Nejsou jen domácí či světové politické a ekonomické problémy a krize. Jsou i příjemnější stránky života. Jídlo například. Fakt, že ho nemáme nedostatek ale spíše nadbytek ovšem také může nakonec způsobit těžkosti. Často se proto snažíme přinášet návody, jak zdravě žít. A snad nejčastěji jsou to proto logicky rady a návody z oblasti kuchyně, stravy a potravinových doplňků.
Strava smyslem života?
Má to ale také své „ale“. Samozřejmě není smyslem života stát se fanatikem „zdravé výživy“ či obecně démonu zdravého životního stylu. Není třeba být šílencem, který raději vyhladoví k smrti, než by „požil“ klasickou českou kuchyni. Většina z nás, pokud nejsme vážně nemocní, máme dostatek vitamínů a hýbeme se, vlastně speciální dietu nepotřebuje. Nebo ne?
Je to trochu zapeklitější. Vlastně všechny systémy, které mají nálepku „alternativní“, či tradiční“, pracují s faktem, že před tím, než dojde k poškození organismu, které umí moderní medicína poměrně dobře zaznamenat , probíhají v těle jakési jemnější procesy. Někteří při jejich popisu hovoří o úrovni energie, která v těle proudí. A různé potraviny tyto procesy ovlivňují různě – odhlédnuto od kalorií, na něž jsme si poněkud mechanicky zvykli vše přepočítávat.
Rovnováha, ne „pohoda“
„Klasická“ školská medicína to bohužel ve velké většině stále ještě činí. Je to škoda. Lidé v důsledku toho běžně nechápou, že i pro zdravé jedince platí několik nepříliš sofistikovaných zásad, bez jejichž dodržování si zvolna „zadělávají“ na nějakou tu obtíž.
Pokud totiž akceptujeme, že nemoc je vybočení organismu z rovnováhy – což říká například tradiční čínská medicína, a homeopatie, ale nejen ony, je nutné žít tak, abychom alespoň rámcově onu rovnováhu udržovali.
Nejde o žádná „velká rozhodnutí“ typu „od zítřka už ale opravdu (zase) držím dietu“
Je to rozhodně platnější definice zdraví, než ta, kterou prosazuje Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž je zdraví stavem „fyzické, psychické, sociální a estetické pohody“. „Pohodu“, po které lékaři utopicky touží, asi ve stech procentech případů dosáhnout nemůžeme – rozhodně ne na tomto světě. Zdraví je stav dynamický, a to už samo o sobě implikuje, že někdy musí být hůře, aby mohlo být jindy lépe.
Naštěstí s dynamickým udržováním zdraví zkouší již pracovat i západní medicína v rámci konceptu udržování homeostázy. Je ale otázka, zda všichni máme dost času čekat, až se tento koncept z okraje zájmu dostane do mainstreamu zdravotní péče.
Čtěte ZDE: Moderní podvýživa přesycených: Už jediné jídlo z "rychlého občerstvení" nás ničí. Věřme zdravému selskému rozumu. Není nad domácí kuchyň. Nejen chlebem živ je (zdravý) člověk
Jak zhubnout a zůstat zdravý
To ale neznamená, že se v rámci své – obvykle dost namáhavé – životní cesty nemůžeme cítit lépe. A jednou z věcí, které nám mohou pomoci mít dobrý pocit ze sebe a života a věnovat se všemu, co děláme, na téměř sto procent (a zvládnout toho víc a hlavně s větší radostí), je právě dobrá strava. Není třeba jí říkat zrovna dieta.
Ostatně právě léto je pro odlehčení jídelníčku ideální. Že všichni „hubnou do plavek“, je samozřejmě nesmysl, ale v létě v našich klimatických podmínkách díky teplému počasí máme obecnou a přirozenou tendenci zbavovat se tuku. Jiné věci bychom ale naopak zase střádat měli – a to už se tak mnoho neví.
Jak vysvětluje terapeutka tradiční čínské medicíny Jana Hollanová: „V létě má naše tělo přirozenou potřebu jíst méně proteinů a více zeleniny. Přesto bychom se neměli uchýlit k tak často vychvalovaným salátům! Ty jsou dobré ve velkém horku, nebo pro velmi zdravé lidi. Většina lidí u nás však má díky svému stylu života oslabené trávení, neboli mají oslabenou slezinu. V takovém případě doporučuji si zeleninu alespoň krátce orestovat či – ještě lépe – povařit v páře. Listovou zeleninu stačí párou jen rychle prohnat, že se ani ‚příliš neohřeje‘, tedy že to při jídle na její konzistenci ani příliš nepoznáme.“
Na světě jsou rozhodně důležitější věci, než jídlo – jenže se správně zvoleným stravováním budeme mít na ony „důležitější“ věci více energie.
Že se tak z potravin ztrácejí živiny? Zčásti ano, ale přesto podle čínské tisícileté zkušenosti naše oslabené tělo získá v konečném důsledku z jídla více užitku.
„K tomu, abychom zhubli, a nejen k tomu, potřebujeme - pro běžné západní myšlení paradoxně - takzvaně posílit náš střed, čímž se myslí žaludek a slezina,“ vysvětluje Jana Hollanová. „Pokud chceme být zdraví i v zimě, je důležité si právě přes léto vytvořit pevný střed. Ten nás potom v zimě ‚podrží‘. Posílit slezinu a žaludek pomáhají skvěle ‚čínské‘ houby. Ve skutečnosti čínské vůbec nejsou, jde o docela ‚obyčejné choroše‘, většina z nich roste i u nás. Na žaludek a slezinu jsou z nich výtečné například maitake (trsnatec lupenitý, Grifola frondosa) a hericium (korálovec ježatý, Hericium erinaceus).“
Zázračné houby
Sbírat léčivé choroše po lesích je samozřejmě složité, mnoho z nich je i chráněno, například právě hericium. Naštěstí lze tyto plodnice koupit v tabletách. Některé se Evropská unie ve spolupráci s českým ministerstvem zdravotnictví snaží velmi úspěšně Čechům a Moravanům „zatrhnout“. „Letních“ hub maitake a hericia se zákaz naštěstí netýká.
Proteiny bychom kromě masa, které je často v horkém počasí pro nás příliš těžké a nemáme na ně chuť, pak mohli doplnit fazolemi a dalšími luštěninami. „Jedno z pozitiv současné doby je, že máme na výběr více, než obligátní čočku, hrách a fazole.“ říká k tomu Jana Hollanová. „V létě jsou například skvělé malé zelené fazolky mungo. Podle čínské teorie tyto fazole tělo ochlazují, proto se používají například na úpal. Můžete si z nich třeba uvařit polévku, která přehřátému organismu uleví a navíc výborně chutná. Pokud ji vaříte jako lék, není vhodné přidávat do ní příliš mnoho koření. Fazole jen uvařte, trochu osolte, příapdně do polévky rozmixujte mátu, která také ochlazuje organismus. Pro zdravé lidi lze samozřejmě polévku dochutit dle libosti, výborné je například karí.
Určitě je doporučuji přibalit k moři, pokud si můžete na místě vařit. Ostatně v teplém počasí si můžete fazole nechat jen naklíčit, a k tomu nepotřebujete žádnou kuchyň, jen misku s vodou. Pokud si užíváte deštivého léta někde na Šumavě, pak spíše zvolte fazolky adzuki. Výborně chutnají, jsou relativně lehce stravitelné a tělo mírně zahřívají. Když vám zbydou do podzimu či zimy, vůbec nevadí.“
Čtěte ZDE: Zázračný ořech: Zdraví srdce, mozku i zlepšení plodnosti ukryté pod tvrdou slupkou. Pomocník při léčbě rakoviny prsu a prostaty. Co na to čínská medicína?
Malá velká rozhodnutí
Nejde tedy o žádná „velká rozhodnutí“ typu „od zítřka už ale opravdu (zase) držím dietu“. Mírně změnit jídelníček a zařadit pár jednoduchých výživových doplňků. Pokud možno ne těch, kterých jsou plné lékárny – často jsou sice relativně levné, ale nehodí se příliš k ideálu přírodních produktů. Taková investice nás určitě „nezabije“ ani finančně, ani jinak.
A výsledky se brzy dostaví. Dost možná v podobě obnovené energie, chuti do života, nebo i štíhlejšího pasu. V Číně pro to dokonce mají termín „nadlehčit tělo“, což může samozřejmě být i o váze, ale ještě více to je o stavu, kdy máme tolik sil, že nám váha našeho těla nepřekáží, ať je jakákoliv, protože máme tolik energie, že nás neobtěžuje si radostí občas povyskočit.
Jde prostě o to, zkusit se vrátit k rovnováze. Lidé často „hřeší“ proti svému tělu úplně zbytečně. Buď jej zanedbávají úplně – protože není čas, síla či chuť nějak se zabývat výživou – nebo naopak šílejí a zkoušejí různé diety.
Přitom ani jedno není nutné. Na světě jsou rozhodně důležitější věci, než jídlo – jenže se správně zvoleným stravováním budeme mít na ony „důležitější“ věci více energie. A pro krize, které na nás odevšad přinejmenším vykukují, budeme také lépe připraveni.
Staré přísloví praví: je třeba mít přesně tolik peněz, abys na ně nemusel pořád myslet. Když máš málo, přemýšlíš o nich právě tolik, jako když jich máš moc. A tak je tomu i s jídlem a se zdravím. Přesně z tohoto „středu“ se snaží moderní doba člověka seč může vytrhnout. A my se právě proto – ale nejen proto – v Protiproudu snažíme a budeme snažit k témuž lépe informované systematicky vracet. Léto je k tomu ideální příležitostí!
