Před několika dny jsme mohli zaznamenat nenápadnou zprávu, že ti, kdo rozhodují o světové politice, mají připraveny konkrétní strategii na americkou invazi do Sýrie a její okupaci. Plán skutečně existuje a má původ ve washingtonském Brookingsově institutu (Brookings Institution). Vlna veder a naše vlastní "místní" problémy typu uprchlická invaze, havárie u Studénky či šílený výrok soudu nad Davidem Rathem, ji zcela zakryly. Přitom se může brzy stát další z nočníchmůr našeho nemocného světa.
Sýrie druhou Libyí
Velký korporátní think-tank, financovaný penězi z okruhu bohatých ze seznamu Fortune-500, který proslul tím, že stál za plánem invaze, okupace a následného „povstání“ v Iráku, popisuje plán bez mrknutí oka následovně: nejprve okupovat některé syrské příhraniční oblasti pomocí „zvláštních jednotek“, a poté vyhlásit bezletovou zónu, v případě, že se syrská armáda pokusí tyto „bezpečné zóny“ dobít zpět.
„Bezpečné zóny“ mají pak používat coby útočiště rozličné teroristické skupiny – přičemž u některých Brookingsův institut přiznává, že jsou financovány Al-Kájdou. Z „chráněné zóny“ mají pak teroristé pronikat hlouběji na syrské území. Cíl je jednoduchý: „balkanizace“ Sýrie a její přeměna na nefunkční, vazalský stát, který se poté stane částí většího středovýchodního celku kontrolovaného Spojenými státy.
ISIS s americkou podporou
Plán existuje v písemné podobě, je podepsán a datován. Jeho dalším krokem má být široká propagandistická kampaň, s cílem vytvořit dojem, že jde o to „porazit“ takzvaný Islámský stát (ISIS/ISIL). Ve skutečnosti ovšem přejíždějí turecko-syrské hranice stovky nákladních aut denně. Jejich základna je hluboko na tureckém území – území NATO. Touto cestou ve skutečnosti udržuje Západ teroristy z Islámského státu dobře zásobené proviantem, zbraněmi i bojovníky.
Je zjevné, že americké, britské a další regionální spojenecké síly, které údajně bombardují ISIS v Sýrii, tak činí s plným vědomím faktu, že ať naoko poškodí Islámský stát jakkoli, jejich úsilí přijde vniveč díky zásobovací lince, jejíž existenci samy umožňují, ba dokonce udržují. Ani Spojené státy, ani NATO, ani jiný ze států na konfliktu zúčastněných, se nikdy nepokusil ISIS nejprve odříznout od zásob – což je elementární strategický cíl, který by byl nezbytným prvním krokem, pokud by to Západ s likvidací ISIS myslel vážně.
Čtěte ZDE: Islámský stát jako nástroj americké zahraniční politiky: Boj proti islamistům jen naoko. Jak zabít více much jednou ranou? Rusko, ropa, moc. Řeky krve a uprchlické tsunami
Je třeba více válčit
Plán, načrtnutý ve zprávě Brookingsova institutu, už zjevně začíná být vidět v západních médiích. Britský deník The Guardian v komentáři, nazvaném „Proč by britské letecké útoky proti Sýrii byly zbytečné“, vysvětluje:
Chce (ministr obrany Michael Fallon) pouze rozšířit oblast bombardování? Nebo má ambicióznější plán, tajný plán přetavit koaliční strategii v cosi širšího? Pak by se o něj ovšem měl s námi podělit. Sýrii opravdu nechybí bomby. Co jí naopak chybí jsou efektivní pozemní jednotky, které by dokázaly vyhnat a zničit ISIS pod „deštníkem“ vojenského velení koalice.
Je zjevné, že předem připravené – a zdokumentované – spiknutí již plně dozrálo
Agresívnější přístup je možný. Bylo by třeba jej uskutečnit pod americkým velením a celkově drasticky změnit program tak, aby bylo možné vyzbrojit a vycvičit syrské povstalce a poskytnout jim více přímé letecké podpory. Nakonec by však nevyhnutelně taková strategie povstalce dostala do střetu i s Asadovým režimem. Zdá se však, že takový přístup britským parlamentem neprojde.“
ISIS v Tunisku? Báječné!
Fallon skutečně má „tajný plán“. Americké a britské zvláštní jednotky už v Sýrii bok po boku s teroristickými bojůvkami dávno válčí. Takzvaný „tajný plán“ je ovšem v současné době veřejně vyvěšen na webových stránkách Brookingsova institutu. Jeho ústředním motivem je už zmíněná okupace Sýrie s pomocí „syrských povstalců“ – kteří, jak již i západní politici v minulosti přiznali, jsou přímo propojeni s Al-Kájdou.
Impéria vždycky používala zástěrek a uměle vytvořených nepřátel k rozšíření vlastní moci
V této souvislosti se skvěle „hodí“, že po útocích ISIS v Tunisku, kde byli zavražděni a zmrzačeni především britští turisté, se v britském veřejnosti zvedá vlna "spontánní" podpory pro protlačení podobného plánu parlamentem. Další útoky ve Francii a vlna otevřeně „senzačních“ videí s popravami nepřátel, se zdají téměř jako na zavolanou poskytovat skvělý důvod k jinak oficiálně neospravedlnitelné vojenské agresi Západu vůči Sýrii.
Jak ukolébat veřejnost
Komentář v Guardianu je první vlaštovkou rozsáhlé propagandistické kampaně. Jejím cílem bude ospravedlnit invazi, vedoucí k postupné uzurpaci syrského území, a nepozorovaně dovést ukolébané občany západních států do další dlouhé a nákladné války. Kdokoli, kdo je aspoň trochu při smyslech, bude – jak západní politici doufají – přesvědčen, že obrana proti ISIS je nutným zlem, ospravedlňující toto další zničující vojenské dobrodružství.
Zopakujme, že již v roce 2007, když v Americe vládla administrativa prezidenta George Bushe, přinesla média zprávu o tom, že Spojené státy, Saúdská Arábie a Izrael se svými regionálními spojenci plánují podporovat finančně i zbraněmi širokou teroristickou frontu – propojenou s Al-Kájdou. Účelem byla válka proti Íránu, Sýrii a libanonskému hnutí Hizballáh.
Čtěte ZDE: Povodeň se šíří: Amerika žne svou dračí setbu. Rozhodne Islámský stát prezidentské volby? Miliony uprchlíků, mrtvých a raněných. Musíme všechny vyvraždit, abychom je zachránili...
Přesměrováno na teroristy
Držitel Pulitzerovy ceny, novinář Seymour Hersh, ve svém článku „Přesměrování: Podporuje nová vládní politika tytéž síly, proti nimž vedeme válku proti terorismu?“ píše:
"Aby podkopala pozici převážně šíitského Íránu, rozhodla se Bushova vláda de facto zcela přestavět vlastní politiku na Středním východě. V Libanonu spolupracují Spojené státy s vládou Saúdské arábie, která je sunnitská, na tajných operacích s cílem oslabit Hizballáh, šíitské hnutí, podporované Íránem.
Spojené státy se účastní také dalších utajených operací, namířených přímo či nepřímo proti Íránu a jeho spojenci Sýrii. Vedlejším produktem těchto operací je ovšem podpora sunnitských extrémistických skupin, jež jsou stoupenci militantní vize islámu, jsou nepřátelské k Americe a sympatizují s Al-Kájdou."
Trojcestný ventil terorismu
Je zjevné, že předem připravené – a zdokumentované – spiknutí již plně dozrálo. Stalo se „Islámským státem“, který je současně používán jako prodloužená paže, bojující s nepřáteli Západu v daném regionu, i jako záminka, ospravedlňující západní agresi kdekoli ve světě. Současně se velice hodí i na domácí politické scéně, kde je „boj proti terorismu“ využíván jako zástěrka k utužení železného stisku policejního státu, v mnohém již překonávající vize z knih George Orwella.
Jak již pochopili mnozí jiných komentátoři, Západ také vědomě podporuje vznikající plán vytvořit napětí mezi dvěma tábory: tou částí světa, která podporuje západní neo-liberalismus, a zbytkem, který tudíž „podporuje“ brutální středověké metody, které přinesl ISIS a její okrajoví spojenci. Jakýkoli umírněný názor je odsunut na okraj, a to jak v mainstreamu, tak často – pomocí infiltrace „vhodných“ myšlenek – i v alternativních médiích. Celá strategie dramaticky urychluje současný globální konflikt.
Špatné konce imperiální politiky
Konec konců – nic nového pod sluncem. Impéria vždycky používala zástěrek a uměle vytvořených nepřátel k rozšíření vlastní moci. Bohužel však žijeme v době, kdy mají impéria, na rozdíl od starých časů, k dispozici tak účinné zbraně a technologie, že následkům jejich činů unikne na světě málokdo.
Co s tím? Pro začátek je důležité alespoň odhalit vojenskou agresi Západu i fakt, že ti, před nimiž svět údajně „chrání“, jsou padouchy, které záměrně stvořily jeho vlastní plány. A dělat vše pro vytvoření multipolárního světa, v němž se vojenská dobrodružství tisíce mil od vlastních hranic opět stanou netolerovatelným zločinem proti lidskosti. Je to dobrý první krok. Snad bude stačit k odvrácení dalšího kola „chřestění zbraněmi“, které se přitom pozvolna sunou blíž a blíž k syrským hranicím.
Tony Cartalucci je odborníkem na geopolitiku. Žije v Bangkoku a momentálně především píše pro on-line časopis New Eastern Outlook.
Zdroj.
