Na hranicích řeckých pobřežních vod u ostrůvku Kastellorizo poblíž Kréty na sebe třetím dnem míří odjištěnými raketami skupiny tureckých a řeckých fregat. Prsty na spoušti odjištěných torpéd mají i velící důstojníci řeckých a tureckých ponorek. Ve vzdušném prostoru mezi Kyprem, řeckou Krétou a Tureckem se vzájemně nahánějí řecké a kyperské stíhačky na jedné straně s tureckými bojovými letadly na straně druhé.
Řecko a Turecko se dostaly na hranu války v pondělí, kdy bylo ohlášeno, že turecká vrtná loď Oruc Reis doprovázená konvojem 19 tureckých vojenských lodí a 2 ponorek vnikne do řeckých pobřežních vod s úmyslem nelegálně těžit řeckou ropu a plyn. Cestu k ložisku uhlovodíků jim přehradilo 21 bojových plavidel řeckého námořnictva a 2 řecké ponorky.
Žádný spěch
V úterý se Řecko pokusilo hledat mírovou cestu k řešení této nebezpečné situace. Řecký ministr zahraničí Nikos Dendias telefonicky požádal generálního tajemníka OSN Antonia Guterrése o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. Řečtí velvyslanci v zemích, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti (USA, Rusko, Čína, Francie a Velká Británie) problém projednávali s ministry zahraničí těchto zemí. Řecký ministr obrany Nikos Panayotopoulos požádal generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, aby se pokusil přesvědčit Turecko, které je stejně jako Řecko členem Aliance, aby upustilo od pokusu takto vojensky obsadit řecká ložiska nerostných surovin.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis telefonicky požádal Angelu Merkelovou, jakožto kancléřku Německa, jež právě předsedá Evropské radě, aby zprostředkovala Řecku pomoc EU. Kancléřka Merkelová v reakci na to podle německého deníku Handelsblatt telefonovala tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi a snažila se jej přimět k upuštění od plánu těžby ropy a plynu v řeckých a kyperských pobřežních vodách. Při telefonátu mu však ani nepohrozila uvalením sankcí na Turecko. Spokojila se s Erdoganovým vysvětlením, podle něhož Turecko nepovažuje místo, na němž chce těžit, za teritoriální vody Řecka.
Do Athén vzápětí přiletěl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Mitsotakis mu připomenul řeckou žádost o uvalení sankcí na Turecko za soustavné krádeže ropy a plynu v pobřežních vodách Řecka a Kypru. Německý ministr zahraničí jej šokoval svým plánem řešit současnou kritickou situaci AŽ V ZÁŘÍ na mimořádném summitu ministrů zahraničí EU. V té době už přitom může být polovina Řecka i Turecka v troskách po vzájemném raketovém ostřelování.
Čtěte ZDE: Začíná osmanský zábor Středomoří: Turecko chce obsadit řecké ostrovy. Kdy vypukne regulérní válka? Facka už i Spojeným státům. S podporou NATO. Další vlna imigrantů se spouští opět naplno
Žádost o pomoc
Na společné tiskové konferenci se svým řeckým protějškem Nikose Dendiasem německý ministr Heiko Maas zpočátku pronesl několik chlácholivých vět o „posvátnosti řeckých hranic“. Turecko vyzval k dodržování mezinárodního práva, což je podle jeho prohlášení „možné pouze tehdy, pokud se Ankara vyhne provokacím ve východním Středomoří“.
Poté však podle řeckého webu ethnos.gr veřejně urazil své hostitele, když se postavil na stranu Turecka. Ve svém projevu neoznačil ložiska ropy a plynu, kde Turci chtějí těžit, za výhradní ekonomickou zónu Řecka, kterou je podle Úmluvy OSN o mořském právu, ale za „sporné území“. Maas tím veřejně vyjevil, že Německo, jako země předsedající Evropské radě, nestojí na straně Řecka, které je členem EU, ale že sdílí postoj Turecka, jež lokalitu za řeckou nepovažuje.
Ve středu ráno vyplulo z tureckého přístavu Akzas dalších 15 těžce vyzbrojených tureckých válečných lodí, aby početně posílily flotilu snažící se vniknout do řeckých pobřežních vod. V reakci na to náčelník generálního štábu řecké armády Konstantinos Floros vyslal do oblasti stejný počet řeckých bojových lodí. Obě skupiny se na místě setkaly kolem středečního poledne.
Odpoledne podnikl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis bezprecedentní diplomatický tah. V telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimírem Putinem požádal o pomoc Rusko. Podle agentury TASS oba státníci jednali nejen o situaci ve východním Středomoří, ale i o problémech, které vyvolává v Libyi turecká vojenská spolupráce s džihádisty sdruženými ve vládě národní dohody (GNA), jejímž mluvčím je samozvaný premiér Faís al-Sarrádž.
Putin si s Mitsotakisem vyměnili i názory na přeměnu chrámu Hagia Sophia v Istanbulu na mešitu, kterou nařídil turecký prezident Recep Erdogan. Proti tomuto aktu veřejně protestovali představitelé ruské i řecké pravoslavné církve. Podle prohlášení zveřejněného ruskou agenturou „Putin a Mitsotakis podrobně zvážili budoucí pokrok rusko-řecké spolupráce v různých oblastech včetně rozšíření právních základů pro dvoustranný vztah“.
Konec NATO?
Již na jaře požádal Rusko o vojenskou pomoc proti Turecku Kypr. V březnu oznámilo Turecko úmysl již poněkolikáté vyslat do kyperských pobřežních vod těžební loď Yavuz, aby tam nelegálně těžila plyn. Kyperská vláda požádala o pomoc EU, která se však dodnes nedohodla na uvalení jakýchkoli účinných sankcí proti Turecku. Vláda neutrální kyperské republiky proto v nouzi požádala o pomoc Rusko a nabídla mu prostor, v němž Turci chtěli krást plyn, k bezplatnému pronájmu za účelem vojenského cvičení. Ruské letectvo a námořnictvo v oblasti skutečně uspořádalo několikatýdenní cvičení s ostrými střelbami, které Turky spolehlivě odradily od plavby a těžby v tomto sektoru.
V případě řecké žádosti však jde o unikátní situaci. Je to poprvé v historii, kdy jeden členský stát NATO požádal Rusko o pomoc proti jinému státu NATO. Severoatlantická aliance přitom sama sebe definuje jako vojenský pakt proti Rusku.
Řečtí europoslanci včera (čtvrtek 23. 7.) požádali, aby se tureckou vojenskou invazí do řeckých pobřežních vod zabýval i Evropský parlament na mimořádné schůzi, která byla svolána na dnešek. Plénum bylo původně svoláno k projednání závěrů Evropské rady, která rozhodla zadlužit EU 750 miliardami půjček. Frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i europoslanci zvolaní v ČR za SPD, podpořila žádost řeckých kolegů o rozšíření programu schůze i o bod týkající hrozící války mezi Řeckem a Tureckem.
Čtěte ZDE: NATO proti NATO: Kolik času zbývá do středomořské války? Erdogan volal Trumpovi. Vstoupí Egypt do Libye? Co udělá Macron? Německo na straně Turecka. Kam plují ruské ponorky? Po prázdninách to vypukne
Aktualizace: Následující den
Frakce Identita a demokracie (ID), v níž pracují europoslanci zvolení v ČR za SPD, v reakci na tureckou námořní agresi proti Řecku u ostrova Kréta navrhla okamžitě zastavit vyplácení jakýchkoli peněz z rozpočtu EU Turecku. Kolegové z rozpočtového výboru navrhli přesunout peníze určené na migrační výpalné Turecku a na různé jiné dotace této zemi, která aktuálně napadá 2 členské státy, ve prospěch zajištění ochrany vnější hranice EU.
Během jednání europarlamentu přišla z řecko-turecké námořní hranice dobrá zpráva. Skupina tureckých fregat, snažících se proniknout do řeckých pobřežních vod, se odpoutala od flotily řeckých vojenských lodí, které jim v tom odjištěnými raketami bránily. Turecká bojová plavidla se stáhla do mezinárodních vod směrem k tureckému přístavu Akzas. Na námořní hranici však stále zůstává seismická a vrtná loď Oruc Reis, která má v úmyslu provádět nelegální průzkumy a těžby plynu a ropy u řeckého ostrova Kastellorizo nedaleko Kréty.
O zásluhy za vyjednání stažení turecké bojoví flotily se hned přihlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Podle německého deníku Bild.de se chlubila, že jde o výsledek jejího telefonátu tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi. Mám o tom určité pochybnosti, vyvěrající mimo jiné z toho, že němečtí europoslanci z vládních stran stejně jako většina lidovecké a socialistické frakce sborově hlasovali proti našemu návrhu na zastavení jednání o vstupu Turecka do EU i proti návrhu na zastavení všech plateb z rozpočtu EU do Turecka.
Zdroj.
