Islám „made in USA“ už hrozí Římu: Bílý dům se už s diktátem svých zájmů ani neskrývá. Boko Haram jako nástroj populační kontroly? Utrpení unesených dívek jako „trest“ za zákon
Michal Semín odhaluje pokrytectví selektivního západního boje proti islámskému terorismu a ukazuje, kam až je schopna zajít americká vláda proti „neposlušným“, kteří si myslí, že zákony v jejich zemi jsou věcí tamního parlamentu
O minimálně nepřímém podílu Spojených států na vzniku Islámského státu pochybuje už jen málokdo. Vyvolání „arabského jara“, s cílem překreslit politickou mapu v severní Africe a na Blízkém a Středním východě, hrálo do karet radikálním islámským skupinám, sloužících po desetiletí americkým zájmům v tomto klíčovém regionu. Vzpomeňme jen na „bojovníka za svobodu“ Usámu bin Ládina a jeho islamosoudruhy, vedoucími „proxyválku“ USA se Sovětským svazem již v osmdesátých letech minulého století.
Také ISIL měl a stále ještě má své místo ve strategických plánech Pentagonu. Pokud jde o Sýrii, je role islamistů jasná – odstřižení a ponížení Ruska prostřednictvím odstraněním prezidenta Asada a napojení Evropy na plyn, přitékající přes „svobodnou Sýrii“ z území hlavních amerických spojenců v oblasti Kataru a Saúdské Arábie.
Spojené chalífáty hrozí Evropě
Domnělý americký boj proti islamismu je jedna velká přetvářka. Dobře to dokumentuje příběh, opomíjený i v alternativních médiích. Jeho počátek byl napsán v Nigérii, postupně se však přenesl i do okolních států (Niger, Čad) a vůbec nelze vyloučit, že se jedna z jeho dějinotvorných peripetií již brzy odehraje i na evropské půdě. Řeč je o radikální islamistické skupině Boko Haram, která se ISIL podobá nejen obdobnými metodami boje, ale i nedávným ohlášením vzniku chalífátu na černém kontinentu.
Stockman obvinil Obamovu administrativu, že nigerijské armádě nepředala informace, jež mohly vést k osvobození rukojmí. To, co je již samo o sobě skandální, vyzní ještě děsivěji, známe-li kontext. Texaský politik zdůvodnil lhostejnost americké vlády k osudu unesených školaček slovy: „Problém spočívá v tom, že je nám zákonem bráněno získané informace nigerijským úřadům předat. Důvodem k přijetí tohoto zákona je nesouhlas Spojených států se sociální politikou nigerijské vlády.
Na narůstající náznaky spolupráce obou skupin upozorňují globalistům nepoplatní analytici již několik měsíců. Prostředím, kde se zájmy obou skupin mohou spojit, je především Libye, chaosem zmítaná oběť sebevražedné politiky Západu. Ať už si o pravosti spektakulárního videa, na němž bojovníci ISIL odřezávají hlavy jednadvaceti koptským křesťanům, myslíme cokoli, na nahrávce jasně zaznělo, že to bude z území Libye, odkud může Řím, potažmo Vatikán, čekat na své zpustošení.
Boko Haram ve službách západních malthusiánů
Pokud by Bílý dům myslel svůj boj s islamismem vážně, pomáhal by nigerijské armádě válčit s Boko Haram. Spojené státy jsou však v této oblasti přímo demonstrativně pasivní. Proč?
Zajímavou odpověď poskytl katolický biskup Emmanuel Badejo z nigerijského Oyo, když v rozhovoru pro časopis Aleteia poukázal na souvislost mezi nečinností Západu a agendou populační kontroly: „Západní země jsou ochotny učinit cokoli, co by omezilo populační růst v Africe… Afrika těžce trpí kulturním imperialismem Západu, ohrožujícím naše hodnoty… Existuje nepřiměřená obava z populační exploze v Africe. Vše, co povede k jejímu omezení, je proto Západem vítáno“.
Biskup Badejo se domnívá, že pasivní přihlížení vyvražďování civilního obyvatelstva v Nigérii je záměrné: „Spojené státy prohlásily, že pomohou Nigérii v boji proti Boko Haram teprve tehdy, až se v naší zemi změní zákony, týkající se homosexuality, plánování rodičovství a kontroly porodnosti.“ Toto politické vydírání považuje nigerijský biskup za „zločinné“.
Čtěte ZDE: Jsme ve válce: Její původci a vůdci proto požadují od protektorátů absolutní loajalitu. Pravici i levici ovládají havlisté. Slušní lidé spolu musí mluvit. Má to ale hranice – říci ďáblovi NE!
Duhový Bílý dům
O co jde? V loňském roce nigerijský parlament přijal zákon, zakazující veřejné projevy homosexuálního chování. Americká administrativa tuto normu ostře odsoudila a vyzvala k jejímu zrušení. Je známo, že od chvíle, kdy byla ministryní zahraničí možná budoucí prezidentka Hillary Clintonová, je podpora takzvané LGBT agendy jednou z oficiálních priorit americké zahraniční politiky.
Američtí velvyslanci mají za úkol se v zemích svého působení aktivně zasazovat za uzákonění sodomitských manželství a pomáhat při organizování veřejných kampaní proti „homofobii“. Proto také podporují, morálně i finančně, „pochody hrdosti“ v těch zemích, jejichž společnosti nejsou dostatečně „homosexualisticky uvědomělé“. Vzpomeňme v této souvislosti bývalého americké velvyslance v Praze Normana Eisena, který spolu s desítkami zaměstnanců svého úřadu kráčel rok co rok v čele Prague Pride.
Kdyby byla Česká republika suverénem na svém území, byl by za tuto s diplomatickým statutem naprosto se nesrovnávající činnost minimálně předvolán k pohovoru do Černínského paláce, pokud ne rovnou vyhoštěn. V tomto smyslu jsme pro Washington totéž jako Nigérie.
Nigerijské školačky obětovány na LGBT oltáři
O tom, že biskup Badejo nemluví do větru, poukazuje-li na příčinnou souvislost mezi postojem Nigérie k homosexualismu a neochotou Washingtonu čelit genocidě křesťanů a umírněných muslimů v provedení Boko Haram, svědčí i slova republikánského kongresmana Steva Stockmana. Ten vedl delegaci Kongresu do Nigérie v době, kdy svět s hrůzou sledoval osud více než dvou křesťanských děvčat, unesených válečníky z Boko Haram.
Stockman obvinil Obamovu administrativu, že nigerijské armádě nepředala informace, jež mohly vést k osvobození rukojmí. To, co je již samo o sobě skandální, vyzní ještě děsivěji, známe-li kontext. Texaský politik zdůvodnil lhostejnost americké vlády k osudu unesených školaček slovy: „Problém spočívá v tom, že je nám zákonem bráněno získané informace nigerijským úřadům předat. Důvodem k přijetí tohoto zákona je nesouhlas Spojených států se sociální politikou nigerijské vlády.“
Vzpomeňme si na to, až se v našich médiích opětovně rozhoří homosexualistická propaganda v souvislosti s projednáváním zákona o homoadopcích. Duhové lobby jsou osudy dětí ve skutečnosti lhostejné, zajímají je jen potud, pokud slouží jejím zájmům. Že kvůli její politické agendě trpěla nigerijská děvčata dlouhé týdny v zajetí, nechává „humanistický“ Západ chladný.
Slovy velké humanistky Madeleine Albrightové: „Stálo to za to.“
Tagy článku