Přestává už platit naprosto všecko. Stát se posunul k naprosté anarchii a v čele tohoto pochodu k propasti stojí – vláda. To je v dějinách docela unikátní jev. Hysterická snaha dosáhnout, aby všechny přinutila otevřít svá těla a nechali si do něj vstříknout pochybnou a nebezpečnou chemickou substanci – a přitom aby to dál mohla vydávat za „dobrovolné rozhodnutí“ – nabírá již delší čas tragikomické rozměry. Nemocní covidem sice prakticky již neexistují, intenzívní testování objeví maximálně pár desítek „nakažených“ bezpříznakových denně, ale vláda se chová, jako by nemocnice praskaly ve švech a po ulicích se váleli mrtví.
Soudy již ve více než třiceti případech zrušily vládní „protipandemická opatření“ (to je ta část komická, protože žádná pandemie se nekoná), ale vláda soudní výroky a nálezy nadále ignoruje. Nanejvýš když jedno nařízení pozbude platnosti – přijde s tímtéž jako s „novým“ (to je část tragická). Tragikomedie se však stále více propadá k výšinám nesnesitelných havlovských „absurdních dramatů“, které sice – až na pár existenčně zainteresovaných – nikoho nebaví, ale musejí se hrát, neboť mají státní podporu. Jestliže však už i soudy lkají nad tím, jak jejich rozhodnutími vláda demonstrativně pohrdá – a jsou ale proti tomu bezmocné – přibližujeme se rychle stavu, v němž přestane platit naprosto všecko. Proč se to děje?
Kašlete na to!
Včerejší výrok Nejvyššího správního soudu, jenž zrušil řadu vládních „opatření“ včetně povinnosti nosit „náhubky“ (krásou nechtěného dokonalý symbol doby), odložil vykonatelnost svého rozhodnutí o tři dny. Přesto je svým způsobem zásadní. Bez ohledu na to, že zhruba třicítku obdobných soudních rozhodnutí vláda sice formálně zaregistrovala, ale nic neudělala. Tentokrát však soud pohrozil, že právě kvůli tomu už nebude váhat rušit vládní restrikce s okamžitou platností. A dostojí-li tomu, může to přinést docela drsné následky.
Jak se bude třeba v takové chvíli chovat represívní aparát? Bude policie dál podporovat vládu a vyžadovat na občanech dodržování protizákonných norem? Začnou státní zástupci – při nečinnosti policie – stíhat členy vlády, nebo se rovněž postaví na jejich stranu? A co udělají občané? Vezmou provádění soudních rozhodnutí do vlastních rukou? To totiž není ono okřídlené – a odsuzované – „vzít do vlastních rukou spravedlnost“, ale právě naopak, prosadit ji. Rozhoří se ohýnek občanské války, který v některých částech společnosti už docela doutná? A jakou bude mít podobu, vybuchne-li v oheň? S kým půjdou „hasiči“?
Je neslýcháno nevídáno, jestliže premiér pronese k soudnímu výroku – v tomto případě dokonce k výroku Nejvyššího (správního) soudu – slova: „Soudy mají svůj názor, ale nemají´ žádnou odpovědnost. (...) Ale myslím, že lide´ jsou rozumní´ (…) a že i když soud něco řekne, tak se zachovají´ podle sebe.“ To není výkřik rebelujícího anarchisty intenzivně sledovaného tajnou policií, tak mluví předseda vlády!
Čtěte ZDE: Rozum i právo kapituluje: Patříme totiž na Západ! Justiční hanba České republiky. Obrana národa se trestá! Hardkrafting nebo softkrafting? Obhajoba zde po letech opět součástí obžaloby. Je suis Walter Kraft!
O vlku a koze
To vypadá jako přímý návod k jednání. Jasně, nikdo nepochybuje o tom, že naše soudy jsou stejné jako celý zbytek institucí. Dle nových vzorů – tentokrát západních – obsazených za tři desítky let po převratu většinově levičáckou „progresivistickou“ falangou, která kádruje drsněji než Husákovi normalizátoři. Jenže právě v tom „většinově“ to spočívá. Mezi soudci jsou tím pádem také mnozí, kteří ctí nejen právo, ale jsou i oddáni hledání spravedlnosti. Občas se tak setkáme s nečekaně spravedlivými rozsudky, které – zvláště jde-li o mediálně sledované kauzy – rozběsní mainstream, jenž v trojjediné roli žalobce-soudce-kata už vynesl svůj verdikt. A může se zbláznit, když jej soud „neopíše“.
Případ Aleny Vitáskové a mnoha podobných spočívají na té straně „nečekané spravedlnosti“. A na té druhé pak skandální rozsudky jako s Davidem Rathem či nejnověji s Romanem Janouškem. Druhého jmenovaného odvolací soud poslal do vězení, ačkoli podle původního rozsudku jeho zdravotní stav nástup neumožňuje. Jenže média zveřejnila snímky z jeho loňské návštěvy hor (kde jinde by se také nemocný člověk měl rekreovat?) – a dost možná odsoudila Janouška k trestu smrti. Odvolací soud to odůvodnil až neuvěřitelně otevřeně: je prý „ve veřejném zájmu“, aby do vězení nastoupil. Takže od nynějška už stojí „veřejný zájem“ nad zdravotní expertízou několika předních odborníků. Nicméně Janoušek do vězení právě nastoupil.
Kdyby počkal pár dnů, mohl jednat podle rady premiéra Babiše. Jenže až by ho policejní kohorta do vězení násilím dopravila, a odvolal by se na „návod“ předsedy vlády, uslyšel by asi: „Premiér má svůj názor, ale nemá žádnou odpovědnost. (...) Ale lide´ jsou většinou rozumní´ (…) takže když soud něco řekne, tak se zachovají´ podle jeho rozhodnutí, ač s ním třeba nesouhlasí. A pokud ne, tak s nimi zatočíme.“ To se ovšem Andreji Babišovi či ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi stát nemůže. Dali to jasně najevo, když utrousili, že tedy nějaké „zdůvodnění“ protiprávní vládní represe ministerstvo do tří dnů vymyslí. Aby, jako vždy, se vlk nažral, ale koza zůstala celá.
Privilegovaní
Za všech režimů jsou privilegovaní, pro které zákony neplatí. A jedno, jestli jde o zákony lidově-demokratické, nebo liberálně-demokratické. Babiš a Vojtěch mezi privilegované nejen patří (a proto jsou pro ně výroky soudů „zívačka“), ale další privilegované i vytvářejí. Už nevědí, co by udělali, aby dostali vakcíny i do té druhé poloviny společnosti, která je – často za stále větších obětí na občanských právech a svobodách – odmítá. Mainstreamoví novináři a farma-koncernům oddaní „odborníci“ stále častěji navrhují prohlásit očkování za povinné. Podívejte se na Francii nebo na Slovensko, říkají.
Jenže jako obvykle lžou, protože ani tam zatím povinné není. Jen vyhrožují celým sociálním skupinám ztrátou zaměstnání. Macron volí bič, protože cukr selhal. A on ví, že je jenom Rothschildův mouřenín, který se za jeho peníze podvodem dostal do Elysejského paláce – a na další prezidentské období již s největší pravděpodobností kandidovat nebude. Takže jen musí odvést zbytek černé „rachoty“. O podporu veřejnosti mu už vůbec nejde.
Povinné očkování však určitě nenařídí – z prostého důvodu. V tom případě by totiž stát převzal odpovědnost za následky. A to by se v budoucnu s největší pravděpodobností zhroutil pod tíhou žalob. Takhle je každý „dobrovolně“ očkovaný „poučen“ – a následky si ponese sám. Anebo se očkovat nedá – a musí změnit zaměstnání. A přestat chodit do hospod, na kulturní akce, cestovat a kdo ví, co ještě všechno. Ale „rozhodnutí“ je na něm. A obdobné je to také u nás – s tím rozdílem, že Babiše právě bezprostředně čekají volby. Proto ostatně i Mutti Merkelová prohlásila, že v Německu nepřichází povinné očkování do úvahy, neboť její podivná (ne)křesťanská strana (CDU) má rovněž před volbami. A ty (bez ohledu na jejich regulérnost) vytvoří nové „privilegované“. Tak proč ještě pár týdnů nepočkat? Tam i tady.
Kam se ztratila?
K té covidové tragikomedii měnící se v havlistickou frašku nyní geniálně přispěla i nejvyšší zdravotnická autorita ve Spojených státech. FDA právě oznámila, že k 31. 12 tohoto roku končí testování na covid pomocí oněch zbožňovaných PCR testů. Nikoli proto, že se jejich zásoby konečně podařilo za miliardy ze státních rozpočtů vyprodat, ale – nastojte! – soudruzi vědci náhle zjistili, že tyhle testy nedovedou odlišit covid od „normální“ sezónní chřipky! Takže pokud se ptáte, kam o minulé sezóně chřipka tak záhadně zmizela (nebyl skoro jediný případ, všechno byl covid), alespoň už víme, že se neschovala pod nemocniční postel. Byla přímo na ní – a počítalo se (podle jediných uznávaných PCR testů) s ní jako s covidem.
My, kteří jsme to dokolečka říkali (protože to nezkorumpovaní vědci hlásili od první chvíle – ostatně včetně vynálezce PCR, který tak záhadně zahynul), jsme byli za „konspirační teoretiky“. Tak teď nám to potvrdila FDA – a té Bidenově si nikdo nedovolí oponovat. Zdůvodňuje to tím, aby se všichni připravili na nové testy, které již covid a chřipku odliší. Musí si vydělat i ostatní.
Naši skvělí univerzitní vynálezci už ostatně hlásí, že oni takový test mají a v polovině září jej s příslušnou firmou uvedou na trh. Takže letos se zase objeví ztracená chřipka, protože BigFarma vyrábějící očkování proti ní zaznamenala vloni těžkou stagnaci chřipkových vakcín – a chce to letos dohnat. To bude zase orgie strašení, jakému nebezpečí jsou vystaveni očkovaní proti covidu v souvislosti s „normální“ chřipkou! Jen to tentokrát možná nebude lež jako dvě (newyorské) věže.
Čtěte ZDE: Od falešné krize ke skutečné katastrofě: Povinná vakcinace "nepodvolených"? Pravý důvod Operace covid jde do naha. Teď už sahají i po dětech. Proč k nám míří šéfové 4. Říše? Posselt chce sjezd Sudeťáků v Praze. Matka: "Jdi!"
Podminováno
Bude se prostě očkovat vším: Třetí dávkou Pfizeru a dalších genetických svinstev – a vedle toho proti sezónní chřipce (která je především pro starší a nemocné jinými chorobami daleko nebezpečnější než covid, jen to není „pandemie“). A pak nepochybně ohlásí další šílené mutace toho i toho – a vyzvou k dalšímu „nezbytnému“ očkování. Dokola a donekonečna – dokud to bude do koho píchat (a platit farma-baronům z našich daní a dluhů). Takový je plán.
Ale je docela možné, že nevyjde. Jednak z principu (čtenáři Protiproudu a mých knih ten zákon dobře znají), jednak proto, že se mezitím celý systém položí. Kvůli vakcinaci totiž musel udělat tolik kotrmelců, že sám už neví, kde je dole a kde nahoře. Jako když nyní Babiš nabízí nově očkovaným státním zaměstnancům „cukr“ v podobě dvou dnů placené dovolené (a vybízí k témuž na státu závislé velké firmy). „No to je fór!“ řekl by mafián Psí Dečka z Někdo to rád horké. Je to samozřejmě snadno napadnutelné – a pokud to Babiš udělá, jistě se tím budou brzy soudy zabývat. A není úplně jisté, že je bude moci stát nadále ignorovat. Už toho mají plné zuby. Nejen soudy.
Ale je tu i horší varianta: že totiž aktéři počítají s tak drsnými následky dosavadní a budoucí vakcinace, že lidé (pokud budou) budou mít úplně jiné starosti než běhat po soudech.
A je tu i varianta, o které říci, že je lepší, se neodvažuji. Že totiž neprivilegovaná polovina společnosti to v nějaké kritické situaci vezme do svých rukou. Právo. Spravedlnost. Zatím to vypadá jako holá nemožnost. Jako „konspirační teorie“. Ale stačí málo. Opravdu málo. Strunu nelze napínat donekonečna.
Protože to, co s námi dělají – a arogance (včetně té k soudním rozhodnutím) s jakou to dělají – je hrou s doutnajícím ohněm.
Nebo ještě ne? V každém případě lze říci, že zaseli vítr. Co umí udělat, když „dozraje“, jsme viděli nedávno na Moravě. Jen takový malý vzoreček při Božím varování. Ale co budou „sklízet“, až to po volbách spustí naplno a již zcela beze všech skrupulí…?
Je podminováno.
