Před třemi lety byla poprvé diagnostikována u britského pacienta periodická ztráta zraku v důsledku častého používání smartphonu. Později experti vysvětlili, jak právě gadgety mohou způsobit slepotu. Závislost na mobilním telefonu má ovšem řadu dalších závažných důsledků pro lidský organismus.
Oslepnutí na jedno oko
V zimě roku 2016 ve Velké Británii se hned dvě ženy obrátily na lékaře a stěžovaly si na periodickou ztrátu zraku. Pacientky přitom žily v různých částech země, ale jejich symptomy byly shodné. V obou případech vidění zmizelo pouze u jednoho oka a maximálně na 15 minut, ale stávalo se to téměř denně. Vyšetření očí, včetně optické kohorentní tomografie sítnice, magnetické rezonance hlavy a krevního testu na hladinu vitaminu A, nepřineslo žádný výsledek. Ve všech ohledech byly pacientky zcela zdravé.
Ukázalo se však, že obě ženy noc co noc dlouhou dobu četly z obrazovky smartphonu a ležely přitom na jedné straně ve tmě. Jedno oko měly navíc zakryté polštářem. Vědci z Londýnské městské university, kteří se o tyto případy zajímali, vyslovili předpoklad, že příčinou slepoty je asymetrická adaptace na světlo. Jinými slovy, jedno oko se přizpůsobí ostrému přechodu ze tmy na světlo, druhé ne.
Experimenty, během nichž dobrovolníci po dlouhou dobu zírali do smartphonu pouze jedním okem, předpoklad výzkumu potvrdily. Ukázalo se, že citlivost sítnice oka zaměřeného na displej telefonu byla výrazně snížena a její obnovení trvalo několik minut. Autoři šetření poznamenali, že podobná jednostranná slepota není až tak neškodná, jak by se mohlo na první pohled zdát, proto při používání smartphonu je nutné dívat se na displej oběma očima.
Čtěte ZDE: Digitální demence: metla dnešní doby. Zakrnělý mozek, rozklad osobnosti, emoční poruchy, duchovní život v troskách. Trpíme skoro všichni. Jak vykročit z neviditelných stěn vězení? Desatero pro zdravý život
Odumírání buněk
Podle vědců z University Toledo (USA) má na zrak špatný vliv modré světlo, které je typické pro displeje chytrých telefonů a počítačů. Při dlouhodobé expozici je pro sítnici několikrát nebezpečnější než zbytek viditelného spektra.
Pokud visíte dlouhou dobu na smartphonu, zejména pak ve tmě, můžete si zadělat na makulární degeneraci, která obvykle souvisí s věkem. Při této nemoci odumírají v centrální části sítnice (makule) miliony tyčinek a čípků. Ze začátku se začnou člověku jevit přímé čáry zvlněné, pak se při čtení některá písmena stávají neviditelnými a následně pacienti přestanou vidět předměty, na které upřeně hledí. Periferní vidění přitom může zůstat nedotčené.
Nejpravděpodobnější příčinou odumírání tyčinek a čípků jsou složité bílkoviny nazývající se chromofory, které jsou přítomné na sítnici. Jejich úkolem je pomáhat fotoreceptorovým buňkám cítit světlo a vysílat signály do mozku. Některé z nich (například sítnice A), jsou-li vystaveny modrému záření, stávají se toxickými pro okolní tkáně a buňky. Když vědci v laboratorních podmínkách smíchali sítnici A s různými typy lidských buněk, a poté ji ozářili modrým světlem, tyto buňky zahynuly. Bez modrého světla nepředstavovaly zmíněné bílkoviny pro okolní buňky žádné nebezpečí.
Rohy v zátylku
Hned několik výzkumných prací australských vědců dokazuje, že smartphony stimulují růst určitých kostí lebky. Mluvíme o hrotech ve tvaru rohů – kostních výrůstků ze zadní části lebky, které vznikají při častém a dlouhodobém předklonění hlavy.
Faktem je, že většina lidí při používání smartphonu nedobrovolně předklání hlavu – blíže k obrazovce displeje. V tomto případě se hmotnost hlavy přenáší z páteře na svaly v zadní části lebky. Výsledkem je, že ze šlach a vazů začíná vyrůstat kost – hrot ve tvaru rohu. Normálně by neměl přesáhnout tři milimetry. Ale téměř jednačtyřicet procent dobrovolníků mladších třiceti let (v rámci studie bylo vyšetřeno celkem 1.200 lidí, 300 z nich ve věku 18 až 30 let) mělo tento kostní výrůstek velký od deseti do jednatřiceti milimetrů. Navíc se tyto „rohy“ častěji vyskytovaly u mužů.
Dříve byly takovéto kostní výrůstky charakteristické hlavně u starších lidí, kteří se po většinu života zabývali těžkou fyzickou prací. Obvykle je doprovázejí chronické bolesti hlavy a nepříjemné pocity v oblasti šíje a krční páteře. Hroty ve tvaru rohů nalezené u mladých dobrovolníků jim však nepůsobily žádné potíže. Přičemž u vyšších věkových skupin byly tyto kostní výrůstky mnohem méně časté.
Doplňující studie ukázaly, že hroty ve tvaru rohů jsou výsledkem zvýšené zátěže svalů v krční lebeční oblasti a nikoli důsledkem genetického onemocnění nebo zranění. Vědci naznačují, že vzhledem k věku nositelů rohů je jedinou možnou příčinou časté a dlouhodobé držení hlavy mírně skloněné dopředu při používání smartphonu.
Čtěte ZDE: Doznání: Digitalizace je jen pro chudé a hloupé. Výchova budoucích otroků i v našich školách. Jídlo z červů. Děti od smartphonů blbnou. Hlavní trend bohatých elit: pryč od displejů, zpátky ke klasice. Jak zůstat člověkem?
Unavený mozek
Podle studie zaměstnanců Rutgersovy university (USA) mají smartphony špatný vliv na mozkovou aktivitu obecně. Pokud se při pracovní přestávce soustředíte na mobilní zařízení, mozek nebude odpočívat a produktivita vaší další práce se bude jen zhoršovat.
Vědci požádali 414 studentů, aby vyřešili 20 problémů. Trvalo to několik hodin, během nichž si člověk mohl udělat jednu přestávku. Volný čas mohli strávit s telefonem, počítačem nebo notebookem. Bylo také možné přestávku vynechat.
Nejhorší výsledek měli dobrovolníci, kteří odpočívali se smartphony v ruce. V průměru potřebovali o devatenáct procent více času na to, aby si poradili s úkoly, které nedokázali vyřešit do přestávky. Zároveň vyřešili o dvacet procent problémů méně než ostatní účastníci studie a na konci experimentu se cítili nejvíce unaveni.
Ke všem již dříve popsaným hrozbám z hlediska kybernetické bezpečnosti, elektromagnetického záření, psychické závislosti, sociální závislosti nebo deformace končetin, přibývají prostě další a další. Proto je nutné tento dopad na organismus regulovat nejen u dospělých, ale především u dětí. Tedy smartfony buď vůbec nepoužívat - anebo je alespoň používat s rozvahou.
Zdroj.
