„Chci, aby bylo jasno. To, co se dnes děje, je mírně řečeno nepříjemné. Později bychom ovšem dospěli k témuž, jen pro nás v horších podmínkách. Takže kroky, které jsme byli donuceni učinit, jsou správné a včasné,“ odpověděl Putin na otázku, zda nelituje zahájení Speciální operace.
Co zaznělo na tiskové konferenci v Astaně potvrzuje, to prezident řekl již nejméně dvakrát – ve svém projevu 9. května a 21. září – totiž, že naše operace mají preventivní charakter. Je to jasná narážka na rok 1941: Tentokrát jsme nečekali, až na nás přímo udeříte! Západ a Putinovi odpůrci ho obviňují z přehánění – vždyť prý žádné ohrožení Ruska nebylo (i Hitler ještě pár dnů před útokem Moskvu ujišťoval, že ji nenapadne, pozn. PP).
Dnes je už jasné, že nešlo pouze o to zabránit vražednému nástupu kyjevského popřevratového režimu na Donbas. Putin uvažuje v daleko delším horizontu, v němž není zásadní rozdíl mezi tím, kdy se potenciální hrozba změní v hrozbu reálnou a uskutečněnou. Atlantisty ovládaná Ukrajina by pro nás vždy představovala hrozbu, jíž bychom museli jednou řešit tak jako tak. Putin za to převzal odpovědnost a rozhodně nelituje, že ukrajinský problém nepřenesl na potomstvo.
Rusko je neporazitelné
Západ je stále přesvědčen, že se mu podaří nás zastavit. Všechna nedávná prohlášení atlantických vůdců to dokazují. Tvrdošíjně odmítají uznat, že Rusko má své národní zájmy, ignorují naše právo na zajištění vlastní bezpečnosti a předstírají, že konflikt o Ukrajinu byl způsoben „Putinovou agresivitou“. Proto nyní nejsou možná žádná jednání se Západem o Ukrajině. Představitelé západního světa musejí pro začátek ve své rétorice upustit od snahy porazit Rusko, přestat spojovat osud Ukrajiny se svým vlastním osudem a přisuzovat Rusku nesmyslné údajné plány agrese proti Evropě. Ze strany Západu však zatím slyšíme pravý opak.
Čtěte ZDE: Všechno bude jinak: Kam míří Rusko? Odvážná vize národní pospolitosti. Obnova autonomní civilizace? Srdce světa ve všech významech. Nový Svaz založený na národních hodnotách a suverenitě. Loď právě vyplouvá!
Generální tajemník NATO Stoltenberg otevřeně říká, že bojuje ve skutečnosti Západ proti Rusku: „NATO sice není stranou konfliktu, ale naše podpora hraje klíčovou roli. NATO stojí na straně Ukrajiny, a bude stát tak dlouho, jak bude třeba.“ A pokračuje už bez servítků: „Putin tuto válku začal a musí ji ukončit stažením svých vojsk z Ukrajiny. Je pro nás velmi důležité, aby Ukrajina zvítězila, aby vyhrála válku proti ruským silám. Protože pokud vyhraje Putin, bude to porážka pro nás pro všechny.“
Putin se ke ztotožnění porážky Ukrajiny s porážkou NATO vyjádřil: „Porážka Ukrajiny je otázkou pojmů, právní techniky, kterou každý může chápat jinak", a připomněl Krym: „To, že se Krym stal v roce 2014 součástí Ruské federace, je porážka, nebo co tedy? Musíme začít rozlišovat, co je co.“
Prezident tak dal jasně najevo, že vše závisí na postoji atlantistů: Budou se muset sami rozhodnout, co považovat za porážku Ukrajiny a co ne. Putin zároveň říká, že licitací s „porážkou Ukrajiny“ se Západ dostává na velmi nebezpečnou cestu, protože pokud bude chtít, může prohlásit, že za porážku bude považován jakýkoli výsledek, kromě návratu Krymu Ukrajině.
Kyjev o tom mluví, ale Západ se takových prohlášení zatím raději zdržuje. Ne proto, že by nevěřil ve vítězství Ukrajiny (mnozí tomu opravdu stále věří!), ale proto, že nechce dále provokovat Rusko, neboť se obává další eskalace konfliktu. Takže: Pokud se bude NATO cítit poraženo, co udělá? Vyhlásí Rusku válku? Mnoho evropských představitelů prostě neví, co říká.
Čtěte ZDE: Nový světový řád: Vyhozen dveřmi, tlačí se oknem. Zástupná válka USA proti Rusku na Ukrajině. Začal ji Kyjev, nikoli Moskva. Podle amerických not vesele k sebevraždě. Nová kolonizace Evropy. Pokud budeme ještě vůbec existovat
Hra falešných dojmů
Například Josep Borrell ve svém projevu o zahradě a džungli (prohlásil, že Evropa je krásně upravená zahrada, zatímco většina zbytku světa je nebezpečná džungle) zašel tak daleko, že vojensky pohrozil Moskvě:
„A pak je tu jaderná hrozba. A Putin říká, že neblafuje. No, blafovat si prostě nemůže dovolit. Ale mělo by být jasné, že ti, kdo Ukrajinu podporují – Evropská unie, USA a NATO – také neblafují. A jakýkoli jaderný útok na Ukrajinu by měl za následek vojenskou odpověď, sice ne jadernou, ale takovou, že by ruská armáda byla zničena. Putin tedy nemá proč blafovat. Toto je rozhodující okamžik v dějinách a my musíme prokázat svou jednotu, sílu a odhodlání. Naprosté odhodlání.“
Borrell pracuje se smyšleným tématem ruského jaderného vydírání (Putin ovšem vždy mluví pouze o obraně ruského území před agresí Západu), a hrozí zničením ruské armády. Ale pokud se nechystáme použít jaderné zbraně na Ukrajině, co je nám do výhrůžek šéfa evropské diplomacie? Ten člověk prostě neví, o čem mluví. Přitom – stejně jako Stoltenberg – fakticky anektuje Ukrajinu a činí ji součástí NATO a EU, protože jen tak lze uvažovat o odvetném úderu Západu proti Rusku. Blafuje snad Borrell? Samozřejmě. Nemá prostě jinou možnost, než strašit Rusko hrozivými následky, jako by už Ukrajina byla součástí Západu.
Jenomže 24. února všechno začalo právě proto, že Putin musel zabránit završení atlantizace Ukrajiny, zastavit Západ a zvrátit jeho pokus o okupaci západní části ruského světa. Západ tím nestihl dokončit proces faktické anexe Ukrajiny pod svůj vojenský a politický deštník, což dalo Rusku možnost předejít uchvácení jeho historické západní části. A nyní tvrdí, že Ukrajinu považují za svou a její válku za vlastní válku. Chtějí tak oklamat nejen nás, ale i sami sebe a historii.
Čtěte ZDE: Teror: Západní metody se příliš neliší od islamistických. Monstrum pro válku proti Rusku. Útok na ropovod, který je pro nás životně důležitý. Kdo? Jak? Netřeba složitě hledat. Nicnetušící řidič jel na smrt. Jsme na tom přesně jako on
Anti-křížové tažení
Obviňují Rusko z agresivity – ačkoli to byl Západ, kdo se opět, jako již tolikrát v historii, pokusil posunout své hranice s ruským světem na východ. V Berlíně dokonce používají výraz „křížová výprava“, což je přesný opak toho, co Západ celá staletí organizuje proti nám:
„Vladimir Putin a jeho pomocníci dali jasně najevo, že tato válka není jen o Ukrajině. Válku proti Ukrajině považují za součást většího křížového tažení, křížového tažení proti liberální demokracii, křížového tažení proti mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech, proti svobodě a pokroku a celému našemu způsobu života. Tuto křížovou výpravu chápou jako opozici vůči tomu, co Putin nazývá kolektivním Západem. Tím myslí nás všechny.“
Tato slova kancléře Scholze ukazují, jak hluboce německé vedení nechápe, nebo spíše nechce chápat, co se děje. V Berlíně se patrně mnozí skutečně domnívají, že Rusko ohrožuje „západní hodnoty“, a dokonce i jejich způsob života. Způsobila to desetiletí německé výchovy v přísně „liberálním“ duchu, který popírá vlastenectví a národovectví, a tradiční rusofobií (hystericky podněcovanou Poláky a pobaltskými „německými“ státy).
Čtěte ZDE: Západ zašel příliš daleko: Zabránil naší dohodě s kyjevským režimem. Dnes již NATO útočí i na naše území. Ochráníme milióny lidí na Dobasu. Mobilizace 1 % záloh. Máme dost prostředků, abychom se Západu ubránili - jako vždy v historii
Komu není shůry dáno…
To umožňuje Anglosasům udržovat mezi částí Evropanů zvýšený neklid. A má se postarat o válečnickou atmosféru přípravy na střet s Ruskem. Mají se bát o své „hodnoty“ a způsob života, o onu „krásnou zahradu“, kterou východní barbaři přicházející z tajgy a stepí chtějí rozdupat. Unijní elity proto nesmějí veřejně ani na okamžik připustit zjevné: Že nám nic není do jejich „zahrady“ ani do jejich „hodnot“ (o jejichž současné verzi jsme neskrývaně přesvědčeni, že jsou pro ně zničující). Nechápou, že jediné, co chceme, aby nás nechali na pokoji. Naše duše i naši zemi.
Takže jim to bohužel musíme vysvětlit na bojišti – nyní už jako obvykle na našem vlastním území. Protože Západ skutečně pronikl příliš hluboko jak do ruského prostoru, tak do vědomí jihoruské a ukrajinské části našeho národa.
K přímému vojenskému zásahu Západu však zatím nedojde. Strach jim to nedovolí. To jim svými slovy aktuálně připomněl i Vladimír Putin:
„Přivedení jakýchkoli vojsk do přímého kontaktu, do přímé konfrontace s ruskou armádou, je velmi nebezpečným krokem, který by vedl ke globální katastrofě. Stále ještě doufám, že ti, kteří o tom mluví, budou natolik moudří, že se k tak nebezpečným krokům neodhodlají.“
Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
Kde není dost inteligence, musí přijít na řadu strach.
Zdroj.
Doporučujeme
Petr Hájek již cítí blížící se Advent, a má za to, že tentokrát bude jiný než ty předchozí, protože svět... více čtěte zde
Karol Jerguš konstatuje, jak pošetilé bylo ze strany NATO strašit Rusko raketovými zásahy na jeho území... více čtěte zde