Móda "superjídel" (neboli superfoods) je jedním z mírně sporných elementů hnutí zdravého životního stylu dneška: jedni přísahají na vysoký obsah výživných látek a neuvěřitelné zdravotní účinky, druzí vrčí, že nejlepší je jíst poctivé české jídlo, které vyrostlo nanejvýš pár kilometrů od našeho domu.
Univerzální recept je velmi těžké, ne-li nemožné najít, a tak "boj" pokračuje dál. Řešení ale samozřejmě existuje a jako vždy spočívá v jediném: v návratu k jednoduchosti.
Docela obyčejná superhrdinka
Jednoduchost má několik podob. Je například dobré vědět, že existuje několik "superpotravin", o které běžně téměř zakopáváme na vlastním zadním dvorečku (nebo v místním konzumu), aniž o tom vůbec víme. K tomu, abychom využili jejich obrovitý potenciál, musíme znát "jen" několik základních, avšak rozhodujících zásad správné konzumace. V nich totiž spočívá rozdíl mezi nemocí a zdravím, toxickým "jedem", maskujícím se jako jídlo a "superjídlem".
Nejzářnějším příkladem, který v obchodech běžně vídáme, je prastará superpotravina z And, která mimo jiné obsahuje stejné účinné látky (ačkoli ne všechny) jako oslavovaná kustovnice čínská. Má v sobě spousty vitamínu C, více vlákniny, než banány, a tolik vitamínu B6, že vědci vyzdvihují její účinky na kardiovaskulární a nervový systém. Kromě toho umí bojovat proti rakovině, artritidě, špatnému trávení a překyselení.
Řeč je o docela obyčejné bramboře.
Čtěte ZDE: Další kolečko v boji nepříjemné pravdy s rakovinným byznysem: Nejen laboratorní myši mohou být zdravé! Temná kouzla statistiky. Výživa a životní styl jako klíč k obraně. Publikace, která zachraňuje životy
Zachránce hladových?
Že pochází z Jižní Ameriky a do Evropy že ji přivezli Španělé, se všeobecně poměrně ví. Moc se ale naopak neví, že jde o potravinu téměř stejně "starou" (pokud jde o historii jejího pěstování) jako je "naše" (vzhledem k manipulaci s geny rostliny dnes spíše "jejich") pšenice.
Indiánům dodávala ideální základ jídelníčku ve tvrdých podmínkách života v Andách, a není tedy divu, že ji jejich evropští vládci rychle přivezli a pokusili se na ni navyknout své věčně hladové domácí poddané - což se jim po jistých průtazích a do jisté míry oprávněné nedůvěře ze strany lidu nakonec i podařilo. Zlomovým momentem prý byl vynález bramborové kaše.
Brambora určitě zachránila Evropu před hladem. Je to ale vše? Nebo jinak: je dobrý nápad si dát k obědu hranolky?
Ani ne. Zdraví nám to nijak zázračně nespraví, spíše naopak. Také u brambor totiž velmi záleží na tom, jaké a jak konzumujeme. Brambora může být záchranou, ale také umí být nebezpečná. Skoro to odpovídá obavám sedláků, kteří se brambor na počátku novověku báli, protože prý způsobují lepru.
Novověká lepra, bakterie i jedy
Za prvé - je třeba si dobře vybrat zdroj. Novověká "lepra" zvaná pesticidy (v což počítejme i fungicidy a jiné "vraždící nástroje") je totiž v našem ovoci a zelenině všudypřítomná. Pokud jde o brambory, data Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) za rok 2015 uvádějí, že zbytky pesticidů byly u brambor nalezeny v 72% případů, což je docela hrozivé číslo.
Větší část těchto látek jsou sice ty takzvaně "neškodné" - tedy škodlivé pouze ve velkých množstvích - jenže, jak správně podotýká například profesorka Strunecká a další (na průmyslových lobby) nezávislí experti: V dnešní "době jedové" těžko soudit, co takzvaně neškodné sloučeniny vyrobí v mnohočetném "koktejlu", jejž si průměrný konzument potravin ze supermarketu vyrábí stravováním v těle. Je tedy rozhodně bezpečnější - máme-li tu možnost - vybrat si místního "tatíka", který hnojí koňským hnojem.
Dalším problémem je, že se brambory v obchodech prodávají obvykle myté, aby hezky vypadaly, což je ovšem činí náchylnými k bakteriálním infekcím, a činí z nich "houbičky", nasáklé mikroorganismy - z nichž většinu vážně nechceme konzumovat.
Čtěte ZDE: Moderní podvýživa přesycených: Už jediné jídlo z "rychlého občerstvení" nás ničí. Věřme zdravému selskému rozumu. Není nad domácí kuchyň. Nejen chlebem živ je (zdravý) člověk
Nebezpečné dědictví lilků
Třetím háčkem je pak kvalita samotných brambor - často vídáme exempláře nahnilé (protože umyté), plesnivé, případně naklíčené a zelené. Neduh socialistických školních jídelen přežil a vrací se v "eurosocialismu" s velkou silou. Zelené a klíčící brambory ale obsahují jedovatý solanin, dědictví jejich příslušnosti k rodině lilkovitých (solanaceae).
V žádném případě není dobré nad ním mávnout rukou: poškozuje totiž sliznici trávicího traktu, způsobuje průjmy a křeče v žaludku. Je fakt, že se dříve používal jako lék na bronchitidu či astma, není však moc dobrý nápad zkoušet ho jako lék v domácích podmínkách. Z dlouho skladovaných starých brambor (zvláště na jaře, kdy jeho koncentrace stoupá) se vyvaří i do vody, takže používat takový vývar třeba na česnečku při žaludeční nevolnosti je více než kontraproduktivní.
Báječné hranolky s louhem
Zmiňovat obšírně zdravotní účinek hotových produktů z brambor (jako jsou "průmyslové" hranolky a čipsy) snad ani nemá cenu. Asi docela postačí, když řekneme, že si vrabci na střeše štěbetají, že v hranolcích od McDonald's je silikon, že se brambory "termochemicky" průmyslově loupou za použití hydroxidu sodného (tedy louhu), jehož rezidua na hotovém produktu stále ještě najdeme, a že ve všech (ano, v jednom stu procent!) vzorcích předsmažených hranolek a bramborových lupínků je opět podle údajů SZPI akrylamid, neurotoxická látka působící halucinace, necitlivost periferních nervů nebo rakovinu.
Čtěte ZDE: Další skandál kolem fastfoodového giganta: Známe skutečnou “utajenou” ingredienci plukovníka Sanderse z KFC. Návykový neurotoxin si pohrává s lidskými emocemi i hormony. Vznikne kuchyňský protiproud?
Brambory po čínsku
Jak tedy na brambory zdravé? Brambory obsahují mimo jiné hodně velmi potřebného draslíku, jinak také měď, mangan, fosfor a kyselinu pantothenovou. Chceme-li zachovat co nejvíce jejich minerálů, pak je určitě je konzumujme spíše vařené ve slupce.
Kromě toho britští vědci vyzkoumali, že brambory obsahují sloučeninu kukoamin - látku, o níž se dosud mělo za to, že je přítomná pouze v kustovnici čínské. Hraje roli při snižování krevního tlaku, stejně jako vitamín B6, kterého jsou brambory rovněž plné. Kustovnice je samozřejmě "přeborník" mezi všemi plody a hlízami (rovnají se jí snad jen některé jihoamerické "zázraky"), takže obsahuje i jiné skvělé látky, které v bramborách nenajdeme. Číňani také tvrdí, že bychom na podzim a v zimě měli jíst každý den brambory sladké (batáty) - ale to je na jiný článek.
Tradiční čínská medicína doporučuje brambory kromě vaření krátce osmahnout s mrkví (nakrájet na tenké nudličky a smažit co nejrychleji, třeba 10 minut). Má za to, že jde o jídlo posilňující trávení, slezinu a "střed", který má většina z nás Evropanů způsobem života a stravování velmi oslabený.
Nejlepší jsou syrové
Nejlepší je ovšem nevařit brambory vůbec. Skutečným zdravotním šampionem je totiž syrová bramborová šťáva. Dvě lžičky šťávy s medem hned po ránu nalačno umějí hojit žaludeční vředy i záněty v tlustém střevě a téměř zázračně pomáhají při zácpě (osoby s nemocemi, které způsobují průjmy, by si tudíž měly dávat pozor a zkoušet to jen velmi pomalu a opatrně). Šťáva se dle lidové moudrosti užívá i při nemocech slinivky a ledvin.
Brambory také obsahují kyselinu listovou, železo a vitamín C a jsou tak výtečným lékem na anémii. Vzhledem k tomu, že zbavují tělo kyseliny močové, doporučují se při dně.
Na artritidu se zase doporučuje kromě šťávy užívat "bramborový výluh": proužek, odkrojený z hlízy i se slupkou, necháme přes noc vyluhovat ve vodě (nejlépe destilované) a ráno vypijeme nalačno. Tento "koktejl", stejně jako syrová šťáva, obecně pomáhá tělo detoxikovat a zbavovat zánětů. Kromě toho silně alkalizuje organismus.
Je tedy výborné zařadit na přechodu podzimu a zimy jeden dva týdny "bramborového detoxu", který tělo zbaví odpadních látek a učiní vnitřní prostředí zásaditějším. Vnějšně se pak brambory používají jako obklad při akné, ekzémech, nebo třeba jen protivných tmavých kruzích pod očima.
Zkrátka je to jako vždy: skutečně velmi se vyplatí zastavit se a zkontrolovat "dobře známé" obrysy světa kolem nás. Jsou to obvykle ty nejobyčejnější věci (jako že "sluníčko zachází za hory, pasáčci pečou brambory…"), které v sobě obsahují přirozenou cestu ke zdraví. A to je rozhodně docela "super".
Krásný, pohodový podzim všem!
