Zdá se to na první pohled jako docela obyčejný příběh jednoho neobyčejného boje: mladá dívka se “nakazí” rakovinou děložního čípku (tedy lidským papilomavirem, zkráceně HPV), statečně (a mediálně přitažlivě) s ní bojuje, je využita zdravotnickým průmyslem k emocionálně vypjaté kampani za jeho zájmy - a nakonec zemře. Případ uzavřen. Zůstává jen memento, vzkaz mladým ženám, aby častěji chodily na preventivní prohlídky, nechaly se včas (nejlépe už v dětském věku) očkovat, a pomohly tak přemoci nemoc, která v Česku ročně skosí kolem šesti stovek žen.
Záhada mediálního šílenství
Nebo to je přece jen trošku jinak? Nejde ve skutečnosti o mnohem větší záhadu, dokonce o mnohem větší a nebezpečnější problém?
Každý lékař ví, že HPV infekce, jsou nemocemi chudých. Jsou nemocemi válečných časů, a nebo časů mimořádné dekadence
Nechme v klidu odpočívat jednu mladou “aktivistku” a pomodleme se za její duši. Nechme stranou i reakce mediálního mainstreamu, který - jedním dechem informuje o “hyenách” nadávajích zemřelé, a současně dělá marketing rakovinnému průmyslu. Nadávat zesnulým je v každém případě mírně řečeno nevkusné. Je ovšem otázka, zda kampaň na přípravu "výroby" dalších smrtelně nemocných není mnohem nevkusnější. A přesně o to nyní jde.
Samozřejmě ne (drtivé většině) lékařů či novinářů. Ti dělají, co nejlepšího umějí, a ještě z toho mají dobrý pocit: zachraňují přece životy! Jenže existuje množství důkazů, že momentálně módní model “boje” proti HPV je naprosto scestný - a že spíše zabíjí, než pomáhá. Týká se to jak modelu “prevence”, tak “léčení”. A možná i hypotézy o přenosu nemoci.
Jak na prevenci proti HPV?
Vezměme to po pořádku. Prevence skutečně může proti rakovině účinně ochránit - pokud je ovšem provedena správně. A to se o současném přístupu “lékařského mainstreamu” vážně říci nedá.
Předcházení onemocnění rakovinou děložního čípku má momentálně v podání lékařů dvě hlavní “nohy”: první je očkování proti viru HPV (lidský papilomavirus), které má zabránit virové infekci, jež u mizivě malého procenta žen vede ke vzniku lézí a posléze k rozvoji rakoviny děložního čípku. Druhou je pak pravidelný “screening”, jak se tak módně říká, tedy gynekologická prohlídka. Ta odhalí léze na děložním čípku, s nimiž se potom může dále pracovat. (Dodejme, že HPV samozřejmě nezpůsobuje jen ony léze, způsobuje také dýchací obtíže a (zdaleka nejčastěji) genitální bradavice - které nejsou příjemné, ale nejsou také smrtící.
Čtěte ZDE: Chcete zabít svoje dítě? Je to snadné: pošlete je na bezplatné očkování proti HPV
Čtěte ZDE: Tichá válka o ukrajinské děti: Očkovat proti obrně? Další epidemie "made in USA (a spol.)" právě dorazila na východní frontu. Největší propagandistický výkon od dob druhé světové: Oběťmi jsme i my
Smrtelně nebezpečný marketing
Důraz je však masově kladen na možnost první. Slovy propagandy jedné lékařské stránky:
“Nejnovější a nejspolehlivější metodou ochrany proti HPV infekci je očkování. Po očkování dojde k rozvoji obranyschopnosti proti konkrétním typům viru obsaženým ve vakcíně. Vakcíny obsahují pouze obaly virů, neobsahují virovou genetickou informaci, která je nutná pro rozvoj infekce, nemohou proto způsobit onemocnění.
Aktuálně používané vakcíny působí na hlavní rakovinotvorné typy HPV – HPV 16 a HPV 18. Ochrana proti těmto typům je absolutní. HPV 16 a HPV 18 jsou příčinou asi 70 % rakoviny děložního hrdla.”
Jak je to s očkováním proti HPV, o tom jsme již na Protiproudu psali mnohokrát. Přesto zopakujme podstatné: jedná se čistě o marketingový tah, znamenající více do kasičky nadnárodních farmaceutických firem (a všech, kdo jsou zprostředkovaně či přímo na jejich výplatní pásce - tedy mnohých lékařských a snad téměř všech vakcinologických špiček v ČR). Jde navíc o marketing smrtelně nebezpečný. Kdo nevěří, ať si spočítá dvě a dvě, například:
Očkování zvyšuje riziko
Existuje zhruba 170 kmenů HPV viru. Nejnovější vakcína (která zrovna, jaká to náhoda, přichází na náš trh), chrání proti devíti z nich. “Vysoce rizikových” kmenů, které údajně způsobují rakovinu, je přitom minimálně 13-14 a sami lékaři uznávají, že přeočkování jen proti některým kmenům ve skutečnosti zvyšuje riziko onemocnění ostatními kmeny. Kdo nevěří, ať si poslechne sám z úst jihlavského primáře gynekologie prof. Aleše Roztočila v relaci Českého rozhlasu.
Pan primář ve zmíněné relaci také (byť velmi neochotně) nijak nevyvrací známou statistiku, že pokud již žena nakažena virem předem byla, a poté je očkována, zvyšuje vakcinace možnost onemocnění zhruba o 46% (tedy cca o polovinu)!
Čtěte ZDE: Britští vědci uznali: očkování nefunguje. Mladá lékařka našla důkazy. Odpůrkyně vakcín je českou Lékařkou roku. Ničivý stroj farmabyznysu jede vesele dál
Čtěte ZDE: Očkování, autismus a Američané na Měsíci: Všechno je jinak. „Zrádce“ mluví. Zázrak v České televizi. Statečné lékařky na pranýři. Psí mravnost podle metody
Dárek pro pedofila?
Proto se také prý mají očkovat devíti- až třináctileté slečny, předtím, než začnou (v deseti?!) pohlavně žít. Jenže to má háček: sami vakcinologové uvádějí, že testovaný vzorek populace byl po očkování sledován “zhruba po dobu 40 měsíců”, to jsou tři roky. Devítileté ani třináctileté holčičky obvykle pohlavně nežijí.
Nebo snad podle "módy" nové doby mají sloužit jako zajímavé objekty pro ubohé diskriminované pedofily? Jakkoli legračně nepravděpodobná se taková varianta může zdát, je fakt, že sexualizace dětí je velké téma dneška. Trend je jednoznačný: naučme děti ve třetí třídě nasazovat kondom a očkujme je proti HPV, aby si mohly "užívat" již od raného věku... jenže - tím je dost možná před nemocí neochráníme. Naopak.
Nutno dodat, že pokud očkované děvčátko (či chlapec) nezačne s milostným životem před pubertou a je očkováno ve třinácti - co se stane, až dotyčná(-ý) začne pohlavně žít - v lepším případě třeba v osmnácti či ve dvaceti, až se vdá či ožení? Onemocní HPV, nebo ne, pokud přijde s nákazou do styku? Nikdo neví… V každém případě však budem mít v těle vakcínu - se všemi možnými nežádoucími vedlejšími účinky, které může tato vyvolat (včetně smrti).
Manipulace v přímém přenosu
A to nejsou všechna "kouzla" prodavačů vakcín. Poslechněme si tuhle zajímavou perličku: Po sledovanou dobu byla prý při testech vakcíny (teď se bavíme o vakcíně Gardasil 9, tedy tom novém “zázraku”, který právě vstupuje na český trh) míra ochrany 99,6%. Jedná se o klasickou manipulaci s daty: ve zmiňovaném článku je ono číslo uvedeno u dívek mezi 16-26 lety, sledovanými po oněch zhruba 40 měsíců, ale pouze co se týče rakoviny, způsobené kmeny HPV 31, 33, 45, 52, 58. Nejsou tedy mezi nimi kmeny 16 a 18, které údajně dle lékařů způsobují až 70% všech rakovinných onemocnění, vyvolaných HPV, a proti nimž má vakcína chránit samozřejmě rovněž. Náhodička?
Klasicky manipulativní je i prohlášení pana primáře ve zmíněné relaci, že vakcíny nemají “žádné vedlejší účinky.” Zdatně a statečně mu oponuje v tomže pořadu slavná vědkyně prof. Anna Strunecká, DrSc., která poukazuje na zkušenosti ze Spojených států amerických: o těch se všeobecně ví.
Čtěte ZDE: Výsměch Ústavního soudu českým rodičům: Inteligentně organizovaný zločin bude pokračovat. Děti nám nepatří. Očkovat a odškodnit. Lze se bránit zvůli státu?
Čtěte ZDE: Česko ve spárech „mediálních matek“ z Babišova chovu. Salámová revoluce v Brně. Očkování je povinné, protože je neúčinné. Očkovací demokracie v Rusku
Hrozivé vedlejší účinky
V databázi VAERS (tedy nežádoucích účinků očkování) je k dnešnímu datu hlášeno něco kolem třiceti tisíc nežádoucích účinků a zhruba dvě stovky úmrtí. Nežádoucí účinky jsou u menšiny sledovaných skutečně tragické: od autoimunitních chorob přes ztrátu hybnosti a dýchací potíže až k rozvoji ALS (amyotrofické laterální sklerózy, nemoci, způsobující paralýzu a smrt, již smutně "proslavil" Stanislav Gross) u mladých, zdravých děvčat. A vykládejte rodičům, kterým zemřelo či ochrnulo dítě, že jde o “menšinovou negativní reakci”…
Odhaduje se přitom, že pacienti a jejich ošetřující lékaři hlásí do této americké databáze zhruba 10% případů. Dokázat souvislost poškození zdraví s vakcínou je navíc extrémně těžké. Vynásobte třicet tisíc (v lepším případě) deseti, a jste na pěkných třech stech tisících poškozených… ale to je samozřejmě jen spekulace. Kterou jistě nikdo nikdy neprokáže. O to se už farmaceutický průmysl jistě postará.
Nikdo také až tak úplně neví, co se stane, až děvčata a chlapce (neboť i jim se již očkování u nás doporučuje, byť nehradí) přeočkují novou, “lepší” vakcínou, ačkoli dostali tu “starou”. Sami vakcinologové to, zdá se, tak docela nevědí, vědí jen, že následují-li těsně po sobě, mají větší potenciál vyvolat nežádoucí reakci (byť uváděná je jen reakce lokální či zvýšená teplota - o závažnějších účincích se ostatně zarytě mlčí, jako vždy a všude).
Laboratorní lidé
Ale nejde jen o účinky vakcíny - ale i o její účinnost. O to, zda není vlastně - zbytečná, nebo dokonce škodlivá, už v principu - protože naprosto špatně zaměřená.
V již zmiňovaném pořadu zazněla jedna krajně zajímavá hypotéza: prof. Strunecká jakožto vědkyně, uvyklá “vědě, založené na důkazech”, vznáší pochybnost, zda vůbec HPV skutečně způsobuje rakovinu děložího čípku. Víme totiž sice, že jsou HPV viry přítomny v 99% zkoumaných vzorků nádorových tkání. Jenže v nich jsou i jiné, další viry. Nevíme, zda růst nádorů virus skutečně způsobuje - v laboratorních podmínkách se totiž u zvířat tento proces nikdy nepodařilo vyvolat.
“Oni lidé jsou tak trochu jiná zvířata,” oponuje profesorce Strunecké pan gynekolog Roztočil, ačkoli pokud by se na zvířatech testovalo cokoli jiného, najspíš by nadšeně hájil "své" laboratorní potkany. Nic jiného ale říci nemůže: jinak by musel přiznat, že údajná incidence, stejně jako údajná “ochrana” vakcínou, jsou záležitosti, založené čistě na statistice. A jak říkával už Winston Churchill: “Jediná statistika, které věřím, je ta, kteoru si sám zfalšuji.” Že by to pan doktor věděl?
Nebo je to ještě jinak? Ať již platí, či neplatí, že virus “způsobuje” rakovinu (ruku na srdce, každý, kdo je zvyklý se dívat na nemoc holistickým pohledem, ví, že rakovinu nikdy “nezpůsobuje” virus nebo bakterie - ale o tom jindy), naznačil pan primář nevědomky jednu velmi důležitou věc: lidé nejsou zvířata. A HPV je nemoc specificky lidská, vycházející ze specificky lidských problémů: promiskuity a bídy.
Čtěte ZDE: Očkovací byznys jede dál: Děti jako „bionafta“ farmaceutického průmyslu. Rozumní lékaři – černé ovce mezi zlatokopy. Občanské svobody? Překonaný mýtus
Čtěte ZDE: Věhlasný lékař: Neočkujte se, jezte pomeranče! Veselá mysl půl zdraví. Proč nedostane psychopat chřipku? Je ministr Němeček nemocný?
Trest?
Každý lékař ví, že HPV infekce (a potažmo jejich nejhorší, byť krajně málokdy se vyskytující “následek”, rakovina), jsou nemocemi chudých. Jsou nemocemi válečných časů, a/nebo časů mimořádné dekadence. Je to logické: drtivá většina nemocných se nakazí při sexuálním kontaktu, a rozvoj nemoci nemůže probíhat, pokud jsou tělo i duše silné a organismus je tedy vybaven dobrou imunitou. A naopak: pokud je tělo podvyživené a duch strádá (zvláště v časech společenských - nebo i osobních - turbulencí), jde to snadno.
Dokonce jsem slyšela názor odborníka, řečený tak mimochodem, že v připadě genitálních bradavic a dalšího šlo tak trochu o “trest Boží”, pohromu, kterou sesílala příroda dříve jen na dobyvatele, kteří kdesi na poli válečném prznili panny i markytánky… a domů se vraceli s pěknou náloží sexuálně přenosných chorob, které poté ztrpčovaly život i jejich rodinám a potomkům - a HPV se tedy vyskytoval jen v období válek.
Kdo ví. Ale zpět k dnešku. V Čechách jsou okresy se statisticky největší incidencí karcinomu čípku Praha (že by hlavní město bylo, jako to bývá, tak trochu promiskuitní?) a Teplice (kde, přiznejme si to, není nijak sociálně růžovo). Zajímavé. Možná, že nejde jen o zanedbaný screening, kterému přičítá zvýšený výskyt "ženské" rakoviny právě na těchto místech vždy racionální a skeptická prof. Strunecká. Možná, že se zde skutečně vyskytuje více rakovin děložního čípku - protože je tu nemoci příznivé společenské klima.
Čtěte ZDE: Další fáze bitvy o dětská očkování: Praktická lékařka se nebojí říci pravdu. A proč většina doktorů stále věří, že očkováním dělají dobrou věc?
Čtěte ZDE: Očkování nepotřebujeme. Horečku ano! Často je rozdílem mezi životem a smrtí. Jak si vybrat to první? A o důležitosti sebedůvěry
Lze se nemoci vyhnout...
A o ně jde dost možná při "prevenci" HPV především. Téměř stoprocentní ochranou před "rakovinnou nákazou" je totiž dnes vysmívaná a odsuzovaná katolická morálka. Cudné panny a paní z dob našich (pra)babiček, které žádnému mužskému, než “tomu svému” nedaly nikdy ani pusu, neměly problém - tedy pokud “ten jejich” nezanášel. Také šlo o "boj", i když úplně jinam směrovaný, než dnes - udržet cudnost totiž není žádná legrace. Ale povídejte to holkám v době, kdy červené plastikové označení pohlavního ústrojí na hrdle mladé slečny nevyvolá víc, než zdvižená obočí a sexuální život mimo manželství ve čtrnácti se pokládá za "dobrou zkoušku" do života ...
Takže skutečný "recept" lékaře by měl nejspíš znít: chcete sebe a své dítě chránit proti HPV? Vtlučte sobě i jemu do hlavy trochu tradičních hodnot. Jo, a nacpěte se vitaminy a běžte na čerstvý vzduch. Máte mnohem větší šanci, že zůstanete zdravé (zdraví), než když si do těla píchnete trochu toho hydroxyfosfátu hlinitého a plísní z laboratoře (uváděné “jen tak mimochodem se vyskytující látky” ve vakcíně).
A co když to nejde? Pokud jde o prevenci rakoviny, jsou pravidelné gynekologické prohlídky jistě docela dobrý nápad. Jen docela, ne zcela: samotná prohlídka totiž může vyvolat trauma či kancerofobii (panický strach z rakoviny) - a ty jsou zase jedněmi z důležitých předpokladů pro vznik rakoviny samotné. Kromě toho, prohlídky samy o sobě nestačí. Ale o tom příště.
... nebo ji léčit?
Zanedlouho se totiž na Protiproudu podíváme na to, co dělat, když prevence nestačí: na fascinující případ ženy, která se vyléčila z rakoviny děložního čípku s pomocí homeopatie. I tato žena (mimochodem na dnešní poměry až úzkostlivě ctnostná) chodila na prohlídky - celých deset let předtím, než u ní nemoc propukla, pravidelně, svědomitě. Vždyť pracovala jako zdravotní sestra. Když však ji nemoc dostihla, byly jí platné… no, víte jako co. Vypadalo to zkrátka, že další zimu už zimník příliš neužije.
Homeopatie, mnohými nenáviděná, obávaná či vysmívaná stejně (a často z podobných důvodů) jako zmiňované katolické názory na svět, ji ale během tří měsíců vrátila zpět do života. A ještě jí pomohla vyřešit emocionální problémy, které patrně stály na počátku celé “rakovinné krize”.
Také docela obyčejný příběh ženy, která to nevzdala. S docela obyčejným koncem. Ale úplně jiným, než je “hrdinská” smrt v přímém přenosu.
S koncem, za který stojí za to bojovat.
