Nad západní technologickou civilizací se vznáší stále houstnoucí mrak možné katastrofy, která v jediném okamžiku ohrozí milióny lidí. Někdo nad tím mávne rukou, jiní se zajímají o to, co dělat v případě, že všechno, nač jsme totálně zvyklí – a nevědomky již i závislí – náhle přestane fungovat.
Pro ty druhé přinášíme další praktické rady americké „prepperky“, které mohou pomoci vašemu individuálnímu přežití. Avšak nejen jemu. Jak říká Daisy Lutherová, mnohé z věcí máme již doma. Přesto nejde vůbec o rady banální – a v tom také mimo jiné spočívá důležitost jejího textu. Nese totiž důležitou informaci o tom, v jak „virtuálním“ a nepřirozeném světě vlastně žijeme. Velmi reálná možnost kolapsu naší civilizace je jen promítnutím onoho nepřirozeného způsobu života do našeho okolí.
Čtěte ZDE: Jak přežít kolaps civilizace: Prosté praktické rady na složitou otázku. Co pít, jíst a jak se zahřát, když nebude nic fungovat? Připravit se, nebo strčit hlavu do písku?
Vše, co potřebujeme například v případě, že dlouhodobě nebude k dispozici elektřina, již dost možná máme doma, nebo můžeme snadno získat. Nejdůležitější „zásoby“ jsou totiž ty, které nelze skladovat ve spíži či garáži. Přesto nás zamyšlení nad tím, zda bychom byli soběstační, pokud by to nouze vyžadovala, může posunout k větší samostatnosti. Ke způsobu uvažování a spoléhání se na sebe, který nás vzdaluje od „plastového“ stylu života moderní společnosti, v níž je přední autoritou Wikipedie a bez znalostí „pana Googla“ či zásob z nejbližšího supermarketu si již mnozí připadají zcela bezmocní.
Světlo
Mít zdroj světla je mnohem důležitější, než se vám v tomto okamžiku jeví. Dvojnásob to platí, pokud máte v domácnosti děti. Nic není pro ně děsivější, než černočerná tma uprostřed nějaké stresující situace. Naštěstí jde o jednu z nejjednodušších věcí, které bychom si měli pro všechny případ zajistit – a ani nás to nebude moc stát.
Jak si doma vytvořit lampu na solární baterie
Možnosti jsou asi každému jasné, ale – máme je opravdu doma? Myslím třeba svítidla na solární baterie (jako například ta, co se běžně dávají do záhonů), petrolejky, svíčky, baterky se zásobou baterií či tábornickou svítilnu na LED diody. A samozřejmě zapalovače nebo zásobu sirek. Budou se hodit.
Nástroje
Pokud se zásobíte základními nástroji, budete to mít v případě jakékoli krizové situace mnohem lehčí. Když definitivně vypadne proud, určitě je dobré mít doma nejen různé baterie a zapalovače, o nichž byla řeč, ale také třeba pořádný otvírák na konzervy. A základní nástroje: kleště, šroubovák, francouzský klíč, kladivo. Duck pásku. Vteřinové lepidlo. Šitíčko. Pavouky (pružné upínače) na připevňování nákladu. A olej jako WD-40, nebo podobný lubrikant.
To jsou věci, které leckdo doma má a s nimiž si v základních situacích dobře poradíte. Samozřejmě lze být připraven na krizi ještě lépe – o kompletním seznamu potřebných nástrojů, který v takovém případě potřebujete, si však povězme jindy.
Lékárnička
Další kus vybavení, který byste měli mít s sebou vždy a v každém případě. V okamžiku krize se bude hodit – ať už se bude ona krize týkat dvou lidí v autě, které před vámi právě nabouralo, nebo celé civilizace. Základní pomůcky pro ošetření jakýchkoli zranění – obvazy, škrtidlo, desinfekce, eventuálně antibiotika, jsou nepodkročitelné minimum. Pokud nějaké léky pravidelně užíváte, také jich budete potřebovat zásobu. Hodí se i prášky proti bolesti, sirup na kašel, něco proti nevolnosti a především antialergika. A protože při delším výpadku proudu bude velký problém s hygienou, určitě to chce mít zásobu léků proti průjmu.
S lékárničkou se to má stejně, jako s nástroji: v podstatě byste doma základní věci nejspíš už měli mít. Pokud byste chtěli být připraveni skutečně na všechno, existuje složitější varianta, která zahrnuje především znalosti. Vyplatí se koupit si (a pokud možno i nastudovat) základy první pomoci, či co dělat, když jste mimo oblast s dostupnou lékařskou pomocí – včetně té zubařské.
Zvláštní potřeby
Každá rodina má nějaké. Zvažte, co potřebujete každodenně mimo běžné záležitosti, které kupuje každý. Jsou to léky na předpis, pleny, nebo cukrovkářská dieta? Nebo máte domácí mazlíčky, kteří také musí něco jíst (dokonce i když vypadne proud)? Na tom vlastně nezáleží: důležité je mít všeho o něco více, než obyčejně. Nejlepší je u většiny věcí prostě pořídit během pár dní více kusů, než obvykle kupujete. Hned máte malou zásobu pro případ krize.
Čtěte ZDE: Ukrajinský pilot se přiznal k sestřelení Boeingu: Kyjev nasadil do bojů podle CNN balistické střely. Strelkov a jeho „Cristeros“ – zamlčovaný rozměr občanské války
Sebeobrana
Můžete mít sebelepší zásoby. Pokud je neochráníte před případnými útočníky, nejsou doopravdy vaše. Když se ohlédneme jen kousek zpět, vidíme jasně, které obchody unikly rabování během nepokojů ve Fergusonu v Missouri: byly to ty, v nichž jejich majitelé stáli se zbraní v ruce, připraveni bránit svůj majetek.
Kdyby se roztavily reaktory všech amerických jaderných elektráren, bude nedostatek dřeva na topení nebo proudu pro ledničku asi to poslední, s čím si budeme lámat hlavu.
Pokud si představíte situaci, v níž už delší dobu nefunguje elektrická rozvodná sít, musíte ale fergusonské problémy, i zoufalství těch, kteří rabují v ulicích, znásobit asi tak desettisíckrát. Nebudou to kriminálníci, ale obyčejní lidé jako vy nebo já, pokoušející se nakrmit hladové děti. Nebo pacienti psychiatrie, kteří už dlouho neměli sedativa. A mimochodem, pokud jde o zločince, ti budou prakticky beztrestní a už je ani nenapadne, že by je někdy mohl někdo chytit. Jednoduše řečeno: pokud selže elektřina, nastane stav totálního bezpráví, násobený hrůzou všech zúčastněných.
To také znamená, že nejlepší metodou nemusí být nutně boj. Lepší je hra na schovávanou. Zavřete se doma a nevycházejte. Mějte připravený úkryt pro děti a nemohoucí členy rodiny, kdyby k vám zloději či násilníci pronikli.
Jenže pokud jste boji přesto vystaveni, budete pozdě vzpomínat na to, že je přece jen dobré umět se bránit. A to v podstatě jakkoli. Naučte se bránit. Pokud si ale pořídíte zbraň, naučte se s ní pořádně zacházet. Nic z člověka neudělá lepší cíl, než když se nešikovně pokouší na někoho mířit puškou, kterou držel v ruce dvakrát v životě. Ujišťuji: Je to vidět na první pohled.
Nukleární katastrofa
Moc se o tom nemluví – ale pokud proud vypadne na skutečně delší dobu, může se stát, že většina amerických jaderných elektráren (momentálně jich je šedesát dva, se sto reaktory, pozn. red.) se změní ve Fukušimy „Made in US“. Nepíšu o tom obvykle ani já – upřímně řečeno je to totiž scénář, na který se, stejně jako na jadernou válku, nelze moc připravit. Kdyby se roztavily reaktory všech amerických jaderných elektráren, bude nedostatek dřeva na topení nebo proudu pro ledničku asi to poslední, s čím si budeme lámat hlavu.
Pokud mám tedy skutečně mluvit o tom, co dělat v případě jaderné katastrofy, musím si vypůjčit pár návrhů od kolegyně Tess Penningtonové. Ta zdůrazňuje několik základních pouček:
Pokud náhodou jste venku v době jaderného výbuchu, je třeba se schovat alespoň na dvě minuty, nedívat se do silného záblesku, který po výbuchu následuje a mít úkryt, v němž vás neodfoukne následující tlaková vlna o síle tornáda. Jakékoli oblečení, které máte v tu chvíli na sobě, ze sebe doma okamžitě sundejte a umístěte ho do uzavíratelné plastové nádoby, nebo sáčku. A pokud je to možné, důkladně se osprchujte.
Radioaktivní částice se vyskytují ve formě spadu, který můžete vdechnout, sníst, nebo absorbovat kůží. Tudíž je důležité uzavřít a utěsnit (duck páskou, bublinkovou fólií) jakékoli prostory, v nichž se hodláme ukrývat, co nejlépe, a vypnout ventilaci (v autě, či u domácí klimatizace), která nasává vzduch zvenčí.
Čtěte ZDE: Kyjevská vláda hodlá odebírat jaderné palivo od amerického Westinghousu. Hrozí Evropě další Černobyl? Co na to naši a rakouští „majdanisté“ - ekologičtí aktivisté?
Pokud přesto musíte jít ven, vezměte si nepromokavý oděv s kapucí, neboť případný déšť bude obsahovat další radioaktivní látky. Doporučitelná je i dýchací maska. Vše odložte po návratu do úkrytu v místě typu „přechodové komory“ a uzavřete do plastové nádoby či pytle. Když se svléknete, odstraníte až 80% radioaktivních částic. A zase je-li to možné, osprchovat se.
V případě, že vás radiace zasáhne, může pomoci i koupel, do níž dáte třetinu jedlé sody, třetinu jablečného octa a třetinu epsomské (hořké) soli a důkladně si v tom odrhněte pokožku. Další doporučenou věcí jsou tablety s jodidem draseným. Pokud je nemáte, je možné si alespoň na ohrožená místa (tj. štítnou žlázu) aplikovat jodovou tinkturu (ale tu v žádném případě neužívejte vnitřně!).
Zbytek doporučení, včetně toho co jíst a nejíst, z velmi podrobného článku Tess Pennington, si můžete přečíst zde.
Začněte dnes
Pro člověka, který dosud o ničem podobném neuvažoval může být představa, že svět, jak ho známe, může za týden přestat nadobro existovat, velmi frustrující. Všichni doufáme, že se tak nestane, samozřejmě, a že například vyhrožování teroristickým útokem je jen taktikou, jak co nejlépe vyděsit co největší množství lidí. Přesto je důležité být připraven.
Můžete vlastně začít okamžitě – potřebovat budete jen papír a tužku. Udělejte si seznam všeho nezbytného pro základní přežití v krizové situaci. Pak projděte svůj domov a zjistěte, kolik toho už doma máte – nejspíš zjistíte, že překvapivě mnoho. Dejte si tyto věci na jedno místo. Udělejte si nákupní seznam. Pokud nemáte peníze na všechny věci, které na něm jsou, kupte samozřejmě nejdřív jen ty nejdůležitější. Pak je přehledně uložte. A pokud za týden skončí svět – máte připraven svůj malý, ale obvykle dostatečný základ pro přežití prvního nárazu.
Dej Bůh, abyste jej nikdy nepotřebovali!
Redakčně kráceno. Zdroj.
