Dnes přišla zpráva, že ve městě Trollhättan na jihozápadě Švédska zabil maskovaný muž jednoho žáka a učitele, přičemž další dva lidi vážně zranil. Policie ho postřelila, zranění podlehl. Dalo by se říci - v dnešní době skoro "banalita".
Jenže v tomto případě neměl vrah "obvyklou" střelnou zbraň, ale - meč. Nebo něco meči hodně podobného. Kindžál? Nechceme samozřejmě předcházet vyšetřování. Snad se dozvíme pravdu. Snad opravdu šlo o šílence, který si hrál na scény z Hvězdných válek. Faktem však je, že útok sečnou zbraní připomíná scény rituálních poprav, které známe z jiných "seriálů", těch muslimských - především z území ovládaného ISILem. Že by něco takového už "zabloudilo" (přinejmenším "duchovně") i do Švédska?
Nezabloudilo. Ve Švédsku islám dávno je - a patřičně řádí. Podle některých odhadů budou Švédové - tak příkladně otevření migrantskému šílenství - za nějaký čas již menšinou ve vlastní zemi. Je dobře se proto blíže podívat, co se to v království tří korunek vlastně děje. Nejspíš totiž hledíme do své vlastní nedaleké budoucnosti. Bez ohledu na to, kdo dnes v Trollhättanu vraždil.
Laboratoř Nového světového řádu na severu Evropy
Ke Skandinávii jsme vždy hleděli téměř se zbožnou úctou. Země s papírově nejvyšší životní úrovní, falešně idealizovanou historií, nádhernou přírodou, řadou významných osobností sportu a popkultury, atraktivními a nezřídka i kvalitními exportními produkty, se svojí "pokrokovostí" dostávají na okraj evropské civilizační propasti jako první.
Nedobrovolný účastník "Stockholm Pride" v srpnu 2011
Švédsko a Norsko by se daly označit za laboratoře neomarxismu. Málokteré evropské země jsou v tomto rozkladu srovnatelně daleko. Zatímco Norsko je charakteristické absolutní občanskou devótností, dětinskou důvěrou občana ve stát, který mu díky ropě zajistil materiální blahobyt, ve Švédsku dominují především multikulturní, genderové a homosexualistické excesy.
Genderové kvóty se zavádějí i do profesí, kde je to vysloveně kontraproduktivní a nebezpečné pro celou společnost. Dětem se tají samotná existence pohlaví (aby se mohly rozhodnout, čím jsou), vydávají se zvrácené učebnice, dochází k umělým genderovým deformacím jazyka. I nejmenší děti jsou nuceny k účastem na pochodech deviantů. Tak by se dalo dlouho pokračovat. V případě Norska je v současné době nejpropíranějším tématem násilné odebírání tisíců dětí rodičům na základě absurdních záminek a následné kšeftování s nimi.
Otevřená náruč
Co mají severské země společné, je otevřená náruč vůči imigrantům a zavírání očí před problémy, které tento proces provázejí. Do nejbolestivějšího stádia tento problém dospěl opět ve Švédsku, kde je také imigrantů nejvíce. Země zažívá extrémní nárůst kriminality, komentátoři hovoří o "znásilňovací krizi" a Švédsku začínají přezdívat "znásilněná země".
Jakékoli rozlišování dle etnického klíče je v posledních letech tabu a pro každého výzkumníka či investigativce ve výsledku mediálně a společensky likvidační.
Přítomným imigrantům, především muslimům, zákonitě rostou ambice - vytvářejí lobbystické spolky, začínají se prosazovat v politice. Ti, jimž je vlastní projevovat svoje náboženské přesvědčení přímo a bez zástěrek, pak křičí na náměstích, pálí švédské vlajky (tedy symboly země, na které parazitují), vyhrožují džihádem, ničí majetky a znásilňují švédské ženy. A to nejen z čistě zvířeckých, ale i z ideologických pohnutek.
Islám ve Švédsku
Oficiální údaje hovoří o téměř 5% podílu muslimů na švédské populaci. Tento podíl v současné době pochopitelně strmě roste z důvodu pokračující imigrace a vyšší porodnosti imigrujících etnik. Většina muslimské populace žije ve třech největších městech: Stockholm, Göteborg a Malmö. Jedná se především o Turky, Íránce, Iráčany, Kurdy, Pákistánce, Syřany, Bosňáky, v poslední době také přichází čím dál více Somálců a Eritrejců (jenom Somálců letos přišlo do Švédska o 70 % více než minulý rok).
Velkých mešit v zemi není tolik, jako například ve Francii či Nizozemí. Dle článku na Islam online se zde muslimové uchylují spíše do "sklepních mešit", kde není taková zima, případně namísto modliteb sledují od rána do večera muslimské televizní kanály.
Imigranti se odvděčují svým živitelům na předměstí Stockholmu (květen 2013)
Existuje zde však 50 muslimských hřbitovů. Funguje zde Švédská islámská akademie, podporovaná vládou (!). Muslimové se ve Švédsku sdružují v řadě organizací, zakládají politické strany a snaží se mít čím dál větší vliv na veřejné dění. Mají vlastní časopisy a rádio.
Oblékání žen zde není regulováno. Je znám případ, kdy řidič autobusu požádal ženu, aby se identifikovala sundáním nikábu. Pochopitelně byl obviněn z diskriminace a žena vysoudila náhradu "škody".
Muslimové zde - jako všude jinde v Evropě - vykazují drasticky vyšší míru nezaměstnanosti oproti ostatní populaci. Problémem je při shromažďování statistik imigranty či přímo muslimy vůbec identifikovat. Jakékoli rozlišování dle etnického klíče je v posledních letech tabu a pro každého výzkumníka či investigativce ve výsledku mediálně a společensky likvidační.
Válka proti švédským ženám
Islamizované Švédsko vykazuje druhou nejvyšší míru znásilňování žen ze všech zemí na světě (!). Před Švédskem je pouze africké Lesotho. Oproti například Turecku (odkud mnozí švédští muslimové pocházejí) je počet evidovaných znásilnění na 100 tisíc obyvatel, více než třicetinásobný. Navíc, dle odhadů vládní Rady pro prevenci kriminality (Brottsförebyggande radet), je pouze kolem 10 - 20 % těchto činů nahlášeno policii a zaznamenáno. Například během letošního června a července ve Švédsku došlo k 18% nárůstu počtu znásilnění oproti stejnému období loňského roku. V případě dětí do 15 let dokonce k 53%.
Čtěte ZDE: Smrtelně nebezpečné pohádky pro přerostlé děti: Norská ježibaba a česká perníková vláda. Utne ruský bohatýr hlavu draku Islámského státu? Na prahu noci
V roce 1975, kdy se švédský parlament rozhodl udělat ze Švédska multikulturní zemi a brány Švédska se tak otevřely imigrantům, bylo zaznamenáno v zemi 472 znásilnění. V roce 2014 to bylo 6.620, což předstauje 1472% nárůst (!). Tato čísla rostou každým rokem více a více. O několik stovek procent pochopitelně narostla i ostatní násilná kriminalita.
Lež a informační blokáda
Řada zpráv o tomto nepřehlédnutelném fenoménu se úzkostlivě vyhýbá etnické či náboženské identifikaci násilníků. Hlavní švédské deníky jsou kritizovány alternativními médii za označování násilníků jako "švédských mužů", když se jedná například o somálské žadatele o azyl (bez švédského občanství). Švédské statistiky znásilnění také boří feministický mýtus, že nejnebezpečnější místo pro ženu je její vlastní domov (pouze 13 % znásilnění bylo provedeno blízkou osobou).
Dokonce ani pověstné švédské feministky, které by měly nejvíce křičet na svoji obranu, není v tom liberálně levicovém kulturně a nábožensky vykořeněném třeštění slyšet.
Poslední výzkum zaměřený na přistěhovaleckou kriminalitu byl proveden v roce 2005. Jeho výsledky jsou všemožně zatajované, jakékoli zmínky jsou napadány ze všech stran - včetně sociálních sítí - komunální politici a novináři, kteří se pokoušejí zvedat toto téma, jsou souzeni a mediálně lynčováni (případ Michaela Hesse). Od té doby byly veškeré výzkumy tohoto jevu zastaveny. Ty dosavadní hovoří jasně:
- 60. až 70. léta: až 2,6 krát více pachatelů či podezřelých ze znásilnění mezi imigranty oproti Švédům v jednotlivých regionech
- 80. léta: až 4,7 krát více
- 90. léta: až 8,1 krát více
- po roce 2000: až 19,5 krát více...
Další šokující zjištění
Výzkum provedený Univerzitou Karlstad ukázal, že v roce 2002 mělo 85 % pachatelů znásilnění imigrantský původ (!). Zpráva Brottsförebyggande radet z roku 1996 hovořila o 23 násobné pravděpodobnosti spáchání znásilnění severoafrickým imigrantem (oproti etnickému Švédovi), 20 násobné u Iráčana, 10 násobné u imigranta z Jižní Ameriky.
Multikulturně obohacené švédské ženy
Novým šokujícím fenoménem jsou brutální hromadná znásilnění. Ta jsou páchána prakticky výhradně imigranty a kromě nevyhnutelných psychických následků vedou i k těžkým újmám na fyzickém zdraví či dokonce smrti postižených žen. Švédská společnost je natolik bojácná a pasivní, že dochází k řadě šokujících soudních rozsudků, kdy jsou podezřelí zproštěni viny na základě tvrzení, že dívka chtěla mít sex s šesti, sedmi či osmi muži dobrovolně.
Média tuto skutečnost zamlčují ještě důsledněji. Například po brutálním hromadném znásilnění na trajektu mezi Stockholmem a finským Turku (sedm Somálců a jeden Iráčan) hovořily titulky hlavních švédských deníků takto:
- Dagens Nyheter: "Několik švédských mužů podezřelých ze znásilnění na trajektu do Finska"
- Aftonbladet: "Šest švédských mužů znásilnilo ženu v kajutě"
- Expressen: "Šest Švédů zatčeno za znásilnění na trajektu"
- TT (Švédská tisková agentura): "Osm Švédů podezřelých ze znásilnění na trajektu"
Oběť na oltář multikulturalismu
Vidíme tedy, co nás jednou čeká. Otázkou je, zda se budeme ještě schopni tomuto vývoji bránit až uvidíme, že se totéž ve stejné míře děje ve Velké Británii, Francii či Německu. Hned poté budeme na řadě.
Švédská zkušenost je o to bolestivější, že zde tuto krutou realitu stále dokáží zatajovat média. Společenská tabuizace celého tématu stále narůstá - namísto toho, aby se dávno sesypala jako dům z karet. Armáda politiků a ideologů nového světového řádu, ale i mladých neomarxistů na sociálních sítích, stále tvrdí, že multikulturní Švédsko je tím nejlepším řešením. Dokonce ani pověstné švédské feministky, které by měly nejvíce křičet na svoji obranu, není v tom liberálně levicovém kulturně a nábožensky vykořeněném třeštění slyšet. Svým způsobem sklízejí, co samy pomohly zasít.
Švédové raději ohnou hřbet a položí několik desítek tisíc žen ročně jako oběť na oltář multikulturalismu. A ještě na stockholmské univerzitě vyhážou sochy a busty zakladatelů a ctihodných profesorů, protože se jedná ve všech případech o bílé muže (světe, div se!), což by mohlo urážet všemožné menšiny. A nahradí je emblémem losí hlavy v duhových barvách...
Naší civilizaci zvoní umíráček. Ženeme ji sami do záhuby. Historie se opakuje.
