Masakr motorovou pilou? Ani náhodou! Volební porážka, kterou utrpěla kancléřka Angela Merkelová ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko je ve skutečnosti jen oždibováním kebabu, iluzí drtivé prohry a mediálně vytvořeném zdáním revoluční změny. Cynickou mediální hrou na to, že se blýská na lepší časy.
Jistě, Merkelové strana CDU utrpěla největší výprask za posledních dvacet let, když skončila až třetí za Alternativou pro Německo. Zvítězila SPD (sociální demokracie), kterou volil každý třetí Němec, který od Hamburku vpravo přišel k urně. Do místního parlamentu se dostali ještě Die Linke (Levice), pohrobci komunistů (Honecker). Média, jindy Frau Merkelové oddaně loajální, se bujaře radují: "Ta to chytla! Co s tím bude dělat?"
Obrátíme zemi naruby! A dál...?
Ve všeobecné euforii tak trochu zaniká, že CDU v Meklenbursku – Předním Pomořansku zvítězila naposled před 22 lety (v roce 1994) a od té doby sbírala vavříny vždy jen SPD. Letošní úbytek voličů CDU (na úkor Alternativy pro Německo, která ukousla všem) není nijak dramatický – znamená pouhá dvě křesla v parlamentu. Třetí místo CDU za AfD sice vypadá poněkud trapně – ale to je asi tak všechno.
Pro Alternativu pro Německo je to skvělý úspěch - skok z nuly na 20,8 procent je vskutku impresivní. „Obrátíme tuto zemi naruby!“ jásala po zveřejnění výsledků předsedkyně AfD Frauke Petryová. Ano, jde o pokračování vítězného tažení této svěží strany Německem (viz v březnu v Sasku – Anhaltsku, kde AfD získala 24,2 procent). Jenže...
Výsledek voleb je převratný jen zdánlivě - je jako v minulých volbách v roce 2011, kdy žádná AfD ani imigrantská hrozba ještě nebyly. SPD a CDU - stejně jako před pěti lety - vytvoří koalici, která jim umožní nadále pohodlně vládnout.
Mekl - Pomm (jak Meklenbursko – Pomořansko označují německá média) je domovskou zemí kancléřky Merkelové. Média proto volby popisovala jako „velký test její síly“.
Což je iluze. Že Mutti slábne a vede zemi do pekel, se všemi těmi mohamedány v zádech - to bylo zřejmé už z předchozích voleb v jiných spolkových zemích. Takže dnes víme totéž, co včera – že už Mutti nemá skoro nikdo rád, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat.
Čtěte ZDE: Berlín chce trestat Londýn: Ekonomický propad Británie se nekoná! Podpora konzervativců roste. Smrt Poláka v Harlow vděčným soustem médií. Zasadí horký hlasovací podzim smrtící úder unii?
Čtěte ZDE: Václav Klaus v Meklenbursku, bývalé NDR: Německo potřebuje skutečnou změnu. Merkelová se tváří, jako by se nic nedělo. Tlak režimu na skutečnou opozici je v Německu daleko větší než u nás. Co se stane 4. září?
Utáhneme, přiškrtíme, zakopeme
Z celoněmeckého pohledu (především vzhledem k blížícícím se klíčovým volbách do Bundestagu 2017) je výsledek těchto parciálních voleb zajímavý tím, že v Mekl - Pomm žije imigrantů jen „hrstka“ (22 tisíc na 1,6 milionu obyvatel). Úspěch AfD, postavený na protiimigrantské rétorice, tak svědčí o prohlubující se změně paradigmatu - kdy na téma imigrace citlivě reagují i země, které bezprostředně neohrožuje.
Problém imigrantů je celoněmecký, je to téma číslo jedna, byť zasahuje hlavně Bavorsko, kam směřuje drtivá většina přistěhovalců jako do země zaslíbené. Německo je podrobováno mediální masáži typu „vždyť se vlastně nic neděje“, nebo „se možná něco trochu děje, ale my to zvládneme,“ a „kdo si myslí něco jiného, je extrémista“.
Dochází ke stále zřetelnějšímu schizmatu mediální reality a reality samé. Němci přestávají oficiálním médiím věřit, protože něco jiného se z nich dozvídají a něco jiného prožívají na vlastní kůži, nebo se dozvídají od svých příbuzných a přátel. Německý establishment, pevně propojený s oficiálními médii, se snaží, seč může, aby přiškrtil poslední výspu mediální svobody, tedy internet a sociální sítě - a daří se mu to. Cenzura facebooku - ve jménu boje proti šíření nenávisti – běží na plné obrátky. Přesto to nestačí.
Hlavní roli zde hraje strach – a oprávněný. Netýká se jen sexuálních výpadů islámských imigrantů na německé ženy, nebo strmě vzrůstající zločinnosti. Stále více Němců si uvědomuje, že je v sázce budoucnost jejich dětí, tedy genarace, která přijde po nich.
Dnes jsou nových islámských imigrantů „pouhé“ dva miliony, v příští generaci to bude násobně víc a tak dále geometrickou řadou. Německo, počínaje Bavorskem, se proměňuje před očima. Už dnes zase platí věta, že Německo už nikdy nebude stejné. V dnešním Německu se pod vedením supermatky hraje šílená hra na dialektiku: "Drang nach Osten" se změnilo v kruhu na "Drang nach Deutschland". Sociální experiment v předvečer poslední války.
Bylo by bláhové se domnívat, že si kancléřka Merkelová vzala z voleb v Meklenbursku – Předním Pomořansku nějaké poučení. O tom, že „dostala do nosu“ nebo že „krvácí“ psala média už v březnu, kdy utrpěla drtivou porážku ve třech spolkových zemích.
Čtěte ZDE: V Německu výhrůžně zapraštělo: Prolomil se led, nebo jen Merkelová kopla do židle? Alternativa existuje. Tři roviny plánu na naše zotročení. Jak obětovat Angelu? Máme velkou výhodu
Čtěte ZDE: Němečtí svazáci píší: Alternativa pro Německo není alternativou pro Německo. Mají pravdu. Je to alternativa pro Němce. Největším nepřítelem západní demokracie je dnes občan-volič. A svobodný internet
I dnes paní Merkelová, která údajně utrpěla „meklenburský masakr motorovou pilou“, přiznala, že je to sice prohra, ale právě proto, především proto, neboli "was sonst" je třeba integrovat dál, lépe a ještě usilovněji.
Za poslední dva roky přišly do Německa dva miliony imigrantů a přibývají stále stejným tempem. Média pokračují ve své neomezené a "nezištné" podpoře establishmentu, když realitu nezachycují, ale vědomě deformují. Alternativa pro Německo je označována za „extrémistickou“, „krajní“, nebo „ultra - cosi“. Masové nábožensky motivované vraždy jsou interpretovány jako excesy narušených jedinců - což vyžaduje stále více úsilí.
Dnes už věří málokdo, že AfD volí jen fotbaloví chuligáni, kriminální živly, opilí bezdomovci a vyhazovači, kteří přišli o práci. Je však zřejmé, že bez podpory médií AfD nikdy nedosáhne takové síly, aby mohla vládnout sama. A podporu médií mít nikdy nebude. Za její spojence připadají v úvahu jen strany, jejichž podpora slábne (kvůli AfD), tedy Levice a Zelení – a navíc tato nesourodá trojce nemá šanci vládnout Německu společně. Jsou to přesýpací nádoby, jejichž setrvačnost, tedy energie, trvá celá desetietí.
Ukolébavka nad hrobem Mutti
Klíčovou silou v Německu se tak stává SPD (sociální demokracie). Její vedení už sice prohlásilo, že „si dokáže představit“ na celoněmecké úrovni spojenectví s AfD a Levicí, případně Zelenými, ale je otázkou, nakolik lze brát toto prohlášení vážně. Přes vzrůstající popularitu AfD - když to shrneme - není šance ani na pat, natož na vítězství.
Další zkouškou síly budou volby v Berlíně 18. září. CDU-SPD svoji absolutní většinu zřejmě ztratí, ale do parlamentu se dostanou i Zelení, nadšení přívrženci imigrace, kteří - pokud Merkelovou (CDU) za něco kritizují, tak za to, že je k imigrantům málo vstřícná.
Alternativa pro Německo v Berlíně uspěje – a odejme hlasy ostatním, Merkelová možná zažije další masakr, ale.. CDU s SPD přiberou do party Zelené... A výsledek? Všechno bude při starém.
Vítězné tance "spřátelených médií" kolem dílčích Merkelové porážek jsou jen mediální trik, který má ukolébat a odlákat pozornost voličů.
Když bude nejhůř, bude Velká Mutti v čele CDU vyměněna za někoho, kdo „napraví všechny její chyby“.
A výsledek?
Všechno zůstane při starém. Demokracie přece není o tom, že vládne nějaká lúza.
