Donedávna se říkalo "to, že jsi paranoidní, ještě neznamená, že tě nikdo nesleduje". Dnes již můžeme být v klidu: sledováni jsme prakticky všichni. Naše elektronická komunikace či finanční transakce jsou pečlivě zaznamenány, aby na nás mohlo být novým režimem kdykoli cokoli použito. To, že jednáme legálně, nebo si to myslíme, nemusí zítra pro pokojný život nás a našich bližních vůbec nic znamenat.
11. září se moc povedlo
Útoky v New Yorku v září 2001, ať už byly připraveny a realizovány kýmkoli (že jejich mediální obraz má od pravdy daleko, můžeme tvrdit s jistotou), umožnily ve Spojených státech hladké přijetí zákona PATRIOT Act (vlastenecký zákon) namířeného proti dramatickému omezení svobod Američanů. Proti jeho přijetí bojovala pouze hrstka senátorů. Jedním z nejhlasitějších odpůrců byl konzervativní politik Ron Paul, ideový otec hnutí Tea Party. Neuspěl.
Zákon umožnil, pod záminkou boje proti terorismu, bezprecedentní zasahování do svobod občanů. Pro Američany šlo doslova o revoluci: Státní moc dostala právo prohledávat domovy bez vědomí jejich obyvatel, instalovat odposlouchávací zařízení, sledovat finanční transakce, zdravotní záznamy, obchodní a cestovní aktivity, dokonce i sledovat, jaké knihy si lidé půjčují či kupují. To všechno náhle všemocný stát směl. Zákon umožnil také zmrazení kont a majetku bez předchozího upozornění a bez možnosti se odvolat. Tajné služby si také mohly vytvářet tajné seznamy pro preventivní vyloučení podezřelých osob z letecké či jiné přepravy a tak dále a tak dále.
Svobodomyslní zrádci
Samotný akronym "PATRIOT Act" je výsměchem skutečné podstatě tohoto zákona. Jedná se o anglickou zkratku plného názvu "Zákon o sjednocování a posilování Ameriky poskytováním vhodných pomůcek potřebných pro stíhání a bránění terorismu". Profesor David Cole správně uvedl, že „skutečným motivem tohoto pojmenování bylo, samozřejmě, naznačit, že kdokoli, kdo zákon kritizuje, je protivlastenecký, je zrádce".
Zákon vytváří ze soukromých telekomunikačních společností (v čele s Google, Applem či Facebookem) shromaždiště dat, která mohou být kdykoli vůči komukoli použita
Neexistuje jediný důkaz, že by PATRIOT a všechna další následná omezení občanských svobod po 11. září zvýšila bezpečnost obyvatel USA, respektive obyvatel celého světa. Tvrzení NSA, že její aktivita zmařila 54 teroristických útoků, bylo vyvráceno a zesměšněno. Dokonce i prezidentův revizní tým byl nucen prohlásit, že hromadný sběr těchto dat "není nezbytný k předcházení útokům".
Některá opatření týkající se především sledování elektronické a telefonní komunikace byla od začátku považována za kontroverzní a provizorní. Zákon byl několikrát prodloužen a nakonec i přejmenován. Poté, co Edward Snowden poukázal na rozsah sledování elektronické komunikace ze strany NSA (Národní agentura pro bezpečnost), bylo zapotřebí situaci vyřešit tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Tedy aby se uklidnilo veřejné mínění a špehovat se přitom mohlo dále, případně ještě efektivněji.
Čtěte ZDE: Přes mrtvoly do otroctví nadnárodních firem: TTIP napsaly korporace. I Merkelová je jejich vazal. Jedovaté potraviny do každé domácnosti. Poslední prezident amerického snu
Další stupeň nesvobody
Světlo tak spatřil "USA FREEDOM Act" (Zákon o svobodě). Tento zákon toho má ovšem se svobodou společného ještě méně, než PATRIOT Act s vlastenectvím. Oficiálním motivem je údajná redukce pravomocí tajných služeb, především NSA. A tak se i v našich médiích dočteme, že "Kongresmani přistřihli zpravodajcům dráty", nebo že "Americká NSA přišla o možnost masově sledovat elektronickou komunikaci". To abychom si oddychli.
Opět rafinovaná zkratka. Kdo si dovolí nový zákon kritizovat, ten je tentokrát proti svobodě (jako byl dříve zrádcem v případě PATRIOTa). Pravou podstatou nového zákona je pochopitelně zesílení špehování o další úroveň a zároveň kamufláž těchto rozsáhlých pravomocí Velkého bratra. Jestliže padlo v nedávné době v USA soudní rozhodnutí o tom, že shromažďování tak velkého množství informací byl i vůči PATRIOTovi nelegální akt, znamená to v americkém právním systému, že stejně nelegální bylo po celou dobu jednání americké vlády, která tyto aktivity iniciovala. Nyní zde máme zákon, který toto jednání legalizuje.
Na cestě k totalitě jaká tu ještě nebyla, "vyzbrojeni" zákony o vlastenectví a svobodě, pochodujeme mílovými kroky
Ukládá totiž soukromým telekomunikačním společnostem shromažďovat a uchovávat osobní data a záznamy o každém jedinci a předat je do rukou státních bezpečnostních orgánů na vyžádání. Rozdíl oproti dřívějšku je tedy ten, že si nemusí NSA dávat se shromažďováním tolik práce. Agenty "státní bezpečnosti" se tak stávají soukromé subjekty. Pikantní je, že se tento postup zrodil v hlavě generála K. B. Alexandera, někdejšího ředitele oné dnes tolik pokrytecky kritizované NSA.
Nějaké námitky proti fízlování?
Zákon vytváří ze soukromých telekomunikačních společností (v čele s Google, Applem či Facebookem) shromaždiště dat, která mohou být kdykoli vůči komukoli použita. Plošné shromažďování dat o všech občanech dříve, než dojde k jakémukoli zločinu, pro účely budoucích vyšetřování, je pošlapáním právních principů svobodné společnosti.
Lze si představit, do jaké situace mohou takovéto informace dostat člověka, případně jeho blízké a potomky, ve chvíli, kdy v našem západním kulturbolševickém režimu ještě více přituhne. Stačí vzpomenout na společenskou likvidaci osob, jejichž názory nejdou s hlavním proudem, překotné změny v přístupu k politické korektnosti, genderismu, homosexualismu, (anti)diskriminaci a podobně. Nemluvě o problematice zabezpečení těchto informací, jejich možném zneužití třetí stranou, ať už za účely komerčními, či za účely likvidačními nebo teroristickými.
Prostřednictvím nového zákona americký stát prostě "legálně" kooptuje část privátního sektoru a učiní z něj nástroj omezování zbytků občanských svobod. V historii se něco takového neděje poprvé. S ohledem na dominanci amerických společností ve světě internetu a telekomunikací, roli USA v mezinárodní politice a bezpečnosti, je jasné, že se nás tyto kroky týkají stejně jako občanů USA. Většina Evropy stojí vůči USA v podřízeném postavení, stejně jako všechny zdejší bezpečnostní a výzvědné složky.
Na cestě k totalitě jaká tu ještě nebyla, "vyzbrojeni" zákony o vlastenectví a svobodě, pochodujeme mílovými kroky. A média nám k tomu do kroku vyhrávají budovatelské písně.
Doporučujeme
Petr Hájek již cítí blížící se Advent, a má za to, že tentokrát bude jiný než ty předchozí, protože svět... více čtěte zde
Karol Jerguš konstatuje, jak pošetilé bylo ze strany NATO strašit Rusko raketovými zásahy na jeho území... více čtěte zde