Už i americký Kongres kupodivu ukrajinské lži tak nějak unavují. Sněmovna reprezentantů schválila dodatek k zákonu o zahraniční vojenské pomoci, v němž zakazuje americkým instruktorům výcvik příslušníků ukrajinského dobrovolnického praporu Azov a blokuje dodávky mobilních protiletadlových raket na Ukrajinu. Příslušníci praporu Azov jsou v dodatku označeni za neonacisty a rasisty. Tito junáci, kteří byli rozhodující silou Majdanu při svržení demokraticky zvoleného prezidenta Janukovyče, tento symbol "ukrajinské krize", jak se na Západě říká tažení proti Rusku, ti že jsou neonacisty a rasisty? Co se to stalo?
.
USA cvičí na Ukrajině neonacisty
Iniciátor dodatku, kongresman John Conyers, se již dříve snažil upozorňovat své kolegy na neudržitelnost podpory Kongresu Obamovu vojenskému dobrodružství na Ukrajině. Vždy byly jeho návrhy smeteny ze stolu. Proč potom tedy dnes většina demokratů spolu s některými republikány podpořila jeho dodatek k zákonu, který fakticky říká, že Spojené státy otevřeně podporují na Ukrajině nácky?
Pěkný zmatek. Dokonce i "pražská kavárna" zaraženě mlčí. Přitom tak jásala, když před necelými dvěma měsíci byli američtí vojenští instruktoři na Ukrajinu vysláni. To byla přece ta správná pomoc "mírovému řešení". Výcvik tzv. dobrovolnických praporů - mezi jinými hlavně praporu Azov, který na východě země tak udatně vraždí civilisty, byla tolik očekávaná "bratrská pomoc" (Velkého Bratra). A nyní americký kongres konstatoval, že armáda Spojených států aktivně cvičí a vyzbrojuje neonacisty - a zakázal jí to.
Čtěte ZDE: Nacistická „romantika“ v Kyjevě: Američané bagatelizují, čeho se i německá veřejnoprávní televize děsí. Jednotky se symboly SS na přílbách! Kam směřuje „příměří“?
Čtěte ZDE: Závažné svědectví z Kyjeva: Děti učí, že jsou Árijci a jejich předkové že založili Řím. Nemlčíš? Udají tě Pravému sektoru. „Moskaly na nože!“ - to začalo už dávno
Náhlé prozření Kongresu má samozřejmě pravdivý základ. Čtenáře Protiproudu, kteří mnohokrát četli a sledovali fotografie i videa z praporu Azov, jenž se nacistickou symbolikou nijak netají, to asi nepřekvapí. Ani to, že neonacismus je výchozí ideologií této významné složky ukrajinských ozbrojených sil při jejich "protiteroristické operaci". O to více však je musí překvapit obrat o sto osmdesát stupňů u americké zákonodárné instituce. Je namístě položit si otázku, co přimělo velkou část demokratických kongresmanů změnit názor. Podobné rezoluce přece pravidelně odmítali...
Neonacistický prapor Azov
Že by útok na pochod homosexuálů v Kyjevě, který právě minulý víkend skupiny hlásící se k Pravému sektoru a praporu Azov napadly a fakticky ho zlikvidovaly? Znamená to snad, že toto - vzhledem k vražedným schopnostem útočníků - bezvýznamné extempore otevřelo oči i těm nejzarytějším podporovatelům kyjevské junty? Nebo spíš ukazuje, jak "jsou nastaveny" americké priority?
Dokud se neonacisté z praporu Azov "baví" tím, že vyvražďují celé vesnice a upalují jejich obyvatele zápalnými bombami (jen tak mimochodem zakázanými Ženevskou konvencí), zavírají američtí zákonodárci obě oči. Hle, jaká změna! Když dostane několik desítek účastníků "homopochodu" zásah slzným plynem a plechovkou od piva, je rázem kamarádíčkování s neonacististickými hrdiny Majdanu konec.
Těžko najít jiný důvod. Lze totiž důvodně pochybovat, že by Američany přiměla k prozření dramatická situace na Donbasu. Přestože se mezitím vskutku notně dramatizuje.
Čtěte ZDE: Kyjev oslavil výročí státního převratu: Ofenzívou chce rozstřílet minské dohody. Následuje válka o Podněstří? Česká armáda začleněna pod velení Wehrmachtu. Máme, co jsme chtěli?
Čtěte ZDE: Napětí na Ukrajině opět roste: Blíží se rozhodující útok? Kyjev legalizuje koncentráky. Mučení vězňů přiznává i Amnesty. Brusel v roli zlého policajta? Obchod s lidskými orgány je OK. Jedeme dál
Odpověď Kyjeva na mírový plán: mlčení
Situace na Donbasu se skutečně dále vyhrocuje. Boje dosahují téměř stejné intenzity jako před rokem, kdy Kyjev zahájil letní ofenzivu s cílem dobýt Doněck. Jednání v Minsku opět zkrachovala a kyjevská junta se připravuje k rozhodujícímu úderu. V této situaci přišli tento týden představitelé Doněcké a Luhanské republiky s překvapivým tahem, který Porošenkovi a spol. zamotal hlavu natolik, že zatím nebyli schopni adekvátně reagovat.
Také boje o doněcké letiště se znovu rozhořely
Vůdci Donbasu navrhli změny ukrajinské ústavy, které předpokládají rozsáhlou autonomii pro povstalecké oblasti, přesně v souladu s minskými dohodami: Nepůjde o vytvoření nových státních útvarů, ale má zůstat zachována územní celistvostí Ukrajiny. Několik dní poté sice prezident DLR Alexander Zacharčenko upřesnil, že to neznamená, že by Kyjev mohl rozhodovat na území Doněcka a Luhanska, ale to bylo patrné už z prvního návrhu.
Dokument, který byl odeslán tzv. Kontaktní skupině, která zprostředkovává jednání mezi oběma donbaskými republikami a vládou v Kyjevě, počítá i s neodvolatelností již zvolených zástupců, vytvářením vlastních bezpečnostních složek a s autonomním využíváním přírodních zdrojů či ruštinou jako úředním jazykem. Jedinou reakcí bylo temné zamručení premiéra Arsenije Jaceňuka, který prohlásil, že „Moskva ani nikdo jiný nemá právo diktovat Ukrajině, jaká má být její ústava“.
Kyjevská junta má totiž již napsaný jiný scénář a do toho se mírové dohody a spravedlivé urovnání konfliktu nehodí. Mírové řešení podle Kyjeva spočívá v rozhodujícím útoku na Doněck i Luhansk a prolomení fronty u Azovského moře. Ne náhodou byl prezident Porošenko s ministrem obrany Stepanem Półtorakem na inspekci v mariupoľských zákopech. Právě zde v uplynulých týdnech probíhaly ty nejtvrdší boje. Spolu s útoky na Doněck a Luhansk, které jsou každý den intenzivnější, tvoří jádro nové strategie "konečného řešení".
Urputné boje po celé délce fronty
Mimořádně tvrdé boje, které se rozhořely před třemi týdny na celém úseku fronty, si vyžádaly už stovky mrtvých na obou stranách. Kyjev má podle pozorovatelů v tomto boji větší ztráty zejména ve frontovém úseku na sever od Doněcka, kde se snaží prorazit obranné linie u obce Marinka. Podle zpráv domobrany bylo zabito jen u Marinky více než 500 ukrajinských vojáků.
Boje o vesnici Širokino
Urputné boje o každý metr půdy se vedou i u obcí Sachanka, Grigorovka, Širokino, Spartak, Žobunki a o jeden z klíčových strategických postů, Gorlovku. Všechno jako příprava útoku na Doněck, který je ostřelován z děl, raketometů i minometů. Jediným smyslem barbarského bombardování je co nejvíce poničit infrastrukturu města a zabít co nejvíce jeho obyvatel. Objevily se i dosud neidentifikované raketové systémy, které zřejmě nepocházejí od ukrajinské armády ale ze speciálních jednotek NATO dislokovaných na celém území fronty.
Město Gorlovka, rozbombardované pučistickou armádou
Ukrajinská armáda nasadila do bojů nejtěžší výzbroj včetně mnoha baterií raketometů Grad a Uragán, které systematicky vymazávají z mapy města o obce jako jsou Gorlovka, Majorska nebo Kurdjumovka. Tvrdé boje probíhají také u obce Štěstí. Kyjev do bojů nasadil i elitní 28. motostřeleckou brigádu. Zapojila se do bojů u Marinky, kde podle mnoha očitých svědků bojují i americké jednotky Rangers. Spatřeny byly prý i speciální jednotky polských výsadkářů a také polští dělostřelci.
Československé legie na straně Donbasu
Hlavní tíhu urputných bojů o Marinku nese na straně domobrany brigáda „Oplot“ a elitní jednotky „strelkovců“. V oblasti Maximiljanovky a Marinky drží pozice domobrany na jižním křídle brigáda Vostok, která v posledních čtrnácti dnech zastavila několik pokusů o průlom fronty. Zde se podle řady zpráv také vyznamenaly „Československé legie“, které pod naší a slovenskou vlajkou bojují na straně domobrany. Vytvářející se mezinárodní brigáda Čechů a Slováků, je tvořena dobrovolníky, kteří se tak jako jejich předci v době 1. světové války rozhodli jít bojovat na straně bratrského slovanského národa. Československá brigáda tedy navazuje na ty nejlepší tradice našich legionářů.
Ruský politolog Valerij Pjakin k dění na Ukrajině a ve světě
Vznik brigády, ke které se údajně hlásí stále více mladých Čechů a Slováků vyvolal nervozitu u českých i slovenských úřadů. Slovenský parlament již proto začal projednávat zákon, který účast v těchto dobrovolnických sborech "oceňuje" vysokými tresty. Ukrajinský parlament přijal naopak zákon, umožňující příchod zahraničních jednotek do země. Československých legií se ale určitě netýká.
Z tohoto hlediska je dodatek k zákonu přijatý Kongresem samozřejmě jen málo významnou epizodou, která na celé situaci nic nemění. Z jiného úhlu pohledu jde však o důležitý - přinejmenším symbolický - signál. Jaké bude mít pokračování, to teprve uvidíme.
