Po sebevědomých krocích nové polské vlády, která na nic nečekala a začala přijímat zákony, jako by byla vládou suverénní země, nikoli německým protektorátem, nervozita v Bruselu a Washingtonu stoupá. Po volbách, které drtivě vyhrála konzervativni strana Právo a Spravedlnost (PiS), se Polsko zjevně vydalo na cestu obrany polských národních zájmů. Podobně jako předtím Orbánovo Maďarsko a stále sebevědomější Ficovo Slovensko, kde rovněž za necelé tři měsíce proběhnou parlamentní volby.
Odbojné Polsko
Jenže změna v Polsku znamená kvalitatitivně - ale také kvantitativně (počtem obyvatel) - pro "majitele Evropy" něco nového. Teprve nyní se Střední Evropa stává pro Brusel skutečným problémem. Reakce německých (respektive unijních) politických špiček je proto stále hysteričtější. Ztráta Polska právě ve chvíli, kdy se uměle vyvolaná migrační invaze dostává do kritické fáze, by mohla mít pro výsledek celého mocenského a sociálního "super-experimentu" opravdu vážné důsledky.
Nejvyšším společným zájmem je nyní obrana proti migrantské invazi - tedy proti násilí, kterým je rozhodnut nás "humanitárně bombardovat" Berlín i Brusel. A v tom nám může být nová polská vláda dosud nejvýznamnějším spojencem
Právě proto polská vláda tolik pospíchá. Uvědomuje si, že jakékoli zvolnění či zaváhání by dalo zahraničním agenturám čas na přípravu a provedení státního převratu typu "Majdan" či třeba další z oblíbeného seriálu "leteckých havárií". Že něco takového dříve či později přijde, je naprosto jisté. Starého psa Nového světového řádu (NWO) novým kouskům nenaučíš. Ostatně "tréninkově" se už komparsy "rozcvičují" a v centrálách spouštějí zastřelovací přípravné manévry. Výhrůžky na adresu vlády prší jak z Merkelové Berlína, tak z Bruselu i Washingtonu. Odbojné Polsko čeká horký začátek nového roku.
Přijde Obamův zásah?
Washington Post (deník, který vedle New York Times má pro Bílý dům podobný význam jako kdysi v sovětských časech list Pravda pro Kreml) vyzval minulý týden prezidenta Obamu „k zásahu v Polsku“. Byl to signál jak pro předáky a příznivce volebně poražených stran, tak pro místní Pátou kolonu. Podle pokynu si zatrénovali, ale spustit osvědčenou "politickou krizi“ demonstracemi ve Varšavě (pod již poněkud omšelou "ikonou" rudých karet), zatím nepřineslo kýžené výsledky.
Dvakrát větší demonstrace příznivců vlády blokující „rudé gardy“ sdružené v narychlo ustaveném „Komitetu na obranu demokracie“ (KOD) neumožnily přejít k okupační fázi obsazení náměstí, a zahájit tak polský „Majdan“. Podle opozičních politiků sdružených v "bruselské" Občanské platformě, která drtivě prohrála parlamentní volby, současná vláda PiS prý ohrožuje samu podstatu demokracie. Čím? No tím, že s demokratickým mandátem vládne, tedy přijímá zákony. V tom tamní opozici a probruselským médiím přizvukují i mobilní zásahové výsadky NWO, takzvané mezinárodní lidskoprávní organizace.
Čtěte ZDE: Podivná tradice: Na cestě k obnovení státní suverenity jsme zase poslední. Puč!, volají polští Bruselané. Vzkříšení řádu: Rodina, blízcí, stát - a teprve pak to ostatní. Je cesta k osvobození Polska volná?
Čtěte ZDE: Pokus o barevnou revoluci ve Varšavě: Sledujeme snahu o majdanizaci Polska? Rudé karty znovu na scéně. Tentokrát u našich severních sousedů. Neziskovky, čert a USA
Boj o ústavní soud
Záminkou pro rozpoutání protivládní kampaně se stal boj o jmenování pěti nových členů ústavního soudu, který liberálové definitivně prohráli. Pokus dosadit do tohoto tělesa své lidi těsně před volbami (když už věděli, že je prohrají), kteří by nové vládě znemožňovali vládnout - totálně nevyšel. Definitivní tečku za prvním dějstvím polského dramatu udělal o Štědrém dnu Senát, který schválil složení ústavního soudu tak, jak jej vláda PiS navrhla a dva dny předtím potvrdil Sejm.
Washington Post (WP) proto Obamovi radí jak postupovat. Kaczynski a jeho strana jsou podle WP nepřátelští vůči Rusku, nedůvěřiví vůči Německu, ale obecně proameričtí. To prý vytváří pro prezidenta Obamu možnost vydírat polskou vládu. „Washington by měl říci vůdcům ve Varšavě, že oslabení soudního přezkumu, čistky mezi kritiky ze státních médií a další pronásledování politických odpůrců rychle pokazí vztahy s Washingtonem“, píše v závěru článku WP.
Washington si totiž dobře uvědomuje slabé místo nové polské vlády: Rozhodnutá hájit národní zájmy proti Bruselu i Berlínu, zatím nemá jasně vyhraněný postoj vůči tlaku ze zámoří. Naopak, ruská karta, tato achillova pata polské východní politiky, může sehrát ve vydírání polských konzervativců podstatnou úlohu. "Ruský komplex" je sice dnes už zcela iracionální - ale právě proto má dostatečný manipulativní potenciál.
Možná právě zde, bychom (kromě syrského konfliktu) mohli hledat i důvody povánočního zostření situace na ukrajinské frontě, která je k odvedení pozornosti a zhoršení vztahů mezi Ruskem a Polskem důležitým ohniskem.
Krajní pesimismus EU
Komentátor Eric Frey z rakouského listu Der Standard dokonce soudí, že hlavním problémem Evropy nebude v roce 2016 Ukrajina, ale Polsko. „Polsko s Jarosławem Kaczyńskim se může stát skutečným problémem pro Evropskou unii. Negativní dopad činnosti polských politiků na EU může být znatelnější než řecká finanční krize, ukrajinská situace nebo možné vystoupení Velké Británie,“ míní Frey.
Právo a Spravedlnost, které podle něho nerespektuje ani základní "hodnoty" EU (to je to, proč vyhrála volby, pozn.aut.), ani demokratické principy, prý následuje tradice polského fašismu z období mezi První a Druhou světovou válkou a pokládá za svůj hlavní cíl ochranu „zvláštních" polských hodnot před vnitřními a vnějšími nepřáteli. Der Standard připomíná, že Kaczyński „nebyl nikdy liberálem," protože „svatosvatě věří ve svoje reakční názory a všemožné teorie spiknutí". „K čemu to vše může vést, není absolutně jasné. Avšak existují důvody pro krajní pesimismus, pro Polsko a pro Evropu," tvrdí Frey.
Čtěte ZDE: Polsko na cestě z pasti: První zahřmění před zemětřesením. Kavárny ztichly. Otřes pro německý Brusel. Dobrá zpráva i pro nenarozené. Démoni ze Star Wars mají problém
Walesa chce občanskou válku
Západní maintreamoví komentátoři mají prostě z Polska "blbou náladu", a tak se chytají jakýchkoli náznaků, které by dokázaly nově zvolenou politickou reprezentaci ve Varšavě připravit o moc. Jedním z osvědčených kádrů je i nositel Nobelovy ceny míru (podle významných polských historiků spolupracovník komunistické tajné policie pod krycím jménem „Bolek“), bývalý prezident Lech Walesa. Ten vytáhl v boji proti svému dřívějšímu kolegovi ze Solidarity Kaczyńskému dosud nejsilnější kartu: pohrozil rozpoutáním občanské války.
Walesa stojící dnes na stejné straně barikády spolu s komunistickými pohrobky proti svým přátelům z disentu, varoval minulý týden před ohrožením demokracie a vyzval k uspořádání referenda o předčasných volbách. Podle jeho vyjádření v rozhovoru pro stanici Radio ZET, současná vláda jedná proti Polsku a občané by měli dát najevo svou nespokojenost. "Je třeba ukázat v referendu, že dvě třetiny jsou proti takové vládě, a zkrátit funkční období Sejmu," řekl Walesa. Moc v zemi je poprvé v historii soustředěna do rukou jedné strany, a situace podle něho „směřuje k občanské válce".
Při zkušenostech ze sousední Ukrajiny znějí tato slova zvláště varovně. Je proto více než pochopitelné, že kromě výměny ústavních soudců musela nová vláda rychle vyměnit i bruselské a washingtonské „krtky“ v bezpečnostním aparátu. Snad největší odpor vyvolalo odvolání „polské spojky“ u NATO. Polská armáda obsadila před Vánocemi bleskově budovu kontrarozvědky NATO ve Varšavě, neboť dosavadní vedení odmítalo předat úřad novému veliteli.
Jdou na to přes NATO
Vedoucí Služby vojenské kontrarozvědky (SVK) Piotr Banchek, ředitel kabinetu ministra obrany Bartholomew Mischevich, stejně jako „lidé nového vedení SVK", v doprovodu vojenské policie obsadili budovu v centru Varšavy. „Za použití náhradního klíče vešli dovnitř. Hlídkujícího důstojníka informovali, že musí opustit budovu a předat dokumenty personální rezervy. Ten o tom informoval dosavadní americkou spojku ředitele Centra, plukovníka Krzysztofa Duszę, kterého už policisté nenechali vstoupit do budovy.
Středisko NATO působí v Polsku od roku 2014. Jeho oficiálním úkolem je koordinovat a shromažďovat informace a rizika spojená s konfliktem na Ukrajině, a mezinárodním terorismem. Právě včasné obsazení tohoto washingtonského nervového centra ve Varšavě zabránilo podle mnoha pozorovatelů širší koordinaci připravovaného „bruselského“ převratu v Polsku.
Čtěte ZDE: Tichá panika v bruselských i pražských katakombách: Je nový polský prezident signálem obecnějších změn? Do EUtitaniku se valí voda. Navlékají Poláci záchranné vesty? Kavárna běduje, Klaus gratuluje
Německý komisař: Zavedeme nad Polskem dohled
Třetí důležitý krok proti snadné organizaci státního převratu stihla polská vláda ještě před koncem roku: Je si samozřejmě vědoma, že takzvaná veřejnoprávní média jsou v Polsku (tak jako v České republice) obsazena místní "kavárnou" - bruselskou Pátou kolonou. Hlavním štábem těchto sil je (stejně jako u nás) především veřejnoprávní televize. A Sejm stačil těsně před koncem roku schválit novelu zákona, která umožní, aby médium, které je placeno z daní polských poplatníků, mohl stát také kontrolovat.
Šokovaný Brusel, který by tak ztratil jeden z hlavních nástrojů protipolské manipulace, reagoval na tento "neslýchaný požadavek" zcela výjimečně během víkendu. Jako obvykle se role protektora ujal německý "komisař". Nemusel se ani formálně s nikým radit, aby věděl, že prý Polsko porušuje "základní smlouvy" EU:
"Mnoho věcí hovoří pro to, abychom aktivovali takzvaný mechanismus právního státu a na Varšavu uvalili dohled," prohlásil eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Oettinger v nedělním vydání listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Uvalení "dohledu". Lépe politicky korektně už protektorát vyjádřit nelze. Z německých úst zvlášť.
Bez iluzí
Nedělejme si iluze - a věřme, že si je nedělají ani polští vládnoucí konzervativci: Teprve nyní se rozběhne celý mechanismus, který ke svržení neposlušné demokraticky zvolené vlády v kterékoli zemi má vypracovány osvědčené metody. Nejprve domluvy, pak hrozby, cukr a bič. Nepomůže-li to, přijde "akce". Pokud však nová vláda (a prezident) dokáží vzdorovat dostatečně dlouho, jejich šance na opětovné získání suverenity nad vlastní zemí budou stoupat.
Pokud bychom u nás neměli kolaborantskou Sobotkovu vládu, byla by to šance i pro nás. Lze se však právem domnívat, že premiér Sobotka začne nyní s chutí hrát roli učenlivého žáka kancléřky Merkelové a trojského koně v celém středoevropském ("visegrádském") prostoru. Je přece především "zaměstnancem" Socialistické internacionály, a teprve potom českým politikem (jak dává už zcela otevřeně najevo v migrantské invazi).
A konečně - nedělejme si iluze, ani pokud jde o případnou "solidaritu" nové polské vlády s našimi zájmy. Změna postoje k diktátu "povinných kvót" na přerozdělování migrantů není vstřícným gestem k nám, ale výhrůžným k německé kancléřce. Poláci budou jednoznačně "hrát na sebe" - jako to dělali vždycky - a našim zájmům to může pomoci spíše jen jaksi "mimochodem". Ostatně právě tak je to správné a přirozené. Měli bychom jednat stejně - pokud ve volbách najdeme reprezentaci ochotnou skutečně vzdorovat plánům na odnárodnění našeho prastarého státu, tak jako se to nyní podařilo Polákům.
Nicméně nejvyšším společným zájmem je nyní obrana proti migrantské invazi - tedy proti násilí, kterým je rozhodnut nás "humanitárně bombardovat" Berlín i Brusel. A v tom nám může být nová polská vláda dosud nejvýznamnějším spojencem. Ne naší vládě, našim občanům.
Bůh proto - a nejen proto - Polákům v jejich aktuálním pokusu o svobodu žehnej!
