Bylo to, jako bychom tu měli velkou vitamínovou bublinu, a teď je tu další lékařská teorie, která tvrdí, že mnozí vědci se dříve mýlili. Píše o tom kandidátka medicínských věd MUDr. Olga Siněvová:
Slavný vídeňský chirurg a vědec Theodor Billroth (známý svými postupy pro operaci žaludku, střev, prostaty a štítné žlázy) požádal své studenty, aby provedli zajímavý experiment. Kozám a ovcím odstranili štítnou žlázu. Výsledek byl paradoxní. Operace vedla k prudkému nárůstu hladiny cholesterolu a celkové arterioskleróze tepen, včetně koronárních.
Jinými slovy býložravcům, kteří nikdy neochutnali živočišnou potravu obsahující cholesterol, zkornatěly cévy a vyvinula se u nich arterioskleróza.
Vzniklo tak podezření, že špatná funkce štítné žlázy může vést k arterioskleróze. Později byly tyto předpoklady ověřeny u lidí. Jednou z hlavních příčin arteriosklerózy je nedostatečná funkce štítné žlázy, nikoli živočišné tuky. Od 19. století byla arterioskleróza úspěšně léčena malými dávkami hormonů štítné žlázy.
Balvan dvacátého století
Ve druhé polovině dvacátého století vznikla teorie, jejíž důsledky se rovnají masové genocidě. Na vzniku teorie, že příčinou arteriosklerózy je konzumace potravy živočišného původu obsahující cholesterol, se podílel egoismus části vědců a chamtivost farmaceutických společností. Padlo jí za oběť mnoho milionů pacientů s arteriosklerózou.
Byl mezi nimi i prezident USA Dwight Eisenhower, jemuž hned po prvním infarktu myokardu lékaři nasadili dietu s nízkým obsahem cholesterolu. Navzdory dietě se hladina cholesterolu dále zvyšovala. Čím více omezoval příjem živočišných tuků, tím vyšší měl hladinu cholesterolu. Spolu s cholesterolem také nabyl na váze. Výsledek tohoto špatného léčení se ukázal být fatální: prezident měl několik dalších srdečních infarktů, které mu nakonec přivodily smrt. Ani prezidenty bohužel často neléčí ti nejlepší lékaři. Pokud by prezidentův ošetřující lékař D. White naslouchal radám svého věci znalého kolegy B. Barnese, pak by se možná celý průběh historie i směr vědeckého výzkumu ubíraly úplně jinou cestou.
Mnoho miliónů dolarů bylo zbytečně vyhozeno z okna za bezvýsledný vědecký výzkum, který měl potvrdit, že živočišné tuky jsou příčinou onemocnění arteriosklerózou a srdečního infarktu. To se ale široká veřejnost nedozvěděla, zato preparát na snížení hladiny cholesterolu v krvi „lipitor“ (atorvastatin) si úspěšně drží vedení v prodeji léků dodávaných farmaceutickými korporacemi.
V potravinách nevadí
Ke snížení hladiny cholesterolu by prezidentovi Eisenhowerovi mohla pomoci jiná metoda: odstranění „složitých“ sacharidů ze stravy. Speciálně sladká strava, bohatá na škrob a rafinované cukry, je druhou nejdůležitější příčinou vysokého cholesterolu a kornatění tepen.
Mezitím otec fyziologie Rudolf Virchow napsal, že vysoký cholesterol nikdy nebyl příčinou arteriosklerózy, ale objevuje se teprve v posledním stadiu poškození tepen. Cholesterol přichází, aby „zacelil ránu“, ale nikdy nebyl příčinou vzniku této „rány“, vysvětluje vědec. Zvýšený cholesterol je pouze příznakem zánětu v těle, ne jeho příčinou. Stěny tepen poškozuje mnoho faktorů. Například zvýšená hladina glukózy a inzulínu v krvi.
Není divu, že polovina lidí, kteří překonali infarkt, má normální hladinu cholesterolu. Zatímco u lidí s nízkou hladinou cholesterolu je úmrtnost dvakrát vyšší.
Důkazů o neudržitelnosti mýtu o škodlivosti potravy bohaté na cholesterol by bylo možné snést mnoho. Například populace severní části Indie spotřebuje sedmnáctkrát více živočišného tuku než populace v jižní části. Přitom četnost výskytu arteriosklerózy je na severu sedmkrát nižší.
Čtěte ZDE: Lékaři a vědci obrátili na pětníku: Cholesterol je důležitý pro zdraví! Nejlepší lék na srdce? To je překvapení - domácí jídlo. Lidský zub v „mekáči“ je jen vrcholkem pyramidy
Cholesterol potřebujeme
Cholesterol je nenahraditelná látka, která má také antimikrobiální vlastnosti. Je nezbytná pro vývoj mozku a pro normální funkci centrálního nervového systému. Ne nadarmo se 23% cholesterolu z těla nachází právě v mozku. Kdyby bylo více generací našich předků na dietě s nízkým obsahem cholesterolu, pak by se už lidský mozek asi podobal medúze. Právě nízká hladina cholesterolu vede k poruchám paměti u lidí ve středním a starším věku.
Zvláště je nutné zdůraznit, že cholesterol je životně důležitý coby stavební materiál pro syntézu vitamínu D a hormonů, zejména pohlavních hormonů a hormonů nadledvinek. Dieta s nízkým obsahem cholesterolu oslabuje schopnost organismu bojovat proti stresu.
Nedostatek živočišných tuků ve stravě zatěžuje játra. Vzhledem k tomu, že nedostatek cholesterolu je kritický pro životně důležité funkce, jsou játra nucena ho syntetizovat z toho, co je k dispozici – ze sacharidů. Syntéza cholesterolu vyžaduje ovšem od jater enormní mobilizaci zdrojů. Nedostatek cholesterolu ve stravě představuje pro játra skutečnou krizi! Nebylo by lepší nechat je pracovat na tom, aby zbavovala tělo toxinů?
Živočišné tuky – základ zdraví
Málokdo také ví, že cholesterol je antioxidant. A nízká hladina cholesterolu zvyšuje riziko rakoviny, sexuální dysfunkce, problémů s pamětí, Parkinsonovy nemoci, mrtvice (ano, i mrtvice!), sebevraždy a dokonce i agresivního chování. Není snad okolnost, že Amerika je posedlá nízkotučnými dietami, příčinou tak vysokého výskytu případů použití střelných zbraní za účelem masové vraždy, například ve školách? Takže naše rada zní: Pokud se někdo chlubí tím, že má nízký cholesterol, bude lepší být k této osobě velmi zdvořilý.
Nikdo nebude tvrdit, že šedivé vlasy jsou příčinou stáří. Podobně cholesterol není příčinou infarktu myokardu. Mýtus o cholesterolu vedl k tomu, že živočišný tuk byl prohlášen pro zdravé srdce nepřítelem číslo jedna. Dochází to až do absurdních konců: někteří vystrašení lidé bílek oddělují od žloutku a nejprospěšnější část vajíčka vyhodí...
Je čas vystrojit pohřeb mýtu o cholesterolu jako příčině infarktu myokardu. Mělo by to být doprovázeno hlasitou ránou z děla, aby to slyšelo co nejvíce podvedených lidí.
Zde jsou některé další mylné představy, které nás po mnoho let mátly a působily nám výčitky svědomí za každé sousto „nebezpečné“ potravy – lékařsky a vědecky potvrzeno:
Čtěte ZDE: Detektivka století: Lze vyléčit všechny nemocné na celém světě? Dějí se v medicíně zázraky? V čem jsme v Evropě první? Atlas rakoviny a dvě lásky jednoho profesora. Kniha, která Vám pomůže, abyste si pomohli sami. Jak nestonat na statistiku?
Mýtus první:
Nedávno jsem podstoupila lékařské vyšetření, a zjistili mi vysoký cholesterol, teď budu muset skoncovat s mými oblíbenými smaženými vejci k snídani – možná jste už takový nářek slyšeli od nějaké vaší známé. Plánuje také „uvalit restrikce“ na máslo, tvaroh (kromě odtučněného), plnotučné mléko a mastné mořské ryby. Zkrátka není jí co závidět. Není samozřejmě zase tolik hrdinů, kteří vydrží tak tvrdou dietu, ale miliony lidí po celém světě se obávají „škodlivých“ potravin zvyšujících hladinu cholesterolu.
„Pokud vyřadíte z jídelníčku vejce, jejichž žloutky skutečně obsahují hodně cholesterolu, pak se připravíte o 10 procent jeho příjmu,“ krčí rameny genetička biomedicínského holdingu Atlas Irina Žegulinová. „Vliv mastných potravin na zvýšení hladiny cholesterolu v těle je, mírně řečeno, násobně přehnaný. Ve skutečnosti je naše tělo navrženo tak, aby 80–90% cholesterolu bylo syntetizováno v játrech, a to nezávisle na tom, zda jíme máslo nebo mrkev. Čili dieta samozřejmě může trochu upravit úroveň této látky v těle, ale je zcela bezvýznamná a má vliv zase pouze na těch 10–20 %.“
Mýtus druhý:
Všeobecně uznávaná mezinárodní norma obsahu cholesterolu v krvi udává, že by ho mělo být méně, než 5,5 mmol/l. Nicméně princip „čím méně, tím lépe“ je nesmysl, varují rozumní lékaři. Existuje totiž několik důležitých nuancí.
Cholesterol cirkuluje cévami v naší krvi nikoliv sám o sobě, ale ve formě lipoproteinů, čili ve sloučeninách s bílkovinnými komplexy. Ty mají různou hustotu a velikost. Lipoproteiny o nízké hustotě se často nazývají „špatný cholesterol“, protože jsou jedním z rizikových faktorů arteriosklerózy (zdůrazňujeme pouze jedním, nikoliv rozhodujícím!). Lipoproteiny o vysoké hustotě jsou známé jako „dobrý cholesterol“. Nejenže nevyvolávají arteriosklerózu, ale slouží dokonce jako prostředek její prevence, protože zabraňují přilnutí „špatného“ cholesterolu ke stěnám cév.
Ve formě lipidu (tuku) je cholesterol stavebním materiálem pro membrány všech buněk našeho organismu. Tudíž je pro nás životně důležitý! Cholesterol se také podílí na výrobě nejdůležitějších hormonů: ženského estrogenu a progesteronu, mužského testosteronu. V důsledku toho je nedostatek této „zneuctěné“ látky příčinou poklesu mužnosti a u žen porušení menstruačního cyklu se zvýšeným rizikem neplodnosti. Při nedostatku cholesterolu, který skládá membrány buněk naší pokožky, se také urychluje tvorba vrásek.
Dolní limit hladiny cholesterolu v krvi je pro dospělé 3 mmol/l. Pokud je údaj menší, pak je důvod začít myslet na vážné poruchy v těle. Zvláště vysoké riziko představuje poškození jater, proto hepatologové doporučují provést vyšetření tohoto orgánu.
Mýtus třetí:
Kardiovaskulární onemocnění, srdeční infarkty a mrtvice v naší zemi zaujímají první místo mezi příčinami předčasné smrti. Arterioskleróza je jednou z nejčastějších příčin poruch činnosti cév a srdce. To znamená zúžení tepen a jiných cév v důsledku nežádoucího růstu cholesterolového plaku. Tradičně byl a je cholesterol považován za hlavní příčinu arteriosklerózy: čím vyšší je jeho hladina, tím je přímo úměrně vyšší riziko onemocnění.
„Pokud jsou vaše cévy samy o sobě zdravé a nepoškozené, pak se v žádném případě nevytvoří cholesterolové plaky a nedojde k ucpání cév!“ vyvrací vžitý mýtus MUDr. Irina Žegulinová a vysvětluje: „Pokud člověk, řekněme, kouří a do jeho těla se dostává dehet a jiné škodlivé látky, nebo se v krvi zvýší hladina glukózy, pak pod vlivem těchto faktorů dochází k poškození cévních stěn. Odírá se kolagen, z něhož jsou stěny postaveny, a na ta místa jako na zánětlivé faktory spěchají krevní destičky. A protože je céva již poškozená, otevírá se cesta pro cholesterolové sloučeniny. A postupem času, jak se hromadí spolu s krevními destičkami, utvoří se cholesterolové plaky.“
Samotný cholesterol proto není příčinou arteriosklerózy ani nejhorším nepřítelem našich cév. Spíše hraje roli „spolupachatele“ připojujícího se k procesu, který spustily jiné důvody.
Čtěte ZDE: Nová zjištění u našich sousedů: Vegetariánství škodí zdraví. Více rakoviny a duševních poruch. Kvalitní zelenina je luxus. Budeme raději jíst larvy a červy? Poučka: Všeho s mírou
Mýtus čtvrtý:
Jestliže játra sama syntetizují cholesterol, jak potom může být redukce tuku v potravinách prospěšná? Dietu bez tuků si předepisují lidé, kteří se snaží zhubnout, vyhýbat se živočišným tukům velí i módní vegetariánství.
„Nezapomínejme, že mozek z 60% sestává z tuku,“ upozorňuje jeden z předních světových neurobiologů Philipp Khaitovich. „Obsah a množství tuků ve stravě vážně ovlivňuje stav a činnost mozku. Studie prokázaly přínos nenasycených mastných kyselin, zejména Omega-6 a Omega-3. Je známo, že jsou dobré pro rozvoj mozku, a proto mají být přidávány do výživy dítěte. Zároveň je velmi důležité udržet je v rovnováze: poměr Omega-6 a Omega-3 v potravinách by měl být 4:1. Ve skutečnosti mnoho současných lidí konzumuje příliš mnoho Omega-6 (rostlinné tuky) a příliš málo Omega-3 (živočišné tuky) (Ve střední Evropě je tento poměr 16:1). Taková nerovnováha může vést ke zhoršení paměti, k depresím, jejichž počet roste, a dokonce i k sebevražedné náladě.“
Mýtus pátý:
Samozřejmě, správná výživa, dostatečný spánek, minimum stresu a špatných návyků dramaticky snižují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Nicméně často narážíme na smutné případy: člověk nepil, nekouřil, nepřejídal se, a přesto zemřel v mladém věku na infarkt nebo mrtvici.
„Současné výzkumy ukazují, že existuje další vážný rizikový faktor, který poškozuje cévy a málokdo se nad ním zamýšlí: zvýšená hladina homocysteinu,“ vysvětluje genetička Irina Žegulinová. Jde o aminokyselinu, která vzniká v našem těle v rámci metabolismu vitamínů skupiny B. Pokud je u člověka narušen příjem jednoho z nich – vitamínu B9 (kyseliny listové), zvyšuje se hladina homocysteinu v krvi a při nadměrných hodnotách začíná tato látka poškozovat cévy.
Proto se doporučuje lidem, kteří mají příznaky kardiovaskulárních problémů, provést analýzu úrovně homocysteinu v krvi.
Takže je to jako se vším: nenechte se zbláznit propagandou, do které farmaceutický velkoprůmysl investuje miliardy, aby stamiliardy a bilióny inkasoval od vystrašených lidí.
Zdroj.
