Kongres Alternativy pro Německo (AfD) proběhl za chabé pozornosti médií, přestože jde o stranu, která je podle výsledků posledních voleb i preferencí třetí největší v zemi. Je fenoménem dnešního Německa a její úspěch či neúspěch může zásadním způsobem ovlivnit budoucnost celé Evropy.
To takhle jednou zajdou výletníci na salaš a povídají si s bačou: "Tak co, bačo, jak se mají ovce?" "No, černé dobře." "A co bílé, bačo?" "No, bílé taky dobře." "A zdravé jsou, bačo?" "No, černé jsou zdravé." "A co bílé?" "No bílé jsou taky zdravé." "A dojí dobře, bačo?" "No, černé dojí, dojí dobře." "A co bílé, bačo?" "Ale, aj bílé dojí dobře." "Bačo, a proč je pořád dělíš na černé a bílé?" "No, černé jsou přece moje." "A co bílé, bačo?" "No, ty jsou taky moje."
Strana Alternativa pro Německo (AfD) vznikla teprve před třemi lety, ale už rozdělila "stádo". Stala se pro média veřejným nepřítelem číslo jedna, nebezpečím pro "staré dobré pořádky", kdy všechno bylo tak, jak se rozhodl establishment podporovaný mediálním mainstreamem. Průzkumy veřejného mínění přisuzují AfD podporu až 14 procent voličů, ale ve skutečnosti může jít až o dvojnásobek.
Německem obchází fantom
Německý bača (kancléřka Merkelová a média) tak stojí tváří v tvář znepokojivé skutečnosti. Voličská základna roky fungující mašinérie "kamenných stran" mizí jako pára nad hrncem. Co fungovalo ještě včera, dnes už nefunguje, ani když média masírují, až volič úpí bolestí.
Když to nejde silou, půjde to ještě větší silou. Je třeba voličům co nejdůrazněji a znovu a znovu vysvětlovat, co je to vlastně ta humanita. V rámci rovnoprávnosti a politické korektnosti je tak třeba stádo rozdělit, a pokud se bude bránit, je nutno prosadit si svou všemi humánními prostředky, jako jsou například rány obuškem, vodní děla nebo slzný plyn.
"Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat", řekl Benjamin Franklin.
Bylo třeba udělat všechno proto, aby se jehně neozbrojilo. A tak se stal v mediálně-virtuálním světě z Alternativy pro Německo jakýsi podivný (bez)myšlenkový proud, který je a priori podezřelý a vlastně vyšinutý. Jak jinak by se mohlo stát, že ve volbách uspěl navzdory tomu, že bača udělal(a) všechno proto, aby se tak nestalo - ale ono se to stalo a ještě ke všemu ausgerechnet právě teď. Takové práce máme s těmi imigranty a pokrokem - a do toho tohle.
Čtěte ZDE: Václav Klaus: Přežije Evropa současnou migrační vlnu? Utečenci většinou neutíkají - prostě se k nám stěhují. Velká vina Angely Merkelové. Konec nepřijde náhle, bude to postupný proces. Ještě mu můžeme zabránit
V mediálně-virtuálním světě je AfD krajně pravicovou, nacionalistickou, extrémistickou a populistickou a mezi mediálními řádky tak trochu i fašistickou stranou, která by vlastně měla být postavena mimo zákon, což by se zcela jistě i stalo, kdyby to nevypadalo tak "blbě". Ať si tedy zatím běhají po svobodě a my nechme média, ať dělají svou goebbelsovskou práci.
Sjezd Alternativy pro Německo, který se uskutečnil před několika dny, byl první po velkém úspěchu tohoto hnutí ve volbách do zemských parlamentů. Vystoupil na něm i bývalý prezident ČR Václav Klaus, který se s přítomnými podělil o své zkušenosti ze zakládání ODS. Nadšení a aplaus, se kterým byl přijat, byl možná vůbec jedním z největších v jeho politické kariéře.
Největší německý deník der Bild uveřejnil ke sjezdu stručný komentář Petera Tiedeho s názvem "Noví pravičáci, staří levičáci". Hned z úvodu textu je patrné, oč autorovi jde:
"Německem obchází fantom: AfD. Volily ho statisíce Němců: Stranu bez programu. Od včerejška platí jedno: Alternativa pro Německo není alternativou pro Německo," napsal elitní komentátor listu.
Svým způsobem může mít pravdu. Pro Merkelovské Německo usilovně pracující pro rozvrat Evropy možná Alternativa pro Německo není alternativou - ale pro Němce probuzené ze snů o věčnéím blahobytu určitě ano.
AfD volili ti, jimž není jedno, že v důsledku imigrantského přívalu mají Němci strach o svůj majetek, že kriminalita astronomicky roste a množí se případy znásilnění německých žen a dívek, že se rodiny bojí pouštět své děti do školy, a že se jejich kultura nenávratně rozplývá a rozmělňuje. Že politika Angely Merkelové znamená katastrofu pro celou Evropu.
Komentátor Tiede, novodobý svazák, kterými se dnešní německá média jen hemží, pokračuje v tepání: "Jediné, co AFD umí, je slovo Ne. Cizinci v Německu? Ne, raději obehnat celou zemi vysokým plotem. Evropská unie? Ne, nejlépe rozpustit. Euro? Ne, nejlépe bez Německa."
Voliči už k tomu svoje řekli: Ano, nechceme imigranty v Německu. Ano, chceme obehnat zemi plotem, aby sem nemohli muslimové. Ano, nechceme euro ani Evropskou unii. Ano, chceme změnu. Ano, chceme AfD.
Humanitární škrcení
Strana AfD vznikla zcela spontánně, nešlo o žádný podnikatelsko-marketingový projekt. Nastala nová převratná společenská situace (zemi zaplavilo jen za loňský rok půldruha miliónu imigrantů) a z ní vyplynul názorový proud těch, kteří už toho zkrátka měli dost a rozhodli se s tím něco udělat. "Trumpovská" voličská revoluce se přelévá na východní břeh Atlantiku - nejen v Německu. AfD se pro ně stala jasnou alternativou.
Média jim samozřejmě nevěnovala žádnou pozornost. Statisícové demonstrace proti režimu, na jejichž organizaci se podílela AfD, popisovala jako "hysterické akce fotbalových rowdies a nezaměstnaných xenofobních vyhazovačů."
Čtěte ZDE: Další šok pro „elity“ z euro-americké kavárny: V Rakousku vítězí „populista“ Hofer. Jak vyměnit lid? Mediální a politická mafie pod útokem voličské vzpoury. Zombie si plácají v Berlíně po ramenou
Při shromážděních AfD záhadně vypadávala elektřina, předem dohodnuté pronájmy sálů byly na poslední chvíli rušeny, neziskové vládní organizace pořádaly protiakce, na kterých létalo kamení a řinčelo sklo.
Tím vším AfD ale ve skutečnosti sílí a zpevňuje. Přes různé peripetie a štěpení se před posledním sjezdem vytvořila kolem předsedkyně Frauke Petryové silná skupina charismatických osobností, nazvaných médii posměšně Osm hrozných (podle posledního filmového krváku Quentina Tarantina). To je pro AfD rovněž dobrá zpráva.
Václav Klaus na sjezdu AfD řekl: "Úroveň démonizace vaší strany v německé politice, v německých médiích a v akademické a kulturní sféře je absurdní a přemrštěná, falešná a klamavá, ale bohužel pro mnoho lidí účinná. Musíte ale být nekompromisní a neústupní. Flexibilita a změkčení vašich postojů by byly tragickou chybou."
Alternativa pro Německo nedělá nic jiného, než že nabízí skutečnou alternativu. Takový zločin se neodpouští. Hrozí totiž obnovením demokracie. Její úspěch je zároveň velkým povzbuzením pro ostatní strany a hnutí v okolních zemích včetně České republiky.
Prvním signálem byl úspěch Le Penové ve Francii, následovalo referendum v Holandsku, famózní úspěch "populisty" Kotleby na Slovensku či vítězství kandidáta Svobodných v prvním kole prezidentských voleb v Rakousku. Všechny tyto jevy jsou provázeny výstražným štěkotem "kamenných" médií, který je v kontrastu s nadšením, s nímž to přijímá "občanský" (zatím svobodný) svět alternativních médií na internetu.
Proto veřejným nepřítelem číslo jedna není vlastní neschopnost, ale právě internet. Proto věnuje zděšený establishment a mainstreamová média tolik úsilí, aby ho ve jménu humanity co nejvíce politicky korektně přiškrtili. Proto si nedávno pozvala kancléřka Merkelová na kobereček Marka Zuckerberga, aby mu co nejhumánněji vysvětlila, že by mohl mít ten jeho Facebook ve jménu politické korektnosti v Německu velký problém, který již začal virtuálním mučením a může skončit až ne tak zcela virtuální smrtí.
Hlavně díky svobodnému internetu je slyšet základní vzkaz, který je klíčovým paradoxem doby:
"Největším nepřítelem pro demokracii je volič".
