Po zveřejnění strategie národní bezpečnosti a národní strategické obrany USA, v níž byla Čína označena za jednu z hlavních hrozeb pro USA, se zintenzivnily výzkumy strategického zadržování Číny.
Z čerstvých analytických zpráv, návrhů a poznámek amerických autorů vzniká dojem, že Čína je „nebezpečná“ prakticky všem politickým uskupením v USA. Rozdíl je pouze v tom, na co se zaměřují. Někteří jsou více znepokojeni ekonomikou, druzí vojenskými aspekty a třetí otázkami lidských práv. Nicméně všechna uskupení jsou zajedno v tom, že Čína zadělává na problémy USA a škodí americkým zájmům ve světě.
Široká síť organizací spojených s vojenskými dodavateli, soukromými obchodními společnostmi, ministerstvem zahraničí a dvěma hlavními politickými stranami neustále sleduje mezinárodní aktivity Číny a navrhuje různé strategie boje proti čínské světové ofenzívě.
Čínksá řízená ekonomika versus americký trh
29. ledna 2018 zveřejnilo Centrum strategických a mezinárodních studií ve Washingtonu zprávu nazvanou „Střetnutí s čínskou výzvou: odpověď na řízenou ekonomiku Číny“. Tým devíti autorů, kteří jsou odborníky na různé otázky vojenského průmyslu, mezinárodních vztahů a sinologie, v ní představil sbírku článků, které mají jedno společné: spojuje je obava z rostoucí moci Číny.
Zaměření sbírky je uvedeno v předmluvě, kde se mluví o „dravé ekonomické politice Číny“ a také o tom, že „většina Američanů vidí v Číně nepřítele nebo alespoň vážný problém“ a že „v příštím desetiletí bude Čína největší světovou ekonomikou a předstihne USA.“
James Andrew Lewis píše, že optimální strategie pro Čínu by měla obsahovat tři části: „Spojené státy by měly cíleně investovat do infrastruktury, výzkumu a nových technologií souvisejících s obrannými cíli ... Je nutné tyto investice kombinovat s širším využíváním regulačních nástrojů, s rizikovým řízením amerického exportu, čínských investic a akvizic v USA. Konečně musíme rozvíjet mnohostrannou a společnou strategii spolupráce spolu s koordinovaným tlakem na změnu chování Číny. Tato strategie je minimalistická, ale politicky dosažitelná.“ Jiný autor této sbírky, Andrew Hunter, se domnívá, že „klíčovým prvkem odpovědi Číně by měly být investice do kritických technologií v USA.“
Čtěte ZDE: Komunisté Říše středu sněmují: Jiná forma pluralitního systému? Čína jako nový hegemon místo USA? Čtvrtá cesta k fungujícímu systému. Žádné menšiny - žádné problémy
Finanční oligarchie versus systém jedné strany
Výkonná komise Kongresu USA pro Čínu je ve svých hodnoceních ještě přísnější. Pravidelná slyšení této komise se obvykle nazývají „dlouhá ruka Číny“; některá z těchto slyšení nesla název „Exportní autoritářství s čínskými charakteristikami“, jiná „Globální úsilí o umlčení kritiky od Tchien-an-men až po dnešek“. Ve zprávách se hovoří o „sponzorovaném [čínském] násilí páchaném na ženách a dětech“, o „útocích proti obráncům lidských práv“ a o „rostoucím používání mučení“ ... Vinu za to američtí kongresmani přičítají vedení KSČ a osobě Si Ťin-pchinga.
Systém jedné strany v Číně se nelíbí Americko-čínské obchodní radě (se sídlem ve Washingtonu), která v posledním hlášení uvedla, že Čínská komunistická strana zvyšuje počet svých buněk ve společnostech působících v zahraničí a rozšiřuje svůj politický vliv. Tato rada kritizuje i zákony nedávno přijaté v Číně týkající se zahraničních společností působících v oblasti informačních technologií. Současně ovšem poznamenává, že vývoz zboží a služeb ze Spojených států do Číny je pro americkou ekonomiku životně důležitý (v roce 2016 činil 113 miliard dolarů).
Pokud jde o dovoz z Číny, přináší statistiky Americký podnikatelský institut. Derek Scissors v nich poukazuje na to, že první rok Trumpova prezidentství vedl k obchodnímu deficitu USA ve výši 375 miliard dolarů. V Americe se prodávají čínské mobilní telefony, počítače a příslušenství, bytové doplňky, obuv, televizní přijímače, elektrické automobily, plasty, rádia a domácí spotřebiče. A podle názoru autora je nepravděpodobné, že by se situace mohla pro americkou stranu zlepšit.
Čtěte ZDE: Megakontinent v nové režii: Koupí si Číňané Evropskou unii? Volvo či Inter Milán jsou jen jednohubky. Kolik se toho dá koupit za bilion eur? Sněžný drak se prohání Arktidou. O dotace brzy budeme žádat v Pekingu
Pentagon versus čínská mašinérie
Detailně se v USA analyzují i silné a slabé stránky vojenského potenciálu Číny. V lednu vydala společnost RAND Corporation monografii Jeffreyho Engstroma „Systémová konfrontace a systémová destrukce. Jak Čínská lidová osvobozenecká armáda usiluje o moderní válku.“ Společnost RAND Corporation je spojena s vojenskými dodavateli a s Pentagonem; tato studie byla objednána Pacifickým velitelstvím ozbrojených sil USA. Engstrom uvádí podrobný popis termínů a koncepcí používaných v ČLOA, rozbor rozhodovacích mechanismů, systému velení a řízení, sféry odpovědnosti a struktury čínských ozbrojených sil. Monografie je napsána v běžném jazyce se zachováním čínských slov tam, kde je to nutné, aby američtí vojáci dobře pochopili, jak je vystavěna vojenská mašinérie Číny.
Dříve, v červenci 2016, vydala RAND kolektivní studii „Válka s Čínou. Nepředstavitelné jen pomyslet“, v níž jsou klasifikovány možné ztráty obou zemí v závislosti na tom, kdy začnou bojové akce a jaké typy zbraní budou v konfliktu použity.
Americká armáda poznamenává, že efektivní strategie by měly být zaměřeny na těžiště nebo na základnu moci nepřítele, a dnes je v Číně těžištěm komunistická strana Číny (KSČ). Stabilita takového režimu do značné míry závisí na jeho schopnosti kontrolovat oběh informací v zemi, jakož i mezi Čínou a ostatními zeměmi. A odborníci z USA se domnívají, že kontrola informací je potenciálně slabým místem v Číně. Pokud se Spojené státy zaměří na schopnost čínského režimu řídit informace, mohou získat účinné prostředky, jak čelit Pekingu. „Tato strategie boje ... by měla být namířena proti Číně v kritickém příštím desetiletí až dvaceti letech, kdy její ekonomická a vojenská síla bude narůstat. Posléze začne klesat, protože demografické, ekonomické a sociální faktory omezí její růst,“ uvedli američtí analytici.
Časopis „Národní zájem“ staví otázku konfrontace Spojených států s Čínou (a Ruskem) na hranu: Mohou nová perspektivní letadla amerických vzdušných sil proniknout protileteckou obranou těchto zemí a nanést jim bombový raketový úder? Řeč jde o současném vývoji neviditelných letadel společností Northrop Grumman, které by měly vzdušné síly USA zařadit do své výzbroje do roku 2020. Z kontextu je zřejmé, že se zde mluví o možnosti jaderného útoku na Čínu a Rusko.
Čtěte ZDE: Čínský plán: Nejsilnější armáda na světě. Rozdíl mezi hegemonem a "obyčejnou" velmocí. Vystrnadí Američany bez války z Pacifiku? Pochopí Evropan politiku Podnebesí? Druhá "včasná válka" nebude
Čínský klid versus americká panika
Uveďme si ještě některé další americké „rozbory čínské hrozby“.
26. ledna uspořádalo Wilsonovo centrum kulatý stůl o ambicích Číny v Arktidě. Účastníci poznamenali, že „důraz Číny na to, aby se stala polární velmocí, je zásadní změna orientace – zcela nový způsob, jak si představují svět. Polární oblasti, hlubinné mořské dno a vesmír jsou nové strategické oblasti, kde Čína využije zdroje k tomu, aby se stala globální velmocí,“ a že „nová arktická strategie Číny je jako pavouk, který rozšiřuje svoji síť, zejména v oblasti arktické strategie spojené s iniciativou Jeden pás, jedna stezka.“
Z nějakého důvodu problém atmosférických emisí v Číně znepokojuje Atlantickou radu. Jde přitom o vědecko-analytickou divizi NATO, která neustále připomíná, že Čína je největším znečišťovatelem na světě.
Christopher Smart, starší vědecký spolupracovník think thanku Carnegie Endowment, spekuluje, zda může jüan nahradit dolar. Poukazuje na to, že čtvrtina vývozu z Číny se již prodává za jüany a swapové obchody se vedou také přes banky v New Yorku. Jižní Korea, Polsko a Maďarsko začaly převádět svůj státní dluh na jüany a dokonce i Deutsche Bank plánuje zahrnout jüan do svého valutového koše.
Ještě dříve jiný autor napsal na webových stránkách Carnegie Endowment, že „poselství Si Ťin-pchinga během jeho projevu 18. října 2017 bylo docela jasné: Čína je již velmocí a bude jednat podle toho. To by mělo být pro Spojené státy signálem k probuzení.“
S takto položenou otázkou souhlasí Michael Fuchs z Centra pro americký pokrok. „Postup Číny podkopává zájmy Spojených států a Evropy spolu s aspekty globálního systému pravidel a norem, které by se podle USA a Evropy neměly měnit ...,“ píše Fuchs.
Podle všeho je obecným nedostatkem amerických strategií boje proti Číně nedostatečné pochopení skutečnosti, že Čína nemá v úmyslu podrobit se americkým pravidlům hry ve světové politice a je schopná prosadit svá vlastní pravidla.
Zdroj.
