Raněná kobyla kope nejvíc. To se ukázalo i v případě rozpadajícího se bruselského impéria. Když se představitelé států, které jsou součástí evropského socialistického svazu, po třech probdělých nocích dohodli tento týden na parametrech takzvaného fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu Evropské unie, zářili všichni štěstím. Nebo to alespoň před televizními kamerami předstírali.
Další krok k železobetonové centralizaci a superstátu EU byl učiněn. Dluhové obruče mají sevřít poslední zbytky suverenity členských států a vydat země na milost a nemilost skutečným "majitelům" EU - bankéřským korporacím, které (využívajíce krize vyvolané "jako na zavolanou" pandemií) spěchají dokončit velkou transformaci, nastolení Nového světového řádu.
Karlovi je šoufl
Dohoda o fondu obnovy se 750 miliardami eur (kolem 20 bilionů korun) byla dosažena pomocí kombinace vyděračských a korupčních nástrojů. Nikdo samozřejmě v žádné společné eurounijní ideály nevěří, všichni vědí, že takzvané summity jsou jen stínohra. Pravidelně se jedná přes noc až do rána - jednak hlavy členských států to už chtěly mít za sebou, jednak aby pak před kamerami vypadaly vyčerpaně, jak o ty naše zářné zítřky usilovně bojují. Všichni pak současně tlačí soudruhy komisaře do kouta, neboť dobře vědí, že oni jim slíbí za úspěch modré z nebe, jen aby došlo k dohodě. Ve skutečnosti totiž nejde ani tak o výši půjček či dotací ale hlavně o další krok k politické integraci pomocí společných dluhů a daní.
Po knokautu, který bruselské elity inkasovaly po britských volbách, kdy se definitivně rozplynul plán na zvrácení brexitu, přešli globalisté k plánu B. Rozšíření celosvětové epidemie, jež mělo za cíl ochromit snahy o svobodu probouzejících se národů, přineslo opravdu dočasný obrat. Plán byl celkem jednoduchý, a proto je zatím úspěšný. Primárně nejde ani tak o EU (o tu až v druhé řadě), ale o Spojené státy: V kombinaci epidemie a revolučního chaosu uchvátit moc v Bílém domě a s tím i rozhodující pravomoci na všech stupních řízení, které Donald Trump i přes obrovský vliv Deep State již roky částečně blokuje.
Teprve pak pomocí stejných nástrojů dokončit revoluční změny v těch evropských státech, kde nevládnou jimi podporované vlády. Úsměv, s jakým z bruselskému summitu odjížděli maďarský premiér Orbán s polským předsedou vlády Morawieckim by mohl naznačovat, že ve skutečnosti EU oslabila. Dohodli se sice společné dluhy a dotace, ale vše se podobá spíše dělení kořisti na pohřební hostině. Nikdo totiž už nic nebere vážně, dva klauni (Leyenová a Mitchel) vbíhající do manéže, aby si o sebe ťukli lokty, dobře ukazují stav, v němž se celý spektákl nachází.
Však také vždy dobře informovaný návštěvník globálních dýchánků Bilderbergu Karel Schwarzenberg neskrýval své rozhořčení nad výsledky, kterých tato dvojice dosáhla. „Byl to původně velkorysý plán prezidenta Macrona a kancléřky Merkelové. Lakomá čtyřka, Maďaři s Poláky a Slovinci to ořezali na paskvil. Je to k blití,” ulevil si nad závěry summitu čestný předseda TOP 09.
Čtěte ZDE: Krach Unie: Proč se EU nestala státem? Ještě dýchá, zcela však bez ideálů. Co nás odlišuje od jiných totalit? Drancování vlastních zemí. Smlouva neexistuje. Poučení z bankrotu evropského projektu
Naši zrádci
Usmívající se Viktor Orbán, který nakonec "zradil" a nevetoval celou dohodu, tak učinil zjevně proto, že již pod vedením klaunů a jejich komparsu jeho zemi žádné velké nebezpeční nehrozí. V zásadě může slíbit co chce, ale společně s Poláky, kteří mu kryjí záda, má v podstatě chromou EU v hrsti. Zcela symbolicky také Jarosław Kaczyński ihned po bruselském summitu předložil plán na převzetí médií do polských rukou.
Za normálních okolností, by se spustil obrovský pokřik, ale komisaři, kteří si nechali nadiktovat v podstatě kapitulační podmínky a z jejichž plánů toho moc nezbylo, nejsou evidentně schopni žádné tvrdé reakce. Jedinou nadějí, ke které se upírají jejich zraky - stejně jako zraky všech velkých globálních hráčů - jsou listopadové prezidentské volby v USA. Pokud by se podařilo pomocí volebních podvodů, ve kterých jsou liberální demokraté mistři, porazit Donalda Trumpa, ještě to neznamená, že v USA bude dobojováno.
Jak Trump naznačil, není vůbec jisté, zda by v takovém případě odstoupil. Silná vyjádření šéfky Kongresu Nancy Pelosiové z tohoto týdne, že by Trumpa z Bílého domu "vykouřili", jsou jen dalším polínkem přiloženým k doutnajícímu požáru občanské války ve Spojených státech. Incidenty z Portlandu, kde proti rabující lůze na Trumpův popud zasahovaly tento týden federální jednotky, ukazují, že demokraty ovládaná města prezident neponechá na pospas levicovým anarchistům a černošským gangům. Poměrně ilustrativní ukázka stavu Spojených států vlastně již jen týdny před rozhodujícími volbami.
Šílenství vrcholí
Kulturní revoluce, která na Západě probíhá a kterou se snaží rozdmýchat média a aktivisté i v Evropě, se však nakonec může snadno obrátit oproti svým osnovatelům. Absurdity, které globální média produkují, vyvolávají povytažené obočí u již i do té doby loajálních občanů na obou březích Atlantiku. Fantasmagorické rozhodnutí agentury AP a dalších korporátních médií, o tom že slovo „black“ (černý) budou napříště psát s velkým písmenem, zatímco slovo běloši zůstane s malým, jsou jen komickým vrcholkem ledovce, do nějž narazil Titanik euro-americké civilizace.
Je nepochybné, že situace bude do podzimu dále gradovat - jak v evropské manéži, tak v cirkusu za mořem. Velmi se mýlí ten, kdo by předpokládal, že po skončení dluhového summitu v Bruselu se nyní všichni rozjedou na dovolené při exportu a importu Covidu-19. Vrchol šílenství je teprve před námi. Na horních palubách Titaniku "zábava" dostoupí vrcholu v dalších číslech, které teprve přijdou.
Buďme na ně připraveni. Víme přece, že záchranné čluny pro "lid" ve spodních palubách neexistují.
