Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Němci opět pochodují do Pobaltí: Asi se jim už stýskalo. Teď 4000 a nafurt. Kdy k nám Američané? České děti napraví ve Světové škole. Také natrvalo? Někteří ještě pamatujeme: Uvědomělost je důležitější než vzdělání

Němci opět pochodují do Pobaltí: Asi se jim už stýskalo. Teď 4000 a nafurt. Kdy k nám Američané? České děti napraví ve Světové škole. Také natrvalo? Někteří ještě pamatujeme: Uvědomělost je důležitější než vzdělání

29. 6. 2023

Tisk článku

Ivo Strejček komentuje dva důležité momenty uplynulých dní, které pro jistotu zůstaly mimo pozornost našich sorosovských médií, protože jednak "zajímavě" doplňují jednání o "dočasném" pobytu amerických vojsk u nás, jednak by mohly přivést lidi k nezodpovědným vzpomínkám na doby ještě starší...

Zprávou, která médii nijak silně nerezonovala a vlastně i zapadla, byla návštěva německého ministra obrany Borise Pistoriuse v Litvě a jím pronesený závazek, že Německo zřídí v Litvě trvalou základnu o síle čtyř tisíc mužů (což, mimochodem, vůbec není malá síla). 

Zřízení stálé – ne dočasné nebo přechodné – vojenské základny členské země NATO (a ještě k tomu Německa) je průlomovým rozhodnutím. Je časově neomezeným trvalým posunutím jedné z vojensky významných sil NATO směrem na východ - na území jiného státu. V tom tkví ona kvalitativní změna.

Rubikon

V dolní komoře českého parlamentu probíhá diskuse o schválení Dohody mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany. O výsledku této diskuse i hlasování není pochyb, přestože je české politické opozici i veřejnosti Dohoda předkládána jen tak „mimochodem“, „v letu“ a „samozřejmě“. Veřejnost bude ujištěna, že obsah Dohody je plně v našem bezpečnostním zájmu a nijak nehrozí, že by na našem území mohla být vybudována vojenská základna armády cizího státu.

Nu, v Litvě tomu tak už není. Není tak německý slib o zřízení trvalé vojenské základny překročením pomyslného Rubikonu, který by alespoň formálně měl v česko-americké debatě zaznít?

Soudružská spolupráce

Před pár dny se pod patronací neziskové organizace Člověk v tísni konal jakýsi Summit Světových škol. Světovou školou prý může být certifikována pouze taková česká škola, která se „zabývá zaváděním globálních témat do výuky“. Globálními tématy jsou podle Člověka v tísni myšlena témata ochrany klimatu, obrany lidských práv, migrace i porozumění podstatě válečných konfliktů (například na Ukrajině).

Čtěte ZDE: Šestka užitečných idiotů: ČR, Polsko, Slovensko a Pobaltí. Lstivý Číňan chce mír. Zbraně může dodávat jen Západ Ukrajině, Čína Rusku ne. Rakušan jako Nosek stojí na stráži. Ukrajina, kolébka demokracie a Honzíkova cesta do světa

Zařazení do sítě tzv. Světových škol si velmi vážila paní učitelka z jisté mateřské školy kdesi z Ostravska, když prohlásila: „Letošní certifikace naší mateřské školy na Světovou školu považuji za velkou čest, neboť se dětem podařilo vysvětlit, jak nutný je fair trade.“

Stejně bezelstně se vyjádřila i další pedagožka, která v dotazu „co pro školu znamená být součástí společenství Světových škol,“ odpověděla: „Když si nevíte rady, jak ve výuce s žáky řešit globální problémy, můžete zavolat kolegům na druhou stranu republiky a poradit se s nimi, jak na to jdou oni.“

Na šikmé ploše

O projektech typu „Světová škola“ a jejich ideologické zhoubnosti neví veřejnost zpravidla vůbec nic. Je pak překvapením, že studenti na dalších stupních škol nezvládají ani základní gramatiku a úroveň jejich ústních i písemných projevů je mizerná? Před nedávnem se v našem institutu zastavil děkan jedné z českých pedagogických škol. Stýskal si, že úroveň bakalářských prací studentů třetích ročníků pedagogické fakulty bývá u mnohých stěží na úrovni středoškolských textů před pěti osmi lety.

Ale možná tito studenti naopak ví, proč je „fair trade“ lepší než „free trade“ a v případě, že by se pedagog nemístně vyjádřil k nějakému z palčivých problémů dneška, by věděli, na jaký konec republiky správně zavolat.

Zdroj.

Doporučujeme

Na začátek stránky