Jen slepý a hluchý nevnímá dramatické zhoršování bezpečnostní situace ve světě. Znepokojivých signálů je samozřejmě mnoho: od hrozícího napadení Ruska stále méně stabilními Spojenými státy a jejich spojenci v NATO, přes regionální či "hybridní" války, jejichž průvodním jevem jsou uměle vyvolané migrační vlny a islámský terorismus, až k pokusům manipulovat atmosférickými jevy.
Přípravy?
Ta hlavní otázka ale zní: Jak daleko je Západ odhodlán zajít ve snaze vyprovokovat stále těsnějším obkličováním Rusko a riskovat konflikt fatálních rozměrů? Druhá s ní souvisí: Bude přeměna západního světa probíhat dál za pomoci obřích migračních vln spojených s kriminalitou a terorismem, před kterým se již nebude kde skrýt? Dle mnohých prognóz zachvátí v brzku svět mohutné lidové nepokoje, jejichž první výhonky můžeme spatřovat ve stále se zhoršující bezpečnostní situaci v Evropě i v USA.
Řada analytiků se domnívá, že právě blížící se rok 2017 bude (tak jako před sto lety) klíčovým okamžikem, v němž se všechna nahromaděná nebezpečí "uvolní": Buď k jejich pokojnému vyřešení, nebo ke zkáze. Tomu druhému by nasvědčovalo, že jako houby po dešti vyrůstají na mnoha místech obrovské podzemní kryty, v nichž se naivní "vyvolení" budou chtít zachránit před katastrofou, z níž by ovšem nakonec stejně pro nikoho nebylo úniku.
Podzemní komplex „Europa One“ v Německu
„Europa One“ a Oppidum
Údajně největší bunkr tohoto druhu nazvaný „Europa One“ je již hotov a najdeme jej - kde jinde, než v Německu. Je jedním z nejopevněnějších a největších podzemních krytů pro přežití na světě. Nachází se hluboko pod vápencovou horou a celý komplex je chráněn před okolím hermetickými stěnami, uzávěrami a dveřmi odolnými údajně proti jakémukoli výbuchu.
Kromě nově postavených či zrenovovaných podzemních komplexů se rychle obnovují ty staré z doby první studené války, do nichž jsou zabudovávány nejmodernější technologie. Mezi nejznámější patří obrovský komplex ležící půl kilometru pod pod zemí v útrobách žulové hory Cheyenne v USA. Armádní středisko je spojené s protiatomovým krytem, v němž netradičně sídlí řídící centra hned několika složek ozbrojených sil.
Proti případným posuvům hornin chrání základnu systém pružin: Podlahy a stěny místností izoluje od skály asi tisícovka masivních per, takže by nemělo dojít k narušení komplexu ani při jaderné explozi o síle 30 megatun s epicentrem v okruhu dvou kilometrů. Objekt chrání soustava pětadvacetitunových vrat, jež by se prý měla dát otevřít za každých okolností. Díky speciálním odvodům tlaku údajně odolají i nárazovým vlnám způsobeným jadernými bombami.
V hlubinách Raven Rock neboli Havraní skály zase podle různých informací sídlí podzemní Pentagon. Stavba komplexu započala krátce poté, co v roce 1949 odpálil Sovětský svaz svou první jadernou bombu. Jako vhodného adepta vybrala americká vláda lokalitu nedaleko malého městečka Waynesboro v Pensylvánii. Podzemní základna o velikosti až pěti třípatrových budov patří do kategorie „přísně tajné“. Komplex je údajně schopen díky svým technologiím na měsíc ubytovat až tři tisíce lidí. V případě potřeby se ve vnitřních prostorách zřídí velín, odkud mohou být vysílány rozkazy jak pro pozemní armádu, tak pro letectvo a námořnictvo.
Obrovské bunkry pro elity ve Spojených státech se údajně nacházejí i pod některými luxusními hotely. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o čtyřhvězdičkovém hotelu Greenbrier, ve státě Maine v oblasti Nové Anglie. Pod ním se nachází rozsáhlý protiatomový podzemní komplex, do kterého by se údajně mohl vejít celý americký Kongres (jestli i s příslovečnými milenkami a psy zpráva nepraví).
Podzemní Pentagon v Raven Rock
Úprk do pustin?
Ve Spojených státech se v posledních letech v souvislosti se zhoršující bezpečnostní situací stává budování luxusních bunkrů zlatým dolem. Kromě stále reálnějšího světového válečného konfliktu se bohatá klientela obává i masových občanských nepokojů. Mezi renovované luxusní podzemní komplexy pro soukromou klientelu patří i bunkr v Indianě vybudovaný původně rovněž za první studené války. Komplex, který dnes patří soukromému majiteli, je vystavěn tak, aby odolal i explozi o síle 20 megatun. Více než stovka lidí zde může prý v přepychu přežít více než jeden rok, aniž by museli vyjít na povrch.
Amerika prožívá masivní úprk milionářů z Chicaga a jiných velkých měst. Motivem je strach z rasového napětí a rostoucí kriminality. Kolem tří tisíc lidí s čistým jměním nad 1 milión dolarů se loni podle listu Chicago Tribune z Chicaga definitivně odstěhovalo. Masivní exodus milionářů zažívají ale také evropské metropole Paříž a Řím. Tamní zámožné elity, mají obavy z občanských nepokojů a raketově rostoucí zločinnosti, mohutně povzbuzené migrační vlnou. Nejbohatší lidé tohoto světa skupují také pozemky a domy v odlehlých končinách, typicky na Novém Zélandu.
Čtěte ZDE: Na prahu rozhodnutí: Má se každý z nás ozbrojit? Vlastnit zbraň a nosit ji je velký rozdíl. Až se Velká krize zeptá, co jsi dělal dosud, odpovědí jen připravení. Sto opic a ždíbání sucharů. Kolik zbraní máme ovládat už dnes?
I Rusko je připraveno
Ani Rusko nezůstává v tomto trendu pozadu. Kromě rozsáhlých podzemních komplexů v okolí Moskvy a „podzemních měst“ z dob Sovětského svazu v pohoří Uralu má také rozsáhlou podzemní základnu Balaklava na Krymu.
Ta byla vybudována v šedesátých letech a měla odolat i americkému atomovému útoku. Kromě rozsáhlých prostor, kde by byla v případě války soustředěna především admiralita, zahrnovala mimo jiné i dobře ukrytou ponorkovou základnu, která by odolala i výbuchu jaderné bomby. A také by disponovala dostatkem arzenálu (až 14 ponorek s jadernými střelami) pro odvetu.
Opevněné Švýcarské Alpy
Plné podzemních komplexů jsou také Švýcarské Alpy Ty jsou dnes podle všeho doslova provrtány tajnými základnami a bunkry. Analýzy tvrdí, že jde o jedinou zemi na světě, která by v případě nukleární války dokázala údajně ukrýt před nebezpečím většinu svých obyvatel.
Důležitými prvky švýcarské obrany se staly letecké základny ve skalách. Po skončení druhé světové války jich údajně po celé zemi vzniklo hned několik, avšak dodnes se využívají pouze „tunely“ navazující na armádní letiště Meiringen. Jde o podzemní hangáry, přičemž se v každém z nich může v jednu chvíli nacházet až 22 nadzvukových stíhaček zaparkovaných ve dvou koridorech.
V případě konfliktu dokáže fungovat každý hangár na plný výkon a udržovat všechny letouny v bojeschopném stavu bez vnější pomoci až deset dní. Pokud by čelil útoku, uvítá nepřátele nejdřív výbuchuvzdornými vraty, vylepšenými o statickou kulometnou obranu. Za nimi se tunel stáčí do tvaru písmene „s“, aby se zabránilo případnému přímému útoku na druhá vrata z betonu a oceli. Podzemní základna je tak chráněna před chemickými, biologickými i jadernými zbraněmi.
Podzemní komplexy u nás
I u nás je z dob studené války poměrně rozsáhlá síť podzemních krytů. Lze říci, že každé větší město či továrna měly vybudovány důmyslný systém takovýchto objektů. V činžovní zástavbě z padesátých let, byly podzemní kryty s masivními ocelovými dveřmi součástí každého domu.
V Praze tvoří největší protiatomový komplex jednoznačně metro, které nabízí útočiště až pro 300.000 obyvatel. Zajišťuje ochranu ukrývaných osob proti tlakové vlně, pronikavé radiaci, radioaktivnímu zamoření, světelnému a tepelnému impulsu, proti účinkům chemických zbraní a biologických prostředků.
Kromě metra má Praha i řadu menších krytů jako je podzemní komplex „Parukářka“ pod Vrchem sv. Kříže s kapacitou asi 2.500 osob, do kterého lze vstoupit přes Prokopovu ulici nedaleko Olšanského náměstí.
Protiatomový kryt pro zhruba 1.300 lidí se nachází také pod Vítkovem - pod sochou Jana Žižky. Kryt je přístupný z tunelu spojujícím Karlín a Žižkov. Třípatrový protiatomový kryt pro 170 osob má ve svém podzemí také Thomayerova nemocnice a další objekty v Praze, jako je Strahovský tunel, hotel Jalta na Václavském náměstí či kasematy pod Vyšehradem.
Zřejmě nejdůležitějším podzemním komplexem je takzvaný „Pražský Pentagon“ v Prokopském údolí, kam by se v případě válečného konfliktu údajně přemístilo vedení země a velení armády.
Čtěte ZDE: Americká armáda opět v naší zemi: Cíl - ruské hranice. Válka v Evropě bude jiná. Žádný týl ani fronta. Washington potřebuje evropské vojáky včetně našich jen jako fíkový list a dobrý cíl. Horká válka na spadnutí? Budeme v ní "jen" diváci a oběti
Čtěte ZDE: Záhadná "Archa" u Ptyče: Sem se uprchlíci nedostanou. Kryt pro vyvolené? Jezdí oligarchové na dovolenou se zlatými cihlami? Vzplane "poslední bitva" v roce 2017?
Naše bunkry pro zahraniční elity
V minulosti jsme psali o dalším obrovském podzemním bunkru, který by měl být hotov v roce 2017 u Berounky nedaleko Ptyče. Podobný komplex s ještě větší rozlohou se dokončuje jihozápadně od Českého Brodu poblíž vesnice Vrátkov. Původní objekt vybudovala československá armáda v osmdesátých letech a dnes na tomto základě vyrůstá novodobá „Noemova archa“.
Podzemní komplex o výměře 3.600 metrů čtverečních je ovšem určený především zahraničním klientům. Bunkr nazvaný Oppidum bude mít výkonná zařízení pro filtraci vody i vzduchu. Pod zemí má vzniknout obrovský apartmán. Na propagačním videu a fotografiích je patrný bazén, wellness, tělocvična i velký bar. Dlouhodobý pobyt pod zemí má usnadnit podzemní zahrada s umělým osvětlením imitujícím slunce.
„Archa“ je určena pro jednoho majitele, ale přežít v něm dokáží i stovky lidí. Objekt sestává ze dvou částí. Z té běžné povrchové, se má žít v případě zhoršené situace. Teprve až by se situace na povrchu stala neúnosnou, přesunuli by se "klienti" do podzemí. To je údajně natolik mechanicky chráněno, že masivní ocelová hydraulická vrata (bezpečnostní expert Andor Šándor, který se na přípravě projektu podílel, jim říká poeticky „zandavadla od pekla“) hermeticky uzavřou vyvolené od hrůz okolního světa.
Podzemní komplex Oppidum u Českého Brodu
Od koho mají budovatelé zadání?
Zásobování bude řešeno moderním způsobem, jako je aquaponie, hydroponie, dlouhodobě velmi kvalitně zamražené potraviny a podobně. Bunkr je plánován na luxusní přežití v řádu let. V extrémním případě tam podle projektantů dokážou stovky lidí přežít i deset roků.
Stejně jako v podobně budovaném bunkru u Ptyče se i u obrovského podzemního komplexu u Vrátkova nabízí řada otázek. Opravdu by někdo podobné komplexy za miliardy budoval, kdyby neměl jasné zadání a jistotu, že komplexy budou využité?
Příznačné také je, že ani u jedné stavby není znám skutečný nájemník, který nakonec bude komplexy obývat. Tykačova manželka v případě Ptyče je patrně pouze bílým koněm, který má za úkol stavbu zaštítit. V případě Oppida u Českého Brodu je situace ještě nejasnější, neboť tam případný nájemce údajně ještě není znám.
To, že se očekává rapidní zhoršení bezpečnostní situace, které by mohlo vyústit až v katastrofu apokalyptických rozměrů, nasvědčují i přípravy kapacit na odklízení těl po celém světě. Nejde jen o nekonečné sklady plastových rakví, které se objevily spolu se záběry rozlehlých koncentračních táborů FEMA ve Spojených státech. Také u nás se jsou přípravy na situaci, která počítá se značným počtem obětí, zjevně v plném proudu.
Čtěte ZDE: Jak přežít katastrofu: Světlo, základní nástroje a léky. Zásoby nejen vytvořit, ale také ubránit. Bojovat, nebo to vzdát? Mít zbraň nestačí, je třeba umět ji ovládat
Co ví primátorka Krnáčová?
Dokladem toho jsou masové hroby s jejichž přípravou začal minulý rok potichu pražský magistrát. Podle správy pražských hřbitovů se pracuje společně s magistrátem na aktualizaci „krizového plánu“ pro mimořádné události s velkým počtem obětí. Jeho součástí je i určování míst pro masové hroby.
„Když bude počet obětí takový, že už přesáhne možnosti jednotlivých pozůstalých se o ně postarat, my, jako správa hřbitovů, máme k dispozici volné kapacity pohřebišť, kde by bylo v takovém případě možné udělat masové hroby“, prozradil ředitel správy pražských hřbitovů Martin Červený.
Jde celkem o tři místa. Jedna plocha je na Ďáblickém hřbitově, jedna na Bohdalci nad Vršovickým hřbitovem a jedna u Hloubětínského hřbitova. Zde je prý možné během několika hodin vykopat velké jámy či šachty. „Nyní dáváme s Hasičským záchranným sborem dohromady plán, v jakém případě, jakým způsobem a v jakém množství by se tam musela těla poskládat, aby je bylo později možné identifikovat,“ sděluje jako by nic pan správce.
Ve Vršovicích je plocha pro masové hroby zatím používána jako sklad dlažebních kostek. V Hloubětíně, zase slouží jako obrovské parkoviště. V Ďáblicích je nečekaně součástí stávajícího hřbitova. Na otázku kolik lidí by se dalo na těchto místech "uklidit" odpovídá pan ředitel opravdu exaktně:
„Hrozně moc. V takových situacích se pohřbívá třeba i ve čtyřech patrech.“ Krizový plán na který se Praha připravuje, počítá podle něho až s desítkami tisíc mrtvých. Jaké jsou k tomuto číslu podklady by nám asi mohla říci více nejspíš Babišova pražská primátorka paní Krnáčová.
Kryt nejbezpečnější
Jenže ta má jiné starosti. Právě dnes podpořila "masový" průvod hrdosti na zvhrlost, který pod duhovými vlakami prošel Prahou.
Po potopě, která odstranila nenapravitelně zvrhlé lidstvo, sdělil podle Bible Hospodin, že pokud lidé někdy v budoucnu opět propadnou svým démonům, již je vodou nezničí - čím to bude, však neřekl. Důkazem této "smlouvy" měla být nádherná klenutá duha.
Je příznačným výsměchem nebesům, že dnes ji třímají v rukou právě guerilly "hrdých sexuálních menšin" zaštítěné politiky zkázy. Zdá se, že doba se opravdu opět nachýlila.
Před tímhle však žádné kryty nikoho neuchrání.
Jen modlitba.
