V Blesku z 24. 4. 2020 čteme totéž čím nás soustavně po měsíce krmí i takzvaná seriózní média - čili si nevybereme: „Koronavirus si své oběti vybírá mezi lidmi trpícími civilizačními neduhy. Jsou to obezita, cukrovka, nemoci srdce, nemoci dýchacího ústrojí, rakovina.“
Téměř celé číslo Blesku je věnované koronaviru, jako by to byl záhadný padouch v detektivce, který zlotřile napadl do té doby prosperující svět. Skutečné záhadě, kterou naznačuje zmíněný citát, se ale ve skutečnosti nevěnuje v mainstreamových médiích prakticky nikdo.
Zní: Čím to, že nás koronavirus vůbec tak zaskočil? Vždyť jsme přece žili v době hojnosti, o které se našim babičkám ani nesnilo, v době moderní lékařské péče i „prevence“…!
Detektivku do ruky
Ponechme teď stranou různá možná vysvětlení původu viru i opatření, která na něj (více či méně autenticky) reagovala, či před ním měla chránit. Položme otázku daleko zásadnější: Byli jsme „před koronou“ vůbec zdraví? Nebo nám „zlý virus“ vlastně jen pomohl zastavit se, a uvědomit si, jak (v různých "řezech populací" samozřejmě různě) moc nemocní jsme?
Jak asi všichni tušíme, b) je správně. O epidemii daleko horší, epidemii civilizačních chorob, na niž umírají tisíce lidí denně, se léta buď taktně mlčelo, nebo se brala jako „náhoda“, která – jaký div – potrefila čím dál větší procento populace. A teď najednou slyšíme hlasy, jako ten senátora a onkologa Jana Žaloudíka, který se v nejtužší korona „krizi“ ozval, že „u nás denně umře osmdesát pacientů na rakovinu“, ale nikdo kvůli tomu nešílí.
Možná bychom mohli namítnout, že přece rakovinu žádnými plošnými opatřeními nezastavíme, prevence neexistuje a léčba je jasná. Jenže – ona to není tak docela pravda. Rakovinu, civilizační choroby vůbec – a tím i riziko, že podlehneme nejnovější virové metle lidstva – můžeme docela dobře „obejít“. Stačí odložit Blesk a vzít do ruky jinou detektivku, knihu Nová Čínská studie T. Colina Campbella, Ph.D. a Thomase M. Campbella, M.D. Dočteme se, že: „Američané žijí jako králové, žijí v blahobytu a ten je zabíjí“. Profesor Campbell mluví o civilizačních chorobách a řadí mezi ně: zlomená srdce (ta doslovná i přenesená), obezitu, diabetes, časté druhy rakoviny, autoimunitní choroby.
Campbell už zkrátka před lety vědeckým výzkumem přišel na to, co onu „tichou epidemii“ způsobuje, i jak se před ní chránit.
Dvě příčiny nemocí
„I když je k dispozici tolik informací a názorů, jen málokdo doopravdy ví, co by měl dělat, aby své zdraví zlepšil,“ říká v Čínské studii. „Chci to změnit. Chci vám dát nový základ k pochopení vztahu mezi výživou a zdravím. Moje kniha odstraňuje zmatek. Dodržováním v ní navrženého systému stravování předcházíte nemocem, léčíte je, a prožijete tak daleko lepší život.“
Už staré přísloví ostatně říká, že „jsme to, co jíme“. Campbell a kolegové dali svou obrovitou studií tomuto přísloví důkladný vědecký základ.
Hlavní část výzkumu byla provedena od roku 1980 vědci z Anglie, Ameriky a „domácími“ v Číně, v zemi s malou migrací a velkým množstvím etnicky homogenního obyvatelstva. Tedy, hodně velkým a průkazným vzorkem ke zkoumání, co s námi udělá tak běžná a každodenní věc, jako je strava. Proto se také Čínská studie jmenuje, jak se jmenuje – s čínskou tradiční medicínou nemá nic společného.
Pokud shrneme do jedné věty závěry mamutí studie, sledující 367 různých proměnných, zjistila, že existují nemoci z nedostatku a nemoci z nadbytku. Lidé jsou nemocní, když se mají špatně, nebo naopak moc dobře. To, co jíme, opravdu jsme: Buď podvyživení a nemocní, nebo přejedení, aniž to sami víme – a nemocní. Jak praví jiná stará moudrost, „zlatá střední cesta“ je ta, po níž bychom došli ke zdraví. Jenže všechny naše epidemie (od rakoviny po koronu) spadají do skupiny B. Té „přežrané“. Logické? Nepochybně.
Čtěte ZDE: Lepší být zdravý a bohatý i v době krize: Poučení babiček proti korona i jiným virům. Experiment, který může změnit karanténu v uzdravení. Strava kacířského profesora může zachránit nás i naše peněženky
Takhle jednoduché to je
Čínská studie nám ukazuje cestu, jak dosáhnout pevného zdraví a k tomu ušetřit i peníze. Je to jednoduché: Stačí přejít na stravu s menším podílem živočišných bílkovin – asi do 10 % objemu toho, co sníme – a založené především na celých rostlinách. Zdaleka nejde o veganství – spíš o rozumnou míru konzumace všeho „zvířátkového“, kterou zachovávali naši předkové až do druhé světové války. Et voila… Profesor Campbell dokonce zjistil, že se podobnou stravou dají „zapínat“ a „vypínat“ geny, které kódují například naši náchylnost na rakovinu prsu…
Jenže – tady objevíme další záhadu: Přesto, že je kniha srozumitelně napsaná, vědecky podložená a dále prověřená zkušenostmi mnoha tisíců lidí (a mimochodem obrovský bestseller, kterého se prodalo tři miliony výtisků) jde snad o nejkontroverznější vědecké dílo v oblasti vědy o výživě. Profesor Campbell kvůli ní bývá nazýván kacířským profesorem. Jak je to možné?
Odpověď, kterou nám možná intuitivně napovídá i náš vlastní rozum, najdeme v oné Čínské studii:
„Jistí lidé po celém světě v dnešní době vydělávají obrovské částky prodejem nezdravých potravin. V jejich zájmu je, abyste konzumovali potraviny, které vám prodávají, i když po nich tloustnete, ztrácíte vitalitu, váš život se zkracuje a kvalita snižuje.“
Campbellova „dieta“ je prostě až příliš jednoduchá, levná a účinná. Nepomáhá těm, kteří vydělávají na nezdravém životním stylu současné civilizace, ať už na potravinářském, nebo farmaceutickém konci spektra. A vede k určité změně myšlení: Od zvířecích velkochovů-koncentráků, stejně nemocných, jako jsme po konzumaci masa z nich my sami, směřuje „kontrarevolučně“ zpět do časů našich předků, v nichž se kravám dávala jména, ocasy jim děti propletly mašlemi a dospělí je učili vážit si jich jako členů rodiny (tak mi to aspoň vyprávěla moje babička, která byla ze statku). Zkrátka vede k větší péči – o sebe i o vše živé kolem.
S pozdravem
Právě tato vlastně docela malá změna nás možná může dovést ke zdraví. Nejen tomu fyzickému. Jenže toho se různé skupiny, kterým všechny naše „epidemie“ velmi vyhovují, bojí jak čert kříže. Chudák profesor Campbell je v této detektivce v roli talentovaného policisty, který zná vraha, ale nikdo ho neposlouchá, protože se to politicky nehodí.
Aby se nám detektivka nezměnila v (osobní) tragédii, lze dělat jediné: začít u sebe. Přírodních cest ke zdraví je mnoho. Výživa je však alfou a omegou, bez níž se ke skutečnému zdraví těla a mysli dostat nelze.
Proto se rozloučíme jedním pozapomenutým pozdravem, který snad nejlépe vyjadřoval péči o druhého, která bývala synonymem „zdravých časů“ – a který dnes znovu nabývá na skutečném významu, protože se může všem „koronapánům“ navzdory stát proroctvím:
Buďte zdrávi!
Více se dočtete na www.svitani.eu.
