Odhlédneme-li od všech krizí, válek a vůbec mizérií, které na bezmocné občany sesílají supervelmoci (obzvláště ta jedna), stranou pozornosti se odehrává něco skoro ještě dramatičtějšího. U našich korporátních médií to nepřekvapí: Jednak asi ještě asi nemají noty, jak to komentovat a také sehnat skutečného odborníka, aby diskutoval s aktivistickými fanatiky, jednak je jednodušší strčit hlavu do písku.
Jüanizace na vzestupu
U nás na vsi se o pokrytcích a vlezdoprdelkách všeho druhu říkalo: „Až přijdou Číňani, tenhle si nechá zešikmit oči a narůst copánek“. Jsme dnes v situaci, že Čína je už za bukem.
Naše vláda a zejména její američtí (po Macronově „zradě“, jak říká Miroslava Němcová) už méně evropští loutkovodiči to sice zuby nehty zatajují, ale to se předchozí vlezdoprdelkové (zrcadlově obrácení) také snažili, a přesto před lidmi neutajili existenci světa za Železnou oponou. Dnes je tu opět, jen jsme se octili na její opačné straně, a tak nám zase tají pravdu o Východu. Propaganda je sice opět všudypřítomná a z dílčí částí (pro část veřejnosti občas úspěšná, avšak některé věci jsou tak evidentní, že je nevidí jen slepý.
Dnešnímu stavu světa bychom bez nadsázky mohli začít říkat „Jüanizace na vzestupu“. Čínská měnu zvaná jüan nás začíná obklopovat ze všech stran, jen to ještě úplně nevíme nebo se tomu marně bráníme. Třeba různými omezeními a sankcemi.
Čtěte ZDE: Marné naděje Západu: Staré provokace již nefungují. Rozbít spojenectví mezi Ruskem a Čínou není možné. Popravený německý viceadmirál prozradil veřejné tajemství. Dvě strategie – obě zcela nereálné. Putin jede do Pekingu
Sankce které bolí především Západ
Těžko najdeme země neakceptující zahraniční politiku USA či vzdorující jejich snaze o zasahování do záležitostí suverénních států, proti kterým nejsou zavedena nějaká embarga či sankce. Právě tím ovšem tlačí sankcionované země k hledání alternativních zdrojů, trhů a odbytišť - zlatem krytý rubl, nebo právě čínský jüan
Státy uplatňující proti jiným sankce dle diktátu Washingtonu prohlubují ve většině z nich inflaci, která často souvisí s ekonomickou provázaností na dolar. Země pod sankcemi naopak hledají k dolaru alternativu. A to je teprve začátek. Připomeňme, že Čína vlastní 1,110 bilionu (!) amerických dolarových dluhopisů. Pokud by se je rozhodla naráz uvolnit na trh srazí jejich cenu na světových trzích na minimum a inflace se roztočí ještě dramatičtěji než dosud. To by ovšem poškodilo i Říši středu. Proto pouští dluhopisy na trh opatrněji (zatím se zbavila asi 17%), ale zato soustavně.
Rovněž Saudská Arábie (respektive její královská rodina) vlastní podle filmového dokumentaristy Michaela Moora asi 7% amerických aktiv.
Jaký tedy div, že země stále se rozrůstající skupiny BRICS (podle prvních písmen jejich zakladatelů - Brazílie, Indie, Rusko, Čína a Jihoafrická republika) se očividně vydávají cestou dedolarizace. Připravují dohodu o obchodování v národních měnách a přechodem na jüan jako alternativní "rezervní" měnu (na naftové a plynové transakce), za kterou dosud slouží právě dolar. Rusko a Brazílie už smlouvy s Čínou uzavřely, a další státy (i kandidátské země BRICS) o tom uvažují nebo i už jednají.
Čtěte ZDE: Summit Ruska a Číny změnil obraz světa: Vztahy Moskvy a Pekingu jsou klíčové pro mír a buducnost lidstva. 90 projektů za 165 miliard dolarů. Čínský jüan jako mezinárodní platidlo? Jak rychle odskočí východní blok Západu?
Levné cvičky nebo Adidasky?
Stačí tento malý exkurs do stávající finanční situace zemí, které určují tempo hry i druh míče, jímž se hraje. To už není těžkopádný medicinball, to je pingpongová „loptička“. V tomto sportu byli ostatně Číňané vždy světovými přeborníky. Míček létá lehce a rychle. Jde jen o to přesně se trefit. My místo toho raději zavádíme baseball. Takže znovu:
Pokud ČLR uvolní dolarové dluhopisy, rozkymácí se světový finanční systém. Jüanizace vypadá jako příprava funkčního stabilního systému, který dolar nahradí. Minimálně v té části světa, který bývá označován za „rozvojový“, jakkoli mnohé jeho součásti, zejména některé asijské země, začínají ekonomicky i technologicky předhánět Západ. Jenže situace dosud úplně nedozrála, a tak ČLR využívá dolarové dluhopisy i jako platidlo a zisky z nich dává na investice doma i ve světě.
Je jen otázkou času - při pokračování nesmyslně agresivní americké zahraniční politiky a jejich satrapů v EU a ještě více v ČR - kdy ekonomická spolupráce zemí BRICS přeroste plynule i do systematické obranné (vojenské) spolupráce. Rusko, Čína i Indie jsou jaderné mocnosti a Rusko s Čínou již takovou spolupráci ohlásily (17.4.2023).
U nás doma západní korporace udržují žebrácké mzdy v montovnách, čímž nutí i jejich českou, konkurenci k nastavení mezd na velmi nízké úrovni. Dokonale paradoxní je, že právě levné čínské zboží umožňuje mnoha našim lidem i s tím málem přežívat. Umí si někdo představit, co se bude dít, až se našim pirátům (strany pětikolky se v tom předhánějí) podaří úplně zničit vztahy s Čínou, a nejen vývoz, ale i čínské dovozy ustanou? Snad si myslí, že si pokladní z Lidlu či živořící důchodce přestane kupovat levné čínské cvičky a začnou si kupovat předražené originál Adidasky. Spíš si ale nemyslí vůbec nic, jen otrocky plní americká zadání.
Čtěte ZDE: Vlastizrada na pokračování: Proč usilovně škodíme sami sobě? Okopávání kotníků Golema. Naši pokrytečtí hrdinové. Kdo to tady toleruje? Kronika protiruských a protičínských provokací. Komu to slouží? Českým občanům ne
Revoluce, války a vraždy neposlušných už asi nepůjdou
Protože zkázonosná fialová vláda absolutně kašle na české občany, protože plní "zakázky" mocných cizích bank, korporací či zahraničních (především amerických a francouzských) minoritních akcionářů ČEZ, bude se naše ekonomika propadat do dluhů hlouběji a hlouběji a lidé budou chudnout a chudnout.
Bude zajímavé sledovat, kdo z prchajících pachatelů (dnešním slovníkem ministrů či obecně politiků) si nechá první zešikmit oči, narůst copánek a podá si přihlášku do Komunistické strany Číny. V tomto směru máme u nás věru bohaté zkušenosti. Těžko však říci, k čemu by Číně tihle všehoschopní neschopní byli. Já bych je nepustil ani okopávat brambory.
Když to tedy shrneme a zahledíme se do nepříliš magické křišťálové koule, spatříme velmi pravděpodobnou blízkou budoucnost:
Čína společně s Ruskem drží obrovskou zásobu amerických (dolarových) dluhopisů.
Rozběhla se intenzívní jednání na téma dedolarizace - tedy obchodování v národních měnách bez převodu na dolar, k čemuž vazby členských států BRICS a dohody o platbách v jüanech (ČLR-Rusko-Brazílie) jednoznačně vedou. Lze předpokládat, že pokud se k jüanové dohodě připojí země jako Indie, Írán, Saudská Arábie, Venezuela či Nigérie, budou je následovat i další země OPEC (státy vyvážející ropu) - samozřejmě kromě USA.
Obvyklý způsob, jakým dosud podobné situace USA řešily - tedy barevné revoluce, občanská válka, rozvrácená země a popravení vůdci (viz. Saddám či Kaddáfí) nebude v případě Ruska, Číny, Indie a jejich chráněnců použitelný. Koupit si jejich vlády už ani nebude za co.
Čtěte ZDE: Proč Rusko nepoložily západní sankce: Pět věcí, které prý neměly nastat. Za vším hledej neviditelnou ruku trhu a viditelnou Čínu. Ruská ekonomika si už vede lépe než ta německá. Co na to Američané? A co Fialový kůl v plotě?
Vlády dosazených amerických satrapů
Až se toto stane, teprve pak bude situace nazrálá k tomu, aby se ČLR i Rusko zbavily dolarových dluhopisů. Jejich jednorázovým uvedením na trh srazí jejich hodnotu k nule. Sice na nich výrazně ztratí, ale zato ovládnou značnou část světového trhu nejenom s ropou. To povede ke krizi v USA, kterou dolarové rotačky FEDu (americká varianta centrální banky) nevyřeší. Vedlejším, ale velmi důležitým, produktem této operace bude zvýšení cen paliv (i zemního plynu), a to zejména pro Evropany.
V USA to samozřejmě vědí, a proto se snaží zachránit své dolarové impérium tím, že své satelitní a poddanské státy pomocí dosazených (takzvaně zvolených podle vzoru prezidentské volby Joe Bidena) satrapů maximálně dolarově zadluží, aby si dolar zachoval aspoň nějakou hodnotu (jak právě činí naše vláda například nákupem absurdně předražených amerických stíhaček, které ke své obraně nepotřebujeme).
Řešením v tomto případě není válka, protože ty dluhopisy stále platí a světové burzy je přijmou, ať již se bude kolem Tchai-wanu střílet či nikoliv. Zde v ČR jsme a budeme ve vleku událostí, zejména se současnou vládou a radou ČNB, neschopnými něco pro ČR udělat.
To, co nevíme je, jak dlouho tento proces bude trvat, zda měsíce či pár let. Také nevíme, až to celé praskne a dolar ztratí jakoukoliv hodnotu (asi jako německá marka v roce 1930), co se bude dál dít u nás, v Evropě (neplést s EU) a vůbec ve světě. Budeme kupovat americké zboží za jüany?
Čtěte ZDE: Svět se dává do pohybu: Co bude znamenat výsledek bitvy o Donbas? Zástupná válka Západu proti Rusku vše změní. Sankce USA a EU neutralizuje zbytek světa. Washington jen nevěřícně zírá. Brusel totéž. Kdo novými lídry?
Je čas na plastiku očí?
Copak asi teď letí hlavou bankéřům ve Zděné ulici na Manhattanu? Jejich obvyklá teze „Když na ulici teče krev, my nakupujeme akcie…“ asi za jüany nebude fungovat. Vytvářejí si snad potajmu jüuanové rezervy?
Když k tomu všemu připočteme všechny ostatní krize, do kterých nás naše bruselská vláda dovedla a nebo do kterých nás právě vede, vycházejí neradostné vyhlídky. Ve srovnání s tím je ukrajinská válka jen krvavou hospodskou rvačkou.
A až (pokud) odezní - a nezmění se nakonec na jadernou apokalypsu, do níž se ovšem USA zatím příliš nechce - co bude pak?
Převálcuje svět nový systém, založený na čínském způsobu socialismu?
Doporučujeme
Petr Hájek již cítí blížící se Advent, a má za to, že tentokrát bude jiný než ty předchozí, protože svět... více čtěte zde
Karol Jerguš konstatuje, jak pošetilé bylo ze strany NATO strašit Rusko raketovými zásahy na jeho území... více čtěte zde