Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Moderní podvýživa přesycených: Už jediné jídlo z rychlého občerstvení nás ničí. Věřme zdravému selskému rozumu. Není nad domácí kuchyň. Nejen chlebem živ je (zdravý) člověk

Moderní podvýživa přesycených: Už jediné jídlo z "rychlého občerstvení" nás ničí. Věřme zdravému selskému rozumu. Není nad domácí kuchyň. Nejen chlebem živ je (zdravý) člověk

7. 5. 2015

Tisk článku

Erika Magdalena Hájková připomíná, že manipulace se neomezuje jen na politiku a v této souvislosti komentuje zjištění amerického lékaře dr. Josepha Mercoly, který přináší nové výzkumy, potvrzující staré pravdy

Na Protiproudu se často věnujeme tématu zdraví a jídla. Některé výzkumy totiž ukazují, jak velkou roli při (ne)zachování a (ne)udržení našeho zdraví hraje zdánlivě podivný fakt, že většina z nás je podvyživená, ačkoli žijeme v nadbytku.

Podvýživa moderního Čecha

Chybí nám totiž základní vitamíny a minerály, bez nichž tělo jednoduše nemůže zdravě fungovat. Konvenční „průmyslově zpracovaná“ dieta – včetně večeří z mikrovlnky, rychlého občerstvení a polotovarů – zkrátka potřebné živiny neobsahuje. Žádné „pilulky“, které nám tak ochotně v případě onemocnění podstrčí farmaceutický průmysl, tuhle jednoduchou rovnici nepřinutí, aby fungovala jinak – a naše zdraví tedy nespraví.

PP

Proto se v dnešní době mnoho osvícenějších lékařů věnuje "protiproudně" teorii zdravé výživy. Jejich „tradiční“ kolegové je za to obvykle odsuzují a diskreditují s až pozoruhodnou zuřivostí. Přitom závěry těchto domněle kontroverzních lékařů často stojí za to si poslechnout.

Současně je ale pravda, že populární přísloví „jsme to, co jíme“, neplatí tak úplně. Mnohem obtížnější je však dnes paradoxně vysvětlit modernímu člověku zásadu, která po dva tisíce let - a vlastně ještě donedávna - byla samozřejmou součástí dvou tisíc let naší civilizace:  „Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje...“ Zkrátka, že to nejdůležitější pro člověka není v žaludku, ale v srdci.

Jenže - jak se v těchto pravdách má současný člověk zorientovat, chce-li být skutečně zdravý? Duchovní potrava je pro mnohé "nadstandard". A ta materiální? Ze všech stran se valí různá protichůdná doporučení: Jezte ovoce! Nejezte ovoce! Nejezte žádné cukry! Jezte med! Jezte jen syrové . Ne, jen vařené!

Jak se zorientovat?

Normální "konzument" všech těchto překřikujících se doporučení často nakonec rezignuje: Není to vlastně jedno? Radši zůstat u tradičního knedlo-vepřo (v horším případě u hamburgerů a sendvičů z rychlého občerstvení, které podle průzkumů milujeme čím dál více) a dietetická doporučení ponechat „šíleným jogínům“.

Jenže jídlo, ať chceme nebo ne, ovlivňuje naše zdraví opravdu zcela zásadně. Jak zjistily průzkumy, o kterých píše v článku níže americký lékař a dietolog dr. Mercola, už jediný "zásah" z fastfoodu vytváří v našem organismu prostředí, které z dlouhodobého hlediska může vést k nemoci, a po pětidenní konzumaci báječností z restaurací rychlého občarstvení a podobných jídel naše svaly nejspíš budou vykazovat známky vadného metabolismu.

Nejde o to udělat si z jídla nové náboženství (přesněji řečeno jím skutečné náboženství nahradit). Ze sklonu k obžerství přejít do fanatického hlídání si kalorií, výživných látek a druhů mouky, sladidel nebo původu masa a vajec. Jde o to – podobně jako v jiných oblastech života – si dopřát dostatečně kvalitní věci. Poctivé, domácí jídlo, které nás stojí „jen“ rozhodnutí – a o něco větší množství času nebo i peněz, protože musíme nalézt zdroj „nezkažených“ surovin a alespoň chvíli se zamyslet nad tím, co jíme, a „zaposlouchat se“ do toho, co naše tělo vlastně potřebuje:

Joseph Mercola: Už pět dní fast-foodu poškodí svaly

Když to přeženete s pizzou, těstovinami se sýrem, brambůrky a zmrzkou, nejspíš si děláte trochu starosti o to, co to provede s vaším pasem či stehny. Jenže ládování se nekvalitním „rychlým jídlem“ není jen záležitost, která přidá nežádoucí kila. Může mít mnohem vážnější důsledky.

U lidí, kteří se živili dietou složenou z těstovin se sýrem, konzervovaného masa, hamburgerů, majonézy a jídel z mikrovlnky, zaznamenali při jednom pokusu negativní zdravotní důsledky už po pouhých pěti dnech. Po ekvivalentu pracovního týdne, stráveném na „junk-foodu“, byli účastníci studie (dvanáct mužů ve věku vysokoškoláka) otestováni a jejich svaly vykázaly pokles schopnosti oxidovat glukózu. To je velmi špatné znamení – někde na konci cesty jim právě vesele mává vstříc inzulinová rezistence, a tedy cukrovka. Svaly jsou totiž extrémně důležité pro správnou práci těla s glukózou. Příjem kalorií u všech zkoumaných mladíků přitom zůstal stejný.

PP koláž

Čtěte ZDE: Lékaři a vědci obrátili na pětníku: Cholesterol je důležitý pro zdraví! Nejlepší lék na srdce? To je překvapení - domácí jídlo. Lidský zub v „mekáči“ je jen vrcholkem pyramidy

Pokud tělo funguje normálně, svaly glukózu buď spálí, když ji potřebují, nebo ji uloží pro budoucí použití. Svaly tvoří zhruba třetinu váhy těla, takže pokud přijdete o tohoto klíčového „hráče“ ve hře o glukózu, máte zaděláno nejen na cukrovku, ale i na další problémy.

„Normální reakce na příjem potravy do organismu byla buď otupená, nebo prostě zmizela – po pouhých pěti dnech,“ cituje časopis Time doktora Matthewa Hulvera, šéfa fakulty Lidské výživy, potravin a pohybových aktivit na Virginské technické univerzitě (Virginia Tech). „Před začátkem diety jsme zkoumaným mužům naměřili zhruba čtyři hodiny po normálním jídle velký vzestup oxidativních cílů ve svalech. Po pěti dnech byla tahle reakce v zásadě pryč. Byli jsme překvapeni, jak velký byl rozdíl po pouhých pěti dnech.“

Stačí jediné jídlo

Dokument Morgana Spurlocka Super-Size Me ukázal jeden z prvních pokusů o to, předvést následky, které na vás bude mít dieta složená jen z fastfoodu. Jak je ale vidět, na to, abyste trochu zhoršili vlastní zdraví, nemusíte fast-food jíst měsíc, jako autor zmiňovaného dokumentu. Jedna studie, publikovaná v časopise Journal of the American College of Cardiology (Časopis Americké kardiologické univerzity) dokazuje, že k negativním změnám dochází už po jediném jídle.

Když totiž sníte potraviny, které mají vysoký obsah tuků a cukru, cukr způsobí velký výkyv v hladině krevního cukru, kterému se říká „postprandiální hypoglykémie“. Dlouhodobé výkyvy mohou znamenat zvýšené riziko infarktu, ale i ty krátkodobé „stojí za to“:

-       objeví se zánětlivé látky v některých tkáních (jako by byly infikované)

-       zúží se cévy

-       v těle se vytváří větší množství škodlivých volných radikálů

-       krevní tlak může vzrůst nad normu

-       inzulínová „špička“ může způsobit, že se budete cítit hladoví už brzy po jídle.

Dobrá zpráva ovšem je, že jakmile sníte jídlo zdravé, tělo se v tomto případě – opět po jednom jediném "příjmu" – vrátí do normálního stavu. Autor citované studie James O’Keefe ze Středoamerického institutu pro zdraví srdce (Mid-America Heart Institute) v Kansas City v Missouri o tom řekl časopisu TIME, že: „Vaše zdraví a vitalita, již na velmi základní úrovni, jsou v podstatě přesně tak dobré, jako vaše poslední jídlo.“

Nesmrtelné nudle a zdravý selský rozum

Dr. Braden Kuo z Massachusettské všeobecné nemocnice udělal malý experiment. Kamerou o velikosti průměrné tablety pozoroval, co se stane v žaludku poté, co sníte čínské nudle „ramen“ (tedy jeden z nejoblíbenějších typů instantního jídla i v Americe, u nás součást oblíbených „čínských polévek“, pozn. red.).

Výsledky byly ohromující. Můžete je vidět ve videu: i po dvou hodinách jsou nudle pozoruhodně nedotčené, na rozdíl od domácích nudlí, které byly použity jako srovnávací vzorek. To z řady důvodů není dobrá zpráva.

Ramen nudle zůstaly v žaludku ještě po dvou hodinách - video, které ovládlo internet

Především tudíž jejich konzumací značně zatěžujeme trávicí systém. To je celkem ironické, protože většinou to s „fast-foodem“ bývá právě opačně: má tak málo vlákniny, že se rozloží ihned, což naruší hladiny cukru v krvi a negativně ovlivňuje hospodaření těla s inzulinem).

Jenže pokud vám v trávicím traktu „sedí“ ramen nudle, moc výživy z nich nezískáte. Jediné, čeho jsou plné, jsou toxické látky, třeba takzvaný terciální butylhydrochinon (TBHQ), který si tudíž pobyde pěkných pár hodin ve vašem žaludku. Studie na to, co mu přitom způsobí, zatím sice nemáme. Už zdravý selský rozum ale naznačuje, že to nebude zrovna něco zdravého.

Přesně o to také v případě zdravého stravování ve skutečnosti jde: o naslouchání „zdravému selskému rozumu“ a vlastnímu tělu. Podobný přístup nás také mimochodem přinutí učinit další krůček směrem ze závislosti na „systému novodobého otroctví“. Ten miluje „ovečky“, které u televize spásají pizzu a bez polotovarů si nedokáží vlastní život představit – a ne lidi, kteří jsou schopni, i po stránce stravovací, vzít svůj život do vlastních rukou. A to za trochu přemýšlení už snad stojí.

Nepodlehnout tlaku mainstreamu je prostě komplexní záležitost. Duchovně i materiálně.

Zdroj.

PP

Doporučujeme

Na začátek stránky