Krize ve Venezuele podněcovaná a řízená mocnou intervenistickou klikou uvnitř Trumpovy administrativy představuje ryzí globální repertoár amerických neokonů. Jeho klíčové rysy jsou lhostejnost, arogance, pohrdání všemi právními a morálními normami, krvežíznivost, hrabivost a nerespektování jakéhokoli racionálně pojatého chápání amerického zájmu.
Je to jako by měl Trump za poradce pro národní bezpečnost či za ministra obrany Hillary Clintonovou. Připomeňme si, o co šlo – a pokusme se dovodit, co z toho všeho vyplývá.
Pokus o převrat
Před pár dny venezuelský opoziční vůdce a samozvaný „prezident“ Juan Guaidó vyzval k násilnému svržení vlády své země. Na videozáznamu se obrací na občany i armádu, aby mu pomohli svrhnout prezidenta Nicolase Madura. Obklopen vojáky na jediné vojenské základně, kde získal jistou podporu, Guaidó oznámil, že se jde o „konečnou fázi“ snahy ukončit Madurovu „uzurpaci“ jednou provždy slovy, že "Ta chvíle je teď."
Reakce na Guaidóovu „Operacion Libertad“ byla ale chladná. V průběhu dne byly sice během protestů v Caracasu zraněny desítky lidí (naštěstí bez smrtelných úrazů), ale počet demonstrantů nebyl ani zdaleka dostačující, aby alespoň trochu ohrozil Madurovu vládu. Navzdory dojmu vyvolaného propagandisticky zaujatým a nepřetržitým mediálním pokrytím zahraničních televizí a agentur, nebylo násilí v Caracasu o nic horší než násilí v ulicích Paříže během četných protestů žlutých vest v průběhu posledních šesti měsíců. Především však ozbrojené síly zůstaly Madurovi loajální.
Po pár hodinách byl „převrat“ u konce. Maduro prohlásil, že jeho bezpečnostní sbory zmařily pokus pučistů o převzetí moci a obvinil USA z jejich podpory. Guaidóa a jeho poskoky nazval „užitečnými idioty“ Američanů. Jakkoli výsledek celé zkrachovalé operace byl velmi pochybný, Trumpova administrativa vystartovala do verbální přestřelky, vedené duem Pompeo-Bolton.
Čtěte ZDE: Napětí kolem Venezuely: Co napsal nejhloupější muž na světě? Dvojí metr Spojených států. Bude druhá karibská krize? Vojenské dobrodružství pod rouškou humanitární operace. Zadní dvorek a ruské bombardéry
Loď nešla ke dnu
Ministr zahraničí Mike Pompeo - propagátor „ruského vměšování“ - řekl, že USA podporují Madurovo svržení. „Prozatímní prezident Juan Guaidó oznámil zahájení Operación Libertad,“ uvedl ve svém tweetu. „Vláda USA plně podporuje venezuelské občany v jejich úsilí o svobodu a demokracii. Demokracie nemůže být poražena.“ Později téhož dne sdělil CNN, že Maduro „měl na runwayi letadlo “, připravené k odletu do Havany, ale Rusové ho prý přesvědčili, aby zůstal. Šlo o typický „fake“, tvrzení nepodložené jakýmikoli fakty. Ostatně byl také on, kdo varoval Madura, aby nezatýkal Guaidóa, což se rovnalo tichému doznání, že operce selhala.
"Venezuelané jasně ukázali, že ze současné cesty k demokracii není návratu," napsal přesto ve svém tweetu poradce pro národní bezpečnost John Bolton. „Venezuelská armáda má na výběr: přijmout demokracii, chránit civilisty a členy demokraticky zvoleného Národního shromáždění, nebo mít na svědomí ještě větší utrpení lidu a izolaci své země.“
Bolton vše adresoval konkrétně venezuelskému ministru obrany, nejvyššímu soudci a veliteli prezidentské stráže. Vyzval je, aby pomohli „převést“ moc z Madura na „prozatímního prezidenta Juana Guaidoa.“ „Nastal tvůj čas,“ napsal Bolton rezolutním tónem Říšského komisaře. „Tohle je vaše poslední šance. Přijměte amnestii prozatímního prezidenta Guaidoa, ochraňte ústavu, odstraňte Madura, a my vás vyjmeme z našeho seznamu sankcí. Nebo zůstaňte s Madurem a půjdete ke dnu s celou lodí.“
Prezident Trump využil této příležitosti když o něco méně exponovaně, pohrozil Kubě pokud by podporovala Madura. „USA „stojí za občany Venezuely a jejich svobodou!“ Ani viceprezident Mike Pence nezůstal pozadu, když tweetnul Jsme s vámi! Amerika bude stát při vás, dokud nebude obnovena svoboda a demokracie. Vayan con dios! #FreeVenezuela.“
Maduro na tahu
Všechny tyto výroky nebyly „kupodivu“ označeny za „bezprecedentní vměšování“ nebo „zasahování do vnitřních záležitostí“. Prý pouze odrážely jedinečnou roli Ameriky jako nositele svobody, demokracie a ochrany civilistů kdekoli na světě. Tím se má vysvětlit pozoruhodná skutečnost, že titíž demokraté a republikáni, kteří se už přes dva roky pohoršují nad údajným, dosud jediným důkazem nepodepřeným „ruským vměšováním“, nyní otevřeně požadují „akci“ Spojených států k odstranění prezidenta suverénní země.
I Marco Rubio ze své základny na Floridě vyzval venezuelské občany a důstojníky, aby „v nadcházejících hodinách a dnech psali historii“: „V této chvíli není možné být nečinným přihlížejícím. Vy všichni, policejní, soudní a političtí vůdci, musíte buď podpořit obnovu demokracie, nebo podporujete úsilí Kuby o kolonizaci Venezuely. Volba, kterou učiníte, rozhodne o zbytku vašich životů.“
Jaký je tedy význam všech těchto událostí? Zdá se, že poměrně jasný:
Guaidóova „finální fáze převratu“ už zavání čirým zoufalstvím. Více než tři měsíce poté, co se prohlásil za prezidenta, se nikam neposunul. Armáda se proti svému prezidentovi neobrátila, přestože CIA nabízela horentní úplatky. Absolutní většina občanů zůstává ke Guaidóovým záměrům pozoruhodně rezervované. Bylo tedy zapotřebí riskantně hodit kostkami – buď, anebo – a Guaidó dostal příkaz, aby tak postupoval.
Maduro zatím rozumně nepostupoval proti Guaidóovi jako si zaslouží pučisté v každé jiné zemi, ale nyní už bude k nějaké akci už donucen. Jenže čelí dvěma nepříjemným volbám: buď zatknout Guaidóa, a překročit tak Reichskomisařem Boltonem ostře vymezenou červenou linii, nebo ho nezatknout, a působit na mnohé dojmem nerozhodného slabocha.
Maduro se patrně přesto rozhodne pro první možnost. Poslední události ukázaly, že může jednat bez obav z masivních nepokojů v ulicích, bez kterých ovšem Boltonovy hrozby nemají žádnou váhu.
Čtěte ZDE: Další zpackaný pokus o vojenský puč ve Venezuele: USA si nedají pokoj. Nahradí neschopného Guaidó osvobozený opoziční předák López? Ze západní propagandy se stává fraška. Maduro si dál upevňuje pozici
Sliby - chyby
Madurova vláda se dopustila různých chyb v hospodaření, ale díky Guaidoově a Boltonově zpackanému převratu se jí teď podařilo přesvědčivě dokázat drtivé většině Venezuelanů, že problémy, kterým jejich země čelí, způsobují hlavně sankce a konspirace USA. Představa, že davy rozhněvaných občanů svrhnou svou vládu kvůli americkým sankcím, nikdy nefungovala - ani na Kubě v průběhu mnoha desetiletí, ani v Iráku mezi válkami v Perském zálivu, ani v Íránu od roku 1979.
Bolpeo a spol. jsou nepochybně hluboce zklamáni, že se nesplnilo jejich očekávání. Mohou se uchýlit možná ještě k nějaké „operaci pod falešnou vlajkou“, akci, aby zdůvodnili další eskalaci. To by ale vyžadovalo střílení do davu se střech - tak jako na kyjevském Majdanu v únoru 2014 - a obvinit z toho Madurovy „řezníky“. Nebo třeba i zabít Guaidóa, a učinit z něj nepohodlného „losera“, národního mučedníka… a tím konečně dotvořit obraz diktátora Madura.
Bez ohledu na to, zda některý ze zmíněných či nějaký úplně jiný scénář rozvinou Spojené státy ve Venezuele v následujících dnech a týdnech, jedno už jisté je: váleční jestřábi v USA se jen tak nevzdají. To má Trump jisté.
Jeho působivá předvolební kampaň slibující, že už nebudou žádné další americké tajné operace za účelem změny vlád v cizích zemích působí dnes stejně pitoreskně jako kampaň George W. Bushe z roku 2000: tehdy sliboval zahraniční politiku, která bude „silná, ale pokorná".
Buď všichni jenom cynicky lžou, nebo to prostě v Americe ovládané neokony přímo ze scény či (v případě volební prohry) ze zákulisí, prostě nejde.
Svět by to měl už konečně pochopit.
