Čeští vlastenci se sešli uplynulý víkend už potřetí na Řípu. Na rozdíl od předešlých dvou ročníků, které pořádala pouze Trikolóra se letos na pouť na naši posvátnou horu vydaly společně téměř všechny vlastenecké strany a spolky, takže právem můžeme mluvit o přelomovém setkání, kdy se podařilo sjednotit na společné akci téměř všechny národovecké síly v naší zemi.
V sobotu 3. září se na návsi pod kostelem v obci Ctiněvec, kde je podle legendy pochován praotec Čech, sešly stovky vlastenců ze všech koutů naší země a z různých politických stran. Setkání zahájil jeden z organizátorů politický aktivista Antonín Baudyš, který společně s představiteli kralupské Trikolóry celou akci zorganizoval. Jak řekl v úvodním slově jde o to, aby k sobě vlastenci ze všech koutů politického spektra našli cestu a navzájem se poznali. „Všichni dobře víme, které strany reprezentují národní zájem. Toto setkání není žádnou soutěží. Tato akce nás má propojit a ujistit nás že jsme v tom společně,“ uvedl v úvodu Baudyš.
Bez experimentů
Jako první přivítal na improvizovaném pódiu předsedkyni Trikolóry a poslankyni Zuzanu Majerovou Zahradníkovou, která ve svém projevu vyzvala k obraně svobody a ochraně našich dětí před covidismem. „Každé takové setkání má velký smysl, neboť boj za svobodu s ostatními vlasteneckými silami má smyls. Nikdy jsem si nemyslela, že se budu cítit tak jako v listopadu 1989. A já se tak bohužel cítím a naopak si říkám, že ta nastupující totalita je ještě sofistikovanější a záludnější a jde v ní ještě o něco jiného, než šlo tenkrát. Proti nastupující totalitě má vždycky smysl bojovat.“
Zároveň vyjádřila odhodlání bojovat za naše děti. „Jelikož jsem také máma, tak kromě té svobody a ochrany našeho zdraví jsou pro nás logicky nejdůležitější naše děti. U nás v Trikolóře vnímáme tuto otázku velmi citlivě. Naše dnešní setkání je také o svobodě o našem zdraví, které si chceme chránit podle našich pravidel a ne podle vládních nařízení. Je to o našich dětech a naší budoucnosti. Je to o tom, abychom mohli normálně žít, zpívat a tančit. Bez náhubků, bez testů a bez experimentů. Musíme jim ukázat, že naše děti nedáme.“
Povinná solidarita?
V podobném duchu promluvil i její kolega ze sněmovny za SPD Jaroslav Foldyna, který vyzval k obraně tradičních hodnot a tvrdě se vymezil proti multikulturalismu a všem úchylkám, které jsou nám vnucovány z Bruselu. „Scházíme se symbolicky pod Řípem, a tím vysíláme jasné gesto všem lidem. Zase jde o svobodu a demokracii. O to, že nám ji berou. Berou nám ji mnoha způsoby. Jedním z nich je tzv. vyhláška o předsudečné nenávisti. Tato vyhláška je instrukce, aby státní zástupci stíhali lidi za názor. Kam jsme se to po 30 letech dostali? Opět nás chtějí zavírat a kriminalizovat za naše myšlení. Za to, že máme vlastní názor. Demokracie je přece o tom, že můžeme říci vlastní názor.“
Předsudečná nenávist je podle něho výmysl ministerstva vnitra, které chce honit lidi za to, že kriticky přemýšlejí a odmítají progresivistickou agendu. „Stále nám někdo vnucuje multikulturalismus a bláboly o LGBT komunitách. Ten kdo říká, že je bezpohlavní tak to je u mě magor.“ Podle něho je třeba se bránit tomu, aby indoktrinovali naše děti nesmysly o bezpohlavnosti nebo změnách pohlaví. Nebezpečný je také podle Foldyny tlak na omezení státní suverenity, jak jsme toho dnes svědky. „Berou nám národní identitu a schovávají to za solidaritu. Když mi někdo říká, že musím mít tzv. povinnou solidaritu, tak si myslím, že je to jako za bolševika. Ani komunistům se za 30 let nepodařilo vymýt lidem mozky tak, jako se to podařilo současným progresivistům a neomarxistům.“
MY jsme spolu
Projevy prokládané aktuálními písněmi veterána naší folkové scény, písničkáře Pepy Nose, který je dnes kvůli svým vlasteneckým postojům na indexu stejně jako před listopadem 1989, pokračovaly vystoupením místopředsedy Akce D.O.S.T. a zástupce šéfredaktora měsíčníku MY Michala Semína, který se zamýšlel nad významem posvátných hor včetně Řípu pro naši historii a v boji za státní suverenitu a samostatnost.
„Každý kdo zná staré pověsti české tak ví, proč jsme se sešli právě na tomto symbolickém místě, kam se váže pověst o praotci Čechovi. Můžeme si připomenout také 10. květen 1868, kdy se právě odtud vezl základní kámen ke stavbě budoucího národního divadla.“ Hora Říp, ale podle něho není jedinou horou v našich národních dějinách, k níž se váže nějaký osudový příběh. „Už dost netrpělivě čekáme na to, až se z hory Blaník vyřítí na pomoc družina se svatým Václavem v čele, která si to vyřídí se všemi, kteří nás zavlekli do současných osidel 4. říše a krásného nového globalizovaného řádu a proočkovaného světa bez hranic bez tradic a přirozených identit,“ uvedl za potlesku přítomných.
Michal Semín rovněž upozornil na skutečnost, že svoboda a státní samostatnost, o kterou usilujeme, vyžadují od každého také ochotu přinášet oběti. „Cesta na vrchol je spojena s námahou a zdoláváním překážek. Pokud si chceme vzít zpět do vlastních rukou vládu nad touto zemí a nad českým státem pak se musíme vydat na cestu a šlapat do kopce, jehož vrcholek je zatím ještě v nedohlednu A to bude vyžadovat nemalé odříkání a nemalé oběti. Důležitý je přitom pohled vzhůru k nebi. Bez této kotvy to prostě nepůjde,“ uvedl v závěru svého vystoupení.
Poselství je jasné
Předsedkyně Aliance národních sil Vladimíra Vítová, přítomné seznámila mimo jiné také s některými konkrétními zajímavostmi, které se váží k naší posvátné hoře pod kterou se setkání uskutečnilo. Mezi dalšími, kteří přítomné poutníky pozdravili, byl i předseda Svobodných Libor Vondráček nebo zástupci spolku Manifest.cz, kteří kandidují v říjnových volbách společně s Trikolórou Svobodnými a Soukromníky na jedné kandidátce.
Po proslovech a hudební produkci se přítomní vydali na vrchol Řípu k rotundě svatého Jiří drakobijce. Zde proběhla závěrečná část celé akce. Po dalších projevech představitelů vlasteneckých stran jako je Volný blok či Švýcarská demokracie, byla celá akce zakončena zpěvem Svatováclavského chorálu a státní hymny.
Setkání vlastenců na Řípu znovu prokázalo, že rozdíly mezi stranami a mezi členy a příznivci nejsou tak velké, aby se v budoucnu nemohli domluvit na společném postupu. Zvláště, když si uvědomíme, že setkání probíhalo před důležitými říjnovými volbami a že zúčastněné politické strany a hnutí budou v těchto volbách konkurenty. I přes tuto skutečnost se k sobě všichni vlastenci chovali jako budoucí partneři a unisono vyzývali k volbě vlasteneckých stran podle svého svědomí, proti stranám protinárodním, především oběma sorosovským koalicím a ČSSD. Bez ohledu jakou ze stran si vlastenečtí voliči nakonec vyberou, nikdy nepůjde o propadlý hlas, ten by mohl propadnout jen v případě volby probruselských stran.
Poselství z Řípu je jasné: svornost, vzájemný respekt a snaha společně uhájit naši opět těžce zkoušenou zemi.
Záznam z celé akce naleznete ZDE.
Doporučujeme
Cassie B. se obává, že bažiny si schovávají před Trumpovou inauguraci trumf v podobě nové plandémie,... více čtěte zde
Jiří Weigl činí letmý mezisoučet "úspěchů" Fialovy bruselské pětikoalice, od které se rok před volbami... více čtěte zde