Umělé maso se stává miliardovým byznysem, který se snaží vecpat do jídelníčků mnoha zemí světa. Ne náhodou si čelný představitel produkce "plastového" masa Quorn vysloužil přízvisko "něco pro vegetariány, vegany a lidi, co chtějí měnit svět". Není jistě třeba složitě vysvětlovat, jak jsou tyto výrobky, mírně řečeno, velmi vzdáleny mnohými vysněné přirozené rostlinné stravě.
Co je přesně Quorn? To není lehké zjistit. Většině lidí není jasné složení Quornu - dokonce ani těm, kdo ho pravidelně jedí. Mnoho lidí se přes propast neznalosti zkrátka slepě přenese. Vše je každopádně podáno tak, že Quorn je na správné straně údajného nového paradigmatu o jídle: to nás má přesvědčit, že přirozené maso, ryby, mléčné výrobky a vejce jsou morálně překonaný zlozvyk založený na lidské krutosti a vedoucí k ničení životního prostředí. Naopak "plant food" (rostlinná strava) se veze vysoko na vlně morální čistoty a extravagantní výzvy "nakrm svět a zachraň planetu."
Stručné vysvětlení zní, že Quorn je "mykoprotein" z hub nalezených v půdě a fermentovaných v sudech. Obsáhlejší - ale stále příliš krátké - zní, že je vyroben z rodu půdních plísní Fusarium venenatum, jejich fermentací, následným přidáním glukózy, vázaného dusíku, vitamínů a minerálů - a ohřátím, aby se odstranily přebytečné ribonukleové kyseliny. Označovat něco takového rostlinnou stravu je tedy skutečně dosti odvážné tvrzení.
Strava budoucnosti?
Prodej Quornu stále roste, loni celosvětově o 16 %, v Evropě o 27 % a v USA o 35 %.
Značka byla založena již v roce 1985 firmou Marlow Foods jako společný podnik mezi pekařským obrem Rank Hovis McDougall a chemickou korporací ICI. Výzkum umělých proteinových zdrojů byl tehdy zdůvodňován alarmistickou "obavou", že spotřeba potravin neúnosně poroste spolu s růstem globální populace. Naftařské a chemické společnosti, včetně například BP a ICI, tedy financovaly projekty na výzkum jedlých kvasinek, plísní a bakterií.
Společnost dnes patří potravinářskému konglomerátu Monde Nissin, který vlastní i další populární značky průmyslově zpracovávaných potravin (v angličtině to zní ještě hrozivěji než v češtině: "ultra-processed food"). Quorn produkuje více než 100 výrobků, od mletého masa a klobás až po kozí sýr nebo třeba řízek s brusinkami. Většina výrobků Quorn obsahuje vejce, avšak jejich veganské ekvivalenty používají místo nich bramborové proteiny. S rafinovaným použitím aditiv a high-tech ingrediencí v procesu výroby - syntetická ochucovadla a barviva, mléčné proteiny, tapiokový škrob, palmový olej, hrášková vláknina, zpevňujícími a změkčujícími přísadami a tak dále - si chameleonský Quorn dělá ambice nahradit všechno od steaku a slaniny přes šunku až po kuře.
Značka získala patronát řady celebrit prohlašujících, že "Quorn chutná k nerozeznání od kuřete nebo mletého masa". Nezaplacení konzumenti naopak hrubě nesouhlasí. Říkají, že Quorn sice vykazuje jistou pružnost či svalovost jako maso, ale v každém jiném ohledu - chuť, vůně, konzistence, vlastnosti při vaření, stravitelnost - normální maso nepřipomíná a ani vzdáleně rozhodně nepatří ani do žádné seriózní restaurace.
Čtěte ZDE: Moderní podvýživa přesycených: Už jediné jídlo z "rychlého občerstvení" nás ničí. Věřme zdravému selskému rozumu. Není nad domácí kuchyň. Nejen chlebem živ je (zdravý) člověk
Je to houba, není to houba
Ačkoli prodeje v USA raketově rostou, nekráčí Quorn za světlými zítřky zcela bez zakopnutí. V roce 2002 se ozval Americký mykologický institut s tím, že - ejhle - fusarium není houba. Bylo navíc shromážděno více než 2000 zpráv o alergických reakcích na Quorn: nevolnost, zvracení, průjem, závratě a potíže s dýcháním. Quorn si hrál s čísly, argumentoval proti tomu tvrzením, že je stejně neškodný jako brambory.
Quorn dosáhl mimosoudní dohody o tom, že mátl spotřebitele, kteří si mysleli, že kupují výrobek z hub. Od té doby se změnil text na obalech, aby vyjasnil rozdíl mezi plísní a houbou. Dnes uvádějí: "Mykoprotein je plíseň (příslušník říše hub). Vyskytují se vzácně případy alergických reakcí na výrobky obsahující mykoprotein." A je to.
Quorn je na cestě k mnohamiliardovému obchodu a tím i zvýšení potenciálu k ovlivnění nabídky i poptávky na globálním trhu. Zatímco Marlow Foods si udržují vlastnictví značky, patent na mykoprotein v EU vypršel. Každá společnost může legálně vyrábět mykoprotein použitím předtím patentovaného procesu za předpokladu, že ho nepojmenuje slovem začínajícím na Q. Pro Quorn se tak rodí konkurence.
Neskutečné
Společnost Beyond Meat uvedla v letos na trh v Británii svůj eponymní burger. Jeho přísadami jsou výtažek z hráškového proteinu, lisovaný canolový olej, rafinovaný kokosový olej, voda, kvasnicový extrakt, maltodextrin, "přírodní" ochucovadla, arabská guma, slunečnicový olej, sůl, kyselina jantarová, kyselina octová, modifikovaný potravinářský škrob, celulóza z bambusu, bramborový škrob, kyselina askorbová, extrakt z annatto, citrusový extrakt a glycerin. Navíc ještě obsahuje extrakt z červené řepy, aby získal masitou červenou barvu. Je toto v souladu s filosofií "zdravého a čistého jídla"?
Další produkt, Neskutečný burger (Impossible Burger), se kasá, že obsahuje "maso beze smrti". Jde ještě dále než Quorn. Voda, proteinové prášky, jedlá lepidla, syntetická ochucovadla, syntetické vitamíny sójová nitrogenáza (z geneticky modifikovaných forem sóji).
Společnost Impossible foods tvrdí, že tyto nové přísady dávají jejich Burger opravdu "krvavou", masu podobnou chuť a barvu. Postoj Úřadu pro potraviny a léky USA zní, že nelze prokázat bezpečnost sójové nitrogenázy. Přesto, jelikož toto jídlo není explicitně prohlášeno za nebezpečné, je Impossible Burger prodáván v řadě restaurací.
Čtěte ZDE: Dvojí kvalita potravin: Tichá válka globální elity a jejích korporací. Na východě prodávají odpad a na západě kvalitu. Jsme druhořadé národy Evropy? Rasismus má mnoho podob
Alternativa?
USA a Velká Británie mají již teď nejhorší stravu z bohatých zemí světa. Polovina všech jídel prodávaných v Británii je průmyslově zpracovaných, tedy vyrobených nejasnými technologicky náročnými metodami se syntetickými přísadami.
Quorn a jemu podobní tento stav posouvají ještě o kus dál. Evidentně to není překážkou pro ochránce zvířat, vegetariány a vegany, kteří vítají takovéto "šmakulády" jako potencionální konec zabíjení zvířat. Někteří lidé snědí téměř cokoli, jestliže nebylo při přípravě dotčeno zvíře. Bláznivý svět? Nikoli. Jen dokonale "fruktifikované" zneužití lidských pocitů (vytvořených obrovskou reklamou).
Je toto ideálem alternativy a "návratu k přírodě", jejž řada těchže lidí tolik propaguje? Není na čase se spíše sjednotit - všežravci, vegetariáni i ti další - a přinejmenším kriticky vystoupit proti nebezpečné svévoli a neomezené moci globálních producentů a distributorů "plastových" potravin a jejich nezvyzpytatelnému tažení za miliardami na úkor kohokoli?
Á propos, už jste své blízké pohostili Quornem?
