Suchý den, prázdné nádraží/ ve stínu stojíš sám,/ vzduch jako horké závaží/ tíží tě ze všech stran…
Zpívají Rangers - Plavci, v jedné ze svých písní, která dost možná konečně dokazuje, že momentální horké léto nemá s “globálním oteplováním” vůbec nic společného. Jen kdyby to ovšem někteří vědci a politikové chtěli slyšet. Ale to by prvně jmenovaní přišli o neskutečné zdroje z veřejných peněz a pohodlné životy v hlavním proudu a druzí o bezvadný nástroj strachu, kterým ty peníze z daňových poplatníků ždímat. Ale to není tématem našeho dnešního setkání. To je mnohem přízemnější a praktičtější.
Úpal není legrace
Zato je to samozřejmě záležitost pro leckoho nepříjemná. Malé děti, starší lidé a oslabené osoby - tedy téměř celá česká populace - by v horku měli být opatrní, slýcháme denně v médiích. Srpen prý bude, jaký bychom ve studených letech vždycky chtěli, aby byl - tedy horký téměř k nesnesení. Množí se tím pádem nejen kolapsy a infarkty, ale také úpaly (z horka), úžehy (ze slunce) a - kupodivu - chřipky. “Chřipka z klimatizace cestou na dovolenou”, či z přechlazeného prostoru v kanceláři se pozvolna stává dříve nezvyklou letní stálicí.
Jak se před podobnými letními nemocemi chránit - a jak se jich rychle a snadno zbavit, pokud nás postihnou?
Masáží proti horku?
Možností je samozřejmě mnoho. Pokud nejsme ve stavu, kdy potřebujeme akutní pomoc, a pokud se v takovém případě nehodláme “svěřit” do péče moderní medicíny (která beztak v podobných případech nabízí leda tak ibalgin na bolest či aspirin na horečku), máme ještě množství přírodních cest na výběr. Jednou z nich jsou samozřejmě byliny. Málokdo by ale čekal, že tím, co dokonale zabírá na “letní” chřipky i úpaly, může být například - masáž.
Přitom jde o záležitost známou například v tradiční asijské (především pak čínské) lidové medicíně už stovky let. Řadu z jejích postupů si můžeme “vypůjčit” a uplatnit je i v domácí “lékárničce”. Ve spojení z bylinami pak mohou být docela spolehlivou první pomocí při letních problémech - a nejen při nich.
Čtěte ZDE: Případ jako malý zázrak: Houba na lavici obžalovaných. Rozhněvaní muži i ženy. Do boje s nezastavitelnou silou. Choroba vyléčena krocaním ocasem. Houby, které vítězí i nad rakovinou. Blýsknutí na lepší časy?
Proč si sáhnout na nohy
První metodou, kterou bychom rozhodně měli zvážit, je reflexologie, neboli reflexní masáž. Ta vychází z představy, že noha je jakýmsi “odrazem” celého těla - palec je hlava, přední část chodidla hrudník, vyklenutí na vnitřní straně nohy koresponduje s páteří, a tak dále. Fakt, že mikrokosmos lidského těla odpovídá makrokosmu venku - a že jednotlivé části těla opět stejným způsobem odpovídají celku - je ostatně v asijském myšlení a filosofii běžný. A moderní fyzikové, kteří tvrdí, že vesmír je v podstatě “hologram”, tedy informace, již můžeme odečíst stejně dobře z celku záznamového média, nebo z jeho části, by se starými Asiaty nejspíš souhlasili.
Především se však “reflexce” dá přičíst k dobru, že prostě - funguje.
“Jako matka pořádně živého batolete si nemůžu dovolit luxus stonat s chřipkou týden v posteli, takže jsem z čisté nutnosti ‘vynašla’ reflexologický protokol, jak se rychle zbavit virózy či nastydnutí,” píše na svém blogu americká terapeutka Holly Tse, která se specializuje na čínskou reflexologickou masáž.
“V úterý večer jsem dostala virózu jako trám. Další ráno mě tak bolelo v krku, že jsem nemohla mluvit. Lymfatické uzliny jsem měla tak nateklé, že jsem pomalu nemohla otočit hlavu. Stažený hrudník i záda. Naprosté vyčerpání. Příšerná bolest hlavy i celého těla.
Pokud bych nastydnutí nechala probíhat jako obvykle, tak dva dny by mě bolelo v krku, načež bych měla tak tři, čtyři dny rýmu a tak dva týdny by dozníval kašel. Jenže cítit se pod psa opravdu nebylo na pořadu dne - můj klouček měl energie spoustu a mamku, která polehává na kanapi a mluví na něj šeptem, nehodlal brát vážně. Musela jsem se zbavit chřipky pořádně rychle. (…)
Ihned po reflexologickém “zákroku” se mi uvolnil hrudník a přestala mě boelst hlava a záda. Ošetření jsem ten den třikrát zopakovala. Pokaždé trvalo zhruba pět minut. Večer jsem se necítila nijak báječně, ale pár věcí se zlepšilo. Přežila jsem den.
Druhý den se symptomy zlepšily o zhruba osmdesát procent. Bolest v krku i otok lymfatických uzlin zmizely úplně. Má obvyklá energie byla tak na sedmdesáti procentech. Třetí den se symptomy ohlásily jen jako mírné pobolívání šíje a hlavy. Párkrát jsem zakašlala. To bylo vše.”
Zázračný protokol
“Zázračný protokol”, který Holly Tse doporučuje, sestává z mačkání oblasti bříšek prstů na nohou (odpovídá plicím), špičky palců (pracuje s bolestí hlavy), malé plošky na obou stranách druhého článku palce hned pod kloubem (bolest v krku), bodu na spojnici palce a ukazováčku na svrchní straně nohy (opět pracuje s hrdlem), a úzkého pruhu, který jde od tohoto bodu dolů (odpovídá lymfatickému systému).
Celá masáž je jednoduchá, zabere dvacet minut denně a může skutečně pomoci, což mám osobně otestováno. Dalšími masážními technikami, které mohou při chřipce pomoci, jsou i čínské masáže tuina (tchuej-na) a guasha (kváša).
Čtěte ZDE: Superpadouch útočí: Jsou původcem chřipky zlé viry? Co všechno skrývá biomagnetické pole. "Vynálezce" Pasteur ke konci života obrátil. Moderní přístroje umějí změřit léčitelství. Banalitou ke zdraví?
Asiaté vědí…
Speciálně kváša, která pracuje s “vypuzením” škodliviny z těla, je v Asii velmi rozšířenou metodou léčení akutních nemocí. Její princip není nikterak příjemný a spočívá ve škrábání či odírání přesně stanovených míst a drah na těle zvláštní špachtličkou nebo mincí. Výsledkem jsou sice občas ošklivé modřiny, ale také ústup symptomů - což mám rovněž osobně otestováno.
Asiaté v Americe prý stále věří “své kváše” více, než americkému zdravotnímu systému… přičemž roztomilou podrobnost představuje fakt, že pokud léčba náhodou nezabere a v nedávné minulosti “poškrábaný” pacient je přijat následně do nemocnice, západní lékař si často myslí, že jde o stopy domácího násilí…
Masáž tchuej-na naštěstí není tak drastická, a speciálně “měkké techniky”, které se v Čechách učí, nemusejí být nijak nepříjemné. Obojí nicméně vyžaduje jistou zkušenost a absolvování výuky, takže jako domácí první pomoc, pokud nehodláme zajít k praktikovi čínské medicíny, je nelze doporučit.
Co masírovat doma
Zato však lze doporučit masáž jako takovou. Nejlépe je soustředit se na šíji, speciálně na oblast kolem sedmého krčního obratle a na body těsně pod lebkou. Také střední část trapézu a oblast těsně pod klíční kostí umějí zázraky… Navíc ji můžeme doplnit reflexní masáží a při horečce i zábalem lýtek do ručníku, namočeného v roztoku vody a octa, jak to doporučuje Maria Treben.
Pokud navíc k masáži použijeme bylinkový olej nebo masážní gel, znásobíme tím ještě účinek léčby (nebo “harmonizace”, jak se dnes říkává všemu, co nemá posvěcení oficiální medicíny). Z českých bylinek výborně funguje třezalka (opět Maria Treben, která ji doporučuje naložit do lněného oleje - skvělá věc), případně koření jako je bazalka, nebo oregano. Na spáleniny jsou skvělé obyčejné jitrocelové listy, řebříček (nať, květ i květ s natí - výluh), případně exotičtější aloe.
V případě letních chřipek pocházejících z “ofouknutí” klimatizací také dobře funguje potírání celé páteře shora dolů kouskem zázvoru na chvíli louhovaného v červeném víně či pálence (původní čínský recept doporučuje rýžové víno), nebo třeba masáž tymiánem, případně esenciálními oleji z bazalky či oregana. Esence z oregana totiž na rozdíl od byliny kupodivu silně zahřívá.
Dobré masážní gely nejen pro podobné akutní situace pak dodává můj oblíbený Pragon, kterému tu opět musím přihřát polívčičku - na jejich bylinné gely s rozmarýnem a paprikou, respektive eukalyptem a mátou, nedám dopustit. První z nich řeší situace prochlazení (klimatizace, studená země po horkém dnu, příliš dlouhý pobyt zvláště dětí ve vodě, …), druhý pak naopak je dobré mít po ruce při stavech “horkých” - osvědčuje se, ať už jde o letní horečku, úpal nebo třeba nateklé klouby či letní tenisové lokty.
Zaručený recept
Nejlepší samozřejmě je se s žádnou podobnou nepříjemností “neskácet”. O preventivních prostředcích tradiční (nejen čínské) medicíny stran letních onemocnění by se dal napsat celý další článek - který v případě čtenářského zájmu jistě bude následovat. V podstatě se ovšem základní pravidlo letní prevence dá shrnout do dvou slov: zdravý rozum.
Zdravý rozum totiž koneckonců velí nehnat se v létě do výkonů, nejíst příliš mnoho zmrzliny a místo toho si raději dát teplý mátový čaj, osvědčený to nápoj marockých beduínů. Nebo nejíst moc smaženého a grilovaného a raději zvolit zeleninu a ovoce, které v horku ochladí.
Poslouchat zdravý rozum ovšem především znamená na chvilku zastavit a zaposlouchat se do toho, co nám - společně s naším moudrým tělem - vlastně říká.
Čas prázdnin, kdy máme možnost zažít stav onoho “prázdného nádraží” z úvodní písně, kdy “Výpravčí z boudy nespěchá/ všichni jsou dávno pryč/ z těch co tu zbývaj poslouchá / jen telegrafní klíč…“
…je k tomu přímo ideální.
Budeme naslouchat?
