Doněck čelil v pondělí nejhoršímu raketovému útoku za poslední měsíce (vyžádal si opět mnoho lidských obětí). Ve stejnou dobu se v Praze, na jednom z mála skutečně nezávislých a otevřených diskusních fór, dohadovaly významné osobnosti české konzervativní pravice a klasické levice o původu, smyslu a možných důsledcích této tragédie. Tváří v tvář nekončící ukrajinské krizi a hrozícímu celosvětovému konfliktu konfrontovaly své postoje při již čtrnáctých Hovorech na pravici, organizovaných Akcí D.O.S.T.
Semín: Dvě tváře levice
Hovory zahájil čtený pozdrav bývalého předsedy Akce D.O.S.T. Michala Semína, který byl v té době na jiném důležitém jednání – jako delegát mezinárodní konference o rodině v USA:
„V polovině září jsem se účastnil prorodinné konference, pořádané dvěma ruskými nadacemi v Moskvě. Za pozornost stojí skutečnost, že zatímco my, konzervativně smýšlející občané, zápasíme o elementární hodnoty křesťanské kultury a civilizace s vlastními politickými elitami a jejich strukturami, v Rusku mají podporu nejvyšších státních představitelů.
Jakou to má souvislost s tématem dnešních Hovorů na pravici? Mnozí z našich kolegů na levici, kteří spolu s námi odmítají koncept globálního vládnutí, zastávají v oblasti rodinné a sociální politiky postoje výrazně odlišné od těch našich. Na jedné straně odmítají globalizaci, přispívající k likvidaci místních kultur, na straně druhé však souhlasí s prováděním potratů či s kampaněmi za snížení porodnosti v rozvojovém světě, jako by si neuvědomovali, že jde o prostředky cílené globální populační kontroly.
Pomáhají s prosazováním LGBT agendy, podrývající instituci přirozené rodiny, aniž by si byli ochotni připustit, že rozpad tradiční rodiny umožňuje modernímu slídilskému státu a nadnárodním organizacím, jež homosexualismus a genderovou ideologii proti vůli občanů v jednotlivých státech prosazují, posilovat jejich moc na úkor jedince a jeho občanských svobod.
Stávající blízkost postojů konzervativní pravice a klasické levice v pohledu na některé aspekty současných geopolitických konfliktů proto považuji za příležitost pro nás všechny, uvědomit si souvislosti, jež nám snad dosud unikaly.“
Bašta: Základní techniky ovládání jsou všude stejné
Jaroslav Bašta ve svém vystoupení vyjádřil hned na začátku pochybnosti, zda ještě dnes platí rozdělení na pravici a levici. Dále se věnoval především popisu neblahé situace u nás a na Ukrajině. „Fungování politického systému ve všech postsocialistických zemích zajišťují zejména zkorumpované sdělovací prostředky, zejména televize. V rozsáhlém východním prostoru existují regionální rozdíly v té či oné zemi, ale základní techniky ovládání mas jsou všude stejné,“ uvedl levicový politik a bývalý velvyslanec na Ukrajině.
Protěžování vybraných politických sil a „dehonestace“ jejich politických protivníků jsou podle něho prováděny v objektivně se tvářícím zpravodajství. K tomu patří také cenzura, která je rovněž specialitou českých televizí.
Vliv nových technologií podle něho urychlil proces „autodomestikace“ člověka. „Začínáme svým životním stylem připomínat stále více naše zvířecí miláčky. Jen místo ke svému majiteli vzhlížíme k obrazovce počítače a televize. V důsledku těchto změn došlo k infantilizaci větší části populace západního světa.“ Politická propaganda byla nahrazena pouhou reklamou. Programy a symboly politických stran vystřídaly tváře politiků.
David: Jsme spojenci
Podobný názor prezentoval i bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD Ivan David. Na otázku zda mohou být klasická levice a pravice spojenci odpověděl: „Já myslím, že v mnohém ohledu spojenci jsme, protože dospíváme z různých směrů ke stejnému hodnocení dnešní situace.“ Jako příklad uvedl Francii, kde předsedkyně pravicové Národní fronty Marine Le Penová v odporu proti EU používá podobné argumenty jako francouzská levice.
„Nikdo se nemůže divit že Viktor Orbán, o kterém by nikdo neřekl, že je levicový politik, protestuje proti sankcím vůči Rusku. Což mu přineslo to, že i Maďarsko se stalo adresátem amerických sankcí. Možná proto, že společně s Ruskem staví jadernou elektrárnu a spolu s Ruskem odmítá zásobovat Ukrajinu plynem.“ Naším společným úkolem je podle něho trvalá udržitelnost společnosti.
Hájek: Nejsme spojenci
Teze o spolupráci levice a pravice v politické oblasti naopak odmítl ve svém vystoupení šéfredaktor Protiproudu Petr Hájek, protože to by právě popřelo smysl politiky. To ovšem podle něho neznamená, že by spolu slušní lidé z pravice i levice neměli diskutovat a hledat společná řešení současného stavu. Ta ovšem koření v opačných ideových východiscích. Levice chce podle něho měnit revolučně svět, neboť poté, co odmítla Boha, předstírá, že je k tomu vyvolena.
Ideová pravice naopak ví, že „svět je „dost“. Není třeba vymýšlet nové koncepce společnosti. Jen zajistit co nejširší koridor pro svobodné jednání. Aby o tom, kam bude společnost směřovat, pak mohla demokraticky rozhodovat většina. Problém je, že až na drobné výjimky typu Národní demokracie, u nás podle něho žádná organizovaná politická pravice neexistuje, neboť všechny strany, které se za pravici vydávají, jsou ovládány havlisty.
„Jsme ve válce. Válka začala a to, že nemá atributy, které známe z dokumentárních filmů, že nám třeba zatím nepadají na hlavy bomby a nelétají rakety, neznamená, že neprobíhá. To se děje kousíček od našich hranic v takové zvláštní zkoušce na Ukrajině, ale ani to není pravá válka. To je stále jen vzpomínka na staré války. Válka, která začíná a kterou už žijeme, aniž si to mnozí uvědomují, to bude ta pravá válka. Zatím probíhá v poněkud pootočené realitě, ale její důsledky budeme žnout a prožívat všichni,“ prohlásil Hájek
Zatímco v době před ukrajinskou krizí spory mezi USA a EU, popřípadě jednotlivými evropskými protektoráty, byly spíše formálním škádlením, takže se napohled nedělo nic dramatického, od jistého okamžiku vyžadují především Spojené státy nekompromisní poslušnost. Předstírání suverenity států -
spojenců skončilo: „Jsme-li ve válce znamená to, že ten, kdo tuto válku vede a řídí, vyžaduje absolutní loajalitu.“
Novotný: Ukrajina se rozpadne
Bývalý policejní prezident Stanislav Novotný vyzval ke hledání věcných, široce akceptovaných řešení. Většinu svého příspěvku věnoval tento bývalý ředitel České křesťanské akademie podrobnému popisu vývoje na Ukrajině. Jako člověk, který se v ukrajinské realitě dlouhodobě pohybuje, popsal přípravu „Majdanu“ a rozhodující vliv západních států na jeho průběh.
„Evropská unie a Rusko se dohodly s Janukovyčem, že by bylo nejlépe, aby došlo k demokratickým volbám. Tato dohoda trvala pouze desítky minut. A právě nedodržení dohod mělo za následek, že se společnost na Ukrajině totálně rozpoltila a zbraně se dostaly do rukou demonstrantů. Na scéně se objevuje jakýsi Pravý sektor, který vznikl před rokem a nikdo přesně neví, o koho se jedná. Ze zahraničí přijíždějí bývalí politici, kteří jsou již připraveni na změny...“
To co se děje před dnešními parlamentními volbami na Ukrajině, je podle něj alarmující. Lustrace, podle zákona schváleného nelegitimním parlamentem, jdou podle jeho slov až k našim „padesátým letům“. Bude dále pokračovat občanská válka, která se zřejmě trochu utlumí, ale v budoucnu se Ukrajina rozpadne. Současný režim bude podle něho také koulí na noze pro sponzory ze Spojených států a EU. „Budeme rádi, když se podaří zaplatit z našich peněz plyn pro Ukrajinu.“ Jediným výsledkem „Majdanu“ je podle Stanislava Novotného zhoršení sociální situace občanů, válka na východě země a moc v rukou oligarchů se vším všudy. To znamená žádná demokracie.
V následné zhruba hodinové diskusi zaznělo ještě mnoho pozoruhodných otázek i odpovědí – jak z auditoria, tak od přednášejících panelistů. Pro ty, kdo se Hovorů tentokrát nemohli zúčastnit, máme připraven třídílný záznam, který určitě stojí za to si pustit.
