Západní média neustále opakují, že farmaceutické společnosti usilovně hledají vakcínu proti koronaviru. Současně zcela ignorují praxi používání vysokých dávek vitamínu C pro záchranu nakažených v Číně, přičemž ignorují i klinické studie, které vhodnost jeho použití potvrzují. Přesto i některé nemocnice v kriticky postiženém New Yorku začaly tuto vitamínovou terapii používat.
Skutečně neuplyne den bez nějakého medializovaného příběhu o tom, jak se farmaceutické společnosti mohou přetrhnout, aby našly lék - nebo ještě hůře vakcínu - která prý má zachránit lidstvo před ďábelským koronavirem. V současnosti tento lék či vakcínu hledá přes 40 velkých společností. Každá z nich utrácí astronomické částky dotované z nemalé části z kapes daňových poplatníků.
Odhady, kdy budou léčiva hotová, se velmi rozcházejí. Většina z nich se nicméně shoduje na tom, že tento rok to tedy rozhodně nebude. Lze očekávat, že ten, koho farmaceutická lobby napojená na WHO (Světová zdravotnická organizace) pustí jako prvního na trhu s použitelným lékem či dokonce vakcínou, vydělá miliardy dolarů. Přičemž použitelnou neznamená nutně účinnou - důležité je, aby byla údajná účinnost dostatečně propagována a akceptována.
Média, medicínské kruhy a politici jsou zcela ve vleku a slepé důvěře k farmaceutickým firmám. Vlády ujišťují veřejnost, že dělají vše, co je v jejich silách, aby obyvatelstvo ochránily pomocí různých opatření. Paralyzují ekonomiku a nechávají občany zvykat si na různá omezení, po jejichž částečném uvolnění bude málokdo srovnávat míru relativní svobody, kterou zažil v minulosti s určitou momentální úlevou, která přijde po ukončení výjimečného stavu.
Vyděšené vlády si nechávají diktovat farmaceutickým hyperbyznysem, který s vidinou dalších nepředstavitelných zisků pochopitelně zcela ignoruje již dnes dostupné a poměrně levné prostředky (o osvědčených "alternativních", například koloidním stříbru, ani nemluvě). Jedním z takových je "obyčejný" vitamin C.
Obyčejný vitamín C
Andrew W. Saul, šéfredaktor Orthomolecular Medicine News Service, výstižně charakterizoval západní farmaceutický systém, když řekl: "Lékařská ortodoxie je posedlá hledáním vakcíny nebo léčiva na koronavirus COVID-19. Zatímco hledají to, co by bylo výnosné, s vitamínem C máme existující, hodnověrnou a klinicky podchycenou metodu pro léčbu toho, na co pacienti s koronavirem umírají: závažný akutní respirační syndrom nebo zánět plic."
17. března uspořádala skupina čínských lékařů videokonferenci, na níž bylo projednáváno použití vysokých dávek intravenózního vitaminu C u pacientů se středně těžkými až těžkými případy koronavirové infekce. Hlavním řečníkem na tomto setkání byl Dr. Enqian Mao, vedoucí oddělení urgentní medicíny nemocnice Ruiijin v Šanghaji.
Dr. Mao je také seniorním členem týmu odborníků v šanghajském veřejném zdravotním středisku, kde byli léčeni všichni nakažení pacienti z okolí této megalopole. Současně je spoluautorem lékařského protokolu k léčbě koronaviru, který přijala Šanghajská lékařská asociace a politická reprezentace Šanghaje. Tento lékařský protokol doporučuje použití vysokých dávek intravenózního vitamínu C na léčení mírných, středně těžkých i závažných případů onemocnění spojených s nákazou koronavirem.
V posledním desetiletí používá doktor Mao vysoké dávky vitamínu C k léčbě pacientů s různými akutními onemocněními od pankreatitidy a sepse po chirurgické hojení ran. Když vypukla koronavirová epidemie, hned se zasazoval o to, aby byla tato léčba aplikována i v těchto případech.
Čtěte ZDE: Zdraví na dosah, levně a jednoduše: Proč námořníci trpěli kurdějemi - a myši ne? Musíme za všechno platit miliardy do soukromých kapes? Osvícený psychiatr, který začal léčit rakovinu. Jde to i bez chemie
Nezpochybnitelné úspěchy
Richard Chang, americko-čínský lékař momentálně žijící v Šanghaji poznamenává: "Dr. Mao uvedl, že jeho skupina léčila zhruba 50 případů středně závažných až závažných případů infekce COVID-19 vysokou dávkou IVC (intravenózní vitamín C). Dávkování IVC bylo v rozmezí 10.000 mg - 20.000 mg denně po dobu 7-10 dnů: 10.000 mg pro mírné případy, 20.000 pro vážnější případy selhání plicních funkcí (dle oxygenačního indexu) a koagulační stavy. U všech pacientů, kteří dostali IVC, došlo ke zlepšení, a především nedošlo k žádnému úmrtí. Ve srovnání v délce nemocničního pobytu pro všechny pacienty s COVID-19 pobyli tito pacienti na lůžku o 3 - 5 dní méně. V žádném z případů léčených vysokými dávkami IVC nebyly hlášeny jakékoli vedlejší účinky."
Richard Chang, profesor kritické medicíny v 10. nemocnici v Šanghaji uvedl na základě zkušenosti s koronavirem v největším čínském velkoměstě: „Včasné a vysoké dávky IVC zásadně pomáhají pacientům COVID-19. Údaje stále kompletujeme a formální dokumenty předložíme na zveřejnění, jakmile budou kompletní.“
Chang současně připomněl, že se vysokodávkové IVC mezitím začalo používat k léčbě pacientů s koronavirem i v jiných čínských nemocnicích.
Potají v New Yorku?
Není divu, že zprávy o této levné a bezpečné metodě používané v nenáviděné Číně byly programově ignorovány západními médii a zdravotnickými kruhy, které jsou zcela závislé na penězích farmabyznysu a jeho přístupu k současné epidemii (v případě aplikace vysokých dávek vitamínu C to není ostatně poprvé - viz PP).
Vyjímky se nicméně objevují. Nouze například donutila lékaře z některých nemocnic v New Yorku, který je epicentrem koronavirové nákazy v USA, k použití průkopnické metody léčby pocházející z Číny.
Andrew G. Weber, pneumolog a specialista na intenzivní péči působící ve zdravotnických zařízeních Norhwell na Long Islandu uvedl, že pacienti, které přijal na JIPku, dostávají několikrát denně 1.500 mg IVC. Přiznal, že jde o režim založený na experimentálním použití vysokodávkového IVC v Šanghaji. Účinek potvrdil slovy pro New York Post: "Pacienti, kteří dostávali vitamin C, dosahovaly výrazně lepší výsledky než ti, kteří jej nedostali. Pomáhá to ohromnému množství pacientů, ale v médiích se o tom nemluví, protože obyčejný vitamin C není sexy droga."
Vysoké dávky intravenózního vitamínu C se tedy zjevně v newyorských nemocnicích používají. Aplikace se však jeví jako nejednotná a závisí spíše na osobním úsudku jednotlivých lékařů, než aby byla součástí nějaké systémové metodiky.
Uvidíme, jakým způsobem se metoda prosadí tváří v tvář dalšímu vývoji epidemie a především vůči tlaku celé řady odborníků, „odborníků“ a farmaceutických molochů horečně se připravujících na další pohádkové zisky.
O mnoha dalších nebezpečích vyvíjené a připravované vakcíny na virus, který má mezitím desítky mutací, připravujeme další materiály. Není v této situaci bez zajímavosti připomenout, že slavný srbský tenista Novak Djokovic (současná světová jednička) už prohlásil, že pokud by byl nucen nechat si v budoucnosti aplikovat hypotetickou vakcínu (bez níž nebude možné cestovat), raději zanechá tenisu.
