Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Velká migrantská revoluce v oslabené Evropě: Poslední dny Říma? Kulturní bolševici na vítězné vlně. Muslimové kolonizují Británii. Hrdý Albion téměř na kolenou. Jak naložit se vzpomínkami na budoucnost?

Velká migrantská revoluce v oslabené Evropě: Poslední dny Říma? Kulturní bolševici na vítězné vlně. Muslimové kolonizují Británii. Hrdý Albion téměř na kolenou. Jak naložit se "vzpomínkami na budoucnost?

10. 11. 2015

Tisk článku

Ivan Poledník konstatuje stav našeho nemocného kontinentu, jenž páchá "asistovanou sebevraždu" a po příkladech ze Švédska zaměřil tentokrát pozornost na Velkou Británii, kterou muslimští imigranti již téměř "dobyli"

Nikoli nešťastní "běženci", ale muslimské hordy právě cíleně kolonizují Evropu. Zatím se zdá, že je pouze otázkou času, kdy se jim to podaří. Jednotná "fronta" kulturbolševiků toto nebezpečí bagatelizuje, či přímo vítá. Tvrdí, že jich je v naší zemi minimum a ani ti další prý nemají příliš chuť se k nám hrnout.

To je však velmi nebezpečná strategie. Bez ohledu na to, jaké procento budou přistěhovalci za pár let (pokud tomu dnes nezabráníme) v České republice tvořit, budeme tak jako tak čím dál více pociťovat jejich přítomnost v Evropě jako celku. A pokud se toho v optimistické variantě nedožijeme, o to více to bude bolet naše děti. A děti našich dětí, budou-li ještě nějaké.

Poslední dny Říma?

V Německu se přes veškerou snahu úřadů "ztrácejí" imigranti z táborů. Začíná to být masový jev. Kam mizí? Kde se objeví? Ti, kteří v táborech zůstávají -  údajní uprchlíci před válkou - si zase ztěžují na nedostatečný komfort, a ve chvíli, kdy jsou dotázáni na motivy opuštění svých zemí, básní o německém či švédském blahobytu. Pokud nejsou připraveny televizní kamery, nepadne ani slovo o nějakém válečném utrpení ve vlasti. To pochopitelně neznamená, že na Blízkém východě lidé netrpí, pouze to odkrývá jeden z ústředních motivů absolutní většiny migrantů. Milióny se viditelně nedaly na pochod jen tak, samy od sebe. Jde o připravený plán, jehož jedním projevem je dnes již příslovečné "Vítejte!" německé kancléřky Merkelové.

Naše situace je právem čím dál častěji připodobňována k období pádu Římské říše. Paralel je celá řada, existují o tom už celé knihy. Hovoří o tom, že Evropané jsou duchovně vykořenění, připustili rozvrácení institutu rodiny jako základu své dvoutisícileté civilizace, zvrácená umělecká tvorba se stala hlavním proudem v médiích. Také možná obrana národního státu je destruována, vojenská služba je upozadňována a zesměšňována, zesměšňováni jsou pilně pracující lidé. Daňová zátěž stoupá stejně jako dluhy, mocný stát stále více přerozděluje a současně "orwellovsky" špicluje a kontroluje každý sebemenší projev občanského odporu.

Například v Birminghamu je čtvrt miliónu muslimů.

Klesá úroveň všeobecné vzdělanosti a kultivovanosti. Přestává se vyrábět a pěstovat - vše se dováží, protože je to v absurdně nastavených zákonech prý tak levnější. Početí a výchova dětí jsou vnímány jako zátěž. Šíří se cynismus, plýtvání a nestřídmost. Média a politici nabízejí "lidu" chléb a hry, aby zakryli skutečné problémy. A v této dobře "prohnojené" půdě rozvratu začala "velká setba": země jsou zaplavovány obrovskými vlnami cizinců. Přesně jako v posledních dnech starého Říma.

Podrobně se těmito jevy zabýval mimo jiných i anglický historik Edward Gibbon ve svém díle Decline and Fall of the Roman Empire - a to již v 18. století. Podívejme se nyní, jak se tento pád projevuje v Gibbonově vlasti. Nejspíš totiž hledíme na naši vlastní nedalekou budoucnost.

Zašlá sláva Británie

Největší koloniální říše v dějinách lidstva ovládala kdysi třetinu zemské souše. Rodiště bezpočtu vynikajících osobností, jedna z kolébek světové kultury, dnes nejužívanějšího jazyka, vzdělání, průlomů ve vědě a technice, literatuře, právu, sportu, tradicích, módě a etiketě. Tato země je dnes jedním z hlavních cílů expanze islámu a jiných cizorodých kultur.

Čtěte ZDE: Švédská novinka: Útok ve škole - mečem! Znásilněná země, náš vzor? Zadušeni blahobytem a liberalismem. Islám ničí hostitelský národ likvidací žen. Hledíme do vlastní budoucnosti?

Ve Velké Británii, podobně jako ve Švédsku, žije dle oficiálních údajů něco kolem 5 % muslimů (ve Skotsku a Walesu to je okolo 1,5 %, v Severním Irsku asi čtvrt procenta). Existují však organizace - např. Migration Watch UK - které hovoří o podstatně větších počtech. Od sčítání lidu v roce 2001 se ukázalo, že zde muslimská populace narůstá desetinásobnou (!) rychlostí proti populaci nemuslimské. Od roku 1981 do dnešních dnů se znásobila šestkrát.

Britská islámská republika?

Je všeobecně známo, že zde existují rozsáhlé uzavřené komunity fungující podle svých vlastních pravidel a také celé městské čtvrti, kam se etnický Angličan či jiný Evropan neodváží vkročit. V některých městech tvoří muslimové již třetinu obyvatel, v celé řadě dalších se jedná přinejmenším o desítky procent (například v Birminghamu je čtvrt miliónu muslimů!). Trend hovoří jasně: Pokud se něco zásadního nezmění, během několika desítek let bude Velká Británie islámskou zemí.

Nárůst muslimské populace je způsoben jak imigrací (asi 55% podíl na nárůstu), tak i následně vysokou porodností mezi muslimy usídlenými. V některých komunitách na území Velké Británie mají muslimští muži až 20 potomků, což jim umožňuje polygamie a "rodinný život" na základě práva šaría. Existují případy, kdy se muslim rozvede s jednou ze svých již "opotřebovaných" manželek, aby mohl zajistit manželství s přistěhovalcem, který potřebuje vízum. Jak známo, muslimskému muži k odkopnutí manželky stačí třikrát pronést či napsat jednoduchou formulaci ve smyslu "rozvádím se s tebou".

Dle některých zdrojů je až polovina muslimských mužů nezaměstnaná, mezi ženami je nezaměstnaných 75 %. Tento podíl v současné době roste doslova raketovým tempem, zejména v souvislosti s novými imigranty. Podle jiných statistik 21,3 % britských muslimů nikdy nepracovalo. Vzdělanost a kvalifikace je rovněž tristní (nejen oproti původním Britům, ale i např. oproti britským sikhům nebo hinduistům) Mezi muslimy je nevětší výskyt nemocí: z důvodu pobírání sociálních dávek se 24 % žen a 21 % mužů mezi muslimy prohlašuje za zdravotně postižené.

Kriminalita muslimů

Muslimové vykazují zvýšenou míru kriminality, počet "vražd ze cti" narůstá až o 50 % ročně, v roce 2010 zde bylo zaznamenáno 17 tisíc napadení z těchto pohnutek. Muslimové tvoří rovněž třetinu "vězeňské populace" v zemi. Desetitisíce žen v Británii prodělaly brutální ženskou obřízku. Mezi muslimy také dramaticky narůstá počet případů sexuálního zneužívání dětí.

Čtěte ZDE: Situace v Evropě se každým dnem zahušťuje: Islám již neskrývá, že tu chce panovat. Jakou taktiku k legální obraně zvolit? Achillova pata politiků. Jsme silnější, než si myslíme. Ještě není pozdě

V čerstvé paměti všichni máme aféru znásilňování převážně bílých dětí pákistánským gangem v Rotherhamu (nejméně 1.400 dětí). Ta se dostala i do našich médií. Podobné případy však byly odhaleny v Rochdale, Derby, Oxfordu, Bristolu, Telfordu, Peterborough, Banbury a Aylesbury. Lze předpokládat, že  stejné hrůzy se dějí v každém větším britském městě.

Jde to rychle

V zemi roste velké množství mešit. V roce 1991 jich bylo 443, o deset let později 614, ovšem v roce 2011 již odhadem okolo 1.500. Pravidelně je navštěvuje kolem 50 % muslimů (proti 7 % křesťanů navštěvujících ve Velké Británii pravidelně kostel). V zemi existuje nelegální paralelní soudní systém dle práva šaría - v roce 2009 to bylo přes 85 soudů.

V zemi funguje 7 státem zřizovaných islámských škol a 156 soukromých. Protože je muslimská populace výrazně mladší, tvoří v některých školách muslimové více jak 60 % žáků. Podle průzkumu provedeného Centrem pro sociální soudržnost na 30 univerzitách považovalo 32 % muslimských studentů zabíjení ve jménu islámu za opodstatněné, 54 % by chtělo muslimské zájmy prosazovat skrze vládu a parlament, 40 % by bylo pro zavedení práva šaría.

Muslimové pochodují britskými městy

Britské ministerstvo vnitra se pokouší evidovat muslimy, u nichž bylo zaznamenáno extremistické jednání a kteří představují vysoké bezpečnostní ohrožení pro společnost. Jde ale pochopitelně pouze o nepatrnou špičku ledovce. I tak jde každoročně o nárůst v desítkách procent. Zarážející je, že mezi mladistvými je v této oficiální kartotéce okolo 500 osob, z nichž desetina je dokonce mladší než 12 let.

Podpora Islámského státu

Průzkumů míry sympatie k Islámskému státu mezi britskými muslimy je řada, vždy se znepokojivým výsledkem. Ukazuje se, že mezi některými skupinami mladých muslimů je podpora ISIL osmdesáti, mnohdy až stoprocentní. K šokujícím závěrům došel výzkum, který v roce 2014 uskutečnila renomovaná  agentura ICM.

Zjistila, že 2 % Britů plně sympatizují s ISIL. Budeme-li logicky předpokládat, že všichni tito sympatizanti pocházejí z řad muslimů, vycházelo by to po patřičných přepočtech téměř na polovinu muslimské populace ve Velké Británii!

Po zveřejnění těchto výsledků proběhla řada protestů muslimských skupin v britských městech. V letošním roce se průzkum opakoval. Díky větší informovanosti a po všech brutalitách, které Islámský stát předvedl, je zde jasné vyhranění částečných nesympatizantů a váhavých v nesympatizanty. Současně však o další dvě procenta narostl celkový podíl sympatizantů a částečných sympatizantů.

Výsledky ankety

Když si uvědomíme všechny souvislosti a také to, co existence takových lidí v naší společnosti znamená, budeme právem šokováni.

Tikající bomba

Zastánci požadavků imigrantů, příznivci multikulturalismu, neomarxisté a různí další budou takovéto články napadat, označovat za extrémistické, bagatelizovat nebezpečí, o němž pojednávají, či ho dokonce dezinterpretovat jako dobro. Museli bychom však být slepí, kdybychom toto obrovské nebezpečí pro naši společnost, naše blízké i naše holé životy nevnímali. Učí nás jak historie, tak odstrašující případy ze současnosti.

Odhadnout další vývoj situace v zemích západní Evropy není žádná veliká věda. Naše země patří do stejného civilizačního okruhu a nelze si myslet, že bude stejných problémů ušetřena. Řešení se hledá těžko - protože jej současné politické elity ve skutečnosti nehledají. Až budou Britové a po nich my všichni ve svých zemích v menšině, bude jeho nalezení již zcela vyloučené.

Právě na to tvůrci "nové Evropy" spoléhají.

Doporučujeme

Na začátek stránky