Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Běloruské volby: Pražská kavárna má poplach. 80 procent zfalšovaných hlasů? Nenechat si rozvrátit zemi je smrtelný prohřešek. Lukašenko vidí i za roh. Mrtvý Šmíd z Minsku. Miloš Zeman o tom také ví své

Běloruské volby: Pražská kavárna má poplach. 80 procent zfalšovaných hlasů? Nenechat si rozvrátit zemi je smrtelný prohřešek. Lukašenko vidí i za roh. Mrtvý Šmíd z Minsku. Miloš Zeman o tom také ví své

13. 8. 2020

Tisk článku

Helga Schafer komentuje současný rozruch kolem běloruských voleb a virválu, který rozpoutali západem podporovaní liberálové v ulicích Minsku a také naše média hlavního proudu

Alexandr Lukašenko vyhrál prezidentské volby v Bělorusku.

Nic překvapujícího. Po rozpadu SSSR přistoupila jeho země, po boku Ukrajiny a Ruska, na "západní ekonomicko-politický model" a podepsala tzv. Washingtonský konsensus, což pro Bělorusko znamenalo jediné: propad průmyslové výroby o třetinu, obří inflaci, a snížení životní úrovně občanů takovým způsobem, že jich 60 % žilo pod hranicí životního minima. Začala standardní postsovětská privatizace 90. let - rozkrádání a rozprodávání běloruského státního majetku.

Jenže přišel Lukašenko, privatizaci zastavil, nechal pod kontrolou státu 70 % tamních podniků a za pár let stabilizoval ekonomiku takovým způsobem, že si vedl nejlépe ze všech bývalých postsovětských zemí.

Kavárna v Minsku 

Lukašenko samozřejmě chápal, že, vzhledem ke geografické poloze své země, společné historii, provázané ekonomice, ale třeba i společnému východoslovanskému původu, je strategicky nejrozumnější zachovat přátelské vztahy s Ruskem. Mimo jiné i díky tomu zůstala běloruská ekonomika dodnes v plusových číslech a nezaměstnanost v zemi je minimální. Ve srovnání třeba s "pozápadnělou" Ukrajinou nebe a dudy.

Všechny zmíněné faktory vedly k jedinému - pro západ se stal Lukašenko personou non grata. Začala dvě dekády trvající dehonestační a dezinformační kampaň trvající do dnešních dnů. Ani tatíček Havel, věrný americký jestřáb, na sklonku života nezapomněl nazvat jeho zemi poslední diktaturou Evropy.

Lukašenko byl tedy přirozeně zvolen opět za prezidenta nadpoloviční většinou relativně spokojených občanů . Nicméně tak jako každá země, i Bělorusko má svoji z vnějšku podporovanou "liberální" opozici, která vzhlíží s nadějí k Západu. Ta po posledních volbách v minulém roce, kdy ztratila i svá dvě symbolická křesla ve stodesetičlenném parlamentu, popadla v nepříčetný vztek. Ve své zoufalé pozici jde ještě dále než náš milion chvilek, odmítá přijmout rozhodnutí voličů, vyřvává o zmanipulovaných volbách a vyráží do ulic (samozřejmě za nadšeného potlesku liberálních medií).

Kavárenská média u nás 

A tím je absurdní reakce celého českého liberálně-levicového mediálního mainstreamu, od iDnes, přes Lidovky, Novinky, Hospodářské Noviny, až po Reflex. Celý náš mainstream se totiž neštítil spustit masovou dezinformační a manipulační kampaň, ve které - bez jakýchkoliv okolků a pádných důkazů - stylizuje Lukašenka do role nenáviděného diktátora, jenž si navzdory přání celého běloruského národa usurpuje moc už od 90. let, a to tak, že falšuje pravidelně všechny volby v zemi. Navíc neuvěřitelně hloupým, drzým, a okatým způsobem, jelikož má liberální opozice vždy jen zanedbatelná procenta hlasů, zatímco on sám jasně dominuje.

Zhruba obdobně je prý "zfalšoval" i nyní, a připsal si celých 80,23% hlasů od údajně "imaginárních" běloruských voličů. Člověk by řekl, že po dvou dekádách pravidelného falšování voleb na státní úrovni a bezprizorního otevřeného vraždění opozice už toho bude mít celý běloruský národ plné zuby, začne volat po mezinárodním dohledu, a milióny rozhořčených Bělorusů zaplní celý Minsk. Nic podobného se samozřejmě neděje, tři čtvrtiny občanů k tomu zkrátka nemají důvod.

Co je ovšem znepokojující - Západ všechna zmíněná fakta cíleně ignoruje, vehementně naslouchá výhradně oné minoritní prozápadní opozici a její nepodložené konspirační bláboly předkládá jako fakta v médiích. Zaroveň se na poslední chvíli urychleně pracuje na editaci Lukašenkova profilu na Wikipedii, aby laik neměl žádné pochybnosti, o jak velkého lotra jde. Nikdo nesmí ani na vteřinu zapochybovat, že je Lukašenko "Putlerův nohsled a proruskej bolševik, co vždycky lže a intrikuje, a od toho tu máme čestný a pravdomluvný západ, v čele s USA, který tyto intriky rozplete".

Čtěte ZDE: Pokus o Majdan v Bělorusku: Filmové štáby mají napilno. Vyjde převrat? Lukašenko rozdrtil ve volbách opozici. Revolucionáři vycvičení v ČR. Dojde jako v Kyjevě i na ostřelovače? V cizí režii jako obvykle

Lukašenko ví, o čem mluví

Frustrovaná tamní liberální opozice dělá v ulicích klasický vyrvál, už má i svého mrtvého "Šmída," a zkrátka vše běží dle standartního ověřeného modelu. Podobně to probíhalo u nás, nejen během vylhaného Sametu, ale i od dob, co "Putler s ruskými hackery" zfalšoval české volby, díky čemuž dvakrát vyhrál "ruský agent" Zeman. I naše "liberální" opozice miluje intriky a vypouští pravidelně neověřené bláboly a tendenční manipulace skrze svá takzvaně seriozní media hlavního proudu.

Proto se nejen na běloruského, ale i na toho českého prezidenta, snáší kýbly hnoje v podstatě už osmým rokem ve funkci. I zde se pomocí vykonstruovaných dehonestačních kampaní typu "strýček Brady" snaží nenávistní liberálové v čele s pražskou uměleckou elitou donutit řádně zvoleného prezidenta k rezignaci, a nahradit ho "uvědoměle smýšlejícím liberálem" s jedině správným a povoleným ideovým pohledem na svět. Ten "moudře" přeruší obchodní a diplomatické vztahy s celým Východem, schová se po boku Brusele hlouběji pod křídla amerického jestřába, a pokud možno mu nabídne stavbu nějaké té předsunuté vojenské základny, neboť jich je okolo ruských hranic stále málo - takže je na něj nutno zaměřit více balistických raket, aby měl Putler ze strachu staženou hráz...

V průběhu aktuálních událostí v Bělorusku Lukašenko prohlásil, že se za nitky tahá mimo jiné, překvapivě, ze zahraničí - a že jedna z nich vede i do ČR. Mainstream toto tvrzení formuloval tak, že běloruského prezidenta odkáže většina čtenářů na klecové lůžko a koňskou dávku sedativ. Jenže žijeme v zemi se sice partajně roztroušenou, ale jinak poměrně silnou prozápadní liberální opozicí - otevřeně protivýchodní rétorikou se tu ohání nejeden politik, či politický aktivista, ochotný v patřičně slouhovském předklonu Američanům napomáhat k šíření svého "Manifestu Destiny".

Ředitelem naší kontrarozvědky je muž, jenž si létá přebírat prestižní ocenění za zásluhy k CIA, a naše bezpečnostní informační služba v podstatě nijak nepopírá, že na našem území kooperuje se zahraničními "spřátelenými" operativci. Takže proč Lukašenkovi nevěřit, koneckonců, pokud mu stojí za zády sám "Putler", jenž neustále manipuluje s volbami po celé planetě a jeho agenti operují prakticky všude s neomezenou mocí  (hlavně v noci, pod postelí, u paranoidních havlistů a liberálů), bude Lukašenko jistě dobře informován, a v souvislosti s ČR ví, o čem mluví.

Doporučujeme

Na začátek stránky