Koncem roku 2014 jsme na Protiproudu publikovali vzpomínky dr. Jaroslava Kuby „Tajemství roku 1989“. Autor se k tomuto tématu vrátil v nové knize Podezření: druhý Mnichov?, s podtitulem „Pokus o dálkový výslech Gorbačova“. Zavádí v ní čtenáře až ke kořenům historických změn, které přivedly SSSR k zániku. Přibližuje jejich motivy a průběh, a srovnává s nimi vývoj, který souběžně v Číně odstartoval Teng Siao Phing. To postupně vyneslo Číňany mezi nejmocnější ekonomiky světa, zatímco perestrojka přinesla zánik supervelmoci, a z Ruska se nadlouho stala jen regionální mocnost s obrovskými sociálními nerovnostmi.
Autor byl na jaře 1989 v New Yorku svědkem setkání některých vrcholných představitelů USA a SSSR. Ke svému úžasu se již tehdy dozvěděl, že v ČSSR na podzim nastane změna režimu. Když k tomu o půl roku později skutečně došlo, pochopil, že nešlo o spontánní revoluci, nýbrž o výsledek „handlu“ v mnichovanském stylu „o nás – bez nás“.
Zdá se, že Gorbačov chtěl získat ekonomickou podporu od USA pro jeho perestrojku výměnou za geopolitické zisky, které SSSR získal při jednání vítězných mocností druhé světové války na Jaltě. Prozradí to „vítězové studené války“, či „Noví Rusové“ z nichž mnozí patřili do sovětské nomenklatury a toužili po majetkovém převratu?
Přinášíme ukázku ze souboru „státoprávních esejí“, jak sám charakterizuje svoji knihu. Je zajímavá i tím, že zatímco v Rumunsku se již i oficiální místa – ba dokonce soudy – zabývají tím, jak došlo ke státnímu převratu v roce 1989, u nás dále oficiálně každoročně slavíme údajnou spontánní Sametovou revoluci.
Ve vzduchu totiž pořád visí nezodpovězená otázka, proč právě v Rumunsku proběhl převrat velmi nesametově. Proč musel být bleskově brutálně zavražděn jediný z trvalých potížistů sovětského satelitního bloku, zatímco ostatní představitelé padajících režimů v klidu přežili? Obávali se Sověti a Američané, aby Causescu neprozradil podstatu jejich dohody o rychlém ukončení studené války pod krycím názvem „The Sinatra Doctrine“? A kdo z našich představitelů minulého režimu o ní věděl – a ví? Miloš Jakeš mezi ně určitě nepatřil.
Proto přežil.
Ceausescův poslední čardáš
Byl Gorbačov jen „pasivním“ divákem výbuchu hněvu občanů proti „zavrženíhodným a zločinným režimům“? Tak si ještě připomeňme, co Gerasimov odpověděl na otázku, jak by Kreml reagoval, kdyby komunistické strany sovětského bloku odmítly The Sinatra Doctrine: „Pak budou rozhodovat lidé, kteří tam žijí…"
Příkladem lidí, kteří tam žijí byli i příslušníci maďarské menšiny v Temešváru. Dne 16.12.1989 bránili policistům v zadržení jejich faráře, jistého Lászlo Tökése. Zprvu, jen na jejich podporu, se k nim přidávali i Rumuni. Nepokoje se rychle rozšiřovaly do celé země. Nikoli proto, že by Rumunům bylo líto, jak sami zacházejí s několika Maďary. Ve skutečnosti už šlo o demonstrace za odstoupení Ceaucesca. Dne 20.12.1989 k takové došlo i před jeho sídlem v Bukurešti. Chtěl promluvit, ale část davu mu to křikem znemožnila. A o dva dny později jej před kamerami zadrželi vojáci.
Čtěte ZDE: Sen o křoví: Uměle udržovaná pověst o sametovce. Byli jsme jen kompars. Stoly plné dolarů. Kdo zaplatil převrat? Obrácení Ferdiše Štětiny. Malý Mao v ČTK. Už nás zase napíchli a cenzurují. Sen, který se nezdařil
Přesto se 24.12.1989 ministr zahraničí USA James Baker, cituji z jeho výzvy, „v rámci rozvoje opatření k budování důvěry, dohodnutých na Maltě“, obrátil na Gorbyho s tím, že „Spojené státy nebudou mít námitky, když SSSR zasáhne v Rumunsku s cílem předejít krvavému vyústění Ceaucescova režimu“. Gorbačov to veřejně odmítl.
Povšimněme si časového vývoje událostí v Rumunsku. Vojáci zadrželi Ceaucesca 22.12.1989. Američané a Gorbačov se mohli radovat, protože rumunský lid dosáhl jeho svržení. Ale James Baker přesto žádá, aby sovětská armáda v Rumunsku zasáhnula. Proč? Aby se Ceausescu před soudem třeba nevyjádřil, že byl svržen na základě „budování důvěry“ mezi USA a SSSR v rámci The Sinatra Doctrine stvrzené na Maltě?
Nenarušilo by to pak dohodnutý mediální příběh o spontánním rázu započatých státních převratů v okolních zemích?
Proč ještě nikdo nepoložil otázku: Pane Gorbačove, nebyl Bakerův štědrovečerní apel motivován především obavami, že by Ceaucescu mohl veřejně zpochybnit proklamovanou spontaneitu převratů ve střední a východní Evropě, a především vaší roli v nich?
Ať už to bylo jakkoli, faktem zůstává, že den po Bakerově apelu, dne 25.12.1989 se před kamerami v jedněch kasárnách konal vojenský tribunál. Nejspíše v duchu epigramu Karla Havlíčka Borovského - „vojenský soud to je samec, soudí jen se práší, on má paragrafy v jedné patrontaši“. Neboť k Ceaucescovi v kožichu, a s beranicí naraženou na uši, přihodili i jeho zuřivě lamentující manželku. Přečetli jim stručnou obžalobu a po několikaminutovém přelíčení i okamžitě vykonatelný rozsudek smrti. Aniž by jim umožnili obhajobu, možnost se odvolat, či požádat o milost, brutálně je před kamerou spoutali a vyvlekli na dvůr. Tam je srazili na zem a dávkami ze samopalů rozstříleli…
James Baker ani Gorbačov neprotestovali. Takže – nešlo o to, že měl být Ceausescu okamžitě umlčen?
Dekret o vytvoření tribunálu podepsal předseda tehdy vzniklé Rady fronty národní spásy, Ion Iliescu. Dotehdy významný člen Komunistické strany Rumunska, absolvent Lomonosovovy univerzity v Moskvě.
Čtěte ZDE: Jak to bylo doopravdy: Státní převrat, žádná revoluce. Ovčáček, Bašta a Hájek uvedli na trh nevídanou knihu. Kavárně se určitě líbit nebude. Zifčák, alias Šmíd: „Jen naiva si může myslet, že cinkání klíčů zbořilo režim!“
Agentura Agerpress 29.11.2019 informovala, že Nejvyšší soud odročil svoje jednání, aby provedl výslechy dalších z asi pěti tisíc svědků v procesu s bývalým prezidentem Ionem Iliescu. Vesměs příbuznými 862 lidí, kteří přišli o život či postiženými z množiny 2150 zraněných, a stovek těch, co byli tehdy protiprávně zbaveni svobody. Iliescu, dále bývalý náměstek premiéra Gelu Voican Voiculescu, a někdejší velitel vojenského letectva generál Iosif Rus, jsou souzeni za spáchání zločinů proti lidskosti.
Podle obžaloby „po vytvoření disidentského uskupení v prosinci 1989, s cílem odstranit režim, skupina kolem Iona Iliescu se od 22.12.1989 rozhodla dezinformacemi vyvolat v zemi chaos, aby získali před národem legitimitu k uchopení moci“. Vyšetřování Vojenské prokuratury údajně prokázalo, že vyvolali „všeobecnou psychózu teroru“, jež vedla k četným bratrovražedným střetům se ztrátou 862 životů, s 2150 zraněnými, a zbavením svobody stovek osob.
Vyšetřování mělo dále prokázat, že Iliescu a Voiculescu „dezinformacemi, prostřednictvím televizních vystoupení a tiskových zpráv, vyvolali všeobecnou psychózu teroru, jež vedla k tlaku na popravu páru Ceausescuových v simulovaném trestním řízení“. Za účelem provedení výslechu dalších z pěti tisíc svědků bylo líčení odročeno na 21.2.2020.
Zopakujme, čeho se měli obžalovaní dopustit: „vyvolání psychózy teroru, což vedlo k tlaku na popravu páru Ceausescuových v simulovaném trestním řízení“.
A tak nás k tajemné Maltě nepřivádí jen časový sled událostí. Ale stejně tak záhadný výrok Jamese Bakera „o opatřeních k budování důvěry“ mezi USA a SSSR, dohodnutých na Maltě.
Jak vůbec může ještě někdo příčetný dnes trvat na tom, že domino převratů v někdejších sovětských satelitech v Evropě bylo spontánními revolucemi?
