Drama na korejském poloostrově se stupňuje. Ve Francii vrcholí kampaň před druhým kolem prezidentských voleb a šéfové EU v Bruselu a v Berlíně zase nespí strachy, co když ta Marine přece jen...
Amerika zase „hodnotí“ (za přispění mudrců z ČT) prvních sto dní Donalda Trumpa v úřadu. A mediální mainstream s úžasem zjišťuje, že podle jedněch průzkumů je sice prý nejméně populárním prezidentem všech dob, ale kdyby se nyní konaly volby, zvítězil by přesto s ještě větším náskokem před Clintonovou, než se stalo. Záhada nad záhadu.
My ovšem řešíme „korunové dluhopisy“ Andreje Babiše. A to pro to, že ČSSD je „na dně“ (slovy L. Zaorálka na oslavách 1. máje v Ostravě) a její předseda s „charismatem mokrého hadru“, se na svém pohřbu rozhodl vypadat jako superman. Aktuálně vyhlásil, že pokud je prý Babiš chlap (jako by tušil, jak chlapi vypadají), měl by odstoupit z funkce sám. Ministr financí a šéf ANO mu na dálku sdělil, že vůbec netuší, proč by to měl dělat. Což je také lež. Ví. Ale neudělá to, protože na rozdíl od Sobotky není sebevrah.
Kluci si jdou po krku
Slavnými Babišovými dluhopisy (mají je mraky dalších podnikatelů – a nikoho to nevzrušuje) se prý už zabývá i policie. Alespoň to ví týdeník Respekt, jemuž to prý potvrdil sám Babiš. Jinými slovy, z policie opět „unikají“ do Bakalova mediálního impéria informace, které by unikat neměly. Což je daleko skandálnější, než celá dluhopisová kauza, která fakticky žádnou kauzou není. Jsou tu jiné, daleko „šťavnatější“, ale to nikoho nezajímá. Minimálně prokurátory.
Policii vládne ministr vnitra Milan Chovanec. Nelze se tedy divit, že Babiš policejní vyšetřování „potvrdil“ Bakalovu Respektu slovy: "Mě vyšetřuje Chovancova policie všude. Říkal jsem Chovancovi na vládě, nechť si otevře speciální oddělení na stíhání Andreje Babiše a jeho Generální inspekce bezpečnostních sborů to bude vděčně dozorovat."
Chovanec si v odpověď udělal ze svého hlavního politického soka poněkud křečovitou legraci: "Pokud pan Babiš vidí za kroky nezávislé policie politickou objednávku, pak to jen ilustruje, jakým způsobem uvažuje a řídí ministerstvo financí a Finanční správu," napsal na Twitteru. Je to ovšem žertování o provaze v domě oběšencově. Nezávislá policie – to je něco jako nezávislí státní zástupci, soudy či „veřejnoprávní“ média Pražské kavárny.
Babiš ale nemá na žerty náladu. Prý už Zaorálkovi řekl, že pokud ho Sobotka z vlády skutečně odvolá, strhne se u nás malá korejská válka. Jeho média údajně spustí palbu na Kima z Lidového domu ze všech děl. A že je – proti údajnému Babišovu daňovému provinění – co „zveřejňovat“, není pochyb. Skandální privatizací OKD, za víc než jen asistence tehdejšího ministra financí Sobotky počínaje a konče... ne, tohle odporné vzájemné udavačské divadlo konce nemá.
Čtěte ZDE: Babišův ekonomický fašismus: Kdy zabije soukromé podnikání? Stát jako firma, firma jako stát. Nezvratitelný proces likvidace svobody? EET jen střípkem do mozaiky. Ekonomická totalita ruku v ruce s politickou
Jak je to možné?
Babiše dnes nahání prakticky celá politická scéna. Ukazuje tím, jak se jej šíleně bojí – a vlastně mu dává za pravdu, když tvrdí, že „tradiční strany“ ho potřebují vyštípat z politiky. Že je pro ně kunou v kurníku. Už ale nedodává, že ty slípky jsme pro něj my. A Sobotka tím hlasitěji křičí Babiš je zločinec!
Což je tím komičtější, že na to právě Sobotka a spol. nepřišli za více než tři roky hrůzostrašného spoluvládnutí. Až nyní, když je znovu před volbami a průzkumy (bez ohledu na to, jak jsou cinknuté – podle toho, kdo si je zadává) ukazují bez výjimky, že Babiš vyhraje a Sobotka skončí na politickém smetišti. Přesněji řečeno v Bruselu, kde mu prý již připravují sesličku s miliónovými doživotními příjmy, jako jeho předchůdci (a současnému hlavnímu poradci) Špidlovi.
A novináři ze všech hlavních protibabišovských médií (což jsou všechna, kromě těch, jež mu patří), si neustále dokola lámou hlavu, popisují tuny papíru a zahlcují vysílání televizí a rádií jedinou otázkou: Jak je to možné?
Je to slavná otázka. Josef Škorecký ji dokonce pasoval svého času na „základní otázku socialismu“. Tedy v dobách, kdy se socialismus pokládal za jedinou možnou alternativu našich životů – a hrdě se k tomu hlásil. Dnešní EU svůj mnohem bestiálnější socialismus pokrytecky schovává za kulisy „kapitalismu a demokracie“, ale ta otázka je stejně platná (možná ještě víc) a nezodpověditelná:
Jak je to možné, že navzdory v minulosti jen málokdy viděné kampani proti kolegovi politikovi, muži určenému k likvidaci, jeho volební preference nejenže neklesají, ale spíše rostou? Neměl by se Andrej B. nakonec přejmenovat na Kostěje nesmrtelného? To se ještě uvidí.
Protože to, o co se ve skutečnosti hraje, je vlastně velmi prosté: O krev a statky, tedy o moc. Politika – ve smyslu reprezentace legitimních zájmů veřejnosti – v tom nemá (a nikdy neměla) vůbec žádnou roli. Hoši a děvčata „z horních pater“ jen bojují o své prebendy, jež pro ně představují život. Babišovi jde však o víc.
Oni to nechápou
Nebo se tak alespoň tváří. Andrej Babiš samozřejmě nevstoupil na politická kolbiště proto, aby u nás „napravoval poměry“. Jenže to jeho spoluhráči (a dnes největší nepřátelé) věděli od počátku. Dnes mu premiér Sobotka předkládá „dotazník“ (vytvořený svými tupými špidlovskými poradci), který se zabývá celou jeho pětadvacetiletou podnikatelskou kariérou. Je to sice posbíraná snůška citací z různých mediálních článků, ale tváří se velmi originálně. Naznačuje, že ke svým majetkům náš velký Andrej nepřišel zcela poctivě. To je tedy šok!
Akorát, že to kromě nich každý ví. Tedy každý, kdo to vědět chtěl. Mezi ty Sobotka a jeho poradci nikdy nepatřili. Vysněná premiérská seslička byla důležitější.
Pavel Šafr, stejně jako Sabina Slonková a další, které Babiš vyhodil z Mafry (Mf Dnes, Lidové noviny atd.) poté, co si ji koupil, se tomu věnují denně už několik let. Šafr dokonce provozuje speciální web „antibabiš“, který štědře financuje jeden z Kalouskových podnikatelů, kteří už sice šéfa TOP 09 odepsali – ale boj s Babišem chtějí vést dál, protože je ohrožuje. Na téma Babiš vyšla dokonce i kniha, která poměrně přesně rozkryla, jak se stal miliardářem.
Doteď to ale Sobotkovi a spol. nevadilo, asi si ji nepřečetli. Možná ani neumějí číst, stejně jako do pěti počítat. A tak se potácejí směrem k propasti. Už sice tuší, že to nebyl dobrý Špidlův nápad, jít s Babišem do bitvy na život a na smrt (protože v ní nemají šanci přežít), ale teď už se nedá nic dělat. Jenže i Babiš tím pádem hraje o všechno. Ovšem s nekonečně lépe rozdanými kartami.
Čtěte ZDE: Víkendový politický kabaret sliboval konečně zábavu: Smích sice zněl, ale trochu zoufale. Jak prodat nekvalitní prášek Tři v jednom? Ponížení Poláci brzy srazí podpatky. Vítězný hrobník ČSSD. Nezklamal jen Zeman
Jeho prokurátoři
Pokud si někdo ještě vzpomíná na žertovnou „hru o Šlachtu“, která velmi nedávno otřásala mediálním prostorem skoro stejně intenzivně, jako ta současná „hra o Babiše“, viděl ouverturu celého představení. Shrňme ji několika slovy, protože je stejně ubohá, jako ta současná:
Babiš si „privatizoval“ onu část státních zastupitelství, která se nejvíce angažovala v předchozím pádu vlády Petra Nečase. Tedy tu (Bradáčová, Ištvan a spol.), která se stala dosud nejúspěšnější mocensko-politickou mafií za pomoci americké ambasády (a tajných služeb) – zvláště v době, kdy jí velel velvyslanec Schapiro. Psali jsme o tom (jako téměř jediní, ale určitě první) mnohokrát, nechci se opakovat.
Tato prokurátorsko-policejní jednotka téměř dotáhla svůj mocenský puč k vítěznému cíli. Téměř: Připravila nový Zákon o státním zastupitelství (takové věci běžného občana naprosto nezajímají), po jehož přijetí by zcela ovládla politiku. Volby by se konaly už výhradně jako komedie, protože všichni politici by byli v rukou těchto „vybraných“ složek represívního státního aparátu – jen by už stát představovaly ONY (ty složky).
Babišův ministr spravedlnosti (těžko si představit ironičtější název), arogantní floutek s chorobnou touhou po kariéře, Robert Pelikán, se postavil do jejich čela. Jenže když Chovanec rozbil ÚOOZ plukovníka Šachty a Schapiro po Trumpově vítězství kvapně opustil ambasádu, bylo jasné, že zákon už v tomto volebním období sněmovnou neprojde. Tehdy zvedl nad prokurátory ochrannou ruku velký Andrej. A Šlachtu si přesunul pod sebe k „celníkům“ – do přípravky na příštího ministra vnitra či dokonce policejního prezidenta.
Hlava nehlava
A v tomto stavu nyní jsme: Policie (Chovancova) vyšetřuje Babišovy maléry, kterých opravdu není málo, přičemž ty všude skloňované „korunové dluhopisy“, zavedené svého času Kalouskem, ve skutečnosti žádný problém nepředstavují.
Prokurátoři (Babišovi) však toto vyšetřování brzdí. A jen na nich záleží, jestli se něco dostane na stůl soudů (ovládaných Pelikánem). Čili – nic takového se nestane. Andrej Babiš nesmí opustit místo ministra financí, protože jen tak si ohlídá svá „kladiva“ na Sobotku – a všechny ostatní. Ale i kdyby nakrásně byl skutečně odvolán (a prezident Zeman to Sobotkovi podepsal, což se nestane), ANO z vlády neodejde. Musí tam totiž zůstat Pelikán, aby podržel do voleb ochrannou ruku nad „americkými“ prokurátory.
A tak se budou dál mydlit hlava nehlava ještě několik měsíců. Respekt a další Bakalova média (spolu s Kalouskovými a dalšími médii „antibabiš“) budou vynášet z policejních spisů jednu věc za druhou. Babiš začne totéž dělat ve svých médiích ze spisů, které mají k dispozici prokurátoři ve vztahu k Sobotkovi, Chovancovi – a prakticky komukoli dalšímu na politické scéně. A toho jsou hory, Šlachta a spol. se v nekonečných odposlechových sítích činili s psychopatickou vášní.
Příměří uzavřené kolem OKD, je minulostí. Sobotka před pár měsíci nejenže odvolal ministra Mládka, ale navíc sebevražedně souhlasil, aby „záchranu“ OKD dostalo do rukou Babišovo Diamo – čímž se Andrej dostal ke zbytku dokumentů, jež tam existují proti Sobotkovi z časů skandální privatizace ve prospěch Bakaly. Zato mu Babiš slíbil, že kauzu do voleb neotevře. To je teď ale mrtvá dohoda.
Čtěte ZDE: Lekce zatloukání a nutné arogance: Kde udělal hejtman chybu? Andrej, to je jiný sekáč: Neny moje, nic jsem nepodepsal, nepamatuju, nemá na nic vliv, dám na charitu, všichni kradnú. Sorryjako. A může za to Kalousek
Nikoli Už, ale Až...
A tak, koho to ještě bude bavit, se má nač těšit. Sobotka je v každém případě mrtvý muž. I když možná by mnozí takový pohřeb (v útrobách Bruselu za astronomické peníze) brali. Jeho ČSSD stejně sebevražedně souhlasila, že svému mimořádně hloupému a neschopnému předsedovi dá do voleb osud prastaré strany do rukou. Půjde do kytiček s ním – ovšem bez těch prebend. A dluh třech stovek miliónů, které arogantně odmítají vyplatit dědicům jistého podvedeného advokáta, bude náhle splatný...
Jak dopadne Andrej Babiš, ovšem také ještě není jisté. Dokud ho bude držet prezident Zeman (jemuž to současně dává prakticky jistotu znovuzvolení) a dokud bude mít v rukou prokurátory, není prakticky ohrozitelný. Jenže také on už jistě tuší, že „žádný plán nikdy nevyjde“. Že souboj s celým zbytkem politické scény ho nakonec může fatálně poškodit. Jsou to proti němu sice trpaslíci, ale vzpomeňme na „obra“ Gullivera mezi liliputy. Jisté to prostě nemá – a volby jsou v tomto případě nikoli už, ale AŽ na podzim.
A my zbývající – těch asi deset miliónů? Nemáme dobré východisko. Ať nakonec zvolíme toho, nebo toho, zle na to doplatíme:
Hřbitovní zábava
Sobotka patří Merkelové, a navzdory vcelku sympatickým chlapáckým postojům, gestům a výrokům ministra Chovance kolem imigrantů či pokusů Bruselu o naše úplné odzbrojení, spadneme do ocelového německého klína.
Babiš se tváří, že má k Bruselu a imigrantům odstup, ale jeho europoslanci v čele s Teličkou dělají pravý opak. Stejně tak jeho ministr obrany Stropnický, který vítá, že naši vojáci budou nasazeni na ruské hranice v Pobaltí pod velením Bundeswehru. Prostě klasická hra ANO-NE, jak ji vede Babiš ve své antipolitice od počátku.
Pokud Babiš v podzimních volbách přesto uspěje – a všechno k tomu směřuje – bude mít v rukou sice totální moc, ale sám bude „polomáčenou sušenkou“. Bradáčová, Šlachta a spol. hrají svou vlastní hru a budou mít Velkého Andreje pevně ve svých mafiánských prackách.
Je to zábava jako na hřbitově. Že by Tomio Okamura vyhrál volby je asi tak pravděpodobné, jako že je nyní vyhraje ve Francii Marine Le Penová, nebo že se Donald Trump že rozvzpomene na své předvolební sliby a vysuší washingtonské bažiny.
Ale nějaká naděje tu přesto ještě je. Nelze totiž úplně vyloučit, že lidi tohle divadlo přestane bavit, a začnou se svému státu opravdu věnovat. Navzdory trpaslíkům i obrovi a jejich hrátkám o (naši) krev a (veřejné) statky. Navzdory České televizi a opětovně „zvolenému“ generálnímu řediteli Pražské kavárny. Navzdory Babišovým i Bakalovým mediálním impériím.
Nebo právě to je ta nejhloupější myšlenka tohoto textu? Pak se omlouvám.
A Bůh nám buď milostiv!
