Na včerejším setkání zemí visegrádské čtyřky se premiér Bohuslav Sobotka musel cítit jako kůl v plotě: Slovensko podalo ve středu k Soudnímu dvoru EU žalobu proti přerozdělování „uprchlíků“ na základě povinných kvót. Maďarsko se k témuž kroku v nejbližší době chystá. Také Poláci už o tom uvažují. Jen česká vláda i přes nesouhlas vicepremiéra Andreje Babiše, se bojí hájit české zájmy.
Bruselský Sobotka
Podle dobře informovaných zdrojů, to byl právě Sobotka, který na jednání V4 znemožnil přijetí společného usnesení, které by se proti diktátu mocných jednoznačně vymezilo. Výsledkem tak bylo setkání bez jasného postoje, jímž by se středoevropské státy tvrdě vymezily proti Bruselu, a vytvořily tak účinný tlak na unijní vládce. Vše nakonec skončilo vágní kritikou propustnosti hranic a současně zoufalým voláním po zachování Schengenu, což pamětníkovi připomíná hlasy Jakešova vedení směrem k Moskvě v době, kdy již bylo rozhodnuto o stažení projektu míru a socialismu z oběhu.
Budeme tak jako v roce 1989 zase poslední, kdo se ve Střední Evropě osvobodí z tyranského chomoutu nové totality?
Není divu, že zbabělec Sobotka, reprezentující čtyřprocentní menšinu „vítačů“ imigrantů (jak ukázal nedávný průzkum veřejného mínění), je nervózní. Jeho popularita je na bodu mrazu a jen díky tomu, že ho šikovný Andrej Babiš ještě potřebuje v čele vlády jako zástěrku pro své zájmy, tak ve svém vytouženém křesle přežívá. Český premiér je tak posledním významnějším středoevropským želízkem v ohni, které Brusel po pádu polské "eurohujerské" vlády má - a také ho nyní patřičně využívá.
Čtěte ZDE: Polsko na cestě z pasti: První zahřmění před zemětřesením. Kavárny ztichly. Otřes pro německý Brusel. Dobrá zpráva i pro nenarozené. Démoni ze Star Wars mají problém
Čtěte ZDE: Tichá panika v bruselských i pražských katakombách: Je nový polský prezident signálem obecnějších změn? Do EUtitaniku se valí voda. Navlékají Poláci záchranné vesty? Kavárna běduje, Klaus gratuluje
Zklamaný Pelikán
Budapešť s Varšavou totiž po volebním vítězství Práva a Spravedlnosti (PiS) vytvářejí tandem, kterému v mnoha ohledech výrazně sekunduje Ficova Bratislava. Jen Praha, ovládaná socialisty a lidovci (Babiš je tradičně účelově ANO-NE) zůstává spojencem Bruselu kancléřky Merkelové. Projevilo se to i včerejší blokací vlád Polska a Maďarska, které k údivu lokajských politiků většiny zemí (včetně těch ze Strakovky) torpédovaly dohodu EU týkající se homosexuálních registrovaných párů a přeshraniční „spolupráce".
Evropská komise, čelo světové socialistické revoluce, totiž hodlala učinit další "duhový salámový krok": Homosexuálům žijícím v tzv. registrovaných partnerstvích chtěla umožnit "přeshraniční" vyřizování úředních záležitostí. Všichni přítomní ministři spravedlnosti to v běžné dekadentní agendě EU považovali v podstatě za formalitu, a proto byli polským a maďarským postojem šokováni.
"Musím říci, že nás to překvapilo. Ten instrument se neměl nijak týkat toho, kdo s kým se v které zemi může brát nebo registrovat. Proto jsme všichni doufali, že to nebude nikomu vadit," řekl novinářům český ministr-vítač migrantů a obhájce islámu za ANO Robert Pelikán. "Velmi nás překvapilo, že se z takto ideologických důvodů věc nepodařila v plném rozsahu," litoval tento Babišův vyslanec (pro prosazení zájmů prokurátorsko-policejního tandemu Bradáčová - Šlachta) na ministerstvu spravedlnosti.
Čtěte ZDE: Jde do tuhého: Merkelová zatáhla za záchrannou brzdu, a ta jí zůstala v ruce. Spolek ochotných líčí past. Miliardy Erdoganovi a úplné otevření bran. Zbrojní sklady pro "uprchlíky" se plní. Pryč z toho ESSSR!
Čtěte ZDE: Eurohujer Palata se bojí nezávislého Polska
Polská cesta ke svobodě a suverenitě
Na podobná „zklamání“ z Varšavy a Budapešti, si však budou muset čeští eurohujeři v politice a médiích nejspíš na čas zvyknout. Vývoj v Polsku jde totiž po říjnových volbách mílovými kroky a spěje k alespoň částečné restauraci svobody a státní suverenity. Po drtivém vítězství se PiS podařilo sestavit jednobarevnou vládu a tak nyní s prezidentem Dudou, který zvítězil v květnových volbách, mají národní konzervativci všechny rozhodující politické posty v rukou.
A jednají podle toho. Premiérka Beata Szydlová minulý týden vyměnila čtyři šéfy polských tajných služeb. Zpravodajci totiž podle ní pracovali proti zájmům polského národa a stali se spíše očima a ušima Bruselu a Washingtonu, místo aby hájili polské národní zájmy. Koneckonců tuto situaci známe velmi dobře od nás. Donedávna vládnoucí, dnes již opoziční probruselská Občanská platforma označila tento krok za puč - jen už nedodala, že namířený proti zahraničním protektorům.
Listopadový "Pochod nezávislosti" proti imigraci a Bruselu
Ústavní soud v polských rukou
Minulý týden také PiS provedla zásadní změny v Ústavním soudu. Zabránila tak jeho obsazení probruselskými liberály, které předtím do pěti postů nachystala právě Občanská platforma. Tímto překvapivým tahem (formou zákonného dodatku) vyšachovali konzervativci pětici důstojníků Páté kolony, kterou těsně před volbami narychlo schválil parlament ovládaný v té chvíli již málo legitimní probruselskou klikou. Právě nástup této pětice soudců měl být poslední záchrannou brzdou pro prosazování bruselské agendy (homosexualismus, podpora migrace atd.). Jejich úkolem mělo být blokovat nové vládě, která se již jasně rýsovala na obzoru, všechny reformy, o nichž v předvolební kampani mluvila. „Cesta k osvobození Polska je volná," komentovali tento krok někteří polští politologové.
Klíčová je ovšem především radikální změna kurzu nové polské vlády ve vztahu k imigrační krizi. Babišův soudruh Pelikán to jistě nepochopí, ale ještě i v Evropě existují politici, pro něž ideje nejsou jen prázdným předvolebním tahákem. Jak má potom porozumět ideovému východisku, které předseda PiS Jaroslav Kaczyński v parlamentním projevu o migrační vlně postavil zcela jasně: „Je třeba se řídit zásadou řádu a milosrdenství. Z té vyplývá, že nejprve je rodina, potom naši nejbližší, potom národ a teprve pak všechno ostatní."
Předseda PiS Jaroslav Kaczyński o migrační vlně
Kaczyński varoval před Pátou kolonou
Pro méně chápavé Dienstbiery a Pelikány všech zemí pak přidal vysvětlení: "Je třeba se zeptat kdo vytvořil magnet, který sem ekonomické uprchlíky táhne. Němci. V tom měl Orbán pravdu. Je to jejich problém. Nemáme důvod, aby nás tížilo svědomí. Ale máme dost důvodů, abychom bránili naši suverenitu. Postavit se neslýchaným prohlášením evropských politiků v čele s předsedou Evropského parlamentu panem Schulzem (německý socialista, pozn. aut.). Máme právo bránit se té hanebné protinárodní akci, kterou dnes provádí smrtelně nebezpeční nepřátelé Polska, kteří snad zešíleli z nenávisti k naší zemi. To je součástí té akce. Máme se bránit a nečinnost by byla nejen skandálem a ostudou, ale hůř - velkou politickou chybou.“
Právě na základě těchto jasných tezí vyhrálo Právo a Spravedlnost drtivě volby. Není se co divit, že především německé politické a mediální elity mají z polského scénáře rozklepané nohy a dávají to hlasitě najevo. Jejich místní spojenci, premiér Sobotka dnes už nepochybně stojí v jejich čele, sice tváří v tvář Polákům z příslovečné zbabělosti raději moc nemluví, ale jednají. Předvedli to právě na pražském jednání Visegradu. Brzdaři vlaku našich národních zájmů, který navzdory vládě veřejnost konečně uvádí do pohybu.
Prezident Zeman byl ještě velmi diplomatický, když řekl, že Sobotka je bezpečnostním rizikem pro naši zemi. Je jím celá současná vláda, která dá-li Bůh, skončí dříve, než stačí provést nevratné škody podle migrantských not Velké Angely.
Nebo že bychom, tak jako v roce 1989, byli zase poslední, kdo se ve Střední Evropě osvobodí z tyranského chomoutu nové totality?
