Kdybychom se vžili do role mimozemské civilizace, která existenci na Zemi hodnotí podle našich mainstreamových médií, řekli bychom si asi, že náš život je úplná procházka růžovou zahradou. Aspoň co se týče zdraví, zvláště pak metly naší moderní doby - rakoviny.
Média tvrdí jednoznačně: Medicína dělá úžasné pokroky. Zvláště pak pro ženy ohrožené rakovinou prsu činí maximum. Už mladým dívkám se nabízí očkování proti rakovině děložního čípku, ženy jsou sledovány u svého gynekologa, chodí pravidelně na mamograf.
Jaká je realita
To se krásně čte, že? Jen taková drobnost: situace v našem okolí je úplně jiná, jaksi … neodpovídající. Když se podíváte do odborného tisku – třeba do Národního onkologického programu – dočtete se: „Incidence zhoubných novotvarů v České republice v dlouhodobém pohledu roste. Pozitivní trendy stagnace, nebo dokonce mírného poklesu u některých závažných diagnóz (zhoubné nádory plic, nádory kolorekta) vyvažuje nárůst zhoubných nádorů prsu u žen a nárůst zhoubných nádorů kůže u obou pohlaví.“
Jak je to možné? Mamografických center přece přibývá jako hub po dešti. Do boje s rakovinou se zapojuje i kosmetická firma pořádající „růžové pochody“ proti rakovině, jako by rakovina byla nějaký společenský jev, proti kterému lze bojovat „milionem chvilek“ na demonstraci. Bohužel jediné, co je růžové, jsou balonky na oněch pochodech. Jinak náš život růžovou zahradu nepřipomíná ani omylem – spíš beznadějný tunel do tmy. Stůněme a umíráme. Čím dál víc.
„Mimozemšťan“ by se asi divil. Copak opravdu jediným řešením naší pokročilé moderní vědy je uříznout takzvaně preventivně všechny orgány, které by rakovina mohla zasáhnout? Máme tomu prý rozhodně věřit. Lví podíl nese i slavná americká filmová hvězda Angelina Jolie, která si kvůli anamnéze genů BRCA-1 a BRCA-2 v rodině dala vyoperovat všechny ženské orgány. Tyto geny totiž prý znamenají, že by jinak s obrovitou pravděpodobností onemocněla zhoubným nádorem. Vlastně to věděla „jistě“.
Skutečně? Ponechme nyní stranou, zda není podobný obchod se strachem součástí „výroby“ pacientů, který náramně prosívá farmaceutickému byznysu, těžícímu z lidských nemocí (a koneckonců dělá reklamu i oné kosmetické firmě s růžovými balonky), i když např. mnozí lékaři nasazují životy a energii, aby pacienty podle svých nejlepších vědomostí a svědomí léčili. Že tento „obchod“ prospívá našim médiím, která umějí hlásat jen černé nebo bílé. Buď musíme na operaci, nebo jsme všichni zdraví. To by bylo ale na samostatný článek. Spíše se podívejme, jestli neexistuje na otázku genů a rakoviny jiná odpověď než: „Všechno uříznout (radši i hlavu) – pak bude klid!“
Čtěte ZDE: Detektivka století: Lze vyléčit všechny nemocné na celém světě? Dějí se v medicíně zázraky? V čem jsme v Evropě první? Atlas rakoviny a dvě lásky jednoho profesora. Kniha, která Vám pomůže, abyste si pomohli sami. Jak nestonat na statistiku?
Je to na nás
Asi už tušíte, že odpověď existuje. Příliš se však o ní neví. I když u nás jako by ženy tak nějak instinktivně tušily, že systém preventivních operací není moc dobrý. Asi mají kromě ženských vnad ještě jinou tukovou tkáň, třeba tu v mozku…
Ale zpět k oné odpovědi. Nabízí ji profesor T. Colin Campbell v knize s názvem Čínská studie. Mimochodem, název Čínská studie je odvozen z toho, že velká část výzkumu byla provedena v Číně, nemá tedy nic společného s tradiční čínskou medicínou. Čínská studie byla mamutí výzkum lidského zdraví a toho, jak moc jej ovlivňuje životospráva. Výsledky byly bezmála šokující – ale v tom dobrém smyslu. Nabízejí řešení.
Profesor Campbell věnuje rakovině prsu celou kapitolu. Je pravdou, a on to neopomíjí, že pokud mají ženy v rodinné anamnéze rakovinu prsu, čelí zvýšenému riziku vzniku této nemoci. Už v roce 1994 byly objeveny geny BRCA-1 a BRCA-2, které ovlivňují vznik rakoviny prsu a vaječníků. Ve vzrušené náladě, která obklopovala objev těchto genů, se ale „pozapomnělo“ na některé zásadní informace.
Právě ty profesor Campbell připomíná: „Kromě BRCA-1 a BRCA-2 se na vzniku rakoviny podílejí ještě mnohé jiné geny a mnohé další budou pravděpodobně objeveny.“ A dodává, že podle zkoumání, publikovaného v Čínské studii, genetika hraje u rakoviny prsu a všech dalších onkologických nemocí jen roli předpokladu (blíže se podobnými zkoumáními zabývá také jiná věda – epigenetika). Tím, co skutečně spouští rakovinné bujení, je to, co jíme. Pouze strava bohatá na živočišné bílkoviny totiž podle laboratorních a sociologických výzkumů, které profesor prováděl, umožňuje expresi (projevení) genů a vznik karcinomu prsu.
Preventivní sebevražda
Že by se šlo projíst ke zdraví? Podle všeho ano. Je to ovšem cesta, která není mediálně ani průmyslově lákavá. Je náročná na disciplínu individuálního (potenciálně) nemocného. Zato je levná a funkční. Na své si tak nepřijdou ani magnáti v sídlech zdravotnických korporací, ani potravinářský průmysl, obchodující s čím dál měně kvalitním masem.
Zato nám však tato cesta nabízí – ne však procházku růžovým sadem, ale trnitou cestu, kterou osvětluje naděje na skutečné zlepšení zdraví. Ono totiž se zdravím je to jako s válkou. Winston Churchill také nenabízel britským občanům v boji proti Hitlerovi zdání, že je vše v pořádku, nebo-li kolektivní „preventivní“ sebevraždu. Nabízel jim pot a slzy – a dovedl je k vítězství. Je jen na nás, zda si z historie vezmeme poučení a nakolik ho aplikujeme na sebe. Je krajně pravděpodobné, že náš fiktivní mimozemšťan by nám to doporučil.
Více o knize se dočtete na www.svitani.eu.
