Turecká vláda vydala v pátek 15. 5. 2020 prostřednictvím mezinárodní navigační příručky NAVTEX oznámení, v němž zakazuje vstup civilních i vojenských lodí jiných zemí do řeckých výsostných vod kolem turisty velmi oblíbených řeckých ostrovů Psara, Chios, Samotrhaka a Samos.
Dva posledně jmenované patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím i mnoha občanů ČR. Turecký námořní úřad, který je zodpovědný za odesílání zpráv do NAVTEXu, v pátečním příspěvku do příručky uvedl, že turecké vojenské námořnictvo hodlá v oblasti uspořádat vojenské cvičení s ostrými střelbami.
Útok na Řecko
Podle řeckého serveru pronews.gr by se uskutečnění takového cvičení fakticky rovnalo zahájení války proti Řecku. Server citoval profesorku právnické fakulty Středomořské university Emete Giouzuguzeli, která pro kyperský deník Cyprus Times uvedla, že „Tureckem vydaný NAVTEX znamená oficiální vyhlášení tureckého záboru regionu.“ Řecký server konstatoval, že Turecko zjevně připravuje válečnou konfrontaci s Řeckem.
Pronews.gr citoval i turecký deník Yeni Safak v němž oblíbený komentátor vojenských otázek penzionovaný Vice-admirál Cem Gurdeniz nediplomatickým, neprávnickým a každému srozumitelným jazykem řekl, co vydání dodatku k navigační příručce znamená: „Turecké vojenské námořnictvo může lodě k ostrým střelbám poslat klidně zítra. Pokud si Řekové troufají, ať nás příjdou vyhnat“.
Tento zatím „papírový akt“ je veřejným výsměchem snaze administrativy USA, která se diplomatickými kanály minulý týden snažila přimět Turecko k ukončení stupňujících se vojenských provokací proti Řecku. Nejvyšší americké vojenské velení si uvědomuje, že to může velmi rychle přerůst v ostrou válku mezi Řeckem a Tureckem - dvěma členy NATO.
Obě země spolu během svého členství v NATO již jednou válčily v roce 1974, kdy Turecko anektovalo část neutrální Kyperské republiky, jíž přišla na pomoc řecká armáda. Řecké posily pomohly udržet Kyperskou republiku aspoň na polovině ostrova. Druhou polovinu dodnes okupuje Turecko, které na místě vyhlásilo nikým jiným neuznanou Kyperskou tureckou republiku. V ní vládne loutková vláda, která na slovo poslouchá tureckou armádu.
O ukončení tehdejší války se postarala 6. flotila vojenského námořnictva USA, která obě válčící strany fyzicky oddělila bariérou vojenských lodí a letadel. Turecké úřady tak v pátek vydaným NAVTEXem veřejně vlepily facku i USA. Turecké oznámení zákazu plavby v zóně řeckých ostrovů se vztahuje i na lodě plující pod vlajkou USA.
Čtěte ZDE: Turecko ve válce s Evropou: Útok stíhačkami na ministra a střelba na německé pohraničníky. Proč bažiny nechtějí sankce na Erdogana? Další řízená invaze migrantů za dveřmi. Kdyby to udělalo v Pobaltí Rusko…
S podporou NATO v Libyi
Minulý týden to na frontě kolem Tripolisu vypadalo na relativně brzký konec války. Libyjská národní armáda (LNA), které velí polní maršál Chalífa Haftar, jehož do funkce ustanovil poslední legálně uvolený parlament, sevřela džihádistické milice v polokruhu kolem Tripolisu. Tvrdé rány dostával i expediční sbor turecké armády, který vyslal do Libye turecký prezident Recep Erdogan na pomoc islamistickým milicím, jejichž mluvčím je samozvaný „premiér“ Faíz Sarrádž. Minulý týden si Turecko přivolalo na pomoc NATO. Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg i přes nesouhlas vlád několika členských zemí NATO – zejména Řecka a Francie – vyhlásil podporu turecké armádě v Libyi.
Zjevně nezůstalo jen u slovního prohlášení Stoltenberga. Zatím není známo jak americké ozbrojené síly, které disponují většinou strategických zbraní a jsou „duší“ i většinou „těla“ NATO, turecké armádě pomohly. Je předčasné spekulovat, zda odřízly od satelitů armády nesouhlasících členů NATO, nebo co vše se během víkendu událo. Faktem však je, že i přes „blokádu“ prováděnou loděmi pod vlajkou EU v rámci operace IRINI, se tureckým lodím podařilo dovézt do Libye mohutné armádní posily. Lodě EU byly do Středozemního moře vyslány, aby bránily vývozu zbraní do Libye, který zakázala Rada bezpečnosti OSN. Místo zastavování tureckých konvojů se zbraněmi se věnují nakládání migrantů na člunech u libyjských břehů a odvážení je do EU.
Příchod čerstvých tureckých vojáků s novou technikou a municí změnil situaci na frontě. Turci včera dobyli strategickou leteckou základnu Al-Watiyah u hranic s Tunisem. Tato základna tvoří křižovatku cest v poušti, z níž je možné kontrolovat velkou část západní Libye. Před měsícem ji po těžkých bojích dobyla Haftarova armáda. LNA do místa nasadila protiletadlové systémy Pantsir ruské výroby, s nimž se Haftarovcům dařilo kontrolovat vzdušný prostor na západní Libyí.
Džihádistické milice, jejichž politickým mluvčím je Sarrádžova vláda označující sama sebe jako „národní jednoty“, se základnu měsíc pokoušely dobýt. Libyjci až do včerejška odolávali i mnoha útokům tureckých stíhaček a dronů. Podle zprávy libnonské agentury Al-Masdar včera základna po mohutném útoku turecké armády padla. Do rukou Turků se dostaly i soupravy Pantsir. Agentury zatím nepřinesly přesné informace o tom, co vedlo k pádu strategického opěrného bodu LNA. Řecký server pronews.gr turecké ukořistění ruských protiletadlových komplexů považuje za špatnou zprávu i pro Řecko.
Čtěte ZDE: Na jižní frontě (ne)klid: Chystají se Turci obsadit v létě řecké ostrovy? Obrovské hordy migrantů jako živý štít. Plány jako při invazi v Normandii. K čemu slouží "kouzelné kartičky"? Případ zadrženého Afghánce
Další invaze
Turecko také zřejmě spustilo již dávno ohlášenou “postkoronovou” vlnu migrace a ústy svého ministra zahraničí znovu oznamuje, že hranice do Evropy jsou otevřené. Jak do této situace zapadá dopis asi stovky europoslanců z frakce Zelených, Sjednocené levice(GUE) a RENEW, žádající potrestání Řecka za zacházení s uprchlíky, prakticky stejnými slovy jako Turecko? A za údajné zastřelení pákistánského migranta s tím, že nikdo nesmí být za nelegální přechod hranice Evropy ohrožen na životě?
Vypadá to, že Turecko už JE členem EU, dokonce určujícím. Turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavuşoglu, který prý prosil Evropskou unii o napravení vztahů s Tureckem, nyní prohlásil, že hranice nelegálním migrantům jsou otevřeny.
V televizním rozhovoru pro Akit TV uvedl, že pro Ankaru se v otázce nelegálních přistěhovalců nic nezměnilo. "Každý, kdo chce jít do Evropy, půjde, my tomu nezabráníme," řekl.
Evropou samozřejmě míní Řecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již ujistil Bulharsko, jedinou další evropskou zemi, která hraničí s Tureckem, že Ankara splní svůj závazek a neumožní migrační tlak na Bulharsko.
Turecký ministr zahraničí nevynechal příležitost obvinit Řecko a EU a prohlásil, že „nulová reakce Západu na nelidské chování Řecka na hranicích je nepřijatelnou situací.“
Zdá se, že pro Evropu nastává daleko těžší zkouška než pandemie. Teď se ukáže, kdo je Evropan. A ne, signatáři stížnosti europoslanců, adresované Evropské komisi na Řecko, to nebudou.
Zdroj.
