Je vlastně úplně jedno, že konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského po drtivém vítězství a přepočtení hlasů na mandáty může vládnout sama. Je úplně jedno, jestli přesto vytvoří koalici. Na podstatě věci to nic nemění: Poláci řekli dramatické NE dosavadnímu politickému kurzu tamních „euroelit“, které své trafiky postavily na kolaborantském výprodeji polských národních zájmů Berlínu (jenž se pro lepší „umělecký dojem“ stále nazývá Brusel).
První zahřmění
Pro eurounijní kancléřku Čtvrté říše Angelu Merkelovou a její lokaje z unijních institucí je to pochopitelně otřes. Vítězství polských konzervativců překvapením není, šokující je však jeho rozsah. V podstatě se ovšem stalo něco podobného jako nedávno v Maďarsku a na Slovensku, kde veřejnost rovněž promluvila nezvykle hlasitě – a dala stranám odhodlaným nerezignovat na národní zájmy svých zemí „jednobarevný“ mandát. Co s ním dovedli Viktor Orbán a Robert Fico již udělat, způsobuje evropským federalistům bolení v nenasytném břichu totalitních „vžežravců“. My na něco podobného teprve čekáme.
PiS se staví jako konzervativní hráz proti bezbřehému ničivému „liberalismu“, jímž se stavitelé nové evropské totality ohánějí jako démoni světelným mečem ve Star Wars
Polsko je však něco ještě úplně jiného. Je to první velká unijní země, která obrací kormidlo proti moru „pokrokové dekadence“, na níž dosud vládnoucí elity postavily svůj plán „totální revoluce“. Tento šílený sociální experiment má zničit nejen národní státy, ale vytvořit také „nového člověka“, který bude snadno ovladatelný a manipulovatelný, protože bez paměti, bez hodnot, na nichž po dvě tisíciletí evropská civilizace rostla a prosperovala. Takzvaná migrační krize – dlouhodobě plánovaná invaze islámu jako základního stavebního prvku, jenž má zadusit zbytky křesťanských hodnotových kořenů a tradic – je jenom zatím poslední v řadě této smrtící smršti.
Výsledky polských parlamentních voleb je proto nutno vnímat především jako první větší zahřmění, které dosud suverénní německo-bruselské spiklence proti naší civilizaci mají reálný důvod zneklidnit. Kromě bezprostředních praktických důsledků jsou totiž signálem hrozícího velkého zemětřesení:
Británie referendum o vystoupení z EU za půl druhého roku provede (tomu už ani „bruselský“ premiér Cameron nezabrání), Marine Le Penová ve Francii má před prezidentskými volbami v tomtéž roce našlápnuto rovněž velmi slibně, ale především: Hrozny hněvu začínají zvolna dozrávat také v samotném Německu. Pro všechna tato a mnohá další „ohniska odporu“ je drtivé vítězství PiS obrovským povzbuzením. Českou republiku nevyjímaje.
Čtěte ZDE: Migrantský seriál v nových kulisách: Tady bude Ruhe! Krást v Rakousku povoleno. Konec Vánoc i Mikuláše - dráždil muslimy. Vláda nás podvádí. Postaví se jí někdo?
Čtěte ZDE: Václav Klaus to vzal do rukou: Výzva občanů České republiky proti plánům Německa a Bruselu. Migranti k nám nesmějí! Váhavá vláda musí konečně konat. Nedejme se. Jde o všechno
Kavárny v rozpacích
Jaký div, že český mediální mainstream, hlavní nástroj kolaborantské euro propagandy, reaguje zaraženě, nebo se pokouší „polský šok“ bagatelizovat či alespoň „umírněně interpretovat“ (dle vzoru „umírněných hrdlořezů“ válčících proti syrskému prezidentu Asadovi). Dokonalou ukázkou byl „speciál“ České televize k výsledkům polských voleb. Přišli je tam hloupému lidu vyložit (jako vždy) významní štamgasti „pražské kavárny“ Petruška Šustrová a Luboš Palata. Jejich „výkon“ nemá smysl komentovat. Postě Česká televize a spol. Poměrně nečekaně dobře tak za mnohé učinil europoslanec ODS Jan Zahradil:
„To Polsko, to je masakr eurohujerů. Drtivě prohrála strana stávajícího ‚europrezidenta‘ (!) - tj. předsedy Evropské rady – Tuska. Jestli někdo dosud nechápal, že ve střední Evropě se vztah k EU definitivně otočil, teď to snad pochopí. Samozřejmě Palata, Ehl a Respekt napíšou, že v Polsku zvítězil fašismus, ale to už je úplně jedno.“
Zatímco česká hlavní tištěná média se k dezinterpretaci nové situace teprve rozhoupávají, slovenská jsou v prvních reakcích zatím poměrně střízlivá:
„Vláda konzervativců bude nepochybně euroskeptičtější a nacionalističtější, což může zhoršit vztahy s Bruselem i s Německem. Naopak, PiS usiluje o posílení pozice visegrádské čtyřky (V4). Zejména pokud jde o uprchlickou krizi, Polsko se posune blíže k názorům (slovenského premiéra) Roberta Fica, (maďarského premiéra) Viktora Orbána či (českého prezidenta) Miloše Zemana," napsal list Sme.
Podle hlavního mluvčí „bratislavské kavárny“, Deníku N, nástup PiS k moci spojí region V4, zejména v otázce imigrační krize. Neopomněli však zdůraznit, že Jaroslaw Kaczyński se postavil proti přijímání běženců a že „před volbami varoval v souvislosti s uprchlickou krizí před rozšířením nebezpečných chorob v Polsku“. Mysleli to kupodivu jako povolební útok na polského lídra, nikoli jako věcné připomenutí jedné z mnoha hrůz, které nám reálně hrozí. Kavárny jsou prostě všude stejné: Nafoukané, hloupé, odtržené od reality a od veřejnosti.
Čtěte ZDE: Situace v Evropě se každým dnem zahušťuje: Islám již neskrývá, že tu chce panovat. Jakou taktiku k legální obraně zvolit? Achillova pata politiků. Jsme silnější, než si myslíme. Ještě není pozdě
Čtěte ZDE: Tichá panika v bruselských i pražských katakombách: Je nový polský prezident signálem obecnějších změn? Do EUtitaniku se valí voda. Navlékají Poláci záchranné vesty? Kavárna běduje, Klaus gratuluje
Vítězství konzervativců, nikoli pravice
Poněkud komické jsou naproti tomu ultralevičácké Britské listy (Bl). Tvrdí, že Polsko se nedělními všeobecnými volbami posunulo radikálně k extrémní pravici: „Poláci dali absolutní parlamentní většinu extremistické euroskeptické straně Právo a spravedlnost, která bojuje proti imigraci, chce zavádět sociální dávky zaměřené na podporu rodin, chce zakázat potraty a umělé těhotenství,“ píše tento server (placený Bruselem), který si každý den odplivuje nad devadesátiprocentní „českou xenofobií“.
„Szydłová (pravděpodobná nová polská premiérka, pozn. PH) nabízela nové sociální dávky pro rodiny, zároveň snížení daní, státní podporu prodělečných uhelných dolů, boj proti kosmopolitanismu a Bruselu. Z internetových stránek strany Právo a spravedlnost byly však dočasně odstraněny plány na ústavní reformu směrem k omezení demokratických práv tak jako v Maďarsku,“ dodává tajemně a udavačsky server českého „migranta“ v Británii Jana Čulíka – a my jen doufejme, že má pravdu.
Je to ovšem dokonale absurdní výkřik: Jak by mohla „extrémní pravice“ slibovat sociální dávky, chtít vracet banky do polských rukou, podporovat státní podniky – a tak dále? Pan Čulík a jeho druzi v tom mají roztomilý zmatek. A není divu: PiS opravdu všechny tyto „sliby“ (odjakživa) v programu má. Jde o reakci na výprodej Polska nadnárodním bankám a firmám (zdanění řetězců zahraničních supermarketů bude jedním z nich), které z Polska stále silněji činí kolonii globalistů Nového světového řádu.
Nic pravicového v tom opravdu není – a PiS se jako pravice ani netváří. Ví zcela jasně, že pravice je v současné Evropě momentálně mrtvá – ostatně stejně jako to, čemu se donedávna říkalo levice. Staví se jako konzervativní hráz proti bezbřehému ničivému „liberalismu“, jímž se stavitelé nové evropské totality ohánějí jako démoni světelným mečem ve Star Wars.
Čtěte ZDE: V německém "papiňáku" roste tlak: Pegida přivedla do ulic Drážďan 30 tisíc lidí. Pozice Merkelové v CDU slábne. Řádění imigrantů, násilí a chaos. Spustí se dominový efekt?
Čtěte ZDE: Německo: Napětí před výbuchem? I vojáci Bundeswehru se už musejí stěhovat do stanů. Kasárna obsazují imigranti. Epidemie znásilnění i epidemie chorob. Již brzy také u nás?
Kudy cesta?
Nikoli klasická pravice, ale konzervativismus. Ten stojí (nejen v Polsku) proti kdysi klasické levici, dnes proměněné v liberalistický pogrom na národ, stát a civilizaci. Proto podpora PiS rodinám, versus odmítání ideologie homosexualismu. Proto jeho podpora rodičovství versus „vraždění neviňátek“ umělými potraty stejně jako nebezpečnému umělému oplodňování či vůbec genetickým hrátkám s biologickou a duchovní podstatou člověka. To je program, kterému Poláci dali tak silný mandát.
Naše situace je samozřejmě jiná. Společenský hodnotový rozklad, který má hluboké kořeny – a jemuž dal „forsáž“ T. G. Masaryk a později komunisté, je něčím jiným než stále ještě hluboce katolicky ukotvené Polsko. O to podstatnější je zpráva, kterou polští občané vyslali zbytku Evropy. Pro nás je ale nejdůležitější ta jeho část, která se aktuálně týká EU a migrační tsunami. Teprve nyní se ukáže, jak vážně to naše vláda myslí s odporem proti bruselskému merkelismu (nejen, pokud jde o odmítání povinného přerozdělování migrantů). Premiér Sobotka musí mít teď docela orosené své „vysoké čelo“.
Není proto tolik podstatné, zda Polsko bude mít jednobarevnou vládu a zůstane nadále ostře protiruské. Není důležité, jestli tento – z hlediska polských národních zájmů ve skutečnosti kontraproduktivní – „komplex“ zmírní případný koaliční partner (nejspíše Kukiz'15, rockera a neúspěšného kandidáta v jarních prezidentských volbách, Pawla Kukize). To jsou nuance, které celkový dojem z velkého vítězství polských konzervativců neovlivní.
Polsko tradičně žije panickou hrůzou jak z Němců, tak z Rusů – a volilo návrat k tradici. Bude tedy ještě dlouho trvat (pokud vůbec), než také polští konzervativci pochopí, že Rusko je dnes jejich ideovým spojencem v zachování hodnotových „stop civilizace“, jejímuž drtivému (německo – bruselskému) rozkladu společně čelíme. Tak jako to vědí v podstatě všechna ostatní konzervativní uskupení v Evropě.
Ale to teď opravdu není podstatné. To hlavní poměrně přesně vyjádřil ve své gratulaci Jaroslawu Kaczyńskému exprezident Václav Klaus:
„Úspěch politického programu Právo a Spravedlnost je důležitou zprávou pro nás i pro celou Evropu. Polští občané dali jasně najevo, že si přejí změnu dosavadního kurzu polské vlády. V souvislostech se současnou migrační krizí, kterou všichni vnímáme jako hlavní téma současné evropské politiky, je pro nás důležité, že Právo a Spravedlnost zastává realistické postoje. I to mne naplňuje jistým optimismem k rozvoji česko-polských vztahů.“
