Osvobozování Británie ze spárů Evropské unie pozvolna pokračuje a ústřední vládě i jejím protektorům v jednotlivých evropských státech tato skutečnost rýsuje čím dál hlubší vrásky na čele. Někteří již dokonce propadají hysterii a volají po potrestání zlých a nevděčných Angličanů.
Místopředseda německé vlády a předseda německé sociální demokracie Sigmar Gabriel minulý týden zcela vážně prohlásil, že Británie prý musí být za brexit ekonomicky potrestána. Britové podle něho musí pocítit odpovědnost za své hlasování, které proměnilo Evropu v "nestabilní kontinent".
Ztrestejte je!
Zdůraznil, že Británii nesmí být dovoleno, aby si zachovala "příjemné věci, které jsou součástí členství EU", aniž by byla donucena přijmout odpovědnost za důsledky brexitu. "Pokud se EU vůči brexitu postaví nekompetentně, a umožní tak i jiným zemím ze svazku odejít, přestože by si zachovaly výhody členství, Evropa skončí", běduje německý vicepremiér. "Brexit je špatný, ale nepoškodí nás ekonomicky tolik, jak se mnozí obávají - je to spíše psychologický problém a je to obrovský problém politický," varuje Gabriel, podle nějž je ohrožen celý projekt, do kterého jeho soudruzi ze Socialistické internacionály tolik nainvestovali.
Již méně se mluví o tom, kolik energie nainvestovali do rozpoutání migrační vlny, která již druhým rokem válcuje starý kontinent. Byl to právě Gabriel, jenž jako první vyslovil známou mantru, která je dnes přisuzována Merkelové. "Zvládneme to", pronesl podle televize ARD Gabriel již loni 22. srpna. Až devět dnů po něm slavnou větu "Wir schaffen das" pronesla Merkelová. "Mír, lidskost, solidarita, spravedlnost, to jsou evropské hodnoty. Teď to musíme dokázat. Jsem si jistý: Zvládneme to," vyzval tehdy pateticky Gabriel. Přestože se snaží od katastrofální migrační politiky Merkelové nyní před volbami částečně distancovat.
Čtěte ZDE: Londýnská svazácká kavárna: „Ať všichni staří lidé chcípnou!“ My to už známe, Britové se učí. Zaorálkův komický přerod v unijního Gorbačova. Německý evropský gambit jako obvykle: O nás bez nás
Ekonomický průšvih se nekoná
O poslední zoufalý pokus zvrátit rozhodnutí britských voličů o odchodu z EU se pokusili někteří "europeisté" v britském parlamentu požadující, aby o brexitu rozhodla Dolní sněmovna. Premiérka Theresa Mayová tento plán ostře odmítla s poukazem na právní rozbor zpracovaný vládními právníky. Ten dokazuje, že souhlasu parlamentu k odchodu Británie z EU není třeba.
Rozladěnost evropských vůdců stoupá také z pomalu ale jistě se zlepšující ekonomické kondice Británie. Černé scénáře, které po referendu o brexitu předpovídali mnozí "přední ekonomové a analytici", se jaksi nenaplňují.
Právě naopak: britská ekonomika zrychlila a Britové se nebojí více utrácet. Před referendem britský probruselský ministr financí George Osborne a další ekonomové hořekovali, že rozhodnutí o odchodu z EU vyvolá dlouhodobou recesi. Došlo však k něčemu zcela jinému. Britský akciový index FTSE100 se v půlce srpna vyšplhal na rekordní hodnoty. Podíl nezaměstnaných v Británii se v červenci podle statistik dokonce snížil. Nepotvrdilo se tedy, že by zaměstnavatelé kvůli brexitu propouštěli.
Britská libra po referendu sice mírně oslabila, ovšem jak upozorňuje například bývalý guvernér britské centrální banky - slabší libra pomůže exportu a může podpořit potřebnou změnu struktury ekonomiky. Současné vedení centrální banky rychle reagovalo a na podporu ekonomiky snížilo úrokové sazby.
Podpora konzervativců roste
Velký britský byznys napojený na globální struktury samozřejmě na brexit žehrá, neboť před státní suverenitou velkoobchodníci upřednostňují neomezený přístup na jednotný evropský trh. Tuto středu během zasedání britské vlády v letním sídle v Chequers premiérka Mayová zdůraznila, že pro její vládu nebudou ekonomické ohledy prioritní. Prioritou pro ni bude suverenita Británie a omezení imigrace z Evropské unie.
Premiérka se tak podle Guardianu stále více přiklání k pozicím tvrdého euroskeptického křídla ve vládě reprezentovaného ministry Johnsonem, Daviesem a Foxem. Labouristická strana je po brexitu zcela rozložena, neboť velká část členů zejména v severní Anglii hlasovala na rozdíl od vedení strany rovněž pro brexit.
Podle srpnového průzkumu veřejného mínění podpora Konzervativní strany za vedení Mayové silně vzrostla a dosahuje nyní 41 procent, zatímco podpora rozhádaných labouristů poklesla na 27 procent. To všechno jsou pro Brusel a Berlín nepříjemné zprávy, neboť občané ostatních států by se po úspěchu Britů mohli tímto krokem inspirovat a zasadit bruselskému molochovi další bolestivé rány uspořádáním vlastních referend.
Čtěte ZDE: Václav Klaus: Brexit je všem osinou v pozadí. Bude nexit? Napětí mezi občany a eurokraty stále roste. Boris Johnson a Václav Klaus jsou prý největší ničitelé EU. Sladký život v Evropě končí
Vražda jako na zavolanou
Jako na zavolanou proto do těchto "nepříjemných zpráv" o vzkvétající Británii přišla informace o smrti Poláka v městě Harlow v hrabství Essex. Skupina anglických teenagerů v sobotu večer 27. 8. zavraždila čtyřicetiletého Poláka Arkadiusze Jóźwika. Druhý přítomný Polák byl při útoku zraněn. Mladíci na něho a jeho polského kolegu zaútočili, když na ulici jedli pizzu. Britská policie zatkla čtyři patnáctileté mladíky a jednoho šestnáctiletého pro podezření z vraždy.
Podobných tragédií způsobených narkomanskými gangy se stává v Evropě nemálo. Ovšem v tomto případě "bruselské PR agentury" vycítily příležitost a dřív, než mohla policie cokoliv veřejnosti sdělit, obletěly celý svět zprávy o tom, jak se po brexitu stává z Británie rasistická diktatura, neboť za vraždu prý může nenávistná kampaň vůči cizincům rozpoutanou stoupenci brexitu. OSN dokonce minulý týden varovala, že "obrovský nárůst xenofobie v Anglii vyvolali britští politici, kteří svými nenávistnými a rasistickými výroky normalizovali chování, které se dosud považovalo za nepřijatelné."
V České televizi to tento týden rozvedl českým divákům jeden z generálů Pražské kavárny, poslanec za KDU-ČSL Ivan Gabal, jenž neochvějně prohlásil, že je vražda Poláka projevem nenávistné kampaně stoupenců brexitu. "Viděli jsme v Británii velkou kampaň namířenou proti nám, tedy proti Čechům a Polákům, s poukazem na čerpání sociálních dávek. Nikomu to není příjemné. Ani studentům, ani lidem, kteří tam pracují. Včera jsme viděli jeden z tragických důsledků této kampaně, kdy došlo k ubití a lynčování dvou Poláků a jeden zemřel," uvedl neúnavný ideový bojovník Gabal.
Krátce po něm ve svém příspěvku jeho slova korigoval zpravodaj ČT v Británii Ivan Kytka, který divákům sdělil, že motiv vraždy se zatím nepodařilo prokázat, a je tedy předčasné činit takovéto závěry. Ještě jasněji se vyjádřili v britských médiích majitelé obchodů v okolí místa vraždy. "Tato parta se tady kolem pohybuje již delší dobu. Berou drogy a útočí na každého. Tohle je už třetí útok na lidi - a napadali také Angličany," uvedl jeden z nich.
Celý případ z Harlow nám především ukazuje, jak zoufale se snaží Brusel a jeho mediální poskoci ukázat Británii jako stát, kde kvete nenávist vůči cizincům vyvolaná brexitem. Situace v Evropě totiž stále houstne - ovšem z jiných příčin. Počty imigrantů z Itálie už v letošním roce překonaly srpnové rekordy z minulého roku. Všechny řeči o zmírnění migrační vlny se rozplývají a Turecko se pomalu chystá zdvihat stavidla, za nimiž čekají další milióny imigrantů mířících do Evropy.
Čtěte ZDE: Italské referendum za dveřmi: Eurohujerská vláda, která neprošla volbami, to má nahnuté. Skončí Renzi jako Cameron? Rozzáří se nad Římem Pět hvězd? Euro rdousí italskou ekonomiku. Také naše volby se blíží
Horký hlasovací podzim
K tomu všemu nás čeká horký hlasovací podzim, který nebude o ničem jiném, než o vyjádření nedůvěry evropským elitám. Dnešní výsledky voleb ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, domovském regionu Merkelové, kde kancléřčina CDU utrpěla drtivou porážku, a podle předběžných výsledků skončila s 20 procenty až na třetím místě za AfD jsou zřejmě jen začátkem nepříjemného vývoje, který evropské elity čeká.
Už za dva týdny, 18. září (tedy dva dny po Bratislavském unijním summitu), půjdou k hlasovacím urnám voliči při místních volbách v Berlíně. Druhého října proběhnou opakované prezidentské volby v Rakousku, kde euroskeptický kandidát Norbert Hofer zatím vede v průzkumech zhruba o pět procent nad proimigračním Alexanderem Van der Bellenem. Ve stejný den potom dají Maďaři najevo v referendu, co si myslí o vnucovaných imigračních kvótách. Týden na to - 7. a 8. října - proběhnou naše krajské a senátní volby. Ty budou Bruselem také bedlivě sledovány, neboť by mohly otřást pozicí "bruselské spojky" v Praze - Bohuslava Sobotky. Infarktové budou pro Brusel pochopitelně volby amerického prezidenta, které proběhnou 8. listopadu.
A tím ještě nekončíme. Jen několik dní poté budou italští občané rozhodovat v zástupném referendu o budoucnosti proimigrantské vlády Mattea Renziho. Předčasné volby, k nimž by mohlo referendum vést, by znamenaly vážné ohrožení jednoho z pilířů současné Evropské unie, k němuž italská levicová vláda patří.
V příštím roce potom přijde existenční chvíle: jarní prezidentské volby ve Francii a po nich parlamentní v Německu. V roce 2017 tedy půjde Bruselu o všechno.
Využijí evropské národy tuto svoji velkou – a možná poslední – šanci?
Karty jsou rozdány.
