Z našich médií se o tom téměř nedozvíme, ale skutečností je, že vládní vojska prezidenta Asada postupně osvobozují stále větší území Sýrie. Za pomoci ruského letectva, pozemních jednotek íránských revolučních gard a libanonského Hizballáhu zasazují islamistům tvrdé údery po celé linii fronty. Odhodlání „asadovské koalice“ vzít si svoji zemi zpět, dokládá i nejnovější „silvestrovská ofenzíva“ na Golanských výšinách.
S krytými zády
Útok na syrskou část Golan je součástí velké operace zahájené již o Vánocích, v rámci níž prezident Bašár Asad usiluje znovu získat kontrolu nad jižní částí své země. Operaci na Golanských výšinách zahájili Asadovi vojáci útokem na dvě vesnice v provincii Kunajtra nedaleko hranice s Izraelem, jenž větší část hornaté oblasti okupuje od roku 1967. Syrská armáda se při útoku spoléhala především na pozemní jednotky a dělostřelectvo, neboť blízkost izraelské hranice omezuje možnosti nasazení letectva.
Ofenzíva na jihu Sýrie následuje jen několik dní poté, co vládní vojska dobyla strategickou základnu Brigade 82 u města Šajch Maskín a později ovládla i město samotné ležící 70 kilometrů jižně od Damašku, tvořící důležitou spojku mezi Damaškem a městem Dará. Rozhodující podíl na dobytí města měla vzdušná podpora ruských bombardérů, které během dvou dní podnikly v okolí města více než sto útoků.
Právě zapojení ruského letectva v říjnu minulého roku mělo rozhodující podíl na rychlém postupu „asadovské koalice“ na celém úseku fronty. Zatímco ještě v létě minulého roku Asad jen s velkým úsilím odolával tlaku islamistů podporovaných Spojenými státy, Izraelem, Tureckem, Saúdskou Arábií, Katarem a dalšími americkými spojenci, v prosinci se karta obrátila. Syřané s ruským letectvem v zádech nyní postupují od vítezství k vítězství.
Poslední vývoj na syrské frontě
Vyčištění okolí Damašku
Historickým úspěchem bylo především vyčištění jižních předměstí Damašku, kde ihned po Vánocích začali islamisté skládat těžké zbraně. Ozbrojenci rekrutovaní většinou v Turecku, sdružení v teroristických skupinách jako Islámský stát nebo Džabhát an-Nusrá museli opustit své opěrné body, z nichž dlouho terorizovali syrské hlavní město včetně palestinského táboru Jarmúk na jižním předměstí Damašku.
Teroristé v přistavených autobusech opustili spolu se svými rodinami východní předměstí, základny v táboře Jarmúk, ale také obvody al-Hadžr al-Asuad, Kada a al-Asal. Odtud bylo vyexpedováno více jak 5 tisíc islámských bojovníků i s rodinami, jimž podle dohody se syrskou vládou bylo umožněno odejít do města Rakká ovládaného dosud Islámským státem.
To je velká rána jak pro Američany, tak pro Izrael. Jedním z klíčových důvodů vyprovokování útoku na Sýrii v roce 2011 (zvané občanská válka) byl totiž pravděpodobně mimo jiné plán na vytvoření Velkého Izraele definitivním ovládnutím celých Golanských výšin. Novoroční postup asadovské koalice na Golanách proto vyvolal v Tel Avivu značnou nervozitu.
Po vyhnání islamistů z jihu Sýrie se totiž otevřel prostor i pro další postup asadovské koalice (včetně Hizballáhu) právě na Golanách. Není proto divu, že kromě islamistů vycvičených v Turecku nasadili „velcí hráči“ na jihu Sýrie i elitní prozápadní a proizraelské milice, jako jsou například Jižní fronta či První kolona. Obě skupiny však díky přesným zpravodajským informacím Syřanů a masivnímu ruskému bombardování utrpěly těžké ztráty.
Čtěte ZDE: Třetí plán syrské války: Vytvoření "Velkého Izraele". ČT se do rozhovoru s Asadem "vloudila chybička". Proč se ISILu má říkat Daeš? Rusko narušuje cíle globálních elit nejen v Sýrii
Čtěte ZDE: Válka o Sýrii: Konflikt vyvolaný podle stejného scénáře jako na Ukrajině. Západ prohrává - o to více krve ještě proteče. Ve hře jsou znovu fatální Golanské výšiny
Nervozita Izraele
Znepokojení Izraele pramení také z toho, že kromě Hizballáhu se libanonským šíitským skupinám podaří spojit s protiizraelskou Frontou pro osvobození Golan. To by mohlo znamenat velký problém, neboť izraelské letectvo nemůže proti šiítským bojovníkům v současnosti efektivně zasáhnout kvůli desítkám ruských bombardérů, které bez přestávky křižují nebe nad oblastí.
Jde o zamotaný propletenec zájmů. Moskva i Tel Aviv sice demonstrují, že spolupráce jejich leteckých sil v syrském vzdušném prostoru probíhá téměř příkladně, ve skutečnosti jsou vztahy mezi oběma zeměmi mnohem komplikovanější. Po sestřelení bombardéru SU-24 vede Rusko (zatím jen) obchodní a diplomatickou válku s Tureckem, zatímco Izrael s Erdoganem naopak navázal blízké vztahy diktované společnými zájmy v oblasti. Není proto divu, že ruské letectvo například „opomnělo“ informovat Izrael o masivním silvestrovském bombardování v blízkosti izraelských hranic.
Čtěte ZDE: Slavný americký novinář: Špičky americké armády tajně spolupracují s Putinovým Ruskem. Je "syrské příměří" ve skutečnosti puč proti Obamovi? Plán B pro nastolení planetární diktatury. Nový světový řád v podání "koncertu" tří velmocí?
Čtěte ZDE: Putinovo doporučení Kerrymu před dalším dějstvím syrského dramatu: "Běžte se vyspat!" Demokratické volby - noční můra Západu. Naděje na mír, nebo jen ouvertura před dlouhou nocí? Operetní plán na invazi
ISIL ztrácí pozice
Obraz bojiště se tak poznenáhlu mění. Ruské nálety jen od 25. prosince zničily dalších 556 vojenských cílů. Úspěšně zasahovaly v provinciích Aleppo, Idlíb, Latakia, Hamá, Homs, Damašek, Deir ez-Zor a Rakká. Proto i americká "koalice", která rok boj proti ISIL předstírala, doufajíc, že mezitím Asad padne, dnes musí také něco dělat. Jinak hrozí, že i irácká vláda - jak už to nejednou vyslovila - požádá o pomoc právě Rusko.
Islámský stát podporovaný Tureckem kvůli této změně na geopolitické šachovnici začíná ztrácet pozice už i v Iráku. Dobití jednoho z center ISIL metropole Ramádí minulý týden bylo težkou ranou pro islamisty v celém regionu. Po osvobození Ramádí oznámil irácký premiér Hajdar Abádí v televizním projevu přípravu útoku na druhé největší irácké město Mosul, které je v současnosti vedle Rakká hlavním centrem ISIL.
Propletenec zájmů se tak ještě více zauzlovává. Definitivní porážka islámského státu by totiž znamenala velké komplikace nejen pro Spojené státy a Izrael, ale také pro hlavní baštu islámského terorismu, Saúdskou Arábii. Není proto nijak překvapující, že po masivních dodávkách zbraní od Saúdů a nových rekrutů z Turecka se ISIL se ztrátou Ramádí nesmířil a znovu se po Novém roce pokouší město dobýt.
Čtěte ZDE: ISIL pod saúdskou a americkou ochranou: Cheney, Rothschild a Woolsey nepotřebují mír. Rusko těžce narušilo americké zájmy v klíčové oblasti světa. Strýček Sam a OSN chystají na Putina past. Zaklapne?
Čtěte ZDE: Turci se přepočítali a couvají: Za vším hledej špinavé peníze. Důkazy o financování islamistů Západem a Tureckem. Ropný IS - byznys Erdoganova rodinného klanu. Zabije Putin dvě mouchy jednou ranou?
Válka mezi sunnity a šíity jako počátek apokalypsy?
Situaci proto bylo nutné ještě více zkomplikovat a dodat palivo vášním, aby konflikt mohl pokračovat, nebo se - ještě lépe - rozhořet s daleko větší intenzitou. Proto saúdská diktatura a její západní ochránci - jinak tak zásadoví šiřitelé demokracie - sáhli k osvědčené taktice "rozděl a panuj". Snaha vyprovokovat velkou válku mezi sunnity a šíity dostala mohutnou injekci. Poprava téměř padesáti odpůrců režimu, mezi nimi i jedné z vůdčích osobností šiítské opozice v Saúdské Arábii, duchovního Nimra Bákira Nimra, není ničím jiným, než vědomým založením požáru. Má vyvolat Západem toužebně očekávanou velkou válku mezi muslimy, jejíž první plaménky probleskly o víkendu při vzplanutí saúdské ambasády v Teheránu. Saúdové ihned přerušili diplomatické styky s Íránem a napětí roste.
Jde zjevně o začátek dalšího dějství komplikovaného blízkovýchodního hlavolamu. Poté, co Rusko svojí angažovaností značně narušilo plány na nové uspořádání Blízkého východu, museli „mocní hráči v pozadí“, upravit taktiku. Je třeba připomenout, že kromě územních zisků a zisků z kradené ropy mají také „mystické cíle“, které souvisejí s jejich apokalyptickým zaměřením. Ostatně právě záliba v apokalyptice spojuje Izrael a jeho náboženské elity, americké evangelikály a Islámský stát, který má propagandu z velké části založenou právě na muslimské apokalyptice a učení o blízkém konci světa.
Podle ISIL totiž brzy dojde k poslednímu boji mezi skutečnými věřícími a nevěřícími. Aby se toto proroctví naplnilo, musí dojít i k velké válce mezi sunnity a šíity, které ISIL považuje (spolu se Západem) za své úhlavní nepřátele.
Muslimský prorok se prý vrátí, aby ohlásil konec světa. Tomu, zdá se, věří jak islámští teroristé, tak bohužel i evengelikální fundamentalisté, kteří mají podstatný vliv na americkou politiku.
K poslednímu boji by podle těchto proroctví mělo dojít právě na území Sýrie…..
