Kancléřka Angela Merkelová ve víkendovém interview pro německý tisk mluvila velmi sebevědomě. Prý je ráda, že otevřela dveře ilegálním imigrantům (tehdy „jen“ asi jednomu a půl miliónu) a že by to udělala znovu. Což jistě udělá, jakmile bude po volbách. Teď je „klid“. Do Německa – země, se kterou máme volně průchodné hranice – proudí každý měsíc „jen“ asi dvacet tisíc převážně Afričanů – tedy méně než tisíc denně. Zívačka.
Zhruba ve stejné době kdy rozhovor vyšel, úřadovala v Itálii čtveřice severoafrických imigrantů. Na pláži v Rimini brutálně znásilnili šestadvacetiletou Polku a do bezvědomí zmlátili jejího přítele. Předtím se ale musel dívat, jak nebozí „uprchlíci“ mlátí a znásilňují jeho dívku. Nakonec oba ztratili vědomí, a v tratolišti krve je pak polomrtvé našli kolemjdoucí, kteří teprve zavolali záchranku a policii.
Zhruba ve stejné době pochodoval Barcelonou průvod, který se jmenoval „Nemáme strach“. Měl být „statečnou odpovědí“ vítačů na masakr Španělů i turistů rukama muslimských severoafrických migrantů, při němž zahynulo (zatím) patnáct lidí a desítky dalších byli těžce zraněni. Přesto lze říci, že horor z Rimini je vlastně vážnější, přestože oba Poláci útok přežili.
Jen „jako“ zvířata?
„Chovali se jako zvířata. Útočili znovu a znovu, dokud nedosáhli svého,“ popisuje hrůzu Polák, který spolu se svou partnerkou poskytl v nemocnici rozhovor serveru Rimini Today. Popisuje, že útočníci vypadali jako bestie, jako čtveřice medvědů. Podle agentury ANSA pravděpodobně stejná čtveřice „divé zvěře“ (slovy přizabitého Poláka) poté v tomtéž letovisku ještě stačila znásilnit transsexuální prostitutku.
Ta přirovnání stojí za zamyšlení. Vyslovili je totiž spontánně lidé vzápětí po napadení někým, kdo jako lidé nevypadali a nechovali se. V takovém chvíli jsou první „dojmy“ nejpřesnější. Později již člověk často volí jiné termíny, protože síto „politické korektnosti“ nás deformuje, ať si toho jsme či nejsme vědomi.
Co je však podstatné – takovéto zvěrské útoky nejsou nic ojedinělého. Jen se o nich málo dozvídáme, protože se je západní média snaží utajit a ututlat. Jen občas se provalí – jako třeba „slavné“ hromadné sexuální útoky na Němky, o nichž nakonec média byla donucena informovat. Stovky jiných se utajit podaří. Probíhají každodenně ve všech zemích, kam muslimská migrantská invaze má otevřené dveře.
Oni to totiž zvířata jsou – a logicky za totéž mají nás. Nepokládají nás za lidi, ale za zvěř určenou k likvidaci, jak jim velí jejich náboženství, jejich civilizace. Právě ten civilizační rozdíl je hranicí lidskosti. Útočí obvykle ve smečkách jako vlci. U sebe doma se tato „zbabělá zvířata“ chovají úplně jinak. Do Evropy si však jedou na „safari“, které jim navíc má hradit domácí „zvěř“ ze svých daní. A dobrovolně jim má předat své „kotce“. Právě tak si to představuje Merkelová – a je na to hrdá.
Čtěte ZDE: Němečtí vědci na to kápli: Odpůrcům migrantů "hormon lásky"! Zahrne ho Brusel do povinného očkování dětí i dospělých? Trump i Zeman by prý měli být rovněž prozkoumáni psychiatry. O Klausovi nemluvě
Půjde před soud?
Smyslem té vražedné politiky všech „vítacích“ bafuňářů EU v čele s Merkelovou (nikoli sebevražedné, jak se někdy omylem říká, protože jim – skvěle placeným a hlídaným – nic nehrozí) je zničení nejen států, ale i národů staré Evropy. A migrantská invaze je nikoli cílem, ale jen nástrojem k experimentu, jaký asi ještě svět neviděl.
Chtějí zkřížit zvěř s lidmi. Počítají při tom, že mutanti, kteří vzniknou, budou zcela vykořenění, a proto snadno ovladatelní. Jde o pokusy, které mají na německé půdě dlouho tradici. Minimálně tu z druhé světové války, kdy „jen v malém“ je provozovali „experimentátoři“ v nacistických koncentrácích. Také tam byli Evropané z různých států bráni jako „podlidi“, něco ještě méně důležitého než zvířata. Nyní v tom skvěle pokračují – a k ještě většímu výsměchu s písněmi humanismu na rtech.
Předsedkyně Alternativy pro Německo (AfD), na Merkelové rozhovor reagovala slovy, že kancléřka patří před soud. AfD je jediná strana, která je otevřeně proti pokusům na lidech při jejich násilném křížení se zvířaty. A stejně tak je proti Bruselu – centru, v němž se tyto experimenty organizují a prohlašují za „evropské právo“. Nikoli náhodou ji proto berlínská a bruselské „močály“ prohlašují za extrémistickou a dokonce neofašistickou.
Alternativa pro Německo by podle slov své předsedkyně chtěla, aby po volbách parlament ustavil vyšetřovací komisi k Merkelové zločinům. Vždyť mimo jiné při svém „otevření bran“ zcela ignorovala stávající normy EU (Dublinská pravidla). Po skončení kariéry by se pak měla zodpovídat před soudem. Že se něco takového stane, je však velmi málo pravděpodobné. AfD se sice patrně do parlamentu dostane, její síla však nebude taková, aby na Merkelovou „dosáhla“.
Znásilnění jako norma
A právě v tomto smyslu je „případ zvěře z Rimini“ ještě podstatně horší a nebezpečnější než všechna „velkolepá“ teroristická představení, jako naposledy to v Barceloně. Masové masakry mají jiný účel – a možná také inspiraci. Často může jít dokonce o „operace pod falešnou vlajkou“, jak jsme o tom dnes psali. Ale hrůzy, jako je ta z Rimini, nás konfrontují s reálnou podobou experimentu. Ukazují jeho brzkou „normální tvář“.
Jsme lovnou zvěří. Znásilnění států, národů, našich rodin i každého jednotlivce se má stát normou. Čímsi běžným, nad čím se nám již nebude zvedat žaludek jako při zprávách z Rimini. To je prostá pravda, kterou si musíme uvědomit, chceme-li pomýšlet na to, že se začneme bránit. Účinně bránit. Spolupracovníci „bestií“ jsou totiž rozlezlí všude kolem nás. Jejich hlavy jsou však v Berlíně a v Bruselu.
Připomíná to ve svém komentáři i Jiří Weigl, ředitel Institutu Václava Klause.
Čtěte ZDE: Papež František: Apoštol islámu a nepřítel křesťanství. Muslimské hordy musí do Evropy, i když nás chtějí vyvraždit. Kde je v rozporu se svými předchůdci, africkými biskupy, naukou i zdravým rozumem?
Jiří Weigl: Chtějí nás natlačit do slepé uličky
Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopoulos se v článku uveřejněném v Lidových novinách 23. 8. 2017 emotivně dovolává solidarity České republiky a jejích obyvatel v údajném boji EU s masovou migrací. Tvrdí, že EU by nás v případě katastrof nenechala bez pomoci, a tak i my musíme pomoci nešťastné Itálii a Řecku, které se prý brání přílivu migrantů za pomoci EU, která v tomto údajném boji prý již dosáhla velkých úspěchů, to znamená přijmout migrační kvóty a umožnit přesídlování migrantů.
Kdyby tomu bylo tak, jak situaci líčí řecký eurokomisař, tj. kdyby EU, Itálie či Řecko vážně masové migraci bránily, kdyby skutečně chránily hranice EU se všemi svými opravdu ohromnými silami, potom by nepochybně i Češi nezůstali stranou.
Bez ohledu na chlácholení pana Avramopoulose však již několik let vidíme naprosto odlišný obrázek. Masové migraci do Evropy nikdo vážně nebrání, ani ony země v první linii – Itálie a Řecko, které naoko velmi naříkají. Migranty pasivně přijímají, nebo dokonce samy po tisících do Evropy navážejí ve spolupráci s neziskovými organizacemi, které jejich vlády spolufinancují.
Lžou evropské veřejnosti, že masová migrace je nezastavitelná, že je to jakási přírodní síla, jíž nelze čelit, a při tom ji stačila zastavit jedna cesta německé kancléřky do Turecka, ale až poté, co do Německa přišel milión nelegálních migrantů.
Levicoví pokrokáři, jejichž ideologie v dnešní Evropě vládne, masovou migraci vítají, podporují a dokonce organizují. Jejich postoje nejjasněji vyjádřil tento týden papež František, který vyzval k plnému otevření dveří pro masovou migraci a hlásá, že práva migrantů a jejich svobodné usazování kdekoliv musejí mít přednost před bezpečností států. To vše ve chvíli nové vlny vražedných teroristických útoků muslimských migrantů nebo jejich potomků proti nevinným lidem v různých státech Evropy.
Výroky předních německých politiků i bruselských funkcionářů, kteří se nátlakem a výhrůžkami snaží prosadit kvóty na přijímání nových kolonistů z Asie a Afriky v zemích střední Evropy, v této situaci právem u nás působí nedůvěru a rozhořčení.
Vidíme vraždění v západní Evropě, vidíme neřešitelné problémy, které masová migrace lidí z jiných kultur přináší. Nechceme se nechat natlačit do této prokazatelně slepé uličky. Vidíme totiž, že se s národy v Evropě hraje ze strany unijních orgánů a politických elit nepoctivá hra, jejíž obětí jsou jak migranti samotní, tak i obyvatelé zemí, které mají být podrobeny tomuto děsivému sociálně-inženýrskému experimentu.
Takové snahy a politika naši solidaritu získat nemohou, pouze tento pojem diskreditují. Je bohužel smutnou skutečností, že největší hrozbou pro existenci EU je dnes politika jejích vlastních špiček. Pan Avramopoulos je toho příkladem.
Zdroj.
Doporučujeme
Petr Hájek již cítí blížící se Advent, a má za to, že tentokrát bude jiný než ty předchozí, protože svět... více čtěte zde
Karol Jerguš konstatuje, jak pošetilé bylo ze strany NATO strašit Rusko raketovými zásahy na jeho území... více čtěte zde