být padělané, přestože vypadají k nerozeznání od těch z kamenné lékárny.
Čtěte ZDE: Krásný nový svět: Miminka na drogách a slintající holčička v cele. Máte depresi? Pusťte to z hlavy, jde jen o iluzi. Vědkyně: "Lidem se to moc nelíbí, ale nedá se nic dělat." Jaké "memy" dnes odvysílá ČT?
Nebezpečné, přesto denně užívané
Existuje záměrně živený mýtus, že léky schválené FDA (Americký úřad pro potraviny a léčiva), respektive obdobnými evropskými nebo našimi státními úřady jsou bez jakýchkoli rizik. Není to pravda. Neexistuje absolutně bezpečný lék. I život zachraňující antibiotika mají vedlejší účinky jako zvedání žaludku, zvracení, průjem a další alergické reakce. Navíc jejich dlouhodobé zneužívání medicínskou vědou způsobilo rezistenci mnoha mikroorganismů a vznik nových neléčitelných infekcí.
V důsledku nežádoucích účinků léků umírá podle informací výzkumníků z německých Brém více lidí než při dopravních nehodách. Které léky polykáme nejvíce a nevíme o zrádných rizicích jejich pravidelného či nadměrného užívání?
Acylpyrin, Anopyrin, Aspirin, Aspro zda Upsarin má v domácí lékárničce snad každý. Při vyšších dávkách nebo dlouhodobém užívání těchto léků existuje riziko postižení ledvin, jater a nebezpečí krvácení ze žaludeční sliznice. Děti do deseti let jsou ohroženy jaterním selháním. K poruchám funkce jater a ledvin může vést i dlouhodobé užívání paracetamolu.
V žebříčku prodejnosti léků vedou již několik let statiny. Jejich úlohou je snižovat hladinu cholesterolu v krvi, ale mají vedlejších účinků až hrůza. Na rozdíl od jiných léků se však neblahé důsledky jejich užívání objevují s poměrně velkým časovým zpožděním, proto je pacienti s těmito léky nespojují. A lékaři to buď nevědí, nebo jim to neřeknou. Populární léky jako Atorvastatin, Tulip, Torvacard, Zaranta či Crestor zase zvyšují riziko cukrovky, nemoci jater, poškození mozku, zakrnění svalů a dokonce i předčasné smrti. Více než tucet studií ukázal, že užívání těchto léků jako prevence srdečního záchvatu či infarktu pomáhá minimálně - pokud vůbec. Statiny jsou zdravotně zcela neužitečné pro milióny jinak zdravých lidí, jimž jsou předepisovány.
Čtěte ZDE: Antibiotika: předem prohraný boj s přirozeným prostředím. “Superbacily” se konečně vynořily. Což takhle dát si česnek? Bakterie jsou schopné se (po)učit. Zdá se, že narozdíl od (některých) z nás
Z malých problémů velké
Na schizofrenii, bipolární poruchu (dříve maniodepresivní psychózu) a deprese jsou často předepisována neuroleptika jako Seroquel (quetiapine fumarate), Abilify (aripiprazole), Risperdal (risperidone) a Zyprexa (olanzapine). Důsledkem užívání těchto léků však může být dlouhodobé neurologické a mozkové poškození, nemluvě a vysokém riziku metabolického syndromu, jenž může zahrnovat velké zdravotní problémy jako kardiovaskulární onemocnění a cukrovku. Neuroleptika jsou tak nebezpečná, že studie zveřejněná v časopise British Medical Journal je prohlásila za více nebezpečné než terorismus.
Antidepresiva založená na selektivních inhibitorech zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) se předepisují už léta. Účinné látky fluoxetine, sertraline, paroxetine či escitalopram však mají nebezepečné vedlejší účinky: sklony k sebevraždě, sexuální dysfunkce, gastrointestinální krvácení a srdeční onemocnění.
Opiáty na tišení bolesti jako Vicodin (hydrocodone bitartrate a acetaminophen), OsyContin (oxycodone HCl), Percocet (osycodone a acetaminophen), kodein a morfium jsou podle studií Brandeis University v Massachusetts dnes odpovědné za větší počet případů smrtelného předávkování než heroin nebo kokain.
Ani estrogen a jiné hormonální léky předepisované pod záminkou prevence proti řídnutí kostí (osteoporóza) a srdečním chybám nejsou bezpečné. Dlouhodobé užívání těchto přípravků u více než 30 % žen, které je berou, vyvolává rakovinu. Obzvláště častými formami vyvolanými těmito léky jsou na hormonech závislé rakoviny, jako například rakovina prsu a dělohy.
Únik z kruhu je možný
Velkou snahou farmaceutického průmyslu je zahrnovat do obchodu s nemocemi i zdravé jedince, kterým jsou nabízeny léky na prevenci proti různým nemocem. Bombardují nás reklamami v novinách, časopisech, v televizi, rádiu, na internetu, na billboardech, všude. Součástí obchodní strategie farmaceutických společností je likvidace všech nepatentovatelných léčebných procedur a jejich poskytovatelů. Světová zdravotnická organizace (WHO) s nimi kolaboruje a zájmy farmaceutické lobby otevřeně podporuje.
Je možné tomu všemu uniknout? Jakby ne. Informovanost je naší devizou. Nejsem zastáncem odstřižení se od moderní medicíny a naprosté odevzdanosti bylinkám a alternativní léčbě. Ale ani naopak. Pokud už mi lékař předepíše lék, vždy se ho zeptám, jak ten lék funguje, jaká jsou rizika spojená s jeho užíváním, jaké má vedlejší účinky a zda je skutečně nutné jej užívat. V případě, že léčivý účinek převyšuje možná rizika, jdu s receptem do lékárny. Jinak ne.
Ne jen proto, že vím, jak dopadla moje máma.
