Dnes již zpola zapomenutá politická neziskovka Milion chvilek pro demokracii zažívá v těchto dnech opět svoji minutu slávy. Soud jim dal totiž tento týden za pravdu a ve sporu s místopředsedou sněmovny a předsedou KSČM Vojtěchem Filipem se postavil na jejich stranu. Rozsudek je sice zatím nepravomocný, nicméně média hlavního proudu, která věnovala této marginalitě nevídaný prostor, už oslavují vítězství demokracie nad jejími nepřáteli.
To by samo o sobě nebylo nijak překvapivé. Kavárna zásadně bojuje staré války, skuteční bolševici jsou již dávno zelení nebo černí (to podle kontinentu, na kterém současná maoistická kulturní revoluce probíhá). Nicméně KSČM je zařazena na černý seznam nepřátel demokracie spolu se všemi, kteří odmítají adorovat globální hydru nadnárodní ekonomické a politické moci. A vůbec nezáleží na tom, stojí-li vpravo či vlevo. K zařazení na "blacklist" stačí zpochybnění byť jen jediného článku globálního kánonu, nebo prostě jen nedostatečné nadšení pro liberálně demokratická dogmata, či nedůrazné distancování se od těch kdo na seznamu už figurují.
Filipův prohřešek
A co že to předseda komunistů vlastně pronesl, že ho nezisková falanga pohnala před soud? Podle slov Chvilkaře Mikuláše Mináře šířil fake news, a rozsudek je tak prý velkým vítězstvím proti tzv. falešným zprávám. Předseda komunistů mluvil v prosinci minulého roku na uzavřeném zasedání Ústředního výboru KSČM o "těch, kteří usilují o český Majdan a o státní převrat" a zmínil demonstraci na Letné. "Teď si vyzkoušeli blokádu hlavního nádraží, vyzkoušeli si kybernetický teroristický útok na nemocnici a zatím jim to prochází," řekl před nejbližšími spolustraníky. Úryvky z jeho řeči se ovšem dostaly přes "krtky" ve straně ven a byly zveřejněny v médiích. Filip na dotaz v jednom rozhovoru pro média potom reagoval: "Tohle se v České republice děje a jestli za tím stojí Milion chvilek, nebo někdo jiný, je otázka orgánů činných v trestním řízení."
Absurdnost téhle "kauzy" zvlášť vynikne, když si uvědomíme, že Filip je popotahován za slova, kde nikoho přímo nejmenoval a navíc je pronesl na uzavřeném zasedání, tedy nikoli do médií. Jsme tu svědky nového fenoménu: budou nyní soudy uznávat vinnými (některé) politiky, kteří budou pronášet své úvahy na stranických grémiích? Co bychom se asi dozvěděli, kdyby do médií unikl přepis ze zasedání grémia Milionu chvilek, TOP 09, Pirátů či ODS?
Posledně jmenovaná strana pod vedením Petr Fialy například nechává bez povšimnutí výhrůžky smrtí, které tento týden adresoval jeden z mediálně nejznámějších politiků ODS na adresu prezidenta a premiéra České republiky. Řeporyjský starosta si s tím hlavu nedělá, přání smrti, poslední ze všech možných jeho skutečně extremistických výroků, používá tento hysterión jako běžný politicko-marketingový nástroj k upoutání pozornosti.
Zatímco v jeho případě spravedlnost nejedná, v případě předsedy komunistů nutí politika k absurdní omluvě, neboť podle advokáta Chvilkařů nemá Filip pro svá tvrzení žádné důkazy a chtěl neziskovku veřejně očernit a poškodit její dobrou pověst. Těžko říci, zda na uzavřeném stranickém grémiu byl kromě globalisty Jiřího Dolejše ještě někdo další, před kým by mohl Filip chvilkařskou pověst poškodit. Jak připomněla právní zástupkyně komunistů, Filip nemohl pověst neziskovky poškodit, neboť Milion chvilek dobrou pověst nemá. Pro příklad uvedla, že Minář při jedné z demonstrací roztrhal výtisk Ústavy.
Čtěte ZDE: Procesy startují: Kauza Velička není první, ale má být exemplární. Návrh zavraždit prezidenta či poslance je OK, overkill o cikánech na oprátku? Naši cenzoři a neziskoví bachaři na pochodu se soudruhy ze Západu
Nepoučitelní
O pověsti této pochybné neziskovky, která se v minulosti pokoušela o český Majdan, svědčí i to, že dodnes se naši občané nedozvěděli, kdo financoval zvláštní soukromé linky autobusů a vlaků, které svážely demonstranty na Letnou. V současnosti se její aktivity omezují především na výzvy voličům před krajskými a senátními volbami, aby volili ty správné demokraty rozuměj kandidátky demobloku a spřízněných probruselských uskupení.
Vypadá to však, že pro tyto "demokraty na chvilku" (když se to hodí), je tato výzva labutí písní - tak jako pro kdysi velkou naději havlistické scény Jana Čižinského. Ten v červnu minulého roku vyhlásil záměr sjednotit všechny skutečné demokraty a vytvořit alternativu do parlamentních voleb s projektem 3.000 odvážných. Dnes po více než roce nezbyl z těchto plánů kámen na kameni. Zřejmě mu bruselští soudruzi vysvětili, že další fragmentování již tak rozbité havlistické scény by pro Kavárnu skončilo katastrofou. A tak z velikášského projektu potichu vycouval, aniž to oznámil svým příznivcům, kteří celý projekt podpořili nemalými částkami.
Havlisté jsou naštěstí nepoučitelní. Je ovšem otázka, zda se vlastenecké síly dokážou z jejich chyb poučit a nezachovají se stejně. V některých senátních obvodech proti sobě stojí více euroskeptických kandidátů a hrozí, že se navzájem vyřadí ze hry.
Poučí se?
